KOMENTÁŘ | KOMENTÁŘ Ondřeje Benešíka: 70 let od Akce 77 tisíc do výroby. Komunisté poslali inteligenci k pásům v továrnách a na stavby

Jejich slibně rozjetou kariéru násilně ukončili. Lékaři, právníci, inženýři i učitelé náhle skončili v továrnách u pásů a na stavbách. Inteligence, která nebyla k poúnorovému režimu loajální, náhle opustila státní správu, do níž nastoupili prověření dělníci. Právě před 70 lety 25. června 1951 komunisté spustili Akci 77 či 77 tisíc do výroby. Noví vládci se rozhodli vypořádat s částí střední třídy a zbytečné úředníky poslali na práci do průmyslu, který se měl potýkat s nedostatkem sil. Poté, co bolševici znárodněním zlikvidovali živnostníky a zemědělce, zničili lidské osudy i úředníkům.

Vzdělaný člověk se zrůdnému režimu nehodil. V módě byl na počátku padesátých let proškolený úderník plnící normu na 500 procent. A tak se i ředitelé podniků proměnili v dělníky a naopak z továren do státní správy putovali uvědomělí soudruzi na vysoké pozice. Obě skupiny neměli na nová zařazení vzdělání či kvalifikaci, a tak Akce 77 tisíc do výroby, občas označovaná jako 77 500, neměla naději na úspěch. Každopádně komunisté na klíčová místa upřednostnili neschopné před opravdovými odborníky.

Pane doktore, vezu vám písek, pane inženýre, podejte mně cihlu

Nedostatek pracovních sil především v těžkém a zbrojním průmyslu skutečně existoval, akce však byla především politicky motivovaná. Komunisté chtěli odstranit z úředních míst lidi vnímané režimem jako nepřátelské. Úředníci měli být vyřazeni ze svých původních profesí, sžít se s dělnickou třídou a stát se její součástí. Jednalo se o součást širšího úsilí KSČ o přetvoření společnosti. Cílem bylo rozbít „staré elity“, zlikvidovat starou inteligenci a vytvořit novou společnost v čele s elitami novými, pocházejícími z řad dělnické třídy. Na celé věci bylo vtipné, že samotní dělníci se do vyšších pozic příliš nehrnuli a neměli velký zájem dále studovat či vykonávat nějakou jinou práci než tu, na niž  byli dosud zvyklí.

Nejzářivějším příkladem Akce 77 tisíc do výroby je stavba Branického mostu, jemuž se lidově přezdívá most Inteligence. A to z důvodu, že jej stavěli vysokoškoláci, bývalí úředníci ze státní správy, kteří nebyli loajální k novému režimu. Často se proto ze stavby ozývalo: „Pane doktore, vezu vám písek, pane inženýre, podejte mně, prosím, cihlu.“ Tehdy se jednalo o největší koncentraci lidí s akademickými tituly při budování. Výjimkou nebyli ani nepohodlní advokáti, kteří ještě včera seděli u soudu, a druhý den byli povoláni na vrty.

Mimochodem to nebylo poprvé, co se komunistická vláda rozhodla k obdobnému kroku. Podobný pokus zde byl už na konci roku 1948. Na základě vládního rozhodnutí měli komunisté v úmyslu poslat do výroby přes 65 tisíc zaměstnanců. Za zmínku stojí, že na podporu zmíněné akce vznikl dokonce agitační film Pan Novák o úředníkovi pojišťovny (jeho představitelem byl Jindřich Plachta), který je přeřazený k práci v továrně, kde se mu nakonec zalíbí a je nadšený i z nového pracovního kolektivu. 

Realita však byla samozřejmě na hony vzdálená tomu, co bylo líčeno v propagandistickém snímku. Ukázalo se, že realizace plánu nebude z mnoha důvodů tak jednoduchá. Jednotlivá ministerstva nebyla z tohoto kroku nadšená, protože nižší počet lidí jim znemožňoval efektivně vykonávat práci. Obrovský problém představovala i nekvalifikovanost úředníků pro práci v průmyslu a ani pokročilý věk některých úředníků větší pracovní výkonnosti v továrnách rozhodně nepomáhal. Navíc z plánovaného počtu 65 tisíc úředníků skončila v průmyslových podnicích pouhá třetina a celý plán naprosto ztroskotal.

Šlo o naprosto absurdní krok, chyběla praxe i vzdělání

Vraťme se ale zpět k Akci 77 z roku 1951, která byla ukázkou naprosto nulové sebereflexe komunistů. Pro úřady i průmysl měl tento záměr komunistů převést úředníky do výroby přímo katastrofální následky. Ostatně nikdo rozumný ani nemohl čekat, že opakování stejných chyb může skončit odlišným výsledkem. Šlo o naprosto absurdní krok, kdy do továren nastoupili lidé, kteří s prací v průmyslu neměli vůbec žádnou zkušenost, ani praxi. Jejich pracovní výkonnost byla zcela pochopitelně nižší a výrazně narostl počet vyrobených zmetků, čehož pak ještě využívala komunistická propaganda, když tvrdila, že každý zmetek je dílem třídního nepřítele.

Naopak na úřednická a vedoucí místa nastoupili lidé bez potřebného vzdělání,  a tak úroveň státní správy z pochopitelných důvodů silně utrpěla. Počet lidí v administrativě spadající pod stát navíc ještě nabobtnal důsledkem toho, že komunisté zestátnili podniky a zemědělství. Do toho všeho se po roce 1948 do státního aparátu musela začlenit i samotná KSČ, která zde zaváděla své kontrolní orgány a kádrové odbory. Počet úředníků tedy neustále rostl. Ostatně by bylo bláhové si myslet, že zrovna totalitní komunistická moc by měla za cíl zeštíhlení státní správy.

Podle neoficiálních údajů měla tato akce skončit převedením 51 215 úředníků do výroby, tedy jen zhruba dvou třetin z plánovaného počtu. Navíc vůbec nevyřešila problémy, s nimiž se náš průmysl potýkal (některé nové problémy spíše naopak přinesla) a ještě k tomu uškodila státní správě. Na pozice úředníků nastoupili ti méně schopní a náš těžký průmysl si příchodem úředníků také vůbec nepomohl, protože dělnické profese museli dělat lidé, kteří k tomu neměli kvalifikaci.

Výročí Akce 77 by nám mělo posloužit jako připomínka naprostého komunistického neumětelství, neschopnosti předvídat důsledky a totální absence sebereflexe. Pro společnost je nejprospěšnější, když lidé dělají práci, pro kterou mají nejlepší předpoklady. Jenomže u komunistů byl rozhodující třídní původ. Z úředníků a lidí na vedoucích pozicích se stávali dělníci a naopak. V konečném důsledku to znamenalo upřednostňování těch méně schopných v daném oboru. Trpěli tím jednotlivci, hospodářství i společnost jako celek. V dnešní době by nám měl tento přístup sloužit jako odstrašující příklad.

Autor je místopředsedou KDU-ČSL, předsedou sněmovního Výboru pro evropské záležitosti a poslancem Parlamentu České republiky.

Související

Summit NATO 2024 ve Washingtonu Komentář

Vzájemně zaručené zničení se musí připomínat. Ruská snaha o aktivaci článku 5 může mít děsivé důsledky

Existuje riziko, že se Rusové snaží donutit Severoatlantickou alianci k aktivaci článku 5 Smlouvy o NATO. Tento vývoj ale bude mít zásadní dopady na celosvětovou bezpečnost, neboť západní spojenci mají dostatečné prostředky na zasažení většiny velkých ruských měst – a totéž platí pro Rusko, které dokáže zlikvidovat západní hlavní města bez mrknutí oka.

Více souvisejících

komentář Ondřej Benešík komunisté Komunismus historie

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil

Policie ve středu od pozdního odpoledne zasahovala v areálu Západočeské univerzity v Plzni na základě oznámení o údajných výstřelech. Opatření na místě bylo ukončeno kolem půl deváté večer. Nikdo nebyl zraněn, z univerzitních budov bylo evakuováno zhruba tisíc lidí. 

včera

Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

včera

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

včera

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

včera

včera

včera

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

včera

včera

včera

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

včera

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

včera

včera

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

včera

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

včera

včera

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

3. prosince 2024 21:51

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

3. prosince 2024 21:03

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy