Čínský odpor k Japonsku roste. Co stojí za tamní nenávistí vůči premiérce Takaichi?

Tato zuřivost se jeví jako pečlivě kalibrovaná, aby vyslala varování Japonsku a dalším zemím v regionu. Ukazuje, co by je mohlo potkat, pokud by byť jen zvažovaly zaujetí postoje, který je v rozporu s čínským nárokem na Tchaj-wan, sebeřízený demokratický ostrov, který Peking považuje za své území. Spor, který nejeví žádné známky polevení, však odhaluje i něco jiného: hluboce zakořeněné obavy Pekingu z potenciální změny vojenského postoje v Asii. Tyto obavy narůstají, zatímco spojenci USA zvyšují své výdaje na obranu a koordinaci tváří v tvář rostoucí čínské vojenské síle.

Žádná jiná země nevyvolává takové obavy jako Japonsko. Jeho Císařská armáda ve 20. století napadla, okupovala a páchala zvěrstva v Číně a o desítky let dříve kolonizovala Tchaj-wan. Tyto události jsou klíčovými bolestivými body v čínském tzv. "století ponížení" v rukou cizích mocností.

Proti-japonské nálady v Číně doutnají od té doby, přičemž v posledních letech, za vlády silného lídra Si Ťin-pchinga, získaly na síle a staly se mainstreamem. Si Ťin-pching, posilující odhodlání vládnoucí komunistické strany zajistit, aby se historie nemohla opakovat, rychle modernizoval čínskou armádu a rozšířil její globální vliv.

V očích Pekingu komentáře Takaichi odhalují, že Japonsko nerespektuje rozsáhlé přeskupení sil, které Čínu postavilo do pozice stoupající supervelmoci. Také podle něj ukazují, že Japonsko má vojenské ambice, které by mohly ohrozit čínský vzestup.

"Poprvé japonský lídr vyjádřil ambice na ozbrojenou intervenci na Tchaj-wanu a vydal vojenskou hrozbu vůči Číně," uvedl komentář v People’s Daily, hlásné troubě Komunistické strany. "Za tím se skrývá nebezpečný pokus japonských pravicových sil vymanit se z omezení pacifistické ústavy a usilovat o status 'vojenské mocnosti.'"

Japonsko v posledních letech uskutečnilo rozsáhlou změnu své bezpečnostní politiky. Odklání se od pacifistické ústavy, kterou mu uložily Spojené státy po druhé světové válce. Zvyšuje rozpočet na obranu a pořizuje schopnosti pro odvetné údery. K tomu dochází v době, kdy Peking zvyšuje své vojenské aktivity v regionu, včetně oblasti kolem Tchaj-wanu. Předchozí japonští lídři se vyhýbali diskusi o Tchaj-wanu v kontextu vojenské reakce, ale politici v Takaichině straně jsou stále více opatrní ohledně důsledků pro Tokio, pokud Peking zaútočí na Tchaj-wan. To vedlo k rostoucímu impulsu pro další rozšiřování obranných výdajů a dokonce ke změně ústavy.

Takaichi, která je jestřábí postavou a dříve vyvolala hněv Pekingu zpochybňováním některých narativů o válečné odpovědnosti císařského Japonska, nyní hovořila o otázce Tchaj-wanu naprosto otevřeně. V prvních dnech svého mandátu také vyzvala k užším bezpečnostním vazbám s USA a snaží se urychlit posilování obrany země.

Podle účtu na sociálních médiích spojeného s čínskou armádou hrozí takové snahy v očích Pekingu, že se "duch militarismu" znovu vynoří a "bude pustošit svět." Z toho důvodu mají někteří Japonci pocit, že Peking útočí nyní, aby Takaichi "zatlačil do kouta a dostal ji na ústup" hned na začátku. Doufá, že se tak stane méně ochotnou prosazovat investice Japonska do obrany, jak uvedl Chong Ja Ian, profesor z Národní univerzity v Singapuru.

Čína tento rok zdůrazňuje 80. výročí konce druhé světové války, kdy Japonsko kapitulovalo a Tchaj-wan byl předán čínské vládě. Čínská komunistická strana využila toto výročí k ospravedlnění svého nároku na ostrov a k vysílání obav ohledně toho, co považuje za obrat Japonska k militarismu. Peking vidí ovládnutí Tchaj-wanu jako klíčový prvek "národního obrození," které musí dokončit do poloviny století. Cíl, jehož dosažení silou by mohlo být silně komplikováno silnějším Japonskem. Pro Peking se dají komentáře Takaichi shrnout jako "nesprávná osoba mluvící o nesprávné věci" v "nesprávnou dobu," jak řekl Wang Yiwei, ředitel Institutu mezinárodních záležitostí na Renmin University v Pekingu.

Přestože Tokio vyslalo do Pekingu vyslance, aby spor uklidnil, Peking nejeví žádné známky zmírnění rétoriky. Trvá na tom, aby Tokio svůj komentář odvolalo, což neumožňuje snadný ústup pro žádnou stranu.

Čína mezitím pokračuje v podněcování nacionalistických nálad, včetně vojenského videa s názvem "Nebuď moc namyšlený." Video, které Japonsko přímo nezmiňuje, obsahuje rap s textem: "Vylepšili jsme své dovednosti přísným tréninkem, jak můžeme dovolit, abys byl tak namyšlený?"

Symbolika neústupnosti Číny byla patrná i na fotografii po setkání japonského vyslance pro zahraniční záležitosti Masaaki Kanaie a jeho čínského protějšku Liu Jinsonga v Pekingu. Fotografie, která se stala virální, ukazuje Liu Jinsonga stojícího rovně s rukama v kapsách, jak mluví ke Kanaiovi, který má skloněnou hlavu a naslouchá. Komentátoři označovali japonského diplomata jako "klanícího se." Symbolika byla podtržena i Liuovým oblečením, oblekem spojeným s čínským protiimperialistickým hnutím Čtvrtého května z roku 1919. Státní televizní stanice CCTV k fotografii uvedla: "Postoj Číny při obraně své suverenity zůstává po století nezměněn."