GLOSA: Tečka za pokusem soudit elity KSČ? Proces s dožívajícími starci by nebyl zamýšleným symbolem

Tuzemským mediálním prostorem v posledních dnech proletěla zpráva, že někdejší člen nejužšího vedení KSČ a dlouholetý stranický ideolog Jan Fojtík trpí podle soudních znalců demencí. Ve svých čtyřiadevadesáti letech tedy nemůže stanout před soudem a čelit obvinění z podílu na zabíjení osob, které se během předlistopadové diktatury pokoušely uprchnout přes silně střeženou hranici z Československa na Západ. Zdá se, že jde o definitivní tečku za pokusy soudně identifikovat a potrestat strůjce některých represivních opatření z řad předlistopadové politické elity.

Fojtík v KSČ zastával četné funkce, především byl od roku 1969 tajemníkem ústředního výboru, od listopadu 1982 kandidátem a od dubna 1988 členem stranického předsednictva, tedy orgánu, který v podmínkách vlády jedné státostrany představoval hlavní mocenské centrum Československa. Souzen měl být za zneužití pravomocí veřejné osoby. Obžaloba mu klade za vinu, že z titulu svých funkcí musel vědět, že na dochází k zásahům proti lidem pokoušejícím se o nelegální přechod státní hranice, přestože i tehdy platný právní řád občanům garantoval právo zemi svobodně opustit.

Soudní znalci po zhodnocení Fojtíkova zdravotního stavu dospěli k závěru, že jeden z posledních žijících členů předlistopadového předsednictva ÚV KSČ již není po mentální stránce chápat obsah a smysl trestního řízení. Soudu a případnému potrestání se tak nejspíše vyhne. Podobně argumentovali soudní znalci i v případě dlouholetého člena stranického předsednictva a předlistopadového ministerského předsedy Lubomíra Štrougala i někdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara, kteří se měli zodpovídat ze stejného provinění.

S velkou pravděpodobností tak nejvyššími politiky KSČ, kteří byli po roce 1989 právoplatně odsouzeni kvůli svým aktivitám v období státně-socialistické diktatury, zůstanou Karel Hoffmann a Miroslav Štěpán (v roce 1993 odsouzený exministr vnitra František Kincl nebyl členem klíčových stranických orgánů).

Člen stranického předsednictva Hoffmann byl v roce 2003 odsouzen k šestiletému vězení za zneužití pravomoci veřejného činitele, kterého se měl dopustit tím, že během invaze pěti členských zemí Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 nechal coby vedoucí Ústřední správy spojů vypnout rozhlasové vysílače ve snaze zabránit šíření stanoviska tehdejšího reformního vedení KSČ, které vojenské obsazení země odsoudilo. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu si však Hoffmann odseděl pouhých 26 dní.

Další z členů předsednictva ÚV KSČ Štěpán byl odsouzen již v roce 1990,  rovněž za zneužití pravomocí veřejného činitele, ke čtyřletému odnětí svobody. Provinit se měl tím, že z pozice vedoucího tajemníka městského výboru KSČ v Praze dopustil tvrdé policejní zásahy proti demonstracím provázejícím tzv. Palachův týden v lednu 1989. Trest mu byl následně snížen na 30 měsíců, přičemž podmínečného propuštění se Štěpán dočkal již v říjnu 1991.

Drtivá většina členů nejvyššího stranického vedení je po smrti, Fojtík se Štrougalem byli shledáni mentálně nezpůsobilými. Cílem této glosy není arbitrárně rozhodnout, nakolik soudní posudky jejich stavu odpovídají skutečnosti. Stejně tak přenechme právníkům verdikt, zda zmínění komunističtí funkcionáři naplnili skutkovou podstatu trestného činu, ze kterého se měli zodpovídat. Historikovi nezbývá než lapidárně konstatovat, že členové nejužšího stranického vedení byli v podmínkách diktatury KSČ přímo odpovědní za charakter předlistopadového zřízení. V dějinách rozhodně nebudou zapsáni oslavným písmem.

Na druhou stranu může být závěr soudních znalců jistým vysvobozením. Není namístě jakkoliv relativizovat zabíjení na státní hranici během vlády zmíněných funkcionářů, avšak soud se senilními devadesátníky by sotva představoval důstojné potrestání předlistopadových nezákonností. Mnozí argumentují symbolickou rovinou spravedlnosti. Obávám se, že nezanedbatelnou částí tuzemské společnosti by proces s dožívajícími pohlaváry třiatřicet let po sametové revoluci mohl být spíše vnímán jako odvádění pozornosti od jiných, aktuálních a silně palčivých problémů.  

Má smysl stavět před soud devadesátileté starce, aby si vyslechli symbolický verdikt o své vině, když případný trest s ohledem na vysoký věk stěží nastoupí? Jistě zazní hlasy, že podobně je nakládáno s dožívajícími nacistickými válečnými zločinci. Fojtík, Štrougal a Vajnar ale nejsou neznámé postavy, které by se předchozí tři dekády skrývaly pod odlišnou identitou, nebo žily spokojený život v zapomnění. Soud s nimi mohl mít význam, pokud by proběhl mnohem dříve. Objektivní překážky zásadního charakteru neexistovaly.

Odpovědnost členů vedení KSČ za represe a nezákonnosti před rokem 1989 tak budou nadále posuzovat především historici. Těm také připadne úkol s odstupem času analyzovat důvody, proč před polistopadovými soudy stanuli až na pár výjimek především příslušníci bezpečnostního aparátu, nikoliv komunistické politické elity.

Autor je historik.

Související

Pavel Wonka, český obhájce lidských práv a disident – je považován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.

Pavel Wonka byl poslední politický vězeň komunistického režimu v ČSSR, který ve vězení zemřel. Dodnes za to nebyl nikdo potrestán

Pavel Wonka, který zemřel před 35 lety, 26. dubna 1988, byl bojovníkem za svobodu v bývalém Československu. Za své názory a činy byl perzekvován a třikrát skončil ve vězení. Poslední pobyt se tomuto obhájci lidských práv stal osudným. Wonka za dosud nevyjasněných okolností skonal v pouhých 35 letech v královéhradecké věznici. Je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.
Rudolf Slánský (třetí zleva) po boku Antonína Zápotockého a Klementa Gottwalda.

Před 70 lety komunisté ve vykonstruovaném procesu se Slánským odsoudili k trestu smrti 11 svých soudruhů

Před 70 lety, na konci listopadu roku 1952, proběhl vykonstruovaný monstrproces s několika představiteli komunistické strany, který je v úředních záznamech označován jako „proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským“. Jeho příprava trvala více než rok, vyústil na začátku prosince 1952 jedenácti popravami a třemi doživotními tresty. Z hlediska uděleného počtu nejvyšších trestů se jednalo o nejkrutější politický proces za hranicemi Sovětského svazu.

Více souvisejících

Komunismus KSČ Jan Fojtík (KSČ) Lubomír Štrougal

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Aktualizováno před 4 minutami

před 31 minutami

Slovinsko

Slovinsko zadrželo dvojici cizinců, zřejmě jde o ruské špiony

Kvůli podezření ze špionáže pro Rusko byli ve Slovinsku v prosinci zatčeni dva cizinci, kteří se vydávali za obchodníky se starožitnostmi. Podle úřadů jsou státními příslušníky třetích zemí a nevystupovali jako ruští občané, informovala dnes agentura STA.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Slovensko dnes vidí nově zvoleného prezidenta Pavla na titulních stránkách novin

Zvolení Petra Pavla novým českým prezidentem v rozhodujícím kole přímé volby zaznamenaly dnes slovenské deníky na svých titulních stránkách. Tisk obsáhle informuje nejen o výsledcích hlasovaní, které označil za přesvědčivé vítězství Pavla, ale také o samotné osobě příštího prezidenta Česka. Komentuje rovněž působení stávající hlavy státu Miloše Zemana či jeho předchůdce v úřadu Václava Klause.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Babišovi nezafungoval konfrontační styl, Pavla prověří krize, píše tisk

Styl šéfa ANO Andreje Babiše založený na konfrontaci v prezidentských volbách nezafungoval a Babiš dělal chyby. Zvoleného prezidenta Petra Pavla pak prověří první politická krize, se kterou se bude muset ve funkci hlavy státu potýkat. V komentářích v tisku to dnes uvádějí české deníky. Pavel, který nemá zkušenosti z politiky, je podle některých komentátorů velkou neznámou. Podle jiných pomůže sjednotit zahraniční politiku vlády a Hradu a otevře českému prezidentovi i českým podnikatelům znovu cestu na Západ.

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Nemá smysl jednat, vzkazují Rusové po dodávce tanků Ukrajině

Poté, co se Spojené státy a další západní země rozhodly dodat Ukrajině moderní tanky, nevidí Moskva smysl v jednání s Kyjevem nebo jeho západními "loutkovodiči". Dnes to v rozhovoru s agenturou RIA Novosti řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Nikdo na Západě podle něho nepřišel se seriózní iniciativou týkající se řešení ukrajinské krize.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Elektrická energie a jak s ní šetřit

Elektrická energie a jak s ní šetřit

Po snížení spotřeby elektrické energie ve své domácnosti asi touží každý z nás. Ale málokdo z nás už ví, jak na to. Kde konkrétně bychom mohli ušetřit, kdy se chováme neekonomicky aniž bychom si to uvědomovali a jak používat spotřebiče co nejefektivněji?

před 3 hodinami

Jens Stoltenberg

Stoltenberg vyzval Soul, aby poskytl vojenskou pomoc Ukrajině

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes vyzval Jižní Koreu, aby navýšila svou vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské invazi. Informovala o tom agentura Reuters. Stoltenberg je na návštěvě zemí východní Asie, dnes se z Jižní Koreje přesouvá do Japonska.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

Vědci identifikovali vrak lodi potopené u pobřeží anglického Eastbournu

Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel mluvil se Zelenským, začíná skládat svůj tým na Hrad, vyrazí do krajů

Zvolený prezident Petr Pavel se připravuje na převzetí úřadu, kterého se ujme 9. března složením slibu na společné schůzi poslanců a senátorů na Pražském hradě. Funkci chce vykonávat civilně. Začne sestavovat svůj tým, plánovat výjezdy po republice, harmonogram zahraničích cest či setkání s ústavními činiteli. Dnes Pavel telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který poděkoval za podporu Ukrajiny po napadení Ruskem a pozval Pavla na návštěvu. Pavla čekají v příštích dnech schůzky s předsedy vlády a obou parlamentních komor. Sejde se asi i s Milošem Zemanem, který dnes volby označil za referendum o Pavlovu protikandidátovi Andreji Babišovi (ANO).

včera

včera

Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan naznačil možné schválení členství Finska v NATO, bez Švédska

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas se začleněním Finska do NATO zvlášť, bez ohledu na Švédsko, s nímž má Turecko stále napjatější vztahy mimo jiné kvůli údajnému poskytování švédského útočiště kurdským radikálům. Obě severské země přitom podaly přihlášku do aliance současně loni v červnu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

včera

Petr Pavel

Důchody a daně se musí změnit, řekl Pavel. Na Hradě chce audit

Podle zvoleného prezidenta Petra Pavla jsou reformy penzí a daní pro Česko nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to dnes večer v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci. O důchodové reformě se v ČR debatuje léta. Zatím se ji nepodařilo prosadit a nenašla se na ní širší politická shoda. Podle expertů je potřeba změnit i nastavení daní. Vláda reformu penzí chystá.

včera

Inaugurace prezidenta: Kdy a kde bude Petr Pavel uveden do úřadu?

Nově zvolený prezident České republiky Petr Pavel bude skládat svůj prezidentský slib 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu. Oznámila to předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). 

Zdroj: ČTK

Další zprávy