Tuzemským mediálním prostorem v posledních dnech proletěla zpráva, že někdejší člen nejužšího vedení KSČ a dlouholetý stranický ideolog Jan Fojtík trpí podle soudních znalců demencí. Ve svých čtyřiadevadesáti letech tedy nemůže stanout před soudem a čelit obvinění z podílu na zabíjení osob, které se během předlistopadové diktatury pokoušely uprchnout přes silně střeženou hranici z Československa na Západ. Zdá se, že jde o definitivní tečku za pokusy soudně identifikovat a potrestat strůjce některých represivních opatření z řad předlistopadové politické elity.
Fojtík v KSČ zastával četné funkce, především byl od roku 1969 tajemníkem ústředního výboru, od listopadu 1982 kandidátem a od dubna 1988 členem stranického předsednictva, tedy orgánu, který v podmínkách vlády jedné státostrany představoval hlavní mocenské centrum Československa. Souzen měl být za zneužití pravomocí veřejné osoby. Obžaloba mu klade za vinu, že z titulu svých funkcí musel vědět, že na dochází k zásahům proti lidem pokoušejícím se o nelegální přechod státní hranice, přestože i tehdy platný právní řád občanům garantoval právo zemi svobodně opustit.
Soudní znalci po zhodnocení Fojtíkova zdravotního stavu dospěli k závěru, že jeden z posledních žijících členů předlistopadového předsednictva ÚV KSČ již není po mentální stránce chápat obsah a smysl trestního řízení. Soudu a případnému potrestání se tak nejspíše vyhne. Podobně argumentovali soudní znalci i v případě dlouholetého člena stranického předsednictva a předlistopadového ministerského předsedy Lubomíra Štrougala i někdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara, kteří se měli zodpovídat ze stejného provinění.
S velkou pravděpodobností tak nejvyššími politiky KSČ, kteří byli po roce 1989 právoplatně odsouzeni kvůli svým aktivitám v období státně-socialistické diktatury, zůstanou Karel Hoffmann a Miroslav Štěpán (v roce 1993 odsouzený exministr vnitra František Kincl nebyl členem klíčových stranických orgánů).
Člen stranického předsednictva Hoffmann byl v roce 2003 odsouzen k šestiletému vězení za zneužití pravomoci veřejného činitele, kterého se měl dopustit tím, že během invaze pěti členských zemí Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 nechal coby vedoucí Ústřední správy spojů vypnout rozhlasové vysílače ve snaze zabránit šíření stanoviska tehdejšího reformního vedení KSČ, které vojenské obsazení země odsoudilo. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu si však Hoffmann odseděl pouhých 26 dní.
Další z členů předsednictva ÚV KSČ Štěpán byl odsouzen již v roce 1990, rovněž za zneužití pravomocí veřejného činitele, ke čtyřletému odnětí svobody. Provinit se měl tím, že z pozice vedoucího tajemníka městského výboru KSČ v Praze dopustil tvrdé policejní zásahy proti demonstracím provázejícím tzv. Palachův týden v lednu 1989. Trest mu byl následně snížen na 30 měsíců, přičemž podmínečného propuštění se Štěpán dočkal již v říjnu 1991.
Drtivá většina členů nejvyššího stranického vedení je po smrti, Fojtík se Štrougalem byli shledáni mentálně nezpůsobilými. Cílem této glosy není arbitrárně rozhodnout, nakolik soudní posudky jejich stavu odpovídají skutečnosti. Stejně tak přenechme právníkům verdikt, zda zmínění komunističtí funkcionáři naplnili skutkovou podstatu trestného činu, ze kterého se měli zodpovídat. Historikovi nezbývá než lapidárně konstatovat, že členové nejužšího stranického vedení byli v podmínkách diktatury KSČ přímo odpovědní za charakter předlistopadového zřízení. V dějinách rozhodně nebudou zapsáni oslavným písmem.
Na druhou stranu může být závěr soudních znalců jistým vysvobozením. Není namístě jakkoliv relativizovat zabíjení na státní hranici během vlády zmíněných funkcionářů, avšak soud se senilními devadesátníky by sotva představoval důstojné potrestání předlistopadových nezákonností. Mnozí argumentují symbolickou rovinou spravedlnosti. Obávám se, že nezanedbatelnou částí tuzemské společnosti by proces s dožívajícími pohlaváry třiatřicet let po sametové revoluci mohl být spíše vnímán jako odvádění pozornosti od jiných, aktuálních a silně palčivých problémů.
Má smysl stavět před soud devadesátileté starce, aby si vyslechli symbolický verdikt o své vině, když případný trest s ohledem na vysoký věk stěží nastoupí? Jistě zazní hlasy, že podobně je nakládáno s dožívajícími nacistickými válečnými zločinci. Fojtík, Štrougal a Vajnar ale nejsou neznámé postavy, které by se předchozí tři dekády skrývaly pod odlišnou identitou, nebo žily spokojený život v zapomnění. Soud s nimi mohl mít význam, pokud by proběhl mnohem dříve. Objektivní překážky zásadního charakteru neexistovaly.
Odpovědnost členů vedení KSČ za represe a nezákonnosti před rokem 1989 tak budou nadále posuzovat především historici. Těm také připadne úkol s odstupem času analyzovat důvody, proč před polistopadovými soudy stanuli až na pár výjimek především příslušníci bezpečnostního aparátu, nikoliv komunistické politické elity.
Autor je historik.
Související
Dnes je Den památky obětí komunistického režimu. Kdo všechno se mu znelíbil?
Nedokázal jsem prohlédnout zločinnou podstatu komunismu, přiznal Pavel
Komunismus , KSČ , Jan Fojtík (KSČ) , Lubomír Štrougal
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 1 hodinou
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 1 hodinou
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 2 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 2 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 3 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 3 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 4 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 4 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 4 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 5 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 6 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 6 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 7 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 7 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 7 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 8 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 8 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 9 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
V noci na čtvrtek ukrajinská armáda zneškodnila 26 dronů, které útočily na pozice ruských sil. Uvedl to podle serveru Ukrajinska pravda velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk.
Zdroj: Libor Novák