28 let po sjednocení Německa: Nižší ekonomické rozdíly, které se však mohou opětovně prohloubit kvůli migraci a demografickým změnám

Obyvatelé východního Německa mají mnohem větší pravděpodobnost, že skončí v chudobě – včetně obyvatel Berlína. Zatímco ve východním Německu to hrozí 17,8% lidí, v západním Německu se to týká 15,3% obyvatel, podle statistik z minulého roku. Nicméně, východní Německo si v porovnání s předchozími roky polepšilo, zatímco západní Německo pohoršilo – před deseti lety se možný pád do chudoby týkal 19,5% lidí na východě Německa a jen 12,9% v případě západního Německa, uvádí německá mutace serveru The Local.

Mzdy ve východním Německu dosahují okolo 80% těch v západním Německu. Nižší ceny na Východě zajišťují, že skutečná rozdílnost příjmů mezi Východem a Západem není příliš velká. Ve východním Německu mají domácnosti spotřebitelské výdaje v hodnotě 2078 eur za měsíc, což je 80% výdajů, které mají domácnosti v západním Německu (2587 eur). Za základní zboží, jako jsou potraviny a oděvy, domácnosti utrácely v průměru zhruba polovinu své celkové spotřeby: 53,6% v západním Německu a 53,3% ve východním Německu.

Východ se sice zatím drží, co se týče ekonomického rozvoje, podle studie společnosti Prognos AG by však mohl opětovně ztratit na Západ kvůli nízké porodnosti a emigraci. HDP na obyvatele ve východním Německu (včetně Berlína) dnes dosahuje tří čtvrtin HDP na obyvatele západního Německa, podle prognóz společnosti Prognos AG by však v roce 20145 měl rozdíl klesnout na méně než dvě třetiny.

Hlavním hospodářským problémem východního Německa do budoucna je demografická změna. Roste počet důchodců, zatímco mladí odchází za prací jinam. Od roku 1989 populace v bývalých státech NDR Berlíně klesla zhruba o dva miliony.

Mezi Západem a Východem Německa existují též poměrně výrazné rozdíly ohledně rodinného života. Každá pátá rodina v Německu sestává pouze z jednoho rodiče, ve východním Německu je to čtvrtina rodin (24,9%), v západním asi šestina rodin (17, 5%). Ve východním Německu je nicméně mnohem menší procento rodičů, které zůstávají s dětmi doma. 51,3% dětí ve věku pod 3 roky byly v dětské denní péči v roce 2017, v západním Německu to bylo jen 28,8%.

Nyní, v kontextu migrační krize, je jako jeden z největších rozdílů mezi Západem a Východem Německa zmiňován postoj k příchozím do Německa z jiných zemí. Podle zprávy Bertelsmann Foundation z roku 2017 by migranty přijalo 33% obyvatel východního Německa, v západním Německu to bylo 68% obyvatel. Ve východním Německu v důsledku této větší nedůvěry dochází i k většímu počtu zločinů z nenávisti – více než 50% zločinů s krajně pravicovým motivem bylo spácháno ve východním Německu.

Východní Němci taktéž vykazují větší nedůvěru vůči demokratickým institucím a méně chodí k volbám. Podle Institutu německého institutu je to dáno z velké části tím, že na řídce osídleném východě venkovním oblastem chybí obchody, školy, lékaři či dopravní spoje a obyvatelé se tak cítí izolováni a přehlíženi. Podle Institutu pro ekonomický výzkum na Mnichovské univerzitě nicméně se názorový rozdíl mezi Západem a Východem Německa poněkud stírá u mladší generace, která má v obou částí země velmi podobné postoje k mnohým otázkám.

Migrace mladých za lepší prací a do měst dále přispívá k úpadku vesnic na východě země. Nicméně, Deutsche Welle poukazuje na to, že růst měst na východě Německa výrazně dopomohl tomu, že bývalé státy NDR dokázaly chytit krok s západním Německem a snížit velký rozdíl mezi mírou zaměstnanosti obou částí země. Před deseti lety byla míra zaměstnanosti na východě o 10% procent nižší než na západě, dnes je tento rozdíl jen 2,3%.