Ceny Paměti národa získá pět osobností z Česka i Slovenska

Slavnostní večer se kvůli koronaviru uskuteční bez hostů, laureátů i studentského orchestru. ČTK o tom dnes za Post Bellum informovala Kristýna Bardová.

I letos oceníme osobnosti, pro které čest, svoboda a důstojnost nejsou prázdná slova.✌️17. listopadu zveme ke sledování Cen Paměti národa, které od 20 hodin vysílá @CzechTV a @CRoPlus. Pořad moderuje @veselovskyma https://t.co/cr8lmY7cv8

"Osobnosti, které představíme, vám vyrazí dech. Nejen tím, jak se v dramatických chvílích svého života zachovaly, ale jací jsou lidé. Skromní, veselí, laskaví, těžké chvíle izolace v době koronaviru komentují lapidárně: bylo hůř, seberte se a chovejte se statečně," uvedl ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Cenu získá Leonid Dohovič (1935), který ve 14 letech skončil v gulagu za to, že spolu s dalšími mladíky plánoval s americkou armádou osvobodit Podkarpatskou Rus od nadvlády Sovětského svazu. Z lágru se pokusil utéct, za což dostal dalších deset let. Psal také protisovětské básně a agitoval mezi spoluvězni proti diktatuře. V gulazích se naučil hrát na klarinet a housle a založil komorní sbor.

Další oceněnou je Alžběta Vargová (1929). Spolu s otcem evidovala seznamy zavražděných nacisty, aby mohly být jejich hroby po válce identifikovány, a oběti tak neztratily jména. Rodina žila v domku přímo na židovském hřbitově v Seredi. Ve čtrnácti letech s bratrem pomohli utéct vězni, který na hřbitově kopal hroby a který se díky tomu dostal k partyzánům.

Mezi oceněnými je také Jarmila Weinbergerová (1923), která v roce 1942 dostala předvolání do Terezína, kde se poté starala o nemocné vězně. Ani práce sestry ji ale nezachránila před transportem na východ. V Osvětimi strávila skoro tři měsíce převážně v takzvaném rodinném táboře, kde jako vychovatelka měla na starosti malé děti.

Hana Truncová (1924) po únoru 1948 spolupracovala s převaděčem a pomohla několika lidem přes hranice. V roce 1951 byla s otcem a snoubencem zatčena a všichni byli odsouzeni za velezradu a špionáž. Padesátá léta tak strávila v komunistickém vězení. Poté pracovala jako pomocná síla v jeslích, po roce 1968 pak jako referentka teplické pobočky Čedoku, kde opět několika lidem pomáhala dostat se do zahraničí.

Výjimečně im memoriam získá ocenění Květoslava Bartoňová, která se v létě 1946 vypravila do takzvaného Údolí smrti v okrese Svidník, což byla na konci války jedna z nejpostiženějších oblastí. Spolu se svou spolužačkou přivezly studentskou sbírku šatstva a dalších věcí. Na zpáteční cestě vymýšlely plán, jak by se dalo pomoci traumatizovaným dětem, vše se ale muselo stát rychle před začátkem školního roku. Podvyživené a zubožené děti ze Svidníku přijely do Olomouce už na konci léta 1946. Díky nasazení studentek měly zajištěné jídlo, ubytování i lékařskou péči.

Slavnostní večer se uskuteční tradičně 17. listopadu. V Národním divadle ale vystoupí pouze moderátor Martin Veselovský a několik hudebníků. Unikátní bude provedení Modlitby pro Martu, nastudovali ji mladí hudebníci a nahráli on-line. Večer vysílá v přímém přenosu Česká televize, Český rozhlas Plus a Rozhlas a televize Slovenska RTVS.