Dnes je Den památky obětí komunistického režimu. Kdo všechno se mu znelíbil?

Od roku 2000 se v České republice dne 27. června vzpomíná na nevinné oběti komunistického režimu. Kdo k nim patřil?

Mnoho lidí bylo popraveno v rámci vykonstruovaných politických procesů, ještě větší počet osob zemřel v otřesných podmínkách v internačních táborech a ve věznicích, celá řada nepřežila kruté výslechy, mnozí byli zastřeleni při pokusu o útěk ze země. Které skupiny obyvatelstva byly komunistům trnem v oku? Jednalo se o jedince odsuzující totalitní režim, hrdiny druhé světové války a protinacistického odboje, představitele inteligence i katolické církve, ale také nepohodlné spolustraníky.

Vykonstruované politické procesy

Vykonstruované politické procesy se v Československu odehrávaly již brzy po únoru 1948. Oficiálně byly nepohodlné osoby stíhány, souzeny, vězněny a popravovány za „velezradu“ nebo „špionáž“, pravé důvody jejich zbavení svobody nebo života byly ryze politické. Kdo s tehdejším režimem nesouhlasil nebo kdo se jenom trochu představitelům komunistické strany a sovětským soudruhům znelíbil, toho bylo potřeba se zbavit. V Československu probíhaly vykonstruované politické procesy dle sovětského vzoru, stejně tak docházelo k justičním vraždám, tedy popravám naprosto nevinných lidí. Tím nejznámějším československým politickým procesem je ten se skupinou Milady Horákové, který je zároveň tím největším. V červnu roku 1950 bylo totiž obžalováno více než 600 lidí za údajné „záškodnické spiknutí proti republice“. Deset lidí si před soudem vyslechlo rozsudek trestu smrti, 48 osob dostalo doživotní vězení. Akce probíhala dle přesně psaného scénáře od sovětských kolegů, odsouzení se museli naučit vymyšlené výpovědi a neměli prakticky žádnou šanci se bránit.

Komunisté se v rámci politických procesů zbavovali nejen svých protivníků, ale také nepohodlných spolustraníků. Za všechny lze zmínit proces s Rudolfem Slánským. Na začátku prosince 1952 bylo popraveno jedenáct mužů, oficiálně za přípravu protistátního spiknutí. Proces však připravovala komunistická strana více než rok na rozkaz samotného Stalina, který přišel s nápadem provádění čistek i mezi členy komunistické strany – to aby se ještě více upevnila totalitní moc. V procesu se Slánským tak bylo odsouzeno k trestu smrti jedenáct vysoce postavených členů československé komunistické strany.

Oběti z řad katolické církve

Dlouhý seznam obětí komunistického režimu je z řad katolické církve. Duchovní, řeholníci a řeholnice patřili mezi skupiny lidí, které se totalitnímu režimu staly trnem v oku. Jednalo se o představitele protirežimně smýšlející inteligence, faráři se navíc mnohdy nebáli ve svých kázáních upozorňovat na nebezpečí režimu, který byl ve svém totalitním základě v úplném rozporu s katolickou vírou. Aby duchovní přišli jenom minimálně do kontaktu s běžným „pracujícím lidem“ a neměli na ně velký vliv, internoval je režim do řídce osídlených oblastí, zpravidla do pohraničních regionů. Církevní majetky připadly státu, který s nimi ovšem neuměl hospodařit a mnohdy je nechal podlehnout zkáze. 

Celá řada farářů a řeholníků byla coby „velezrádci“ pozatýkána a uvězněna. Nejznámější je asi případ tzv. číhošťského zázraku, tedy vykonstruovaný proces s farářem Josefem Toufarem, který měl režimu posloužit k odsouzení celé katolické církve. Toufar zemřel na konci února roku 1950 na následky takřka měsíčního mučení.

Kněz Josef Toufar však nebyl zdaleka jediným komunisty umučeným představitelem katolické církve. V pankrácké věznici podlehl krutým výslechům v říjnu roku 1950 vyškovský děkan Bohumír Bunža, v pitevním protokolu se jako příčina jeho smrti uvádí otok mozku, plic a zlomenina krční páteře. Mučení nepřežil na konci dubna roku 1960 kněz Bohuslav Burian. Jeho zdravotní stav byl již tehdy podlomen pobyty v koncentračních táborech za druhé světové války nebo prací v uranových dolech. Na následky nelidského týrání, tuberkulózy a odepření péče zemřel ve věznici na Mírově. Komunisté jeho tělo odmítli vydat rodině a nechali ho rozčtvrtit a podrobit anatomickým analýzám. Podobný osud potkal několik desítek dalších farářů, ale také řeholníků a řeholnic.

V červenci roku 1951 začal vykonstruovaný proces s názvem „případ Babice“ směřovaný proti katolické církvi. Tři katoličtí faráři byli tehdy neprávem zapleteni do vraždy funkcionářů Místního národního výboru v Babicích. Duchovní František Pařil, Jan Bula a Václav Drbola byli odsouzeni k trestu smrti oběšením.

Úmrtí ve vězeních a pracovních táborech, zoufalé sebevraždy

Mnoho lidí zemřelo na následky krutého týrání při výslechu, ve vězení nebo v táborech nucených prací. Přesný počet obětí není dodnes znám, dle odhadů jich jsou tisíce. Věznění nepřežilo více než osm tisíc osob, podobný počet lidí zemřel v pracovních táborech. Zhruba 500 nešťastníků bylo zastřeleno během pokusu o útěk za hranice země. Nemalý počet osob spáchal v zoufalství sebevraždu.

Související

Starostka Městské části Praha 2 Jana Černochová (vpravo) se zdraví v roce 2018 s dcerou doktorky Milady Horákové Janou Kánskou při odhalení Pomníku obětem dvou totalitních režimů v zahradě Ztracenka. Komentář

KOMENTÁŘ Jany Černochové: Nejsme národem zbabělců a Švejků, jak ukazuje osud popravené doktorky Horákové. Vše, čemu věřila, také žila

Její jméno pro mě zůstává synonymem morální autority, která je téměř nedostižitelná. Paní doktorka Milada Horáková, kterou komunisté přesně před 71 lety popravili, byla statečnou a zásadovou ženou. Dokonale tak vyvrací chiméru, že jsme národem zbabělců a Švejků, jak si někdy necháme namlouvat. I když na parlamentní půdě bychom asi stály na odlišné straně politického spektra, vždy jsou pro mě inspirující její hodnoty, kterými byly demokracie, svoboda, republikanismus, vlastenectví a sociální spravedlnost. Jako starostka Městské části Praha 2 jsem hrdá, že se zde narodila a zdejší prostředí jí pomáhalo formovat osobnost. Vše, čemu věřila, také žila. Byla jedinečná a obdivuhodná.
Milada Horáková

Před 70 lety komunisté zavraždili Horákovou. S trestem smrti nepočítala, říkají pro EZ členové klubu

ROZHOVOR – Do poslední chvíle byla statečná, nepokořená. Když se Milada Horáková, kterou komunisté zavraždili 27. června před sedmdesáti lety jako jedinou ženu ve vykonstruovaném procesu, setkala den před popravou s dcerou Janou Kánskou, sestrou Věrou Tůmovou i jejím manželem, neplakala. „Jana na tuto chvíli vzpomíná velice nerada, ale jednou mně řekla, že maminka byla klidná, naopak své blízké utěšovala. Je obdivuhodné, jakou měla v sobě vnitřní sílu. Vězeňští dozorci nedovolili, aby se Milada někoho dotkla či objala,“ říká pro EuroZprávy.cz ve druhé části rozhovoru členka Klubu dr. Milady Horákové Jitka Titzlová. „Na odvahu a statečnost doktorky Horákové se nesmí zapomenout, je nutné ji neustále připomínat a vyzdvihovat. Jsem ale přesvědčený, že do poslední chvíle nevěřila, že ji odsoudí k trestu smrti, “ tvrdí další člen výboru Milan Nevole.

Více souvisejících

Den památky obětí komunistického režimu (27.6.) komunisté Komunismus historie Milada Horáková

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odmítl podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro okamžité příměří a zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto podmínky označil za ultimáta a přirovnal Putinovy návrhy k politice nacistického vůdce Adolfa Hitlera, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

včera

Návštěva Jense Stoltenberga u Zelenského v Kyjevě (29. dubna 2024).

Stoltenberg se vysmál Putinovu návrhu na mír. Podle Kyjeva je absurdní

Ukrajina označila podmínky pro ukončení války, které v pátek představil ruský prezident Vladimir Putin, za absurdní. Podle Ukrajiny se Putin snaží zavádět mezinárodní společenství a oslabovat skutečné diplomatické úsilí zaměřené na dosažení míru, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

EU

Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces

Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla. 

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Šlachta

Přísaha a Motoristé jednají o budoucí spolupráci. Proč bořit něco, co funguje, ptá se Šlachta v rozhovoru pro EZ

Koalice Přísahy a Motoristé ve volbách do Evropského parlamentu získala dva mandáty. EuroZprávy.cz v této souvislosti oslovily předsedu hnutí Přísaha Roberta Šlachtu. Odmítl, že by jeho hnutí upozadilo svůj program kvůli spolupráci s Motoristy sobě. „Nikola Bartůšek a Filip Turek spolu skvěle fungují jako tým. Nikola jako odbornice na migraci a Filip jako odborník na Green Deal a průmysl. A to jsou dvě základní témata, o které dalších pět let v Evropě půjde,“ říká. 

včera

včera

včera

včera

Soukup přišel o TV Barrandov. Valná hromada ho odvolala z představenstva

Podnikatel Jan Čermák nahradil Jaromíra Soukupa v jednočlenném představenstvu společnosti Barrandov Televizní Studio, jak rozhodla před měsícem valná hromada firmy. Tato změna byla dnes oficiálně zapsána ve Sbírce listin. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy