Související články:
Ukrajinci zažili genocidu už ve 30. letech. Stalin nechal vyhladovět miliony lidí
K nejhorším zločinům proti lidskosti patří genocida. Tento pojem bývá spojován zejména s nacistickým režimem, ovšem ještě dříve se genocida odehrála na Ukrajině. V letech 1932 až 1933 tam Stalin nechal miliony lidí zemřít hladem.
Jak v Rusku povolovali a zakazovali stromečky. Komunisti načas Vánoce i zakázali
Před 85 lety Stalinovým příkazem v Sovětském svazu povolili strojit stromečky. Předtím jen ve 20. století dvakrát stačili stromečky zakázat, píše ruský list Kommersant.
Bratislava odebrala čestné občanství Gottwaldovi i Stalinovi
Slovenská metropole po více než 70 letech odňala čestné občanství města prvnímu komunistickému československému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Rozhodlo o tom městské zastupitelstvo. Stejný krok zastupitelé učinili i v případě bývalého sovětského vůdce Josifa Stalina.
Rusínský Mnichov. ČSR před 75 lety přišla o Podkarpatskou Rus, na nátlak Stalina
Zakarpatská oblast na dnešní Ukrajině je lákavou destinací pro české turisty. Svoji roli v tom hraje, kromě přírodních krás, i fakt, že bývala součástí někdejšího Československa. Před 75 lety, 29. června 1945, byla podepsána smlouva mezi ČSR a Sovětským svazem (SSSR) o odstoupení Podkarpatské Rusi sovětské Ukrajině. Stalo se tak bez účasti zástupců oblasti, událost tak bývá označována za "rusínský Mnichov".
Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem
Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, podle ruského prezidenta Vladimira Putina selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.
U Moskvy byl otevřen nový chrám, vyvolal řadu kontroverzí. Je zasvěcen armádě
Nedaleko Moskvy se dnes slavnostně otevřel chrám zasvěcený armádě, který má připomínat vítězství nad nacistickým Německem. Katedrála způsobila kontroverzi kvůli tomu, že její vnitřek měl být původně vyzdoben mozaikami zobrazujícími současného prezidenta Vladimira Putina i sovětského vůdce Josifa Stalina, z tohoto záměru ale nakonec sešlo, píše agentura Reuters.
"Krvavý pes" Tito zanechal v dějinách kontroverzní stopu, nebál se vzdorovat Stalinovi
Jugoslávský vůdce Josip Broz Tito zanechal nesmazatelnou, ale kontroverzní stopu v dějinách jihoslovanských zemí. Stát vedený rodákem z malé vsi Kumrovec na chorvatsko-slovinském pomezí během studené války dovedně těžil ze soupeření Západu a Východu a Titův režim také dokázal držet na uzdě etnické napětí.
Fronta na maso. Stalinův pomník na Letné vydržel jen sedm let
Obří kamenná socha sovětského vůdce Josifa Stalina měla podle představ svých objednavatelů shlížet z pražské Letenské pláně na věčné časy. Nedlouho po slavnostním odhalení pomníku před 65 lety, 1. května 1955, se však nad Stalinovým odkazem začala stahovat mračna.
Hitler rozpoutal nejkrvavější válku v dějinách, dle historika ale největším masovým vrahem není
Jeho charismatu zdatného řečníka a idejím o budování nového národního společenství propadla i značná část jednoho z nejcivilizovanějších národů. Nacistický vůdce Adolf Hitler, který 30. dubna 1945 spáchal sebevraždu, se stal z nedostudovaného syna státního úředníka obratným manipulátorem davů, jenž rozpoutal světovou válku a způsobil smrt milionů lidí.
Zimní válka: Sovětský svaz napadl Finsko. Ztratilo část území, suverenitu ale uhájilo
Před 80 lety, 12. března 1940, skončila po třech měsících rusko-finská válka, která byla jedním z důsledků tajného dodatku k paktu Molotov - Ribbentrop, v němž si v srpnu 1939 nacistické Německo a komunistický Sovětský svaz rozdělily východní Evropu a další území. Sovětský svaz požadoval na Finsku bezprecedentní územní ústupky, což vláda prezidenta Kyöstiho Kallia odmítla, a v listopadu 1939 sovětské jednotky vpadly do Finska. Pro Finsko válka znamenal územní ztráty, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik však zůstalo suverénním státem.
Rusko se opět snaží o jednostranný výklad dějin? Čeští historici se zlobí
Rusko se pokouší jednostranně vykládat historii podobně, jako činil v minulosti Sovětský svaz. Vyplývá to z odpovědí českých historiků, které oslovila ČTK v souvislosti s polsko-ruským sporem o výklad některých dějinných epizod spojených s druhou světovou válkou. Tento trend v Rusku odborníci vidí i ve vztahu k České republice.
Odhalený Lenin a Stalin na portrétu. Komunista má o oslavách jasno
Poslanec ruských komunistů Nikolaj Charitonov dnes v dolní komoře parlamentu navrhl, aby se květnová přehlídka v Moskvě k 75. výročí vítězství ve druhé světové válce konala bez zakrytého mauzolea vůdce bolševické revoluce Lenina. Krom toho chce na Rudém náměstí vyvěsit portrét diktátora Stalina. Poslanci návrh teprve proberou, informovala agentura TASS.
Velvyslankyně USA přiživila rusko-polský spor o rok 1939. Tweet rozhořčil Moskvu
Spor mezi Ruskem a Polskem ohledně příčin druhé světové války se vyhrocuje. Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin dnes odsoudil tweet americké velvyslankyně ve Varšavě, která vzkázala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že největší konflikt světových dějin odstartovala dohoda mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem. Informoval o tom server BBC.
Stalinův salónní vagón se stal v Gruzii kulturní památkou, turisté se jen hrnou
Železniční salónní vagón někdejšího sovětského diktátora Josifa Stalina získal v Gruzii status "mobilního památníku kulturního dědictví". Oznámila to gruzínská agentura pro ochranu kulturního dědictví.
Přirovnávat SSSR k nacistickému Německu? Vrchol cynismu, soptí Putin
Ruský prezident Vladimir Putin dnes jako "absolutně nepřijatelné a nekorektní" odmítl snahy stavět na stejnou úroveň někdejší Sovětský svaz a nacistické Německo. Učinil tak v souvislosti se zářijovou rezolucí Evropského parlamentu, podle které druhá světová válka začala v důsledku smlouvy mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem o neútočení.
Námluvy Stalina s nacisty: Pakt Molotov-Ribbentrop měl ničivé následky pro Evropu
Zimná válka mezi Finskem a Sovětským svazem nebo masakr tisíců polských důstojníků byly jedním z tragických důsledků tajného dodatku německo-sovětské smlouvy o neútočení, kterou obě země podepsaly před 80 lety, 23. srpna 1939.
Z rybníka vytáhli Stalina, impozantní socha záhy rozhádala uralské město
Kusa je historicky bezvýznamné ruské město na Urale. Ale když se na dně vypuštěného městského rybníku našla socha Josifa Stalina, propukla debata o dědictví diktátora, která otevřela staré rány a město s asi 18.000 obyvateli rozdělila, napsala agentura AFP.
Útočník pobodal čtyři novináře. Důvodem byl Stalin
Čtyři novináři v jižním ruském městě Stavropol byli pobodáni nejmenovaným mužem. Důvodem bylo, že mu odmítli otisknout článek o sovětském diktátorovi Josifu Stalinovi.
Obrovský zločin: Před 75 lety zahájil Stalinův režim deportace krymských Tatarů
Údajná kolaborace s Německem byla důvodem deportace krymských Tatarů z tehdy sovětského Krymu, zahájené před 75 lety, 18. května 1944.
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Ze schvalování a podpory ruské invaze česká policie obvinila 49 lidí
Ze schvalování a podpory ruské invaze na Ukrajinu česká policie obvinila zatím 49 lidí. Celkem eviduje 86 takových případů. Serveru iROZHLAS.cz to dnes sdělil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Z policejních statistik vyplývá, že jde o další nárůst počtu podobných případů. V říjnu policie evidovala 83 případů schvalování ruské invaze a obvinění sdělila 44 lidem.
před 40 minutami
Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií přibývá
Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií covid-19 přibývá. Pražské letiště v období od června do konce října odbavilo dvě třetiny počtu cestujících v porovnání se stejným obdobím roku 2019, tedy posledním předcovidovým. Letiště Leoše Janáčka v Ostravě je na 87 procentech provozu a poslednímu předcovidovému roku se přibližuje i brněnské letiště. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Evropské pojišťovny, kterou má ČTK k dispozici.
před 1 hodinou
Stoltenberg: Rusko bude pokračovat v útocích na ukrajinskou energetickou síť
Rusko bude pravděpodobně pokračovat v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby. Během návštěvy Rumunska to dnes řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Aktualizováno před 1 hodinou
Británie přišla kvůli brexitu o tisíce lékařů
V Británii v důsledku brexitu ubylo zhruba 4000 lékařů. V systému je nedostatek zejména anesteziologů, pediatrů, psychiatrů či kardiologů a plicních lékařů, informovala odborná společnost Nuffield Trust. Podle ní pracovalo v roce 2021 ve Spojeném království na 37.000 lékařek a lékařů z jiných evropských zemi. Odchod země z Evropské unie však vedl k pomalejšímu náboru lékařského personálu.
před 1 hodinou
Kyjev: Rusko odpálilo na Ukrajinu už 16.000 střel, 97 procent zasáhlo civilní cíle
Rusko během devíti měsíců války podniklo více než 16.000 raketových útoků proti Ukrajině, z toho 97 procent zasáhlo civilní cíle, uvedl dnes ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
před 2 hodinami
Rusko na poslední chvíli odložilo jednání s USA o jaderných zbraních
Rusko odložilo jednání s USA o strategických jaderných zbraních, která měla začít v úterý v Káhiře, informoval ruský deník Kommersant s odvoláním na vyjádření americké ambasády v Rusku. Podle amerického ministerstva zahraničí šlo o jednostranné rozhodnutí. Moskva podle ambasády uvedla, že navrhne nový termín jednání.
před 2 hodinami
NCOZ se zabývá plachtou s Putinem ve vaku na mrtvoly na budově ministerstva
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se zabývá případem plachty s českou a ukrajinskou vlajkou spolu s portrétem ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly, která byla koncem října vyvěšena na budově ministerstva vnitra v Praze.
před 2 hodinami
Ruské matky sbírají podpisy pod petici za ukončení války a návrat synů z Ukrajiny
Skupina ruských matek sbírá podpisy pod petici, v níž požaduje ukončit válku proti Ukrajině a vrátit vojáky domů. Kreml se k této internetové petici dnes odmítl vyjádřit, informovala agentura Interfax. Petice je podle médií dílem skupiny matek z hnutí Feministický protiválečný odpor a skupiny matek mobilizovaných vojáků a branců povolaných k povinné vojenské službě v ruské armádě. Zveřejněna byla neděli.
před 3 hodinami
Češi při slevových akcí Black Friday utratili v internetových obchodech přes sedm miliard
Češi při slevových akcí Black Friday utratili v internetových obchodech přes sedm miliard korun, tedy zhruba stejně jako loni. Reálné slevy se nejčastěji pohybovaly mezi 15 a 30 procenty, což proti loňsku znamená mírné zvýšení. Vyplývá to z údajů Asociace pro elektronickou komerci a Hlídače shopů, která má ČTK k dispozici.
Aktualizováno před 3 hodinami
Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od minulého týdne stále bez elektřiny
Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od rozsáhlých ruských útoků na energetickou infrastrukturu z minulého týdne stále bez elektrického proudu. Podle agentury Unian to dnes řekl šéf oblastní správy Oleksij Kuleba. Provozovatel ukrajinské přenosové soustavy kromě toho kvůli nedostatku elektřiny v síti přistoupil k havarijním odstávkám proudu po celé Ukrajině, což je v poslední době v napadené zemi obvyklé.
Aktualizováno před 3 hodinami
Zeman podepsal daň z neočekávaných zisků a odvody z prodeje elektřiny
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad.
před 4 hodinami
Volby prezidenta 2023: Mezi kandidáty je sázkovým favoritem Pavel, po něm Nerudová
Petr Pavel je z prezidentských kandidátů největším sázkovým favoritem na post hlavy státu. Na druhé místo se u některých sázkových kanceláří dostala poprvé od začátku října Danuše Nerudová těsně před Andreje Babiše. Ten je ale favoritem na výhru hned v prvním kole voleb. Vyplývá to z dat sázkových kanceláří zveřejněných na webech.
před 4 hodinami
Češi nemají na vánoční dárky peníze. Desetina lidí žádný nekoupí
Přibližně desetina Čechů letos kvůli nedostatku peněz nebude kupovat žádné vánoční dárky. Nejčastěji jde o lidi v důchodovém věku a bez zaměstnání, kterým finance mnohdy nestačí ani na nejlevnější jídlo a oblečení. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který si mezi tisícovkou respondentů nechala v říjnu vypracovat společnost KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.
před 5 hodinami
VZP bude letos hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to dnes řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09).
před 5 hodinami
Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?
Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.
před 6 hodinami
Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů ESA na 62 milionů eur
Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů evropské vesmírné agentury ESA na 62 milionů eur (asi 1,6 miliardy Kč) ročně. Příspěvek, který se oproti současnosti zvýší asi o 60 milionů Kč, by měl posílit postavení českých firem v oboru a tím i vesmírné aktivity v zemi. Na tiskové konferenci k zahájení festivalu kosmických aktivit Czech Space Week v Praze to dnes uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pátý ročník festivalu se koná ode dneška do 2. prosince.
před 6 hodinami
EU zařadila obcházení sankcí mezi trestné činy
Státy Evropské unie dnes ve snaze zlepšit účinnost unijních sankcí proti ruskému režimu zařadily jejich obcházení na seznam evropských zločinů. Oznámila to Rada EU. Krok může v budoucnu otevřít cestu k zabavování majetku ruských bank či oligarchů, k němuž vyzývají některé evropské země. EU se však nejprve musí shodnout na podrobných pravidlech stanovujících konkrétní provinění a možné tresty.
před 7 hodinami
Lipavský se zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí NATO a OBSE
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se tento týden zúčastní zasedání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance (NATO) v Bukurešti. Hlavním tématem dvoudenního jednání, které se uskuteční v úterý a ve středu, bude ruská agrese vůči Ukrajině. Ve čtvrtek a v pátek se pak Lipavský zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v polské Lodži.
před 7 hodinami
Německo chce být připraveno, chystá celostátní zkoušku varovného systému
Německo připravuje na 8. prosince celostátní zkoušku varovného systému, vůbec poprvé chce otestovat i vysílání přes základnové stanice mobilních sítí. Dnes o tom informovalo spolkové ministerstvo vnitra. Pro Německo to bude druhá celostátní zkouška za více než 30 let, tu první země uskutečnila se rozporuplným výsledkem v roce 2020.
před 7 hodinami
Vatikán nabídl, že zprostředkuje ukrajinsko-ruská jednání. Peskov děkuje
Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dnes poděkoval Vatikánu za jeho nabídku hostit rusko-ukrajinská jednání. Obvinil ale zároveň Kyjev, že o rozhovory nestojí. Informovala o tom ruská agentura TASS.
Zdroj: ČTK