Rusko se opět snaží o jednostranný výklad dějin? Čeští historici se zlobí

Rusko se pokouší jednostranně vykládat historii podobně, jako činil v minulosti Sovětský svaz. Vyplývá to z odpovědí českých historiků, které oslovila ČTK v souvislosti s polsko-ruským sporem o výklad některých dějinných epizod spojených s druhou světovou válkou. Tento trend v Rusku odborníci vidí i ve vztahu k České republice.

Mezi Polskem a Ruskem se v poslední době vyhrotil spor o roli obou zemí na počátku druhé světové války. Polsko, stejně jako Evropský parlament, poukazuje na sovětsko-německou dohodu ze srpna 1939, známou jako pakt Ribbentrop-Molotov. Tvrdí, že druhá světová válka vypukla v důsledku této smlouvy. Ruský prezident Vladimir Putin naopak uvedl, že se na počátku války podílelo Polsko, a to svými územními požadavky vůči Československu.

Podle historika Vojenského historického ústavu Jiřího Plachého je spoluvina SSSR na rozpoutání druhé světové války jednoznačná. Pakt Molotov-Ribbentrop podle něj nebyl pouhou "dohodou o neútočení", jak tvrdí Putin.

"Tajné dodatky rozdělující sféry vlivu na úkor suverénních zemí z něj činí plnohodnotnou spojeneckou smlouvu mezi nacistickým a komunistickým státem, která byla vojensky naplněna napadením Polska a Finska, okupací a anexí Litvy, Lotyšska a Estonska a účastí na dělení Rumunska," poznamenal. Srovnávat postoj Polska vůči Československu s rolí SSSR v polsko-německé válce považuje za zavádějící. "V září 1938 Poláci lavírovali a své požadavky předložili Praze až 30. září odpoledne, tedy několik hodin po tom, co československá vláda přijala mnichovskou dohodu, v níž se psalo o tom, že mají být uspokojeny také požadavky polské a maďarské menšiny v ČSR," uvedl.

Plachý dodal, že výklad dějin v Rusku je nyní v mnohém konzervativnější, než během Gorbačovovy "perestrojky". Velmi nebezpečně začíná připomínat přístup v době kultu Josifa Vissarionoviče Stalina, dodal.

Podobný názor na současný postoj Ruska má historik Historického ústavu Akademie věd Jaroslav Šebek. Současná otázka rusko-polského sporu podle něj souvisí s dlouhodobější snahou Ruska reinterpretovat minulost především minulého století. "Jakoby se začaly po 30 letech od pádu komunismu znovu vracet pohledy, které jsme znali z doby sovětské éry," podotkl. Rusko se podle něj snaží ospravedlnit roli Stalina při uzavření paktu s Německem. ČTK řekl, že se to ale netýká jen událostí z doby počátku druhé světové války.

"Vidíme to nakonec i v samotné České republice, kdy Rusko reaguje velice podrážděně na zmínku, která mu nevyhovuje o dějinách," poukázal například na diskuse kolem pražského pomníku sovětského maršála Ivana Koněva nebo role vlasovců při osvobození Prahy. Zároveň upozornil, že i v samotné ČR se mnohá témata, která patří do historie, stávají politikem.

Historik Ondřej Kolář ze Slezského zemského muzea považuje obě tvrzení o vině Polska a SSSR za zjednodušující. "Obě ale mají částečné opodstatnění," uvedl. Územní nároky Polska, stejně jako například Maďarska, podle něj přispěly k eskalaci napětí ve střední Evropě, z níž těžili nacisté. "Na druhou stranu pakt Molotov-Ribbentrop nesporně přispěl k otevření cesty pro dlouhodoběji plánovanou expanzivní politiku jak Německa, tak SSSR," dodal. Zároveň poznamenal, že politické apely proti "falšování historie" vnímá jako bezúčelné. "Přímé zásahy politiků do interpretace dějin byly vždy spíše kontraproduktivní," sdělil ČTK.

Podle historika Jaromíra Mrňky z Ústavu pro studium totalitních režimů se Putinovo Rusko snaží prosazovat v mezinárodní politice svůj jednostranný výklad událostí. I on to nepovažuje pouze za otázku sporu s Polskem, ale i s Českou republikou v případě okupace v roce 1968 nebo osvobození Prahy v roce 1945. Je podle něj přirozené, že se dotčené státy snaží hájit "svoji vlastní politiku paměti v souladu s jakýmsi národním historickým vědomím". "Na druhou stranu je ale potřeba si uvědomit, že historie na rozdíl od politiky většinou nezná jednoduchá vysvětlení, která by mohla být nadiktována či někde odhlasována," dodal.

Za jednoznačného viníka druhé světové války označil mocnosti Osy v čele s Německem. "Příčin vypuknutí války bylo nesčetně a některé bychom mohli sledovat hluboko do minulosti," poznamenal. Považuje za ně pakt Molotov-Ribbentrop, ale i mnichovskou dohodu či politiku tzv. appesementu.

"Sovětský svaz události před rokem 1941 překryl příběhem tzv. velké vlastenecké války, k čemuž využil svoji pozici jedné z hlavních spojeneckých mocností a konečných vítězů druhé světové války," poznamenal. Rusko podle něj na tento výklad dějin do značné míry navazuje a snaží se umenšovat podíl SSSR na vzestupu nacistického Německa či na počátku války.

Mrňka dodal, že ani současná polská politika paměti není objektivní. "Neboť v ní dochází k dlouhodobému snižování významu tamějšího dobového antisemitismu a z něj vyplývající účasti některých Poláků na holokaustu," uvedl. Česká paměť zase podle něj podobně například potlačuje spoluzodpovědnost na vyvraždění českých a moravských Romů.

Související

Povodně, ilustrační fotografie.

Ničivé povodně v našich zemích napříč historií

Naše země v historii zasáhlo mnoho přírodních katastrof včetně ničivých povodní. O těchto tragédiích nám zanechali podrobná svědectví doboví kronikáři. Kdy se Česko ocitlo pod vodou, jaké povodně byly nejničivější a jak se s nimi naši předci vypořádali?

Více souvisejících

historie Rusko Vladimír Putin II. světová válka Joachim von Ribbentrop Vjačeslav Michajlovič Molotov Josif Stalin Sovětský svaz maršál Koněv Osvobození Andrej Vlasov (Vlasovci) Česká republika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Trest smrti

Desátý říjen je Světový den proti trestu smrti. Jak se u nás vykonával a kdy byl zrušen?

Desátý říjen je Světovým dnem proti trestu smrti, který se snaží upozornit na problémy spojené s touto formou trestu. Jedná se například o možné popravy nevinných lidí či nezletilých. Dle mnohých názorů nemá trest smrti v moderním světě své místo. Jaká je historie trestu smrti v našich zemích? Poslední poprava u nás byla vykonána před 35 lety, trest smrti byl zrušen teprve roku 1990. 

před 1 hodinou

Petr Nedvěd

Hokejový svaz vybral nástupce Petra Nedvěda. Generálním manažerem národního týmu je Šlégr

Měsíc před vstupem do nové sezóny se může český hokejový národní tým zase pyšnit úplným realizačním týmem. Ten byl neúplný od září, kdy nečekaně oznámil svůj konec z osobních důvodů ve funkci generálního manažera Petr Nedvěd. Nyní Český svaz ledního hokeje oznámil, že jeho nástupcem bude držitel zlaté olympijské medaile, zlata z mistrovství světa a Stanley Cupu Jiří Šlégr. Je tak po čtvrtečním dni také jasné, že nebude u národního týmu pokračovat Nedvědův asistent Martin Havlát. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vít Rakušan

Rakušan řekl, co Česko čeká od nové Evropské komise

Česko čeká, že nově složená Evropská komise urychleně podnikne kroky, které zajistí účinnější vrácení neúspěšných žadatelů o azyl. Po jednání ministrů vnitra členských zemí o současném stavu schengenského prostoru to řekl ministr Vít Rakušan (STAN). Kontroly na vnitřních hranicích Unie musí podle něj být jen dočasným řešením. Informovala o tom agentura TASR.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pražský primátor Zdeněk Hřib

Hřib oznámil kandidaturu na předsedu Pirátů a představil svou vizi

Piráty čeká po odchodu z vlády hledání nového předsedy strany, protože bývalý vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš oznámil svou rezignaci. Do boje se dnes přihlásil druhý vážný kandidát. Je jím náměstek pražského primátora a někdejší primátor hlavního města Zdeněk Hřib.

před 6 hodinami

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry a spor, který se táhne. Britové se neváhali ozvat

Na eskapády prince Harryho se před mnoha lety zaměřoval britský tisk, s nímž se mladší syn krále Karla III. nyní soudí. Tvrdí totiž, že novináři získávali informace o něm neoprávněně. Soudce se ale zatím zabývá tím, že proces je až příliš náročný pro něj a jeho spolupracovníky.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Huawei, ilustrační foto

Telefony Huawei stále představují riziko, varuje šéf BIS

Podle Michala Koudelky, ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS), se Čína snaží prezentovat jako přítel a atraktivní partner západních zemí, avšak ve skutečnosti usiluje o oslabení demokracií a prosazení úspěchu totalitních států. 

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Jak efektivně bojovat proti ruským špionům?

Úspěšný boj proti ruským zpravodajským službám působícím na území Evropské unie zahrnuje mimo jiné vzájemnou spolupráci členských států, boj proti dezinformacím a silná a nezávislá média. Bez těchto věcí se snaha o vykořenění ruské zpravodajské komunity nikdy nepodaří – právě naopak, stát bude infikovaný čím dál víc a jeho bezpečnost se dostane do bezprostředního ohrožení.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Pedro Sánchez

Podmínky v Libanonu se zhoršují alarmujícím tempem. Španělsko mluví o invazi, EU otevírá vzdušný most

Libanon se nachází v hluboké humanitární krizi, kterou zhoršuje konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) varuje, že podmínky se rychle zhoršují, zatímco stovky tisíc lidí jsou nuceny opustit své domovy. V Bejrútu bylo za jediný den provedeno více než 30 leteckých útoků, což vedlo k dalšímu masivnímu vysídlování obyvatelstva.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Viktor Orbán

Vystoupení Orbána v EU vyvolalo silnou kritiku. Padala slova o Československu i nefunkčním Maďarsku

Maďarský premiér Viktor Orbán v Evropském parlamentu prohlásil, že Evropská unie potřebuje zásadní reformy. Předseda maďarské vlády vystoupil na plenárním zasedání ve Štrasburku a uvedl, že cílem Maďarska, které nyní předsedá Radě EU, je stát se katalyzátorem těchto změn. Orbán se odvolal na své první předsednictví v roce 2011, kdy byla Unie postižena finanční krizí, Arabským jarem a havárií ve Fukušimě. Nyní však podle jeho slov čelí ještě komplikovanější situaci.

před 11 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

před 11 hodinami

Jak porazit Rusko? Svět se Zelenského plán nedozví

Sobotní summit kontaktní skupiny na podporu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein v Německu byl odložen. Důvodem je podle médií skutečnost, že americký prezident Joe Biden zrušil svou cestu do Německa kvůli situaci kolem hurikánu Milton.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy