KOMENTÁŘ: Čtyřicet let od stanného práva: Jak to bylo s údajným československým pokusem o okupaci Polska?

Před čtyřiceti lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický vůdce, generál Wojciech Jaruzelski ve své zemi stanné právo, respektive válečný stav. Usnadnil tím razantní zásah bezpečnostních složek proti masové antirežimní opozici v čele s nezávislými odbory Solidarita. V médiích přitom stále rezonují otázky, zda Jaruzelského akce zabránila hrozícímu vojenské intervenci Sovětského svazu, potažmo i dalších států Varšavské smlouvy, a jaká byla role tehdejšího Československa.

Emoce by neměly zastínit fakta

Z pohledu polského komunistického vedení byla operace X, jak zněl krycí název celé akce, provedená na výbornou, jelikož dosáhla téměř bezprostředně svých hlavních cílů, a to při minimálních ztrátách. Opozice byla zaskočena, po více než roce a půl váhavého přístupu komunistické moci zjevně s širokým represivním zásahem již nepočítala. Opoziční lídři v čele se Lechem Wałęsou se ocitli za mřížemi.

Lakonicky můžeme shrnout, že Jaruzelského postup prodloužil život komunistické diktatury u našich severních sousedů o dalších osm let. Klíčový spor, který byl v posledních třech dekádách veden, se točí okolo generálova tvrzení, že vyhlášení válečného  stavu – tato forma Jaruzelskému poskytovala větší pravomoci než pouhý výjimečný stav – představovalo pomyslné menší zlo, které Polsko uchránilo zahraniční vojenské intervence podobné srpnu 1968 v Československu.

Historici tuto apologii, s níž Jaruzelski příznačně vystoupil až po zhroucení komunistického režimu, již přesvědčivě vyvrátili. Na základě rozsáhlých archivních výzkumů je dnes jasné, že polský vůdce v prosinci 1981 disponoval jednoznačnými informacemi z Kremlu, že vnější ozbrojený zásah, který by konsolidoval moc polských komunistů, je naprosto vyloučen. Byl to naopak Jaruzelski, v té době první tajemník vládnoucí Polské sjednocené dělnické strany, předseda vlády i ministr obrany, kdo se pokoušel zajistit si při potlačení opozice podporu Varšavské smlouvy a její vůdčí mocnosti. Neúspěšně.

Navzdory tomu je pravděpodobné, že letošní kulaté výročí 13. prosince opět rozpoutá spekulace o Jaruzelského motivaci i skutečných záměrech sovětského vedení. Postava v roce 2014 zemřelého generála totiž nadále polarizuje polskou veřejnost, přičemž její ne zcela marginální část jej považuje především za vlastence, který v roce 1981 uchránil zemi před chaosem, hospodářským kolapsem a případně i občanskou válkou.

Dá se očekávat, že fakta budou zastíněna emocemi, a to nejen na straně Jaruzelského sympatizantů. Radikální antikomunisté (a to nejen v Polsku) budou nevěřícně kroutit hlavou nad tím, že Sovětský svaz, Říše zla, byl rozhodnut ponechat dění v jednom ze svých satelitů volný průběh, opustit ideologický přístup a v případě nutnosti jednat s potenciální novou polskou nekomunistickou vládou věcným strategickým a geopolitickým jazykem. Kremlu přece nadále seděl Leonid Brežněv, který o třináct let dříve neváhal vyslat tanky do Československa…proč by váhal tentokrát?

Rozdíl neplyne z „prozření“ Brežněva ani dalších klíčových postav v sovětském vedení (Brežněv s ohledem na své silně podlomené zdraví ostatně ve skutečnosti chod věcí již neurčoval). Za třináct let, které dělí potlačení pražského jara a polské opozice, se ale zásadně proměnila mezinárodní situace a pozice Moskvy.

Sovětské nepružné, na extenzivní růst spoléhající hospodářství začínalo povážlivě krvácet a sovětská vojska vedla náročné boje v Afghánistánu. Jestliže tato intervence v roce 1979 ukončila desetiletí uvolňování napětí studené války a naopak vedla k její opětovné eskalaci, o dva roky později dával Západ zřetelně najevo, že reakce na případný vnější vojenský zásah v Polsku by byla ještě tvrdší. Přinesla by mimo jiné rozšíření sankcí uvalených na Sovětský svaz v souvislosti s afghánským konfliktem a další omezení prodeje klíčových technologií i životně důležitých potravin, v jejichž produkci nebyl „první socialistický stát“ dlouhodobě soběstačný.

Projevil se také strach, že nejen polské obyvatelstvo, ale i část polské armády se postaví případným cizím vojskům na odpor. Polské vedení odhadovalo, že počet obětí takového středu by mohl dosáhnout 600-800 tisíc, sovětské analýzy údajně počítaly s ještě větším krveprolitím. To v kombinaci s výše popsanými faktory vedlo klíčové kremelské činitele, především předsedu KGB Jurije Andropova a ministra zahraničí Andreje Gromyka, k racionálnímu a kategorickému odmítnutí zásahu.

Nepřesná paralela

Výše uvedené neznamená, že by se sovětské vedení zpočátku nedrželo zažitých postupů. V první fázi polské krize, tedy od léta do prosince 1980, se na možný vojenský zásah v Polsku poměrně intenzivně připravovalo. Obdobně jako během pražského jara také Moskvu k ráznému postupu tlačila část jejích spojenců, především východoněmecký vůdce Erich Honecker. Podobný postoj zaujal i jeho československý protějšek Gustáv Husák. Zjevně byl připraven – pokud by Kreml rozhodl – podílet se na vojenském řešení krize.

Česká média pravidelně připomínají akci Krkonoše z prosince 1980, která je nezřídka prezentována jako pokus Československa o okupaci Polska. Zpravidla ale opomíjí potřebný kontext a tehdejší situaci mechanicky srovnávají s historickou zkušeností srpna 1968. Postup vybraných československých jednotek k polským hranicím se ve skutečnosti odehrál v rámci cvičení Varšavské smlouvy s názvem Sojuz-80. To s děním v Polsku sice nepochybně přímo souviselo, scénář případného zásahu však byl odlišný než v československém případě.

Případný vstup sovětských, československých a východoněmeckých vojsk do Polska pod pláštěm spojeneckého cvičení měl dostat tamní stranické vedení pod tlak a přimět ho k potlačení opozice dle požadavků Kremlu. Klíčový rozdíl oproti roku 1968 spočíval v tom, že záměry nebyly před polskými politickými a vojenskými představiteli tajeny, naopak se počítalo s koordinovaným postupem. Na počátku osmdesátých let totiž reformy v Polsku neprosazovala nejvyšší stranická patra, ale masové sociální hnutí. Čelní polští komunističtí představitelé tak nadále představovali pro Moskvu legitimního partnera, nikoliv maskované kontrarevolucionáře jako v československém případě. Kreml neměl potřebu hledat polského Vasila Biľaka.

Důvody, proč manévry Sojuz-80 nepřerostly v zahraniční intervenci, nejsou zcela zřejmé. Jako nejpravděpodobnější se jeví možnost, že Jaruzelského předchůdce v čele polské státostrany Stanisław Kania dokázal během souběžně probíhajícího moskevského jednání Varšavské smlouvy přesvědčit sovětské vedení, že vnější „bratrská pomoc“ by napáchala více škod než užitku a že polští komunisté proti situaci zasáhnou sami. Skutečně se tak stalo, ale výrazně později, než Kreml očekával a prosazoval, až za dlouhých dvanáct měsíců.

Na Jaruzelského obranu lze přiznat, že Sovětský svaz po celou dobu polské krize vytvářel na Varšavu silný nátlak. Vedl intenzivní psychologickou hru a především u polské opozice se snažil vyvolat dojem, že je připraven vojensky zasáhnout. Jaruzelski a jeho spolupracovníci pochopitelně neměli k dispozici dokumenty, jaké máme dnes, o nepřijatelnosti sovětské intervence ovšem věděli. Nemohli si být pouze jistí, zda tento postoj vydrží po personálních změnách v Kremlu, nebo případném masivním výbuchu násilí v Polsku. Jiná argumentace vede pouze k oživování vyvrácených mýtů.

Autor je historik

Související

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)

Polsko: Rusko chce narušit cesty, kterými na Ukrajinu proudí západní zbraně

Strategickým cílem Ruska je fyzicky narušit cesty, kterými na Ukrajinu ze Západu proudí vojenská pomoc. Dnes to podle agentury PAP řekl pověřenec polské vlády pro bezpečnost polského informačního prostoru Stanislaw Žaryn. Polské úřady minulý týden potvrdily, že zadržely devět lidí podezřelých z toho, že shromažďovali informace o dodávkách zbraní na Ukrajinu.
Petr Pavel

Pavel v Polsku navštívil distribuční centrum pomoci Ukrajině

Prezident Petr Pavel dnes navštívil koordinační centrum vojenské i humanitární pomoci v polském Rzeszówě, přes nějž putuje většina vojenské i humanitární pomoci na Ukrajinu. Předtím jednal s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, mimo jiné o dostavbě dálnice D11 v návaznosti na polskou S3, a ve Varšavě navštívil také sídlo unijní agentury pro ochranu vnějších hranic Frontex, kde se seznámil s jejími aktuálními problémy.

Více souvisejících

Polsko historie Wojciech Jaruzelski Komunismus Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské síly se snaží dosáhnout alespoň okrajových zisků na Donbasu

Ruské síly se snaží dosáhnout alespoň okrajových zisků na ukrajinském Donbasu dřív, než při své jarní ofenzivě přijdou o iniciativu, uvedli v novém hodnocení situace na ukrajinském bojišti analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusové podle ISW v uplynulém dni zaznamenali malé úspěchy v Bachmutu a jeho okolí. Za cenu vysokých ztrát také zesilují útoky na Avdijivku.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

European Sleeper plánuje rozšířit své spojení z Berlína do Prahy.

Proč se v celé Evropě vrací lůžkové vlaky

Není pochyb, že Julia Senningerová je milovnicí vlaků. Třiatřicetiletá žena, která žije ve švédském hlavním městě Stockholmu, pravidelně cestuje po železnici nejen za svou rodinou do Lucemburska, ale také do prázdninových destinací. Cestování tímto způsobem dává přednost před létáním především z ekologických důvodů. Dodává však, že vlaky jsou prostě příjemnější, zejména lůžkové spoje. Má štěstí, protože noční vlaky zažívají v kontinentální Evropě comeback a od loňského léta je v nabídce řada nových služeb a další přibudou ještě letos nebo v roce 2024, napsal server BBC News.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Jevgenij Prigožin

Prigožin varoval ruské ministerstvo před ukrajinským protiútokem

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v otevřeném dopise varoval ministerstvo obrany v Moskvě, že ukrajinská armáda plánuje protiofenzivu s cílem odříznout jeho jednotky od zbytku ruských sil na východě Ukrajiny. Uvedl také, že asi 70 procent města Bachmut je nyní v rukou jeho bojovníků.

Aktualizováno včera

Do záchranných prací se zapojili i čeští hasiči.

Počet mrtvých po zemětřesení v Turecku podle úřadů překročil 50 tisíc

Počet mrtvých po zemětřesení ze začátku února v Turecku překročil 50.000, oznámily dnes turecké úřady. V Sýrii, jejíž severní část otřesy také silně zasáhly, zemřelo podle odhadů nejméně 6000 lidí. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zemětřesení v jeho zemi způsobilo škody za více než 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč), informovala agentura AFP.

včera

Rupert Murdoch

Mediální magnát Murdoch se v 92 letech znovu zasnoubil

Zakladatel mediálního impéria News Corp Rupert Murdoch se chce v 92 letech popáté ženit. Americký podnikatel australského původu v dnes zveřejněném rozhovoru uvedl, že se o víkendu zasnoubil se 66letou Ann Lesley Smithovou. Svatba je prý plánována na léto.

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Česko poskytne ICC policejní a ministerské experty k šetření ruské agrese na Ukrajině

Česko poskytne Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu až 15 forenzních expertů ministerstva obrany a dva forenzní experty Policie ČR. Oznámil to dnes náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák na konferenci v Londýně, která se týkala možností potrestání válečných zločinů na Ukrajině. Předmětem diskuse bylo také zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinů ruské agrese. ČTK o tom v tiskovém prohlášení informovalo ministerstvo spravedlnosti.

Aktualizováno včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Zemětřesení, ilustrační foto

EU a další země přislíbily sedm miliard eur na obnovu Turecka a Sýrie

Sedm miliard eur (168 miliard korun) na obnovu po ničivém zemětřesení, které minulý měsíc zasáhlo Turecko a Sýrii, přislíbili účastníci dnešní dárcovské konference pořádané Evropskou unií v Bruselu. Oznámil to švédský premiér Ulf Kristerson, jehož země nyní Radě EU předsedá. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že unijní exekutiva poskytne Turecku z rozpočtu EU miliardu eur.

Aktualizováno včera

Francouzské opozici se v parlamentu nepodařilo svrhnout Macronovu vládu

Francouzská opozice dnes neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla dnes agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který ji umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců.

Zdroj: ČTK

Další zprávy