KOMENTÁŘ: Soumrak po sto letech. Jsme skutečně připraveni na konec komunistů v parlamentu?

„Letos už nebudou!“ Pod tímto lakonickým heslem iniciativy několika umělců a spolku Dekomunizace se skrývá jeden ze silně rezonujících otazníků blížících se sněmovních voleb. Českým komunistům hrozí, že vůbec poprvé za sto let jejich stranické existence je voliči nevyšlou do parlamentních lavic. Jejich případný konec ve vysoké politice může být dalekosáhlý, ale nejen z důvodů, které jsou ve veřejném prostoru tradičně stavěny do popředí.

Český komunismus je široký a ve společnosti nadále všudypřítomný fenomén. Zcela oprávněně jsou silně připomínány represálie a oběti na životech spojené s více než čtyřicetiletou diktaturou Komunistické strany Československa (KSČ). Vyzdvihováno je i ekonomické zaostávání spjaté s tímto obdobím, byť z pohledu historika mnohdy až příliš plošně a bez potřebného mezinárodního srovnání. Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), pohrobek někdejší státostrany KSČ, pak bývá pravidelně označována za největší hrozbu pro současný tuzemský liberálně-demokratický systém.

Vymezování se proti komunismu, líčenému primárně skrze neblahou zkušenost s diktaturou KSČ, představovalo jeden z klíčových legitimizačních rámců polistopadového politického a ekonomického uspořádání. Pokračující existence a nezanedbatelná síla komunistické strany pak sloužila (a stále slouží) jako pomyslný strašák dodávající tomuto narativu na autentičnosti. Nabízí se tedy otázka, zda by případný konec parlamentního zastoupení KSČM nevedl k výraznému oslabení hodnověrnosti antikomunistických apelů.

Přestože je antikomunismus v tuzemském veřejném prostoru stále velmi přítomný, jeho mobilizační potenciál v politickém soupeření postupem času zjevně klesá. Jasným případem je téma někdejší spolupráce Andreje Babiše s komunistickou Státní bezpečnostní. Dnes výrazněji rezonuje především v táboře Babišových vyhraněných odpůrců, které dále utvrzuje v jednoznačném přesvědčení, že současný premiér je zcela nepřijatelnou figurou. Sotva však jde o argument, jehož neustálé opakování dokáže podstatněji ovlivnit nerozhodnuté voliče nebo dokonce oslabit voličskou základnu hnutí ANO. Téma je v letošní předvolební kampani podstatně utlumenější, než bývalo v minulosti zvykem, jelikož se ukázalo, že pro velké skupiny elektorátu je přinejlepším podružné.

Dá se předpokládat, že konec parlamentního zastoupení komunistické strany by naléhavost českého polistopadového antikomunismu dále oslabil. Nerozplynul by však jen hlavní symbol pomyslného nebezpečí, proti němuž šlo snadno a srozumitelně mobilizovat, případně jej stavět do popředí na úkor jiných zásadních problémů doby. V praktické rovině by zmizel především důležitý rys české polistopadové politiky, tedy poslanecké hlasy KSČM, s nimiž se musí počítat a které chce v příhodný moment každý využít, avšak pokud možno bez toho, aby na něm ulpěl příval obvinění z fatálního ohrožování směřování země po roce 1989. Netřeba připomínat, že tento faktor v uplynulých pětadvaceti letech výrazně promlouval i do zcela klíčové otázky složení vládních koalic.

Každý politický systém potřebuje silné narativy, od nichž odvozuje svou legitimitu. Je tedy důvod se ptát, zda se v České republice podaří vygenerovat nové téma s potenciálem nahradit slábnoucí antikomunismus, jemuž může konec zástupců komunistické strany v parlamentních lavicích zasadit další ránu. Nasnadě by bylo zaměřit pozornost na aktuálnější hrozbu pro polistopadové liberálně-demokratické uspořádání, kterou představuje antisystémový populismus a inspirace úspěchem antiliberálních politických proudů v jiných zemích Visegrádské skupiny.  

Takový postup by se nabízel už jen z důvodu, že povolební politické uspořádání může poprvé v historii České republiky vyústit v absenci standardní demokratické parlamentní opozice. Opoziční hlasy se dost možná omezí na fragmentující se nevyprofilované hnutí bez standardních vnitřních mechanismů, jehož nezpochybnitelný lídr v předvolební kampani znepokojivě často skloňuje v pozitivních konotacích jméno maďarského autokrata Viktora Orbána, a antisystémové populistické uskupení šikovného politického podnikatele, který se naopak chvástá svými vazbami na francouzskou ultranacionalistku Marine Le Penovou.

Ačkoliv hrozba pro liberálně-demokratický řád z této části politického spektra bude s velkou pravděpodobností sílit, není pravděpodobné, že by mobilizace proti ní probíhala se stejnou intenzitou, jaké ve své době dosahoval antikomunistický narativ. V čele příští vládní koalice naopak může stanout strana, jejíž někteří vysocí představitelé útoky maďarských a polských autoritářů na právní stát, svobodu médií a práva menšin veřejně obhajují. Nebylo by pak překvapivé, pokud by ti samí politici následovali příkladu Práva a spravedlnosti či Fideszu a za klíčové nebezpečí nadále označovali dědictví komunismu. Antikomunistický narativ by byl v takovém případě zbaven obsahu a skončil coby pomyslný pacient udržovaný naživu pomocí přístrojů, aniž by jej většina společnosti brala vážně.

Alternativou by snad bylo zaměřit se na další legitimizační pilíře polistopadového politicko-ekonomického systému. Vedle antikomunismu představovalo dlouhou dobu silný mobilizační apel heslo „návrat do Evropy“. V současné konstelaci však může fungovat stěží. Ve stávající kampani naopak v nebývalé míře rezonují nacionalistické tóny a na ně navázané výpady proti „Bruselu“. Z Evropy, přesněji západoevropského liberalismu a modelu otevřené společnosti, se stává další strašák, univerzálně nálepkovaný – snad i díky zažitým antikomunistickým reflexům – jako neomarxismus (termín nejen v tuzemské veřejné debatě ztratil svůj původní význam).

Touha po „návratu do Evropy“ se dnes u nezanedbatelné části tuzemské společnosti redukovala na dosažení západní mzdové úrovně. Vládu přitom mohou z velké části tvořit politické síly, které takový vývoj nepovažují za žádoucí a opakovaně varují před omezením „konkurenční výhody“ České republiky v podobě nízké ceny práce. Oživení evropského polistopadového narativu od nich lze čekat stěží.

Nedělejme si iluze, že případný konec parlamentního zastoupení jedné zkostnatělé dožívající strany a oslavné tanečky za pokřiku Už nebudou! přinesou řešení palčivých problémů, kterým Česká republika momentálně čelí. Při pohledu na situaci na tuzemské politické scéně a velmi omezenou schopnost politické reprezentace předložit ucelené vize a přesvědčivé výkladové rámce, se chce s mírnou nadsázkou dodat, že mnohým politikům se ve skutečnosti uleví, pokud KSČM pětiprocentní hranici opět překročí a stín komunistického strašidla bude nadále zatemňovat jiné výzvy současné doby.

Autor je historik.

Související

Volby, ilustrační foto

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle CVVM koronavirus

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) koronavirus, lidé se ale při výběru strany orientovali více na sociální jistoty, ekonomiku a důchody. Koalice Spolu ve volbách podle agentury STEM bodovala v regionech s vyšší nadějí na dožití a větším podílem živnostníků, hnutí ANO a SPD tam naopak ztratily.
Volební štáb hnutí ANO

Stranám loni stát vyplatil miliardu, nejvíc získalo hnutí ANO

Stát loni vydal na příspěvcích politickým stranám miliardu korun. Nejvíc - 290 milionů korun - získalo hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, druzí skončili v příjmech od státu občanští demokraté se 168 miliony korun. Vyplývá to z tabulek, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí.

Více souvisejících

volby 2021 Komunismus KSČM antikomunisté Matěj Bílý populismus

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Aktualizováno před 57 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

Andrej Jakunin, syn ex šéfa ruských železnic Vladimira Jakunina.

Norský soud zamítl obžalobu proti synovi bývalého šéfa ruských železnic

Norský soud dnes zamítl obžalobu proti synovi bývalého šéfa ruských železnic Andreji Jakuninovi. Podle státních zástupců Jakunin porušil norské zákony, když jeho dron přeletěl nad Špicberky. Soud uvedl, že čin není trestný, uvedla agentura AFP s odvoláním na advokáty muže. Obžaloba se může proti rozsudku odvolat.

Aktualizováno před 1 hodinou

Pedro Castillo

Peruánský prezident chtěl vyhlásit předčasné volby, parlament ho okamžitě odvolal. Prozatímní prezidentkou je Boluarteová

Peruánský parlament dnes jasnou většinou odvolal z funkce prezidenta Pedra Castilla jen krátce poté, co hlava státu oznámila záměr zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Poslanci Castilla zbavili funkce kvůli "trvalé morální nezpůsobilosti". Policie následně na twitteru oznámila, že Castilla zadržely bezpečnostní složky. O něco později složila přísahu dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová a stala se prozatímní prezidentkou a vůbec první ženou v čele Peru. Boluarteová již dříve Castillovo počínání označila za státní převrat.

před 1 hodinou

ČEZ, ilustrační foto

Fiala: Vláda je připravena zastropovat energie pro velké firmy do konce roku

Vláda je připravena do konce letošního roku zavést cenové stropy na energie pro velké firmy. Mělo by to být na podobné úrovni jako pro domácnosti a malé firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes řekl CNN Prima News. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v neděli v České televizi řekl, že v polovině minulého týdne evidovalo jeho ministerstvo přes 1000 žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií.

před 1 hodinou

Petr Fiala

Premiér Fiala ke stěhování uprchlíků: Není to dobrý příběh a nemělo k němu vůbec dojít

Případ, kdy sněmovní kancelář plánovala ukončit pobyt uprchlíků z Ukrajiny ve své ubytovně v Harrachově na Jablonecku, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nešťastný a nemělo k němu dojít. Provázela ho také nezvládnutá komunikace. Fiala to dnes řekl v rozhovoru na CNN Prima News. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v ubytovně nyní bydlí, nakonec najdou náhradní ubytování v penzionu v Harrachově, řekla ve zpravodajském pořadu televize Nova předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

včera

Tomáš Pojar, MA. Vystudoval v Česku politologii a mezinárodní vztahy a v Izraeli bezpečnostní studia, v minulosti působil v neziskovém sektoru, mj. jako ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, a později jako diplomat. V posledním období byl českým velvyslancem v Izraeli. Ve své funkci prorektora pro zahraniční vztahy se zabývá rozvojem mezinárodních kontaktů akademického i projektového typu.

Fiala navrhne na funkci poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara

Premiér Petr Fiala (ODS) navrhne na funkci poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, který je nyní poradcem premiéra pro zahraniční a bezpečnostní otázky. Premiér to dnes řekl v rozhovoru na televizní stanici CNN Prima News. Vláda na příštím jednání projedná vznik postu poradce pro národní bezpečnost. Vytvoření funkce podle Fialy na dnešním jednání doporučila Bezpečnostní rada státu.

včera

včera

České dráhy - Nový jízdní řád 2023.

Nový jízdní řád 2023 v Praze a ve Středočeském kraji: Změny budou zejména na Benešovsku + VELKÝ PŘEHLED

V neděli 11. prosince 2022, jak informovaly ČD server EuroZprávy.cz ve své zprávě, začne na železnici platit nový jízdní řád. K hlavním novinkám bude patřit úprava dopravního modelu na tratích z Benešova přes Olbramovice do Tábora a do Sedlčan, která souvisí se zrychlením dálkových vlaků na hlavní trati z Prahy do Tábora. Dopravní koncept se změní také na trati mezi Kralupy nad Vltavou a Kladnem, kde nově pojede většina vlaků přímo až do Prahy. Nový jízdní řád bude platit do 9. prosince 2023.

včera

včera

Srdce Česka

Google představil Heart of Czechia, první digitální sbírku českého umění

Poklady českého umění, designu a architektury jsou ode dneška volně přístupné publiku na internetu. Platforma Google Arts & Culture připravila projekt s názvem Heart of Czechia (Srdce Česka), v rámci kterého si zájemci mohou prohlédnout například díla malíře Alfonse Muchy nebo brněnskou vilu Tugendhat, řekla ČTK manažerka platformy Google Arts & Culture pro střední a východní Evropu Liudmila Kobyakova.

včera

Ursula von der Leyenová

Šéfka EK navrhuje další sankce: Nutíme Rusko, aby za svou krutost zaplatilo

Evropská komise navrhuje rozšířit protiruské sankce o 200 lidí a firem, včetně tři ruských bank. Žádá také nové kontroly a omezení vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by mohly být použity Ruskem ve válce proti Ukrajině. Návrh devátého sankčního balíku dnes představila předsedkyně EK Ursula von den Leyenová.

včera

Ilustrační foto

Maďaři dnes u benzinek nevěřili svým očím. Pohonné hmoty přes noc zdražily o více než 10 korun

Pohonné hmoty na čerpacích stanicích v Maďarsku po úterním zrušení cenového stropu výrazně zdražily. Maďarská ropná společnost MOL doporučila prodávat litr benzinu za 641 forintů (téměř 38 Kč) a litr nafty za 699 forintů (přes 41 Kč). Podle maďarských médií však dnes byly ceny na některých čerpacích stanicích ještě vyšší. Cenový strop, který vláda zavedla zhruba před rokem, přitom činil 480 forintů (zhruba 28 Kč) za litr benzinu i nafty.

včera

včera

včera

včera

Úřad práce

Úřady práce dostaly přes 768.700 žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě

Úřady práce dostaly přes 768.700 žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě. Žadatelé chtěli tuto podporu pro téměř 1,18 milionu dětí. Úředníci dosud vyřídili 705.800 žádostí. Výsledky na jednání sněmovního sociálního výboru představil náměstek ministra práce pro informační technologie Karel Trpkoš. Někteří rodiče si stěžují, že peníze od státu ani po týdnech nedostali. Podle Trpkoše případů, které se zpracovávají delší dobu, ubývá. Ministerstvo evidovalo k 6. prosinci 7226 nevyřízených žádostí, které lidé podali před víc než dvěma měsíci.

Aktualizováno včera

včera

Více než polovina Skotů si přeje nezávislost na Spojeném království

Až 56 procent Skotů si nyní přeje nezávislost Skotska na Spojeném království, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos publikovaného Reuters. Podíl je o šest procentních bodů vyšší oproti podobnému průzkumu z května. Britský nejvyšší soud před dvěma týdny rozhodl, že Skotsko nemůže bez souhlasu Londýna uspořádat druhé referendum o nezávislosti.

Zdroj: ČTK

Další zprávy