GLOSA: Tečka za pokusem soudit elity KSČ? Proces s dožívajícími starci by nebyl zamýšleným symbolem

Tuzemským mediálním prostorem v posledních dnech proletěla zpráva, že někdejší člen nejužšího vedení KSČ a dlouholetý stranický ideolog Jan Fojtík trpí podle soudních znalců demencí. Ve svých čtyřiadevadesáti letech tedy nemůže stanout před soudem a čelit obvinění z podílu na zabíjení osob, které se během předlistopadové diktatury pokoušely uprchnout přes silně střeženou hranici z Československa na Západ. Zdá se, že jde o definitivní tečku za pokusy soudně identifikovat a potrestat strůjce některých represivních opatření z řad předlistopadové politické elity.

Fojtík v KSČ zastával četné funkce, především byl od roku 1969 tajemníkem ústředního výboru, od listopadu 1982 kandidátem a od dubna 1988 členem stranického předsednictva, tedy orgánu, který v podmínkách vlády jedné státostrany představoval hlavní mocenské centrum Československa. Souzen měl být za zneužití pravomocí veřejné osoby. Obžaloba mu klade za vinu, že z titulu svých funkcí musel vědět, že na dochází k zásahům proti lidem pokoušejícím se o nelegální přechod státní hranice, přestože i tehdy platný právní řád občanům garantoval právo zemi svobodně opustit.

Soudní znalci po zhodnocení Fojtíkova zdravotního stavu dospěli k závěru, že jeden z posledních žijících členů předlistopadového předsednictva ÚV KSČ již není po mentální stránce chápat obsah a smysl trestního řízení. Soudu a případnému potrestání se tak nejspíše vyhne. Podobně argumentovali soudní znalci i v případě dlouholetého člena stranického předsednictva a předlistopadového ministerského předsedy Lubomíra Štrougala i někdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara, kteří se měli zodpovídat ze stejného provinění.

S velkou pravděpodobností tak nejvyššími politiky KSČ, kteří byli po roce 1989 právoplatně odsouzeni kvůli svým aktivitám v období státně-socialistické diktatury, zůstanou Karel Hoffmann a Miroslav Štěpán (v roce 1993 odsouzený exministr vnitra František Kincl nebyl členem klíčových stranických orgánů).

Člen stranického předsednictva Hoffmann byl v roce 2003 odsouzen k šestiletému vězení za zneužití pravomoci veřejného činitele, kterého se měl dopustit tím, že během invaze pěti členských zemí Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 nechal coby vedoucí Ústřední správy spojů vypnout rozhlasové vysílače ve snaze zabránit šíření stanoviska tehdejšího reformního vedení KSČ, které vojenské obsazení země odsoudilo. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu si však Hoffmann odseděl pouhých 26 dní.

Další z členů předsednictva ÚV KSČ Štěpán byl odsouzen již v roce 1990,  rovněž za zneužití pravomocí veřejného činitele, ke čtyřletému odnětí svobody. Provinit se měl tím, že z pozice vedoucího tajemníka městského výboru KSČ v Praze dopustil tvrdé policejní zásahy proti demonstracím provázejícím tzv. Palachův týden v lednu 1989. Trest mu byl následně snížen na 30 měsíců, přičemž podmínečného propuštění se Štěpán dočkal již v říjnu 1991.

Drtivá většina členů nejvyššího stranického vedení je po smrti, Fojtík se Štrougalem byli shledáni mentálně nezpůsobilými. Cílem této glosy není arbitrárně rozhodnout, nakolik soudní posudky jejich stavu odpovídají skutečnosti. Stejně tak přenechme právníkům verdikt, zda zmínění komunističtí funkcionáři naplnili skutkovou podstatu trestného činu, ze kterého se měli zodpovídat. Historikovi nezbývá než lapidárně konstatovat, že členové nejužšího stranického vedení byli v podmínkách diktatury KSČ přímo odpovědní za charakter předlistopadového zřízení. V dějinách rozhodně nebudou zapsáni oslavným písmem.

Na druhou stranu může být závěr soudních znalců jistým vysvobozením. Není namístě jakkoliv relativizovat zabíjení na státní hranici během vlády zmíněných funkcionářů, avšak soud se senilními devadesátníky by sotva představoval důstojné potrestání předlistopadových nezákonností. Mnozí argumentují symbolickou rovinou spravedlnosti. Obávám se, že nezanedbatelnou částí tuzemské společnosti by proces s dožívajícími pohlaváry třiatřicet let po sametové revoluci mohl být spíše vnímán jako odvádění pozornosti od jiných, aktuálních a silně palčivých problémů.  

Má smysl stavět před soud devadesátileté starce, aby si vyslechli symbolický verdikt o své vině, když případný trest s ohledem na vysoký věk stěží nastoupí? Jistě zazní hlasy, že podobně je nakládáno s dožívajícími nacistickými válečnými zločinci. Fojtík, Štrougal a Vajnar ale nejsou neznámé postavy, které by se předchozí tři dekády skrývaly pod odlišnou identitou, nebo žily spokojený život v zapomnění. Soud s nimi mohl mít význam, pokud by proběhl mnohem dříve. Objektivní překážky zásadního charakteru neexistovaly.

Odpovědnost členů vedení KSČ za represe a nezákonnosti před rokem 1989 tak budou nadále posuzovat především historici. Těm také připadne úkol s odstupem času analyzovat důvody, proč před polistopadovými soudy stanuli až na pár výjimek především příslušníci bezpečnostního aparátu, nikoliv komunistické politické elity.

Autor je historik.

Související

Petr Pavel

Nedokázal jsem prohlédnout zločinnou podstatu komunismu, přiznal Pavel

Prezident Petr Pavel dnes připomněl památku obětí komunistického režimu. 27. června před 73 lety přišli o život čtyři představitelé demokraticky smýšlejících občanů Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Pavel upozornil, že byli zavražděni proto, že šířili pravdu o zrůdnosti a zločinnosti totalitní vlády tehdejšího Československa.

Více souvisejících

Komunismus KSČ Jan Fojtík (KSČ) Lubomír Štrougal

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila

V noci na čtvrtek ukrajinská armáda zneškodnila 26 dronů, které útočily na pozice ruských sil. Uvedl to podle serveru Ukrajinska pravda velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy