Pavel Wonka byl poslední politický vězeň komunistického režimu v ČSSR, který ve vězení zemřel. Dodnes za to nebyl nikdo potrestán

Pavel Wonka, který zemřel před 35 lety, 26. dubna 1988, byl bojovníkem za svobodu v bývalém Československu. Za své názory a činy byl perzekvován a třikrát skončil ve vězení. Poslední pobyt se tomuto obhájci lidských práv stal osudným. Wonka za dosud nevyjasněných okolností skonal v pouhých 35 letech v královéhradecké věznici. Je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.

Wonka se narodil 23. ledna 1953 ve Vrchlabí v česko-německé rodině. Krátce po jeho narození však jeho otec zemřel a oba chlapce - Pavla a o tři roky staršího Jiřího - vychovávala matka. Ani po opakovaných zkouškách nebyl přijat na právnickou fakultu, a tak začal studovat sám. Vyučil se také automechanikem.

Za mříže se poprvé dostal za kritiku nešvarů v zaměstnání, oficiálně ale za rozkrádání. Podruhé Wonku do vězení dostala jeho snaha kandidovat ve volbách jako nezávislý kandidát. Odsouzen byl však za zcela smyšlené činy. Z vězení se podruhé dostal již v zuboženém stavu, protože zde byl stejně jako jeho bratr Jiří šikanován a týrán. Po dvou měsících na svobodě byl v dubnu 1988 opět zatčen. Důvodem bylo Wonkovo odmítnutí ochranného dohledu.

Dostal pět měsíců, když k soudu byl dopraven v zuboženém stavu na kolečkovém křesle. O několik dní později ve vězení zemřel. Zpráva o Wonkově úmrtí vyvolala pobouření i ve světě. Jeho pohřeb se uskutečnil v rodném Vrchlabí za účasti asi 2000 lidí, včetně signatářů Charty 77, členů Jazzové sekce a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), ale i zástupců osmi velvyslanectví západních zemí a štábu německé televize. Za Wonkovu smrt nebyl nikdo potrestán.

Po roce 1989 byl plně rehabilitován, na jeho počest byly po něm pojmenovány most v Pardubicích a ulice v Hradci Králové, Žďáru nad Sázavou, České Skalici, České Lípě a Praze. V roce 2013 byl posmrtně oceněn prezidentem Milošem Zemanem medailí Za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů.

V listopadu 2014 měl premiéru dokument režisérky Libuše Rudinské nazvaný Pavel Wonka se zavazuje, který byl přijat kontroverzně. Autorka totiž zpovídala osoby, které s ním přišly do styku z okruhu přátel i z okruhu StB. Za snůšku lží, polopravd a věcí vytržených z kontextu označil dokument bratr Pavla Wonky Jiří. Podle Jiřího Wonky jeho bratr nikdy vědomě nespolupracoval se Státní tajnou bezpečností a závazek o spolupráci, který byl v dokumentu jedním z hlavních důkazů, nemohl v létě 1983 podepsat. Byli spolu totiž na dovolené. "To, že se Pavel stýkal s estébáky, je otočená realita. To oni se stýkali s námi, kdykoliv se jim zachtělo," řekl také Jiří Wonka.

V únoru 2018 bylo bratrům Wonkovým uděleno osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu, Pavlu Wonkovi in memoriam. V dubnu 2012 vyvolalo rozruch tvrzení Václava Černíka, že Wonka ve věznici na Borech donášel bachařům. Okresní soud v Hradci Králové poté Černíkovi nařídil, aby se za výroky písemně omluvil Jiřímu Wonkovi. Černík se odvolal a odvolací Krajský soud v Hradci Králové v říjnu 2018 rozhodl, že Černík se Wonkovi omluvit nemusí. Podle soudu Jiřímu Wonkovi nepřísluší Černíka žalovat, protože tehdy platný občanský zákoník to umožňoval jen rodičům, dětem či manželce toho, kterému byly výroky adresované, ne sourozencům.

Související

Soud, ilustrační foto

Soud bude znovu řešit kauzu disidenta Pavla Wonky, bratr chce očistit jeho jméno

Liberecký okresní soud se bude na začátku listopadu opět zabývat případem disidenta Pavla Wonky. Jde o obnovu řízení v kauze z roku 1987, kdy Wonka odmítal pracovat ve věznici v Liberci - Minkovicích s odůvodněním, že jeho uvěznění bylo protiprávní. ČTK o tom informoval advokát Lubomír Müller. Právník zastupuje Jiřího Wonku, který se roky u soudů snaží očistit bratrovo jméno.

Více souvisejících

Pavel Wonka Komunismus

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

včera

OSN

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

„Spojené státy překročily velmi vážnou červenou linii tím, že zaútočily na naše jaderná zařízení. Máme právo se bránit – a toto právo uplatníme,“ uvedl Aragčí s odkazem na legitimní právo na sebeobranu. Zároveň připustil, že po tomto kroku si není jistý, „kolik prostoru pro diplomacii vůbec zbývá“.

včera

Petr Fiala

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje

Česká politická scéna v neděli reagovala na překvapivý americký útok na tři íránská jaderná zařízení, který Spojené státy provedly v noci na sobotu ve spolupráci s Izraelem. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o „spektakulární vojenský úspěch“ a snahu donutit Írán ke kapitulaci v otázce jeho jaderného programu. Český premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová útok v zásadě podpořili, zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil obavy z možného zhoršení situace v regionu.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Napětí v USA stoupá. Trump slaví, Bílý dům se ale obává odvety Íránu

Spojené státy se ocitly v novém bodu napětí poté, co prezident Donald Trump v sobotu večer v televizním projevu oznámil „úspěšné“ letecké údery na íránská jaderná zařízení. Zatímco šéf Bílého domu zněl při vystoupení z Oválné pracovny vítězoslavně, uvnitř jeho administrativy převládá opatrnost a obavy z možné tvrdé odvety Teheránu.

včera

Jaká bude odveta Íránu? Hizballáh, Irák či Sýrie, Teherán může proti USA povolat spojence

Dnešní ráno v Jeruzalémě nezačalo obvyklým proslovem v hebrejštině. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu místo toho usedl za pultík a v angličtině se obrátil přímo na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterému vysekl bezprecedentní poklonu. Důvodem bylo rozhodnutí Spojených států provést letecký útok na několik klíčových jaderných zařízení Íránu – vývoj, který může dramaticky změnit průběh probíhající války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy