Komunismus

Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat. Zůstal pevný do posledního vydechnutí, říká kněz Halík

Rozhovor

KOMENTÁŘ: 30 let po rozpadu SSSR vidíme dopady nezvládnuté transformace Ruska

Před třiceti lety, 26. prosince 1991, zanikl Sovětský svaz. Jednalo se o vyústění tendencí, které od konce osmdesátých let rozkládaly "první socialistický stát světa". Šlo také o nejpatrnější projev selhání politiky posledního sovětského vůdce Michaila Gorbačova, která podobný výsledek v žádném případě nesledovala. Uzavřela se jedna historická kapitola. Při její reflexi se ovšem ukazuje, že na ní plynule navázala kapitola další, která uzavřená ani zdaleka není. Její hlavní otázka zní: kam směřuje postsovětský prostor a především současné Rusko?

KOMENTÁŘ: Čtyřicet let od stanného práva: Jak to bylo s údajným československým pokusem o okupaci Polska?

Před čtyřiceti lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický vůdce, generál Wojciech Jaruzelski ve své zemi stanné právo, respektive válečný stav. Usnadnil tím razantní zásah bezpečnostních složek proti masové antirežimní opozici v čele s nezávislými odbory Solidarita. V médiích přitom stále rezonují otázky, zda Jaruzelského akce zabránila hrozícímu vojenské intervenci Sovětského svazu, potažmo i dalších států Varšavské smlouvy, a jaká byla role tehdejšího Československa.

Komentář

Před 70 lety byl zatčen Slánský. Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se stal jeho obětí, skončil na popravišti

Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se později stal sám jeho obětí. Bývalý generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský byl přesně před 70 lety, 23. listopadu 1951, zatčen v pozdních hodinách, když se vracel z večírku, který tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký pořádal pro sovětské poradce. Sovětský vůdce Josif Stalin se nesmířil se skutečností, že Izrael změnil svoji politiku, nešel levicovou cestou a místo toho se přeorientoval na Západ. Slánský, který byl židovského původu, se jako člen KSČ stal dokonalou obětí. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 skončil na popravišti. Jeho příběh inspiroval i zahraniční filmaře.

KOMENTÁŘ: Hrozil zásah Varšavské smlouvy? Aneb o Gorbačovově politice v roce 1989

U příležitosti výročí událostí 17. listopadu 1989, které odstartovaly pád diktatury KSČ v tehdejším Československu, se ve veřejném prostoru pravidelně objevuje otázka, jak je možné, že komunistická moc nepoužila ke své záchraně sílu. Podobné úvahy rezonují také v dalších zemích bývalého východního bloku. V českém prostředí je v této souvislosti zmiňována i organizace Varšavské smlouvy, s níž se v širší historické paměti pojí vojenské potlačení pražského jara v srpnu 1968. Nakolik tedy před dvaadvaceti lety hrozil zásah této aliance na "obranu socialismu"?

Rozhovor

Agenti StB mě označili za nebezpečného novináře. Při první návštěvě mě polekaly samopaly pohraničníků, říká Naegele

Jeho hlas šířený v éteru vzbuzoval v rodinách zdecimovaných komunistickým bezprávím naději a vzpruhu. Skvostnými reportážemi zejména před 17. listopadem 1989 prosvětloval socialistickou šeď. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky (VOA) Jolyon Naegele, který působil především v někdejším Československu, však při své práci v totalitní zemi čelil šikaně ze strany StB i zdejších orgánů. „Agenti StB v tiskovém odboru ministerstva zahraničích věcí moje reportáže a zájmy dost důkladně analyzovali a popsali mě vzhledem ke své jazykové dovednosti a znalosti zdejších poměrů jako velmi nebezpečného novináře. Zpočátku mě zdejší úřady považovaly za možného eléva CIA,“ říká v předvečer 32. výročí Sametové revoluce rodák z New Yorku Jolyon Naegele, a to v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Rozhovor

Generál Janoušek byl veselý člověk, volební zkázu komunistů by uvítal, říká před odhalením desky jeho příbuzná

Před očima má neustále jeho smích i vlnité vlasy, které ji jako malou holku fascinovaly. Mahulena Křenková, která je praneteří jediného československého leteckého maršála RAF a generála Karla Janouška, si na prastrýci nejvíce cení, že jej životní tragédie, kdy za války přišel téměř o celou rodinu, ani následný dvanáctiletý komunistický kriminál, nezlomily. „Jako voják byl silnou osobností. Zvládl neuvěřitelný profesní i lidský pád. Přijímala jej anglická královna i král Jiří VI., a najednou z něj komunisté udělali nulu, která kvůli nízké penzi musela ve skladu tahat těžký nábytek. Přesto se radoval ze života, byl veselý,“ říká Mahulena Křenková pro EuroZprávy.cz, které s Městskou částí Prahy 2 a její starostkou Janou Černochovou (ODS) odhalí zítra generálu Janouškovi v Malé Štěpánské 5 pamětní desku, a to v 10 hodin.

KOMENTÁŘ: Konec prezidenta. V minulosti intrikovala Moskva, dnes rozhodnou občané

Předseda senátu Miloš Vystrčil s odvoláním na stanovisko Ústřední vojenské nemocnic veřejnosti sdělil, že prezident republiky Miloš Zeman není vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu schopen vykonávat úřad. Otevřela se diskuze o možné aktivace ústavního článku 66 a zbavení Zemana pravomocí. V poválečných českých dějinách nalezneme jedinou, šestačtyřicet let starou paralelu. I tehdy byla situace spletitá a nepřehledná. Odehrávala se ostatně za zavřenými dveřmi nejvyšších pater komunistické diktatury.

KOMENTÁŘ: Soumrak po sto letech. Jsme skutečně připraveni na konec komunistů v parlamentu?

„Letos už nebudou!“ Pod tímto lakonickým heslem iniciativy několika umělců a spolku Dekomunizace se skrývá jeden ze silně rezonujících otazníků blížících se sněmovních voleb. Českým komunistům hrozí, že vůbec poprvé za sto let jejich stranické existence je voliči nevyšlou do parlamentních lavic. Jejich případný konec ve vysoké politice může být dalekosáhlý, ale nejen z důvodů, které jsou ve veřejném prostoru tradičně stavěny do popředí.

Spolek oslavující komunismus odhalil sochu pohraničníka. Zvrácenost, říká Fiala. Výsměch obětem, tvrdí Jurečka

Jsou znechucení adorací Pohraniční stráže, která na železné oponě připravila o život 282 lidí dychtících po svobodě. Lídři koalice Spolu, které EuroZprávy.cz oslovily, považují včerejší odhalení sochy pohraničníka se samopalem a psem v krušnohorském Cínovci za naprostou zvrácenost, i když se stalo na soukromém pozemku. „Nepochybně se jedná o neúctu k obětem, jejichž lidské životy na železné oponě vyhasly. Vztyčení sochy je výsměchem i pro pozůstalé blízkých. Podobnou akci pochopitelně odsuzuji, neboť i v legislativě máme zakotvené, že komunistický režim byl zločinný,“ říká pro EuroZprávy.cz předseda ODS a kandidát na premiéra Petr Fiala. Za propagací strážce hranic stojí extrémistický Klub českého pohraničí (KČP).

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Výuka dějepisu je tragédií z 21. srpna 1968 téměř nedotčena a ruská propaganda stále hovoří o bratrské pomoci

Duše národa se po jejich násilnickém vpádu nikdy nezhojila. Slzy vlastenců, kteří od časného rána 21. srpna 1968, museli na ulicích přihlížet přítomnosti sovětských tanků a jejich vazalů z Varšavské smlouvy, neoschly ani po 53 letech. Invaze socialistických armád vrátila snílky o demokracii do tvrdé normalizační reality. Šok přišel i o rok později, kdy občané při demonstracích umírali z rukou tuzemských kremelských zrádců. Protesty ze srpnů z let 1988 a 1989 k tragickému výročí ale otevřely cestu k Listopadu 1989. Je smutné, že zmíněné tragické období a jeho důsledky je absolutně nedostatečně reflektováno při výuce dějepisu. Mnozí bohužel i v kalendáři přehlédnou, že datum 21. srpna je Dnem památky obětí invaze a následné okupace Varšavské smlouvy.

Rozhovor

Mamince nechtěl dělat starosti, útěk jí zamlčel. Tautz mohl přežít, jak napsali odvážní soudní znalci, říká Müller

Netušil, do jakého rizika se pouští. Neznal důmyslné technické zabezpečení železné opony, nevěděl, že proti uprchlíkovi pohraničníci vypouštějí samostatně útočící psy, kteří se mu na okraji Bratislavy 8. srpna 1986 stali osudnými. Osmnáctiletý mladík Hartmut Tautz doplatil přesně před 35 lety podle advokáta Lubomíra Müllera na nezkušenost. „Bohužel nedomyslel všechny důsledky svého jednání. Kdyby věděl, co jej čeká, do akce by nešel. I v době perestrojky režim ukázal, jak je cynický. Neváhal uplatnit sílu i proti tak mladým lidem jako byl Hartmut Tautz. Včas mu neposkytl ani první pomoc a Hartmut zbytečně zemřel. Jeho případ je mementem komunistického bezpráví,“ říká ve druhé části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Lubomír Müller, jemuž se podařilo hocha z bývalé NDR rehabilitovat a pozůstalé rodině vysoudit odškodné.

Rozhovor

Zrůdnost pohraničníků na železné oponě. Mladíka roztrhali psi. Ani po rehabilitaci nikdo nepřiznal vinu, říká advokát

Slzy na jejich tvářích neoschly ani po pětatřiceti letech. Matka i sestra tehdy osmnáctiletého východoněmeckého mladíka Hartmuta Tautze neustále myslí na syna a bratra, který na železné oponě zemřel kvůli cyničnosti bývalého komunistického režimu. Chlapce z Magdeburgu při pokusu o útěk do svobodného Rakouska 8. srpna 1986 roztrhali u bratislavské Petržalky psi a pohraničníci mu poskytli ošetření až po osmdesáti minutách. Jeho život se už zachránit nepodařilo. „Pro pohraniční stráž měla ochrana státních hranic vyšší hodnotu než lidské životy. Odpovědné orgány i nadále tvrdí, že nikdo za nic nemůže,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz advokát Lubomír Müller, jemuž se před čtyřmi lety podařilo Tautze jako prvního uprchlíka rehabilitovat a vysoudit pro pozůstalou rodinu odškodnění.

Komentář

Tenistka Navrátilová před 35 lety probudila u národa odpor k bolševické moci a dodala mu statečnost

Uštědřila virtuální facku komunistickému režimu. Legendární tenistka Martina Navrátilová na den přesně přes pětatřiceti lety při Poháru federace znemožnila na pražské Štvanici totalitní diktaturu. Emigrantka s americkým občanstvím totiž tehdy probudila u československého národa odpor i vzdor k bolševické moci. Bývalá světová jednička pobláznila fanoušky, kteří proti domácím přáli zámořské reprezentantce. Rodačka z Řevnic tak 27. července 1986 vyhrála nejen na kurtu, ale hlavně morálně. Lidé na ni nezapomněli, naopak byla pro ně symbolem statečnosti v boji proti tyranům.

Rozhovor

Jakešův projev přispěl k pádu režimu, znamenal pro něj prohru. Přiznal, že socialismus nefunguje, říká historik

Historik Pavel Žáček je přesvědčený, že legendární projev bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše z Červeného Hrádku, od něhož dnes uplynulo přesně 32 let, přispěl o čtyři měsíce později k pádu totalitního režimu. „Veřejnost se mohla naprosto bez cenzury přesvědčit, jaký aparátčík stanul v čele strany. Lidé viděli, že král je úplně nahý i bezbranný. Nebál bych se říci, že Jakešovo vystoupení bylo jeho životní politickou prohrou. Najednou přiznal, že socialismus, který budoval, a pro nějž žil, nefunguje,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček o vystoupení ze 17. července 1989.

MONITOR: Kubánský režim ukázal svou tvář, zní z Washingtonu po tvrdém potlačení protestů

Nejvíce zarážejícím aspektem pozoruhodných nedělních demonstrací na Kubě je jejich spontánnost, konstatuje editorial serveru Washington Post. Prestižní americký deník dodává, že nejvíce zarážejícím aspektem reakce kubánské vlády je naopak bezútěšné opakování omšených represivních opatření, jejichž cílem je zasít strach a umlčet ty, kteří chtějí mluvit.

Rozhovor

Střelba pohraničníků na cizím území byla neakceptovatelná. Vojáci často porušovali i tehdejší zákony, tvrdí historik

Neváhali použít zbraň ani na cizím území, když pronásledovali civilistu anebo svého kolegu. Zásahy Pohraniční stráže (PS) na cizím území sousedního státu považuje historik Libor Svoboda za zcela neakceptovatelné. „Vojáci PS tak v řadě případů porušovali i tehdy platné zákony, podle kterých nesměli vojáci zasahovat mimo československé území. Případy, kdy při pronásledování ´narušitelů´ překročili státní hranice a na území cizího státu po nich stříleli, prali se s nimi, těžce zranili, případně odvlekli zpátky do Československa, nebyly, zejména v padesátých letech, nijak výjimečné,“ říká ve druhá části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů o PS, která vznikla před 70 lety.

Rozhovor

Pohraniční stráž začala před 70 lety hlídat zadrátovanou zemi. Někteří využili služby k útěku na Západ, říká historik

Definitivně uzamkli občany v jejich zemi, kterou podle sovětského vzoru zadrátovali. Přesně před sedmdesáti lety 11. července 1951 komunistické Národní shromáždění schválilo vznik represivní Pohraniční stráže (PS), jež střežila neprodyšnou železnou oponu. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že čelní představitele vládnoucí KSČ zneklidňoval exodus lidí, kteří po Únoru 1948 prchali přes zelenou hranici. „Pohraniční stráž byla vybudována podle sovětského vzoru, což se týkalo celého systému ostrahy státních hranic, jako byly ploty či zakázaná pásma. Někteří její vojáci ale služby u ní využili ke zběhnutí na Západ. Celkem dezertovalo 384 mužů v uniformách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Komentář

Snížit komunistickým papalášům penze je málo. Bezpráví stále symbolizuje justice s bývalými členy KSČ, postavme zlo mimo zákon

Nejsou lhostejní ke komunistickému bezpráví. Snaha lidovců i celé koalice Spolu ponížit důchody bolševickým papalášům, kteří během totality ve vysokých funkcích terorizovali národ, je chvályhodná, i když nápad je okopírovaný od slovenského parlamentu. Konečně se ale někdo vrací k temné minulosti a hodlá ji řešit. Od Listopadu 1989 tak poprvé silně zazněl hlas, který volá po potrestání pohlavárů sloužících zrůdnému režimu. Ponížit jen penze je ale málo. Dokud z justice a od policie neodejdou lidé, kteří kolaborovali s rudou mocí, nebude nikdy čistý stůl. Pozůstalí obětí tyranského režimu by uvítali i postavení komunistů mimo zákon.

Čínští komunisté slaví sté výročí. Strana zůstává nemilosrdná a represivní

NÁZOR - Před sto lety se třináct mladých Číňanů a dva představitelé Kominterny tajně sešli ve francouzské čtvrti v Šanghaji, aby se ve strachu z policie brzy přesunuli do nedalekého města Ťia-sing, kde museli pokračovat v debatě na výletní lodi, připomíná editorial serveru Guardian. Prestižní deník dodává, že z těchto neslibných začátků vzešlo největší a nejsilnější politické hnutí světa, Komunistická strana Číny, která má nyní 92 milionů členů.