MONITOR: Kubánský režim ukázal svou tvář, zní z Washingtonu po tvrdém potlačení protestů

Záblesk svobody

Jakmile kubánské bezpečnostní složky zjistily, že v ulicích protestují stovky lidí, neváhaly a podobně jako v mnoha případech v minulosti potlačily záblesk svobody slova a shromažďování, shrnuje americký server. Vysvětluje, že protesty zažehlo video ze San Antonio de los Baños jižně od Havany vysílané živě přes sociální síť Facebook zachycující demonstranty, kterým došla trpělivost s výpadky elektřiny, nedostatkem potravin, šířením koronaviru a policejním státem řízeným Komunistickou stranou Kuby.

Video bylo vysíláno zhruba 50 minut, rychle upoutalo pozornost a podnítilo protesty napříč ostrovem, uvádí washingtonský deník. Doplňuje, že následně bylo vysílání přerušeno.

Podle organizací monitorujících svobodu na internetu kubánské úřady do pondělí z velké části zablokovaly sociální sítě Facebook, WhatsApp, Instagram a Telegram, nikoliv však Twitter, poukazuje editorial. Podotýká, že displeje mobilních telefonů zůstávají prázdné i nadále, což extrémně komplikuje aktivistům a nezávislým novinářům komunikaci.

Nedělní video z protestů zachytilo stovky lidí s chytrými telefony nad hlavami, kterak si demonstraci natáčejí, nastiňuje renomovaný deník. Konstatuje, že šlo o dosud nejrozsáhlejší "digitální revoltu" na Kubě, než tamní režim přerušil spojení.

"Následně se režim uchýlil k síle a nátlaku," pokračuje Washington Post. Připomíná, že i kubánská vláda přiznala smrt jednoho člověka při pondělních střetech mezi demonstranty a policií, přičemž neověřené zprávy kolující po ostrově naznačují, že k potlačení protestů byla použita rozsáhlá síla.

Na sociálních sítích kolují videa zachycující tvrdý postup bezpečnostních složek proti lidem, svědci hlásí mnoho zadržených a pohřešovaných, upozorňuje prestižní server. Podotýká, že aktivisté šíří seznam více než stovky nezvěstných jmen.

Nezávislý internetový zpravodajský portál 14ymedio na základě útržkovitých zpráv tvrdí, že zatčeno či vyslýcháno kvůli účasti na protestech je přes 5 tisíc osob, mezi nimi na 120 aktivistů a nezávislých novinářů, uvádí americký deník. Dodává, že mezi zatčenými je i dopisovatelka Madridského deníku Camila Acostová, stejně jako tři baptističtí kněží.  

Černé jaro 2003

Castrovský režim na Kubě čelil vlně požadavků větší demokracie již v letech 2002 a 2003, připomíná vlivný server. Zmiňuje občanskou petici Projekt Varela, kterou inicioval někdejší opoziční lídr Oswaldo Payá a kterou podepsalo přes 25 tisíc Kubánců.

Petice požaduje svobodu slova, svobodu tisku, svobodu sdružování, svobodu vyznání, soukromé podnikání, svobodné volby a propuštění politických vězňů, rekapituluje editorial. Konstatuje, že tehdejší reakcí režimu byl rovněž pokus potlačit požadavky veřejnosti.

"Během toho, co později vešlo ve známost jako 'černé jaro', bylo v březnu 2003 pozatýkáno a na dlouhou dobu posláno do vězení 75 lidí, včetně těch, kteří shromaždovali podpisy pro Projekt Varela, aktivistů a novinářů," píše Washington Post. Doplňuje, že samotný Payá zahynul při podezřelé automobilové nehodě v roce 2012.

Kubu v průběhu let zachvátilo několik protestů, ale nedělní vzedmutí bylo mimořádné, soudí renomovaný deník. Kubánský režim na ně podle něj reagoval způsobem, který odhalil jeho skutečný, tedy diktátorský charakter a jeho odhodlání zachovat si absolutní moc.