S odvahou postavit se východoněmeckému režimu, ale zároveň ve strachu, že je nechá zmasakrovat, vyšlo 9. října 1989 v Lipsku do ulic 70.000 lidí. Mezi nimi i Mario Schröder a David Timm, kteří takto atmosféru před 30 lety popisují.
Jejich obavy se naštěstí nenaplnily, komunistická vláda Německé demokratické republiky (NDR) nakonec před masou lidí kapitulovala a nechala stáhnout policejní jednotky. V ten den se podle mnohých totalitní režim zlomil. Přesně měsíc poté padla zeď rozdělující Berlín.
Obyvatelé Lipska proti režimu protestovali na takzvaných pondělních demonstracích pravidelně už od 4. září. I když se jich scházelo stále více, režim jim až do 9. října neustoupil, a naopak proti demonstrantům pravidelně tvrdě zasahoval, stovky jich pozatýkal, a snažil se je tak zastrašit.
Navíc dával opakovaně najevo podporu čínským komunistům, kteří v červnu 1989 v Pekingu zmasakrovali nejméně stovky, ale spíše tisíce protestujících. Člen východoněmeckého politbyra Egon Krenz koncem září dokonce při návštěvě Číny prohlásil, že oba režimy stojí na barikádě socialistické revoluce proti stejnému nepříteli. Není proto divu, že v Lipsku i dalších východoněmeckých městech, kde se v té době také demonstrovalo, panovaly obavy z takzvaného "čínského řešení".
V této atmosféře vyšli 9. října do ulic i tehdy čtyřiadvacetiletý sólista baletu Schröder a dvacetiletý student hudby Timm. "Všem bylo jasné, že se masakr na náměstí Nebeského klidu odehrál teprve před chvílí," líčí Timm den, kdy bylo na protestující připraveno kolem 8000 policistů, členů speciálních bojových složek a vojáků. "Panoval strach, že se to seběhne stejně," vypráví s tím, že mu matka během vlny protestů už dříve radila, aby nechodil tam, kde by se mohlo střílet.
"Byla to velmi nejistá situace, která skutečně mohla eskalovat," vybavuje si dav občanů obklopených policisty ve večerním centru města zase Schröder. "Vzpomínám si, je jedna část mého pocitu byl strach a druhá naděje," poznamenává. Naději mu dodávalo jednak obrovské množství lidí, kteří se svíčkami v rukou volali "My jsme lid" a dožadovali se svobody a demokracie, a jednak postoj sovětského vůdce Michaila Gorbačova, který nechal státy východního bloku, ať si s protesty poradí samy.
Během večera strach podle Schrödera postupně oslaboval, a naopak naděje, že se něco mění, stále sílila. "Pak už se to nedalo kontrolovat," míní. "Byli tam dokonce lidé, kteří se mladých policistů v uniformách ptali: 'Ví to tvoje matka? Nestydíš se?' Pamatuji se, že se někteří ti policisté jen stydlivě dívali do země," líčí momenty mezi 18:00 a 20:00, kdy se rozložení sil otáčelo.
Nakonec podle Timma rozhodlo to, že svůj postoj ten den přišlo dát poklidně najevo tolik lidí. "Se 70.000 nikdo nepočítal," míní. Tváří v tvář takovým davům se komunisté rozhodli ustoupit a dali jednotkám příkaz, aby se stáhly, i když ještě den předtím nacvičovaly, jak očekávanou demonstraci rozbít. "Státní moc před tou masou lidí kapitulovala a nezasáhla," konstatuje historik Jürgen Reiche z lipského Fóra současných dějin.
Proč bezpečnostní složky nezasáhly, není dodnes zcela jasné. Reiche ale upozorňuje na to, že ten den protestovala tak široká část společnosti, že by zasahující v mnoha případech stanuli proti známým nebo dokonce členům vlastních rodin. "Byly to přece naše děti," vysvětloval později rozhodnutí nechat demonstranty projít městem i jeden z velících důstojníků policie.
"Byl to začátek rozpadu NDR, protože mocní - a na tom je jistě i něco dobrého, nejenom ta slabost - řekli ne, nemůžeme tak jako v Pekingu střílet na naše vlastní občany, kterých je tam na 70.000," je přesvědčen Timm. "Tím byla prolomena jedna zeď ještě předtím, než padla ta skutečná," dodává.
Související
Německo čeká smutné výročí. Sovětské tanky utopily touhu lidí po svobodě v krvi
Německý prezident chce památník revoluce v NDR. "Srůstání" dopadlo tvrději na východ, přiznal
ndr , historie , Komunismus , Německo , Michail Gorbačov
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Hamás odmítl "mimořádně velkorysou" nabídku Izraele na příměří
před 40 minutami
Rusko navrhlo členům OSN rezoluci o zákazu zbraní ve vesmíru. Samo ji před týdnem vetovalo
před 1 hodinou
Ruská armáda na Ukrajině opět použila zakázané chemické zbraně, tvrdí USA
před 1 hodinou
Turecko se přidá k žalobě JAR, která u Mezinárodního soudního dvora viní Izrael z genocidy
před 1 hodinou
Medvěd na Slovensku opět zaútočil na člověka. Šlo o houbaře
před 3 hodinami
Letní počasí se příští týden nevrátí, teploty se ale ustálí
před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
Klimatický fenomén známý jako El Niňo byl klíčovou příčinou nízkých srážek a rekordního sucha, které loni narušily lodní dopravu v Panamském průplavu. Ve středu to uvedli vědci, informuje agentura AP.
Zdroj: Libor Novák