Ceny Paměti národa, kterými obecně prospěšná společnost Post Bellum oceňuje účastníky zlomových momentů minulého století, letos putují do sousedních postkomunistických zemí. Ocenění získal také Miroslav Hampl, jenž pomáhal jako mladík vězňům v uranových dolech. U příležitosti 30. výročí sametové revoluce převzal dnes na slavnostním večeru v Národním divadle ocenění i polský disident a bývalý lídr hnutí Solidarita Wladyslaw Frasyniuk.
Ceny pro maďarského politického vězně László Regéczy-Nagye a německého politického vězně Dietricha Kocha převzali jejich příbuzní. Stejně tak převzali příbuzní ocenění pro slovenskou herečku Dalmu Špitzerovou, která přežila holokaust a účastnila se Slovenského národního povstání.
Sedmaosmdesátiletý Hampl ČTK a Českému rozhlasu řekl, že nelituje pomoci svým spoluvězňům v 50. letech. "Jak jsem byl spokojený s tím, co jsem udělal v životě, a hlavně, že jsem pomohl politickým vězňům a jejich rodinám, tak to pro mne znamená moc," uvedl k dnešnímu ocenění. Lidem, kteří dnes a v sobotu přišli do centra Prahy oslavit 30. výročí sametové revoluce drží palce. "Držím jim palce, aby se to podařilo tak, jak se to podařilo před třiceti lety," řekl.
Post Bellum předává ocenění od roku 2010. Kandidáty na ocenění vybírají historici a badatelé z příběhů uložených ve veřejně přístupné internetové sbírce Paměť národa, kterou založilo Post Bellum v roce 2001. Mezi laureáty jsou váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holokaustu, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti, příslušníci církví a mnozí další.
Wladyslaw Frasyniuk (1954) stál u zrodu Solidarity ve Vratislavi, která se připojila ke stávkujícím v Gdaňských loděnicích hned v srpnu 1980. Po vyhlášení válečného stavu 13. prosince 1981 se ukrýval, po zadržení poté putoval do vězení. V únoru 1989 byl při jednáních u kulatého stolu, která skončila legalizací Solidarity a vyhlášením polosvobodných voleb na 4. června 1989. Ve svobodném Polsku Frasyniuk založil přepravní firmu, angažoval se v komunální politice ve Vratislavi a byl poslancem.
László Regéczy-Nagy (1925) riskoval život, když společně s přítelem, pozdějším maďarským prezidentem Árpádem Gönczem, propašoval na Západ poslední prohlášení revolučního předsedy vlády Imreho Nagye, který byl v roce 1958 popraven. Na Západ propašoval také spisy Istvána Bibóa, ministra revoluční vlády a politologa, s nímž byl v roce 1957 odsouzen na 15 let do vězení. Na svobodu se dostal po šesti letech díky intervenci generálního tajemníka OSN. Po propuštění v roce 1963 pracoval jako pomocný dělník, později jako překladatel.
Dietrich Koch (1937) protestoval v roce 1968 proti demolici gotického chrámu sv. Pavla v Lipsku. Tři dny před odstřelem ho poprvé zatkla východoněmecká tajná policie Stasi, následovalo propuštění z práce. O měsíc později pomohl disidentům v Lipsku rozvinout plakát vyzývající k obnově kostela během závěrečného ceremoniálu Mezinárodní soutěže J. S. Bacha, který přenášela televize. Během třiadvacetiměsíční vazby čelil Koch krutému nátlaku Stasi, aby udal spolupracovníky a podepsal spolupráci. Jako jeden z mála v NDR odolal a byl odsouzen ke dvěma a půl letům vězení s následným umístěním na psychiatrii.
Dalma Špitzerová (1925), která se narodila na Slovensku, unikla holokaustu. Po vypuknutí Slovenského národního povstání se připojila k povstalcům. Po jeho potlačení odešla s partyzánskou jednotkou do hor, kde zůstala až do osvobození. Po válce se stala divadelní herečkou, po zrušení legendárního Tatrakabaretu v roce 1970 pracovala jako asistentka režie ve Slovenské televizi.
Miroslav Hampl (1932) nastoupil jako devatenáctiletý mladík v květnu 1952 do jáchymovských uranových dolů, aby si odpracoval roční brigádu v těžkém průmyslu. S mnohými politickými vězni se spřátelil. Doručoval jim dopisy, balíčky či teplé prádlo. Jednomu z nich pomohl na svobodu - na důl pronesl civilní šaty a převlečeného politického vězně provedl přes bránu. Jemu se útěk na Západ nepodařil - udal ho kamarád a on putoval na tři roky do lágru Ležnice v Horním Slavkově.
Související
Ceny Paměti národa získá pět osobností z Česka i Slovenska
Ceny Paměti národa dostali političtí vězni, nacisti a komunisti jim ze života dělali peklo
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Páral nebude mít veřejný pohřeb. Rodina se chce rozloučit jinak
před 1 hodinou
Situace se stabilizuje, hlásí ministerstvo. Jde o důležitý lék na rakovinu
před 2 hodinami
Bývalý šéf České pošty Knap podlehl vážné nemoci
před 3 hodinami
Policie vyšetřuje pondělní tragickou zkoušku potrubí v Praze
před 3 hodinami
Houbaři už pamatují lepší časy. Zelená místa na mapě vesměs chybějí
před 4 hodinami
Padlo obvinění kvůli útoku v Tanvaldu. Útočníka poslal soud do vazby
před 5 hodinami
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
před 5 hodinami
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
před 6 hodinami
Trump označuje globální oteplování za podvod. Američané mu to ale vůbec nevěří
před 7 hodinami
36 hodin po ničivém zemětřesení v Kolumbii záchranáři stále nachází živé
před 8 hodinami
Vance potají jednal se Zelenským. Požaduje, aby se Ukrajina vyhnula útokům na klíčovou trasu pro vývoz ropy
před 9 hodinami
MAPA: Kde pozorovat zatmění Slunce? Najděte si místo přímo ve vašem okolí
před 10 hodinami
Zatmění Slunce nás v příštích letech čeká ještě několikrát. Z Česka jej opět uvidíme už za rok
před 10 hodinami
Zatmění Slunce vám může poškodit oči i zničit mobil. Jak jej sledovat a fotit bez speciálních brýlí?
před 11 hodinami
Počasí se zde zhoršuje dvakrát rychleji než kdekoliv jinde. Proč se Evropa otepluje nejrychleji na světě?
před 12 hodinami
Zákaz sociálních sítí nefunguje. Většina mladých jej už obešla
před 13 hodinami
Zelenskyj: Ukrajina předala USA konkrétní návrhy na ukončení války
před 13 hodinami
Trump potvrdil, že ze summitu NATO odjel v kontejneru na jídlo. Rubio a Bessent zůstali v ohroženém letadle
před 15 hodinami
Počasí dnes bude na pozorování zatmění Slunce a Perseid ideální
včera
Trump změnil názor. Licenci k výrobě raket systému Patriot Ukrajině neudělí
Americký prezident Donald Trump přehodnotil svá původní prohlášení a ustoupil od plánu udělit Ukrajině licenci k domácí výrobě rakety systému Patriot. Bílý dům k tomuto kroku vedou především obavy z možného úniku vysoce citlivých vojenských technologií, které by v budoucnu mohly skončit v ruských rukách. Rozhodnutí tak opět prohlubuje nejistotu ohledně ukrajinské protivzdušné obrany před očekávanými zimními útoky ze strany Ruska.
Zdroj: Libor Novák