Oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969 k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy budou odškodněny zákonem. Prezident Miloš Zeman s tím souhlasil. ČTK o tom dnes informoval prezidentův mluvčí.
Návrh předložili poslanci všech frakcí vyjma komunistů. Podle předlohy mají příbuzní těch, kteří při demonstracích zemřeli po zásahu ozbrojených složek státu, dostat jednorázově 200.000 korun. Lidé, kteří utrpěli zranění s trvalými následky, mají nárok na 90.000 korun, ostatní zranění pak 40.000 korun.
Nárok bude podle předlohy možné prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem nebo výpovědí nejméně dvou svědků. Ke způsobu dokazování měla výhrady ministerstva vnitra a spravedlnosti, podle něhož ani vymezení oprávněných osob není zcela přehledné.
Oficiální statistiky podle předkladatelů uvádějí, že při demonstracích v srpnu 1969 přišlo o život pět lidí, pět bylo zraněno těžce a 26 lehce. Historikové ovšem předpokládají počty vyšší. Návrh zákona proto počítá s náklady na odškodnění ve výši 2,5 až 4,5 milionu korun.
Jednou z obětí byla osmnáctiletá Danuše Muzikářová, která byla zastřelena 21. srpna 1969 při demonstraci na Moravském náměstí v Brně patrně jedním z příslušníků někdejších Lidových milicí. Její vrah ale dosud vypátrán nebyl. Právě příběh Muzikářové byl podle poslance TOP 09 Vlastimila Válka podnětem k přípravě zákona.
Parlament před 15 lety přijal zákon k odškodnění obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. S dluhem vůči obětem represí z roku 1969 se ale podle poslanců stát vypořádat stále nedokázal. Zejména ve velkých městech byla řada incidentů mezi demonstranty a bezpečnostními složkami, jejichž příslušníci protiprávně, tedy bez rozkazu či bez ohrožení svého života, použili střelné zbraně proti protestujícím.
Související
Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok
Odpůrci komunistů se dočkají odškodnění, rozhodla vláda. Vysoké školy si přilepší
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
před 1 hodinou
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
před 2 hodinami
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
před 2 hodinami
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
před 3 hodinami
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
před 4 hodinami
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
před 5 hodinami
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
před 5 hodinami
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
před 6 hodinami
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
před 7 hodinami
Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských útoků za poslední roky
před 8 hodinami
Vražda v Jablonci. Kriminalisté obvinili podezřelého, na soud si počká ve vazbě
před 8 hodinami
Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod
před 9 hodinami
Zemřela pracovnice ambasády v Tel Avivu. Došlo k tragické nehodě
před 10 hodinami
Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart
před 11 hodinami
Počasí o víkendu: V Česku se ochladí, na horách napadne sníh
včera
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
včera
Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný
včera
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje
včera
V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku
včera
Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Zdroj: Libor Novák