KOMENTÁŘ: Soumrak po sto letech. Jsme skutečně připraveni na konec komunistů v parlamentu?

„Letos už nebudou!“ Pod tímto lakonickým heslem iniciativy několika umělců a spolku Dekomunizace se skrývá jeden ze silně rezonujících otazníků blížících se sněmovních voleb. Českým komunistům hrozí, že vůbec poprvé za sto let jejich stranické existence je voliči nevyšlou do parlamentních lavic. Jejich případný konec ve vysoké politice může být dalekosáhlý, ale nejen z důvodů, které jsou ve veřejném prostoru tradičně stavěny do popředí.

Český komunismus je široký a ve společnosti nadále všudypřítomný fenomén. Zcela oprávněně jsou silně připomínány represálie a oběti na životech spojené s více než čtyřicetiletou diktaturou Komunistické strany Československa (KSČ). Vyzdvihováno je i ekonomické zaostávání spjaté s tímto obdobím, byť z pohledu historika mnohdy až příliš plošně a bez potřebného mezinárodního srovnání. Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), pohrobek někdejší státostrany KSČ, pak bývá pravidelně označována za největší hrozbu pro současný tuzemský liberálně-demokratický systém.

Vymezování se proti komunismu, líčenému primárně skrze neblahou zkušenost s diktaturou KSČ, představovalo jeden z klíčových legitimizačních rámců polistopadového politického a ekonomického uspořádání. Pokračující existence a nezanedbatelná síla komunistické strany pak sloužila (a stále slouží) jako pomyslný strašák dodávající tomuto narativu na autentičnosti. Nabízí se tedy otázka, zda by případný konec parlamentního zastoupení KSČM nevedl k výraznému oslabení hodnověrnosti antikomunistických apelů.

Přestože je antikomunismus v tuzemském veřejném prostoru stále velmi přítomný, jeho mobilizační potenciál v politickém soupeření postupem času zjevně klesá. Jasným případem je téma někdejší spolupráce Andreje Babiše s komunistickou Státní bezpečnostní. Dnes výrazněji rezonuje především v táboře Babišových vyhraněných odpůrců, které dále utvrzuje v jednoznačném přesvědčení, že současný premiér je zcela nepřijatelnou figurou. Sotva však jde o argument, jehož neustálé opakování dokáže podstatněji ovlivnit nerozhodnuté voliče nebo dokonce oslabit voličskou základnu hnutí ANO. Téma je v letošní předvolební kampani podstatně utlumenější, než bývalo v minulosti zvykem, jelikož se ukázalo, že pro velké skupiny elektorátu je přinejlepším podružné.

Dá se předpokládat, že konec parlamentního zastoupení komunistické strany by naléhavost českého polistopadového antikomunismu dále oslabil. Nerozplynul by však jen hlavní symbol pomyslného nebezpečí, proti němuž šlo snadno a srozumitelně mobilizovat, případně jej stavět do popředí na úkor jiných zásadních problémů doby. V praktické rovině by zmizel především důležitý rys české polistopadové politiky, tedy poslanecké hlasy KSČM, s nimiž se musí počítat a které chce v příhodný moment každý využít, avšak pokud možno bez toho, aby na něm ulpěl příval obvinění z fatálního ohrožování směřování země po roce 1989. Netřeba připomínat, že tento faktor v uplynulých pětadvaceti letech výrazně promlouval i do zcela klíčové otázky složení vládních koalic.

Každý politický systém potřebuje silné narativy, od nichž odvozuje svou legitimitu. Je tedy důvod se ptát, zda se v České republice podaří vygenerovat nové téma s potenciálem nahradit slábnoucí antikomunismus, jemuž může konec zástupců komunistické strany v parlamentních lavicích zasadit další ránu. Nasnadě by bylo zaměřit pozornost na aktuálnější hrozbu pro polistopadové liberálně-demokratické uspořádání, kterou představuje antisystémový populismus a inspirace úspěchem antiliberálních politických proudů v jiných zemích Visegrádské skupiny.  

Takový postup by se nabízel už jen z důvodu, že povolební politické uspořádání může poprvé v historii České republiky vyústit v absenci standardní demokratické parlamentní opozice. Opoziční hlasy se dost možná omezí na fragmentující se nevyprofilované hnutí bez standardních vnitřních mechanismů, jehož nezpochybnitelný lídr v předvolební kampani znepokojivě často skloňuje v pozitivních konotacích jméno maďarského autokrata Viktora Orbána, a antisystémové populistické uskupení šikovného politického podnikatele, který se naopak chvástá svými vazbami na francouzskou ultranacionalistku Marine Le Penovou.

Ačkoliv hrozba pro liberálně-demokratický řád z této části politického spektra bude s velkou pravděpodobností sílit, není pravděpodobné, že by mobilizace proti ní probíhala se stejnou intenzitou, jaké ve své době dosahoval antikomunistický narativ. V čele příští vládní koalice naopak může stanout strana, jejíž někteří vysocí představitelé útoky maďarských a polských autoritářů na právní stát, svobodu médií a práva menšin veřejně obhajují. Nebylo by pak překvapivé, pokud by ti samí politici následovali příkladu Práva a spravedlnosti či Fideszu a za klíčové nebezpečí nadále označovali dědictví komunismu. Antikomunistický narativ by byl v takovém případě zbaven obsahu a skončil coby pomyslný pacient udržovaný naživu pomocí přístrojů, aniž by jej většina společnosti brala vážně.

Alternativou by snad bylo zaměřit se na další legitimizační pilíře polistopadového politicko-ekonomického systému. Vedle antikomunismu představovalo dlouhou dobu silný mobilizační apel heslo „návrat do Evropy“. V současné konstelaci však může fungovat stěží. Ve stávající kampani naopak v nebývalé míře rezonují nacionalistické tóny a na ně navázané výpady proti „Bruselu“. Z Evropy, přesněji západoevropského liberalismu a modelu otevřené společnosti, se stává další strašák, univerzálně nálepkovaný – snad i díky zažitým antikomunistickým reflexům – jako neomarxismus (termín nejen v tuzemské veřejné debatě ztratil svůj původní význam).

Touha po „návratu do Evropy“ se dnes u nezanedbatelné části tuzemské společnosti redukovala na dosažení západní mzdové úrovně. Vládu přitom mohou z velké části tvořit politické síly, které takový vývoj nepovažují za žádoucí a opakovaně varují před omezením „konkurenční výhody“ České republiky v podobě nízké ceny práce. Oživení evropského polistopadového narativu od nich lze čekat stěží.

Nedělejme si iluze, že případný konec parlamentního zastoupení jedné zkostnatělé dožívající strany a oslavné tanečky za pokřiku Už nebudou! přinesou řešení palčivých problémů, kterým Česká republika momentálně čelí. Při pohledu na situaci na tuzemské politické scéně a velmi omezenou schopnost politické reprezentace předložit ucelené vize a přesvědčivé výkladové rámce, se chce s mírnou nadsázkou dodat, že mnohým politikům se ve skutečnosti uleví, pokud KSČM pětiprocentní hranici opět překročí a stín komunistického strašidla bude nadále zatemňovat jiné výzvy současné doby.

Autor je historik.

Související

Danuše Nerudová měla být podle průzkumů Petru Pavlovi a Andreji Babišovi mnohem vyrovnanějším soupeřem. Komentář

Výsledky voleb se oproti průzkumům opět liší. Déjà vu, z něhož plyne poučení

Říká se, že po bitvě je každý generál. Nemyslím teď vítěze prvního kola Petra Pavla, u prezidentských voleb a jejich výsledků se ale chvíli pozastavme. Oproti průzkumům se totiž v jedné věci hodně liší, takže prostor pro kritiku se nabízí. Daleko lepší ale bude, když zdůrazníme, v čem jsou průzkumy přínosem. 
Volby, ilustrační foto

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle CVVM koronavirus

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) koronavirus, lidé se ale při výběru strany orientovali více na sociální jistoty, ekonomiku a důchody. Koalice Spolu ve volbách podle agentury STEM bodovala v regionech s vyšší nadějí na dožití a větším podílem živnostníků, hnutí ANO a SPD tam naopak ztratily.

Více souvisejících

volby 2021 Komunismus KSČM antikomunisté Matěj Bílý populismus

Aktuálně se děje

včera

Play-Off Sparta vs. Třinec Prohlédněte si galerii

Tipsport extraliga: Sparta v play-off porazila Třinec 2:1

Ve druhém čtvrtfinálovém utkání play-off Tipsport Extraligy přivítala pražská Sparta na domácím ledě třinecké Oceláře. Ti po druhé třetině vedli 1:0, Spartě se ale podařilo zápas ve třetí třetině otočit a zajistila si dvěma góly vítězství 2:1.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Trumpa administrativa ignorovala soudní příkaz. Je nám to jedno, vzkazuje

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí obvinění, že ignorovala soudní příkaz a deportovala přibližně 250 údajných venezuelských členů gangů do Salvadoru. Bílý dům tato tvrzení popírá, zatímco Trumpův „hraniční car“ Tom Homan na pondělní tiskové konferenci prohlásil: „Je mi jedno, co si myslí soudci.“

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům

Ukrajina vysílá Evropské unii jasný signál: pokud se nepodaří vyřešit obchodní vztahy, budou následovat odvetná opatření. Místopředseda ukrajinského ministerstva hospodářství Taras Kačka vyjádřil frustraci nad pomalým tempem jednání o prodloužení bezcelního přístupu Ukrajiny na evropský trh, který vyprší v červnu.

včera

včera

včera

Japonská armáda, ilustrační foto

Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR

Japonsko plánuje rozmístit rakety dlouhého doletu na ostrově Kjúšú v reakci na rostoucí napětí v regionu a nejistotu ohledně bezpečnostních dohod se Spojenými státy. Nové střely s dosahem přibližně 1 000 km budou schopné zasáhnout cíle v Severní Koreji a na čínském pobřeží. Podle informací agentury Kyodo budou umístěny na dvou základnách s již existujícími raketovými jednotkami a jejich rozmístění je naplánováno na příští rok.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Evropští giganti tlačí na von der Leyenovou. Vidí šanci, jak využít nevyzpytatelnost Trumpa

Evropské technologické a průmyslové společnosti žádají Evropskou komisi, aby pomohla snížit závislost na Spojených státech a podpořila vývoj domácích technologií. Skupina až 100 firem a lobbistických skupin, včetně gigantů jako Airbus a Dassault, vyzvala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a komisařku pro technologickou suverenitu Hennu Virkkunenovou, aby EU zajistila větší technologickou nezávislost v klíčových digitálních odvětvích.

včera

Vejce

USA mají problém. Evropu žádají o pomoc

Spojené státy oslovily Dánsko a další evropské země s žádostí o vývoz vajec, aby pomohly snížit jejich rychle rostoucí cenu na americkém trhu. Oznámilo to v pátek dánské sdružení producentů vajec, které potvrdilo, že obdrželo oficiální dotaz od amerického ministerstva zemědělství.

včera

včera

Donald Trump

Trump rozhodne o budoucnosti evropských sankcí proti Rusku

Evropská unie stojí před zásadním dilematem: budou její sankce proti Rusku posíleny, nebo oslabeny? Odpověď závisí především na rozhodnutích amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco USA dosud podporovaly tvrdé sankce a pomáhaly Evropě nahradit ruské energetické zdroje, nyní hrozí, že se situace může dramaticky změnit, píše Politico.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ztracení, ale nezapomenutí. Jak Ukrajinci hledají zmizelé ve válce pomocí umělé inteligence a odhodlaných rodin

„Mami, všechno je v pořádku. Budu offline, asi na dlouho, možná týden nebo měsíc. Nedělej si starosti.“ To byla poslední zpráva, kterou Nazar Očeretnyj poslal své matce 30. března 2022. Od té doby se neozval. Ukrajinský bojový zdravotník zmizel ve věku 33 let v Mariupolu, městě, které tehdy zažívalo jednu z nejkrvavějších kapitol ruské války proti Ukrajině.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

V úterý budu mluvit s Putinem, oznámil Trump

Jednání o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou už zahrnují diskuze o „rozdělení určitých aktiv“, uvedl v neděli americký prezident Donald Trump. Zároveň oznámil, že v úterý plánuje telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

včera

včera

16. března 2025 21:53

16. března 2025 20:57

S navrátilcem Schickem, ale bez nováčků. Hašek zveřejnil nominaci na úvod kvalifikace

Koncem března začne kvalifikace na fotbalové mistrovství světa, které se v roce 2026 bude konat v USA, Kanadě a Mexiku, a proto reprezentační trenér Ivan Hašek zveřejnil nominaci pro úvodní kvalifikační duely s Faerskými ostrovy a Gibraltarem. V ní se po návratu po zdravotních potížích opět objevuje jedna z největších opor, útočník Patrik Schick, i další uzdravení reprezentanti Michal Sadílek a David Jurásek. Realizační tým se tentokrát obejde bez jediného nováčka v kádru.

Zdroj: David Holub

Další zprávy