KOMENTÁŘ | KOMENTÁŘ Ondřeje Benešíka: 70 let od Akce 77 tisíc do výroby. Komunisté poslali inteligenci k pásům v továrnách a na stavby

Jejich slibně rozjetou kariéru násilně ukončili. Lékaři, právníci, inženýři i učitelé náhle skončili v továrnách u pásů a na stavbách. Inteligence, která nebyla k poúnorovému režimu loajální, náhle opustila státní správu, do níž nastoupili prověření dělníci. Právě před 70 lety 25. června 1951 komunisté spustili Akci 77 či 77 tisíc do výroby. Noví vládci se rozhodli vypořádat s částí střední třídy a zbytečné úředníky poslali na práci do průmyslu, který se měl potýkat s nedostatkem sil. Poté, co bolševici znárodněním zlikvidovali živnostníky a zemědělce, zničili lidské osudy i úředníkům.

Vzdělaný člověk se zrůdnému režimu nehodil. V módě byl na počátku padesátých let proškolený úderník plnící normu na 500 procent. A tak se i ředitelé podniků proměnili v dělníky a naopak z továren do státní správy putovali uvědomělí soudruzi na vysoké pozice. Obě skupiny neměli na nová zařazení vzdělání či kvalifikaci, a tak Akce 77 tisíc do výroby, občas označovaná jako 77 500, neměla naději na úspěch. Každopádně komunisté na klíčová místa upřednostnili neschopné před opravdovými odborníky.

Pane doktore, vezu vám písek, pane inženýre, podejte mně cihlu

Nedostatek pracovních sil především v těžkém a zbrojním průmyslu skutečně existoval, akce však byla především politicky motivovaná. Komunisté chtěli odstranit z úředních míst lidi vnímané režimem jako nepřátelské. Úředníci měli být vyřazeni ze svých původních profesí, sžít se s dělnickou třídou a stát se její součástí. Jednalo se o součást širšího úsilí KSČ o přetvoření společnosti. Cílem bylo rozbít „staré elity“, zlikvidovat starou inteligenci a vytvořit novou společnost v čele s elitami novými, pocházejícími z řad dělnické třídy. Na celé věci bylo vtipné, že samotní dělníci se do vyšších pozic příliš nehrnuli a neměli velký zájem dále studovat či vykonávat nějakou jinou práci než tu, na niž  byli dosud zvyklí.

Nejzářivějším příkladem Akce 77 tisíc do výroby je stavba Branického mostu, jemuž se lidově přezdívá most Inteligence. A to z důvodu, že jej stavěli vysokoškoláci, bývalí úředníci ze státní správy, kteří nebyli loajální k novému režimu. Často se proto ze stavby ozývalo: „Pane doktore, vezu vám písek, pane inženýre, podejte mně, prosím, cihlu.“ Tehdy se jednalo o největší koncentraci lidí s akademickými tituly při budování. Výjimkou nebyli ani nepohodlní advokáti, kteří ještě včera seděli u soudu, a druhý den byli povoláni na vrty.

Mimochodem to nebylo poprvé, co se komunistická vláda rozhodla k obdobnému kroku. Podobný pokus zde byl už na konci roku 1948. Na základě vládního rozhodnutí měli komunisté v úmyslu poslat do výroby přes 65 tisíc zaměstnanců. Za zmínku stojí, že na podporu zmíněné akce vznikl dokonce agitační film Pan Novák o úředníkovi pojišťovny (jeho představitelem byl Jindřich Plachta), který je přeřazený k práci v továrně, kde se mu nakonec zalíbí a je nadšený i z nového pracovního kolektivu. 

Realita však byla samozřejmě na hony vzdálená tomu, co bylo líčeno v propagandistickém snímku. Ukázalo se, že realizace plánu nebude z mnoha důvodů tak jednoduchá. Jednotlivá ministerstva nebyla z tohoto kroku nadšená, protože nižší počet lidí jim znemožňoval efektivně vykonávat práci. Obrovský problém představovala i nekvalifikovanost úředníků pro práci v průmyslu a ani pokročilý věk některých úředníků větší pracovní výkonnosti v továrnách rozhodně nepomáhal. Navíc z plánovaného počtu 65 tisíc úředníků skončila v průmyslových podnicích pouhá třetina a celý plán naprosto ztroskotal.

Šlo o naprosto absurdní krok, chyběla praxe i vzdělání

Vraťme se ale zpět k Akci 77 z roku 1951, která byla ukázkou naprosto nulové sebereflexe komunistů. Pro úřady i průmysl měl tento záměr komunistů převést úředníky do výroby přímo katastrofální následky. Ostatně nikdo rozumný ani nemohl čekat, že opakování stejných chyb může skončit odlišným výsledkem. Šlo o naprosto absurdní krok, kdy do továren nastoupili lidé, kteří s prací v průmyslu neměli vůbec žádnou zkušenost, ani praxi. Jejich pracovní výkonnost byla zcela pochopitelně nižší a výrazně narostl počet vyrobených zmetků, čehož pak ještě využívala komunistická propaganda, když tvrdila, že každý zmetek je dílem třídního nepřítele.

Naopak na úřednická a vedoucí místa nastoupili lidé bez potřebného vzdělání,  a tak úroveň státní správy z pochopitelných důvodů silně utrpěla. Počet lidí v administrativě spadající pod stát navíc ještě nabobtnal důsledkem toho, že komunisté zestátnili podniky a zemědělství. Do toho všeho se po roce 1948 do státního aparátu musela začlenit i samotná KSČ, která zde zaváděla své kontrolní orgány a kádrové odbory. Počet úředníků tedy neustále rostl. Ostatně by bylo bláhové si myslet, že zrovna totalitní komunistická moc by měla za cíl zeštíhlení státní správy.

Podle neoficiálních údajů měla tato akce skončit převedením 51 215 úředníků do výroby, tedy jen zhruba dvou třetin z plánovaného počtu. Navíc vůbec nevyřešila problémy, s nimiž se náš průmysl potýkal (některé nové problémy spíše naopak přinesla) a ještě k tomu uškodila státní správě. Na pozice úředníků nastoupili ti méně schopní a náš těžký průmysl si příchodem úředníků také vůbec nepomohl, protože dělnické profese museli dělat lidé, kteří k tomu neměli kvalifikaci.

Výročí Akce 77 by nám mělo posloužit jako připomínka naprostého komunistického neumětelství, neschopnosti předvídat důsledky a totální absence sebereflexe. Pro společnost je nejprospěšnější, když lidé dělají práci, pro kterou mají nejlepší předpoklady. Jenomže u komunistů byl rozhodující třídní původ. Z úředníků a lidí na vedoucích pozicích se stávali dělníci a naopak. V konečném důsledku to znamenalo upřednostňování těch méně schopných v daném oboru. Trpěli tím jednotlivci, hospodářství i společnost jako celek. V dnešní době by nám měl tento přístup sloužit jako odstrašující příklad.

Autor je místopředsedou KDU-ČSL, předsedou sněmovního Výboru pro evropské záležitosti a poslancem Parlamentu České republiky.

Související

Ivo Lukačovič Komentář

Je to oficiální. Mizernou kvalitu ratingu NFNŽ potvrdil i sám Seznam.cz

Mediální rating Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) je roky předmětem kontroverzí a sporů. V poslední době ale stále častěji přešlapuje v kupě hnoje, a když už se proti němu vymezil i zakladatel internetového giganta Seznam.cz Ivo Lukačovič, je nezpochybnitelné, že je něco hodně špatně.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Komentář

Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 

Více souvisejících

komentář Ondřej Benešík komunisté Komunismus historie

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Experti pro EZ: Atentát na Trumpa může změnit volební dynamiku, Biden zeslábl

Politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci a Rachel Tausendfreundová z German Marshall Fund pro EuroZprávy.cz exkluzivně zhodnotili dopady neúspěšného atentátu na Donalda Trumpa. Lysek zdůrazňuje, že Trumpova pozvednutá pěst může mobilizovat jeho příznivce, ale ne zaručit volební vítězství. Tausendfreundová varuje před radikalizací americké společnosti a připomíná útok na Kapitol z roku 2021. 

před 3 hodinami

Ivo Lukačovič

Je to oficiální. Mizernou kvalitu ratingu NFNŽ potvrdil i sám Seznam.cz

Mediální rating Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) je roky předmětem kontroverzí a sporů. V poslední době ale stále častěji přešlapuje v kupě hnoje, a když už se proti němu vymezil i zakladatel internetového giganta Seznam.cz Ivo Lukačovič, je nezpochybnitelné, že je něco hodně špatně.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Zelenskyj tlačí na vznik mírového plánu. Prozradil, do kdy ho chce mít

Ukrajina pracuje na dalším mírovém summitu. Prezident země Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že chce, aby do listopadu byly připraveny všechny prvky mírového plánu pro druhý mírový summit. Toho už by se mohli zúčastnit i zástupci Ruska, které sousední zemi před více než dvěma lety napadlo. 

před 5 hodinami

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Buď Trump a republikáni, anebo Biden a demokrati. Amerika je rozdělená

Spojené státy nyní prožívají fenomén, který je tradiční při jakékoli větší politické události. Do nelítostných komentářů se pouštějí velká média v čele s New York Times, CNN, Wall Street Journal a Politico. Nenechávají ani nitku suchou na prezidentu Joeovi Bidenovi ani exprezidentovi Donaldu Trumpovi. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Válka v Izraeli

Všichni doufali, že omdlí dřív než později, řekla lékařka z Gazy. Jsou na pokraji sil, děti jim umírají pod rukama

Izraelská armáda je už od října loňského roku v otevřené válce s militantním hnutím Hamás. Podle řady organizací a některých institucí OSN jsou konfliktem nejvíce ohrožené děti. Těch se dle dostupných informací pohřešuje až 20 tisíc. Lékaři navíc prožívají extrémní nápor a nedostatek základních potřeb pro svou práci. Občas to dojde tak daleko, že musí amputovat končetiny bez anestezie. 

před 8 hodinami

Letní počasí.

Aktuální počasí: Tropy zasáhnou větší část Česka, uvedli meteorologové

Tropické teploty si nakonec užije větší část Česka, než se původně předpokládalo. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí upravil územní platnost výstrahy na vysoké teploty pro dnešní den, když ji rozšířil o část Středočeského a jih Olomouckého kraje. Zároveň zrušil varování před povodňovými jevy.

před 8 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Estonská premiérka Kallasová podala demisi

Estonská premiérka Kaja Kallasová, která byla nominována na post šéfky diplomacie Evropské unie, v pondělí předala svou demisi estonskému prezidentovi Alaru Karisovi. Uvedl to server Washington Post.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Thomas Matthew Crooks

Thomas Matthew Crooks. Co víme o útočníkovi, který střílel na Trumpa?

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v neděli oznámil, že útočník Thomas Matthew Crooks, který v sobotu střílel na předvolebním mítinku exprezidenta Donalda Trumpa, jednal sám. Střelbu vyšetřují jako atentát, ale také možný čin vnitrostátního terorismu. Uvedl to server Washington Post.

před 10 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Euro 2024: Mistry Evropy ve fotbale se stali Španělé. Proti Anglii rozhodl v závěru Oyarzabal

Podruhé v řadě se ve finále fotbalového mistrovství Evropy představili Angličané, kteří opět doufali, že se jim podaří dokráčet k prvnímu titulu mistrů Evropy, ale stejně jako před třemi lety v Londýně i nyní v Berlíně zůstali těsně pod vrcholem. V souboji království proti Španělsku se sice snažili o obrat nepříznivého skóre, když jako první skóroval na úvod druhé půle Williams a poté na 1:1 vyrovnal Palmer, jenže v 86. minutě o všem rozhodl po rychlé protiakci střídající Oyarzabal, jenž si ji sám i založil. Pro Španělsko je to tak rekordní čtvrtý titul mistrů Evropy.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Co bude po atentátu? Trump chtěl změnit plány, nakonec se rozhodl jinak

Bývalý americký prezident Donald Trump oznámil, že navzdory atentátu, který na něj byl spáchán den předtím, se vydá do města Milwaukee na nominační sjezd Republikánské strany. Uvedl to server USA Today.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy