Jak v Rusku povolovali a zakazovali stromečky. Komunisti načas Vánoce i zakázali

Poprvé se stromečky v Rusku objevily jako součást programu Petra I. přimět zemi řídit se evropskou časomírou. Na konci roku 1699 vydal příkaz počítat roky nikoliv od předpokládaného data stvoření světa, jak se na Rusi dělávalo od přijetí křesťanství, ale od Kristova narození, jako ve většině evropských zemí. V příkazu se podrobně uvádělo, že slavnosti mají provázet ohňostroje a ulice mají zkrášlit stromy a "borovicové a jalovcové větve". Nápad si vypůjčil z německé tradice vánočních stromečků, ale do detailů se nepouštěl. Nařízení prosazoval i v Petrohradu. Ale mezi lidmi se zvyk nezakořenil a po carově smrti ustal. Výjimku představovaly hostince, na jejichž střechu v prosinci upevňovali jehličnatý stromek, podle kterého se lidé celý rok orientovali, kde se dá pít.

Stromečky se objevily jako novoroční a vánoční ozdoba v 19. století. Manželka budoucího cara Mikuláše I., bývalá německá princezna, zřídila ve svých komnatách v roce 1817 vánoční stromeček, jak to dělávala ve vlasti. Tradice se uchytila u dvora, ale součástí svátků v bohatších domácnostech se stromek stal až ve 40. letech 19. století.

Hned se objevili odpůrci. Vánoční stromek napadali slavjanofilové. Spisovateli Ivanu Gončarovovi stromek vadil esteticky: vzít z lesa mokrý a špinavý stromek, přimotat nití ořechy a uložit okolo dárky pokládal za hloupý německý výmysl. Ekonomové argumentovali, že na svátky se pokácí tisíce stromků, které mohly posloužit jako stavební dříví, palivo či zůstat v lesích impéria. Nejmocnějším protivníkem byly církevní špičky. Vedení pravoslavné církve odsoudilo cizácký zvyk a pravidelně vydávalo zákazy stavět stromky v církevních školách - označovalo to za "ďábelské hrátky".

Časem se i církev se stromky smířila, ale když Rusko vstoupilo do první světové války, vzedmula se vlna nenávisti proti všemu německému. Když se v prosinci 1914 tisk dozvěděl, že v jedné ze saratovských nemocnic zajatí němečtí vojáci vyzdobili stromeček, vypukl skandál. To, že Němci zachovávají své zvyky i v zajetí, připomnělo vlastencům, že stromek musí být jako německý vynález zakázán. Ke zlosti manželky cara Mikuláše II.: "Proč připravit raněné a děti o tuto radost? Jen proto, že zvyk nejprve vznikl u Němců? Jaká bezmezná omezenost!"

Bolševici zákaz stromečků hned zrušili. V carově říši byl stromek symbolem nerovnosti, protože dělníci a rolníci nemohli svým dětem dopřát to, co boháči. Tuto nerovnost v předrevoluční kultuře často vyjadřovaly i vánoční pohádky. To revoluce zrušila. Rovnost měl potvrzovat i stejný přístup dětí k vyzdobenému stromku. Od roku 1920 byly stromky povinné ve všech dětských organizacích.

Po Leninově smrti stromky znovu upadly v nemilost. Starému zvyku se začali v tisku a propagandě posmívat. Strana nedoporučovala slavit Vánoce. Ze zdobení stromků se stal náboženský přežitek, v roce 1926 jej ústřední výbor strany zavrhl jako protisovětský. Následovaly zákazy kácení a prodeje stromků. Oslavy Vánoc v roce 1929 zakázali v celé zemi.

Až na konci roku 1935, jen čtyři dny před Novým rokem, stromeček nečekaně vrátili. V Pravdě vyšel článek prvního tajemníka kyjevského výboru Pavla Postyševa vybízejícího zřídit pro děti krásné stromečky, "nespravedlivě odsouzené". Stromky se vrátily do domovů, ale nenazývali je už vánoční, ale novoroční. Podle vzpomínek Nikity Chruščova neměl kyjevský tajemník dostatečné pravomoci, a tak se obrátil na Stalina. A ten nečekaně souhlasil. Ať návrh zveřejní v tisku - a následovala blesková podpora. Ve stejném vydání Pravdy byl článek, jak v Moskvě jdou stromky na dračku. Neprodleně následovaly pokyny uspořádat dětské oslavy Nového roku do všech škol, školek, jeslí, dětských domovů, domů pionýrů, biografů a divadel. Návrat k "buržoaznímu přežitku" měl politický důvod: Stalin v listopadu slavnostně prohlásil, že se žije lépe a veseleji.

I v dnešním Rusku jsou lidé, kterým se tradice nelíbí. K nejdůslednějším odpůrcům patří poslanec Vitalij Milonov, kterému se v roce 2015 znelíbil stromek v Nojabrsku, protože mu připomínal penis. O dva roky později sliboval návrh zákona, který by omezil prodej stromků. Předloni navrhl zvýšit daně z prodeje stromečků. Přesto popularita stromků neklesá - a právě s tím poslanec spojuje letošní potíže: "Je vidět, že před rokem si všichni koupili mrtvoly stromů, a proto se rok 2020 tak pokřivil."