Čínští komunisté slaví sté výročí. Strana zůstává nemilosrdná a represivní

NÁZOR - Před sto lety se třináct mladých Číňanů a dva představitelé Kominterny tajně sešli ve francouzské čtvrti v Šanghaji, aby se ve strachu z policie brzy přesunuli do nedalekého města Ťia-sing, kde museli pokračovat v debatě na výletní lodi, připomíná editorial serveru Guardian. Prestižní deník dodává, že z těchto neslibných začátků vzešlo největší a nejsilnější politické hnutí světa, Komunistická strana Číny, která má nyní 92 milionů členů.

Stěží uvěřitelný úspěch

Málokdo předpovídal Komunistické straně Číny úspěch, přesto nyní nemilosrdně drží moc, upozorňuje britský server. Konstatuje, že do třiceti let od uvedených schůzek ovládla zemi a o století později představuje monstrum, které kontroluje pětinu světové populace, druhou největší ekonomiku světa a otřásá důvěrou hlavní supervelmoci, Spojených států.

"Kritikům i stoupencům se její úspěch zdá skutečně neuvěřitelný," pokračuje Guardian. Poukazuje, že tři desetiletí poté, co se zhroutil její někdejší patron a posléze protivník, Sovětský svaz, hledí Komunistická strana Číny kupředu a její vůdce Si Ťin-pching na oficiálních oslavách stého výročí založení partaje hovořil o cestě k dvousetletému výročí.

Strana ovšem zůstává nemilosrdná a disciplinovaná, pokud jde o prosazování a udržování své moci, deklaruje renomovaný deník. Vyzdvihuje, že čínští komunisté zuřivě potlačují projevy nesouhlasu, porušují základní lidská prává a masivně investují do propagandy i nejpokročilejších cenzurních a sledovacích systému světa.

Avšak Komunistická strana Číny slaví úspěch také díky příslibům a zlepšování hmotného zabezpečení obyvatel, uvádí Guardian. Jako příklad dává slova Si Ťin-pchinga z letošního roku, že země vymýtila extrémní chudobu, ač doplňuje, že tu strana nedefinuje dle mezinárodních standardů, v Číně nadále panuje vysoká nerovnost a tamní sociální systém navzdory svému posílení dosahuje jen zcela základní úrovně.

Čínské městské střední vrstvě se dosud dařilo, ale dny dvouciferného hospodářského růstu jsou minulostí, varuje editorial. Za silnější tak označuje tvrzení vládnoucí strany, že bez ní by nastal chaos, což propaganda ilustruje srovnáním čínského a západního vypořádání se s finanční krizí v letech 2008-2009 a stávající pandemií, i odkazy na předchozí turbulentní dějiny země.   

"Koneckonců Si vsadil na narativ o národním obrození, kdy stana (údajně) vrací Číně bohatství a moc po ponižujících desetiletích," píše britský deník. Vysvětluje, že historie leží v srdci projektu čínského prezidenta, avšak jen ta, kterou píše Komunistická strana Číny, a tak před stým výročím její existence byla zřízena horká linka, kde mohli Číňané hlásit projevy "historického nihilismu".

Miliony mrtvých, o kterých se mlčí  

Čína pod vládou komunistické strany nepochybně zaznamenala progres, například vzestup gramotnosti, prodloužení průměrné délky dožití a zlepšení postavení žen, ten ale provázejí tragédie, o nichž se v zemi nesmí diskutovat, zdůrazňuje prestižní server. Připomíná, že hladomor vyvolaný politikou Mao Ce-tunga zvanou Velký skok zabil 40 milionů lidí, miliony další zahynuly, případně byly perzekvovány během takzvané Kulturní revoluce a v roce 1989 strana obrátila zbraně proti lidu, když rozdrtila protesty na Náměstí Nebeského klidu.  

V současnosti represe v Číně tvrdě dopadá především na menšiny, připomíná editorial. Zmiňuje potlačování svobod přislíbených Hongkongu, ale v první řadě drtivý přístup k Ujgurům v provincii Sin-ťiang. Pod sílícím tlakem se však ocitají i právníci, feministky, podnikatelé a dokonce marxisté v celé zemi, zdůrazňuje Guardian. Naznačuje, že právě neočekávaný triumf strany živí její paranoiu z odporu a zahraničního vlivu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Čínští komunisté jsou v některých bodech překvapivě pružní - nositele revoluce například učinili z rolníků a přijali trh, poukazuje prestižní deník. Podotýká ovšem, že za vlády Si Ťin-pchinga ale došlo ke zrušení omezeného počtu funkčních období, posilování kultu osobnosti a Čína působí stále rigidněji a centralizovaněji, přičemž kritici upozorňují na absenci brzd a protivah, obávají se nezpochybnitelného postavení stávajícího vůdce a zmiňují strach dalších představitelů jednat iniciativně.

Nebezpečí neplyne pouze ze zakonzervování režimu, ale též z možných nepokojů, navíc zemi dohánějí environmentální škody napáchané bezhlavým rozvojem a jiné státy se začínají stavět na odpor rostoucí čínské asertivitě, nastiňuje Guardian. Pokládá otázku, zda čínští komunisté odpoví sebevědomě, či hrubě.

"Mnozí lidé vsázeli na zánik strany a prohráli. Čankajškovi nacionalisté, volný trh ani internet ji nedokázali porazit," píše renomovaný server. Za skutečné poučení z úspěchu čínských komunistů ale označuje to, že nikdo nedokáže předvídat budoucnost, což ví i samotná strana. Byla založena již před sto lety, aby změnila myšlení a úděl Číňanů, ale nadále k nim přistupuje s nedůvěrou a neumožňuje jim projevit svobodně názor, ani vybrat si vedení země, shrnuje editorial.

Související

Ilustrační foto

Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů

Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.

Více souvisejících

Čína Komunismus Si Ťin-pching lidská práva

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy