Komunismus

Česko si připomene komunistický puč i protesty studentů roku 1948

Rozhovor

Vražda na železné oponě. Vojína při útěku na Západ zastavil až transportér. Zrůdnost, říká pamětník Prokeš

ROZHOVOR – Na vojně si plně uvědomil zrůdnost komunistického režimu. Miroslav Prokeš, který sloužil u útvaru 8522 v Chebu, má dodnes v paměti příběh vojína Zdeňka Poláška, na něhož Pohraniční stráž 21. ledna 1981 povolala obrněný transportér, aby dezertérovi zabránila v emigraci do Spolkové republiky Německo. „Z odposlechů na telefonní ústředně jsem jako spojař vytušil, že bojové vozidlo jej mohlo usmrtit anebo Poláška rozstřílelo. Vojín se provinil jen tím, že usilovně toužil po svobodě a nechtěl žít v zadrátované zemi,“ říká o čtyřicet let staré vraždě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz pamětník Prokeš, který v tehdejším Gottwaldově dodával tamnímu disentu cyklostyly a papíry pro tisk samizdatů.

Rozhovor

Palach před svým protestem uvažoval o útoku na sovětského vojáka a vyzýval k obsazení rozhlasu, říká Blažek

ROZHOVOR – V aktovce s sebou nosil pistoli, uvažoval, že by zaútočil na sovětského vojáka. Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek popisuje, jak Jan Palach, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo 52 let, niterně prožíval srpnovou okupaci Československa. Zapálil se, aby svým protestem probudil společnost z letargie. „Před svou smrtí Jan Palach napsal studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi dopis, v němž ho vyzýval, aby vysokoškoláci obsadili rozhlas a vyhlásili generální stávku. Jedná se o příběh, který ukazuje, že za jistých okolností existují důležitější věci než je samotný lidský život,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Petr Blažek.

Střelba do lidí na hranicích ČSSR: Policie stíhá předního ideologa KSČ Jana Fojtíka

Policie dnes zahájila trestní stíhání bývalého člena předsednictva ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka. Dvaadevadesátiletého muže viní ze zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se údajně dopustil tím, že jako přední stranický ideolog spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích. ČTK to sdělil advokát Lubomír Müller, který v soudních sporech zastupuje lidi perzekuované komunistickým režimem.

Jak v Rusku povolovali a zakazovali stromečky. Komunisti načas Vánoce i zakázali

Před 85 lety Stalinovým příkazem v Sovětském svazu povolili strojit stromečky. Předtím jen ve 20. století dvakrát stačili stromečky zakázat, píše ruský list Kommersant.

Rozhovor

Komunisté před 70 lety odsoudili Modrého a spol. Výjimečný kamarád se skautskou věrností, říká Záruba

ROZHOVOR – Udělali z něj nepřítele lidu, ačkoli mu vyprodané stadiony ještě krátce před zatčením aplaudovaly. Hokejový brankář Bohumil Modrý se stal obětí komunistické zvůle. Zvrácený režim postavil dvojnásobného mistra světa do čela vykonstruovaného procesu s dalšími reprezentanty. Přesně před 70 lety potvrdil Nejvyšší soud gólmanovi LTC Praha vězení v délce 15 let. Drakonické tresty za špionáž a velezradu si vyslechli i spoluhráči. „Jednalo se o charakterního člověka se skautskou věrností. Byl to výjimečný kamarád. “ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéfkomentátor redakce sportu ČT Robert Záruba. O Modrém hodlá natočit dokument.

Před 50 lety se Poláci vzbouřili proti komunistům. Režim brutálně zakročil, desítky mrtvých

Před 50 lety, 14. prosince 1970, začaly v Polsku rozsáhlé protesty proti rozhodnutí komunistického režimu o skokovém zvýšení cen masa a dalších potravin. Vlna demonstrací a stávek ochromila hlavně průmyslový sever Polska a k potlačení občanských nepokojů nasadili polští komunisté kromě policie i armádu. Výsledkem byly čtyři desítky mrtvých a stovky zraněných.

Oběti násilí ze srpna 1969 mají nárok na odškodnění, prezident stvrdil zákon podpisem

Oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969 k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy budou odškodněny zákonem. Prezident Miloš Zeman s tím souhlasil. ČTK o tom dnes informoval prezidentův mluvčí.

Ceny Paměti národa získá pět osobností z Česka i Slovenska

Ceny Paměti národa, kterými obecně prospěšná společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, letos získá pět osobností z Česka i Slovenska. Mezi nimi je třeba židovská lékařka, která se v Osvětimi starala jako vychovatelka o malé děti, nebo žena, která po únoru 1948 pomohla několika lidem přes hranice.

Oběti násilí ze srpna 1969 se pravděpodobně dočkají odškodnění

Oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969, které připadaly na roční výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, se pravděpodobně dočkají odškodnění. Podle očekávání to dnes hladce schválil Senát. Norma nyní bude postoupena k podpisu prezidentovi.

Soud povolil obnovu řízení v kauze disidenta Wonky, komunisté ho odsoudili nezákonně

Okresní soud v Liberci dnes povolil obnovu řízení v kauze disidenta Pavla Wonky. V roce 1987 odmítal pracovat ve věznici v Liberci - Minkovicích, neboť své odsouzení považoval za nezákonné.

Žádné pomníky fašistům ani komunistům. Slovensko zakázalo propagaci období nesvobody

Na Slovensku bude až na výjimky zakázáno pojmenovávat ulice a veřejná prostranství po představitelích komunistického, fašistického a nacistického režimu, stejně jako umisťovat na památníky, pomníky či pamětné desky symboly propagující zmíněných ideologií. Změnou příslušných zákonů, kterou navrhli poslanci vládní koalice, o tom dnes rozhodl slovenský parlament.

Soud bude znovu řešit kauzu disidenta Pavla Wonky, bratr chce očistit jeho jméno

Liberecký okresní soud se bude na začátku listopadu opět zabývat případem disidenta Pavla Wonky. Jde o obnovu řízení v kauze z roku 1987, kdy Wonka odmítal pracovat ve věznici v Liberci - Minkovicích s odůvodněním, že jeho uvěznění bylo protiprávní. ČTK o tom informoval advokát Lubomír Müller. Právník zastupuje Jiřího Wonku, který se roky u soudů snaží očistit bratrovo jméno.

Střelba na hranicích ČSSR bez trestu. Žalobce zastavil stíhání Jakeše, Štrougala i Vajnara

Státní zástupce zastavil stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích. ČTK to dnes sdělil šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek. Někdejší generální tajemník Komunistické strany Československa Miloš Jakeš letos v červenci zemřel.

Žena před 37 lety označila SNB za "novodobé gestapo", stihl ji trest. Soud nyní verdikt zrušil

Nejvyšší soud (NS) dnes po 37 letech zrušil rozsudek nad ženou, která označila příslušníky Sboru národní bezpečnosti (SNB) provádějící domovní prohlídku za "novodobé gestapo". Komunistická justice z ní pak udělala případ pro psychiatry. Uložila jí ochranné léčení v ambulantní formě. NS vyhověl stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Poznala jsem na vlastní kůži bolševické zlo, šlo mně o život, říká pro EZ pamětnice o 21. srpnu 1969

Šlo jí s manželem o život, kolem nich svištěly vypálené náboje. Kdyby se Eva Bínová s mužem neukryla v náhodně otevřeném domě v pražské Jungmannově ulici, skončili by 21. srpna 1969 tragicky. Na roční výročí okupace vyšli do ulic, oba, stejně jako řada Čechoslováků, věřili, že účastí na demonstraci mohou ještě něco zvrátit. „Pořád jsme doufali, že Alexander Dubček vývoj zvrátí. Když jsme se později dozvěděli, že jsme při řežbě skandovali jeho jméno a on o den později podepsal pendrekový zákon, přišli jsme o všechny iluze,“ říká exkluzivně pro EuroZprávy.cz čilá sedmasedmdesátiletá seniorka. Dodnes si vybavuje přesné detaily z událostí starých 51 let. „Poznala jsem na vlastní kůži bolševické zlo a zvůli. I po těch letech se mně vybaví zvuk té děsivé střelby. Považuji za zrůdnost, že Čechoslováci pálili do krajanů,“ kroutí hlavou pamětnice Eva Bínová.

Rozhovor

Dubček byl slaboch, Kriegel ukázal, že se dalo Sovětům vzepřít, říká badatel Schovánek o invazi

ROZHOVOR – Z potemnělého nebe nad Prahou se pozdě večer ozývá burácení letadel. Lomoz strojů, který neslábne, ale naopak sílí, je předzvěstí blížící se tragédie, která způsobí v československých dějinách obrovskou jizvu, jež se dodnes nezacelila. Právě udeřila půlnoc, píše se 21. srpna roku 1968 a první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček před malou chvílí zjistil, že zemi okupuje pět armád Varšavské smlouvy v čele se Sověty. „Když se Dubček zprávu o okupaci dozvěděl, tak brečel, místo toho, aby něco dělal. Jednalo se o tragickou postavu naší historie. Svoji roli nezvládl ani v srpnu 1969, kdy demonstranti vyvolávali jeho jméno, ale on o den později podepsal pendrekový zákon, který umožnil větší perzekuci protestujících. Byl to slaboch,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz antikomunista a badatel Radek Schovánek o událostech starých 51, respektive 52 let.

"Havel je jediný politik, u kterého jsem hrdý, že jsme se sešli." Koncert Rolling Stones potvrdil před 30 lety pád komunismu

První koncert britské kapely The Rolling Stones, který se konal před třiceti lety 18. srpna 1990 na Velkém strahovském stadionu v Praze, potvrdil podle jeho účastníků konec komunistického režimu. Vystoupení, které navštívilo přes 100.000 lidí včetně tehdejšího československého prezidenta Václava Havla, otevřelo dobu velkých strahovských koncertů zahraničních skupin - Guns N'Roses, Pink Floyd nebo U2. "Teprve s koncertem Rolling Stones běžní lidé pochopili, že přišel jiný režim," prohlásil před časem pořadatel koncertu Milan Pešík.

Čelili nacistům, pak komunistům. Česko si připomnělo 75 let od návratu letců RAF do vlasti

Památku československých letců sloužících v britském Královském letectvu RAF (Roayal Air Force), kteří se před 75 lety vrátili z Velké Británie do vlasti, si dnes připomněli lidé u památníku okřídleného lva na pražském Klárově.

Rozhovor

Berlínskou zeď mám za komunistickou zvůli. Umíraly na ní i děti, rozdělila rodiny. Zbořil ji až omyl, říká pro EZ historik

ROZHOVOR – Zanechala po sobě nelidskost a utrpení. Vyhasínaly na ní lidské životy, včetně těch dětských, rozeštvala rodiny i partnerské vztahy a mnohým ukradla sny i plány na svobodnou budoucnost. Berlínská zeď, od jejíž výstavby uplynulo 13. srpna 59 let, představovala jednu z nějvětších bolševických zvráceností východního socialistického bloku. „Její postavení považuji za komunistickou zvůli, dodnes zůstává mementem. Při pokusu o její překonání bylo zastřeleno 140 občanů. Rozdělení města na Východní a Západní Berlín zasáhlo do lidských životů i osudů. Většina z minuty na minuty ztratila kontakt s rodinou, přišla o své lásky i svá zázemí. A přitom ti lidé se třeba vůbec o politiku nezajímali,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.