KOMENTÁŘ | KOMENTÁŘ Jany Černochové: Nejsme národem zbabělců a Švejků, jak ukazuje osud popravené doktorky Horákové. Vše, čemu věřila, také žila

Její jméno pro mě zůstává synonymem morální autority, která je téměř nedostižitelná. Paní doktorka Milada Horáková, kterou komunisté přesně před 71 lety popravili, byla statečnou a zásadovou ženou. Dokonale tak vyvrací chiméru, že jsme národem zbabělců a Švejků, jak si někdy necháme namlouvat. I když na parlamentní půdě bychom asi stály na odlišné straně politického spektra, vždy jsou pro mě inspirující její hodnoty, kterými byly demokracie, svoboda, republikanismus, vlastenectví a sociální spravedlnost. Jako starostka Městské části Praha 2 jsem hrdá, že se zde narodila a zdejší prostředí jí pomáhalo formovat osobnost. Vše, čemu věřila, také žila. Byla jedinečná a obdivuhodná.

Již více než 15 let je dnešní den 27. červen uzákoněn jako Den památky obětí komunistického režimu. Zákonodárci byl vybrán symbolicky, neboť právě v tento den v roce 1950 byla na základě vykonstruovaného a manipulovaného procesu popravena Milada Horáková, doma i ve světě nejvíce zmiňovaná oběť komunistické totalitní moci v tehdejším Československu.

Neuhnula před nacisty, ani komunisty, myslela na zemi i blízké

Milada Horáková ovšem není a nesmí zůstat pouze symbolem, který reprezentuje stinnou éru padesátých let 20. století v našich dějinách. Její život byl barvitější, jeho tragický závěr byl vyústěním hodnot a principů, které celý život zastávala a jež byly neslučitelné s přicházející dobou temna. A co je důležité, mimo to, že byla obětí, jednalo se především o statečnou a zásadovou ženou. A zejména obě zmíněné vlastnosti bychom si měli v souvislosti s Miladou Horákovou připomínat, protože si až příliš často necháme namlouvat, že máme málo hrdinů a jsme národem zbabělců a Švejků.

Kdybychom se potkaly na demokratické parlamentní půdě v diskusi o běžných politických otázkách, velmi pravděpodobně bychom stály na odlišné straně politického spektra. Přesto pro mne Milada Horáková bude navždy synonymem pro základní pilíře, na kterých jsme mohli vybudovat náš polistopadový režim a naši společnost. A těmi jsou demokracie, svoboda, republikanismus, vlastenectví a sociální spravedlnost. Jedná se o hodnoty, na kterých bychom se nepochybně shodovaly a které je třeba hájit neustále se stejným nasazením. A právě v tom, co vše byla Milada Horáková ochotna podstoupit a obětovat pro tyto ideály, jimž věřila, byla jedinečná a obdivuhodná.

Milada Horáková byla osobností, která svým formátem dosahovala jmen velkých světových státníků. Vše, čemu věřila, také žila. Politika je na jedné straně bojem o moc a na straně druhé právě bojem za prosazení myšlenek, vizí, hodnot. Milada Horáková ve své pokoře a bohabojnosti po moci neprahla, ale o to více a o to upřímněji a vytrvaleji naplňovala ono druhé pojetí politiky. Nutno podotknout, že v tomto svém zápasu ale nebyla ani zuřivým fanatikem, ani naivním snílkem. Zůstávala realistou, vědomým si poměrů a objektivních skutečností.

Jen málo osobností v našich dějinách projevilo tolik obětavosti, pevné vůle, statečnosti a lidskosti. Milada Horáková byla ženou, která neuhnula ani před nacisty, ani před komunisty. Zatímco nacistický režim ji pronásledoval a soudil za skutečnou odbojovou činnost, přičemž ona byla díky své vlastní obhajobě schopna odvrátit trest nejvyšší, komunisté si její údajné provinění museli vymyslet. Potřebovali vytvořit nepřítele a vyvolat strach, aby zotročili národ. Ani hrozba kruté smrti ale Miladu Horákovou nezlomila. Podle všech dochovaných svědectví a písemností do posledních chvil myslela především na své blízké, na to, jak se s jejím osudem vyrovnají oni, a také na náš národ a jeho osud.

V Terezíně byla za anděla, její osobnost je spjatá s Prahou 2

Tento její v jádru křesťanský rys, tedy mít na paměti především druhé, se táhl celým jejím životem a silně se projevoval již v koncentračním táboře Terezín, kde byla nazývána andělem a neustále se starala o potřeby svých spoluvězňů, dodávala jim morální podporu, vynášela motáky. Je jen velmi těžké pochopit, kde v sobě jako člověk s hluboce zakořeněným smyslem pro solidaritu a spravedlnost nacházela vnitřní sílu ve chvíli, kdy se setkala s nespravedlností a brutalitou. Jak i v takové chvíli dokázala nalézt v sobě klid a usmíření, s nimiž se vzpřímenou hlavou odcházela na popraviště.

Milada Horáková nepochybně je velkým vzorem, který zasluhuje hlubší pozornost a další zkoumání a neustálé připomínání. Před oči si musíme stavět nejen onen odporný zločin, který na ní byl spáchán, ale také to, jaká byla a čím k nám promlouvá. Byla a zůstává morální autoritou, která je téměř nedostižitelná.

Pro mne osobně je pak její osobnost nerozlučně spojena také s naší městskou částí Praha 2, kde se 25. prosince 1901, tedy takřka před 120 lety, jako Ludmila Králová (příznačně na Královských Vinohradech) narodila a prožila zde mládí. Byla zde pokřtěna v chrámu sv. Ludmily, studovala na Dívčím reálném gymnáziu v Korunní ulici (dnešním Arcibiskupském gymnáziu) a později po nuceném odchodu (kvůli svým protiválečným postojům) na Dívčím lyceu ve Slezské ulici, kde maturovala. Na Vinohradech také poznala svého budoucího manžela Bohuslava Horáka. A s Prahou 2 je spojena dodnes, neboť její symbolický hrob se nachází na Vyšehradě v Památníku dvou totalit.

Prostředí Prahy 2 tedy nepochybně mělo také velký podíl na formování její osobnosti a jako starostka této městské části bych chtěla hrdě připomenout, že na tuto naši velkou osobnost nezapomínáme. Loni, při příležitosti 30. výročí založení Klubu dr. Milady Horákové jsme nechali vytvořit krátký dokument o jejích stopách v naší městské části .

Ještě předtím, v roce 2018 vznikl Pomník obětem dvou totalitních režimů, který vzpomíná právě Miladu Horákovou coby člověka perzekvovaného oběma totalitami, v zahradě Ztracenka. Bylo mně ctí, že jsem se při jeho odhalení mohla setkat s dcerou doktorky Horákové, paní Janou Kánskou. V současné době také připravujeme pamětní desku na nároží domu v Rumunské ulici 22, kde se před 120 lety Milada Horáková narodila. Jejími tvůrci jsou grafička Jana Šindelová a architekt, výtvarník Michal Motyčka, kteří si tento úkol berou za čest a výtvarný návrh desky vytvoří bez nároku na honorář.

Přesto vše se domnívám, že to je to nejmenší, co pro odkaz Milady Horákové můžeme jako společnost učinit. Myslím si, že daleko důležitější je tento odkaz následovat a naplňovat. Náš národ bude tím šlechetnější, čím více nechá promlouvat své hrdiny. A Milada Horáková nepochybně patří do našeho národního pantheonu, do něhož právě dnešního dne před 71 lety krutou smrtí vstoupila.

Autorka je poslankyní za ODS, I. místopředsedkyně stranického Poslaneckého klubu,  předsedkyně sněmovního Výboru pro obranu, starostka Městské části Praha 2

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Komentář

Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 

Více souvisejících

komentář Jana Černochová Milada Horáková Komunismus Den památky obětí komunistického režimu (27.6.)

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj a Petr Pavel

Ukrajina chce s Českem podepsat novou dohodu, prozradil Zelenskyj

Česko je mezi zeměmi, s nimiž Ukrajina plánuje podepsat nové dohody. Po návratu ze summitu NATO to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dohody chystá Kyjev také se Slovinskem a Irskem. Zelenskyj také potvrdil, že je na cestě další vojenská pomoc. 

včera

včera

Miroslav Kalousek

Odpudivá propaganda. Kalousek odsoudil reakci europoslance Turka na atentát

Naprostá většina reakcí z Česka i ze světa především odsoudila sobotní atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa a jakékoliv násilí v politice. Nový český europoslanec Filip Turek (Přísaha a Motoristé) šel dál, za což si vysloužil ostrou kritiku například ze strany exministra financí Miroslava Kalouska. 

včera

Barbora Krejčíková se setkala s princeznami Kate a Charlotte.

Kate předala trofej vítězi Wimbledonu. Mluvila i s českou šampionkou Krejčíkovou

Britská princezna Kate se v neděli dočkala ovací vestoje od publika při mužském finále tenisového Wimbledonu. Šlo o její teprve druhé veřejné vystoupení od konce března, kdy světu oznámila, že jí byla diagnostikována rakovina. S manželkou následníka trůnu se setkala i nová česká wimbledonská šampionka Barbora Krejčíková. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Atentát na Trumpa či Fica? Došly argumenty a přichází násilí. Expert pro EZ řekl, co bude dál

Svět se vzpamatovává z dalšího atentátu na důležitou politickou osobnost. Po slovenském premiérovi Robertu Ficovi schytal ránu ze střelné zbraně republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Je naživu a v pořádku. Podle bezpečnostního experta Tomáše Řepy z Univerzity obrany v Brně ale dva atentáty v rámci západních demokracií za poslední měsíce mohou znamenat „jedině to, že se společnost dále radikalizuje“.

včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Děkuji Bohu, ale nezačnu se bát. Donald Trump opět promluvil

Bývalý americký prezident Donald Trump se v neděli podruhé od atentátu veřejně vyjádřil k tomu, co se stalo. Republikánský prezidentský kandidát poděkoval Bohu a dal najevo, že ani nyní se nezačne bát. Trump se už za pár dní chystá znovu veřejně vystoupit.

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Na Krejčíkovou ve Wimbledonu navázala Siniaková. S Townsendovou vyhrála turnaj ve čtyřhře

Sobota byla ve Wimbledonu ryze českým dnem. Poté, co ve finále ženského singlu uspěla po Janě Novotné, Petře Kvitové a Markétě Vondroušové jako čtvrtá Češka v historii v éře samostatného státu Barbora Krejčíková, připsal si český tenis ještě ten samý den úspěch i v ženské čtyřhře. Finále turnaje totiž ovládl česko-americký pár Kateřina Siniaková-Taylor Tonwsendová poté, co dvakrát 7:6 porazil kanadsko-novozélandské duo Gabriela Dabrowská-Erin Routliffeová.

včera

včera

včera

Co bude dál? Trumpův kult posílí, míní analytici. Kampaň se změní, ale nikdo neví jak

Spojené státy americké zažily atentát na exprezidenta Donalda Trumpa, který usiluje o návrat do Bílého domu. Co bude dál? Odpovědi na zásadní otázku se v analytických textech věnují přední světová média v čele s americkou CNN a britskou BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy