KSČ

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Komentář

GLOSA: Tečka za pokusem soudit elity KSČ? Proces s dožívajícími starci by nebyl zamýšleným symbolem

Tuzemským mediálním prostorem v posledních dnech proletěla zpráva, že někdejší člen nejužšího vedení KSČ a dlouholetý stranický ideolog Jan Fojtík trpí podle soudních znalců demencí. Ve svých čtyřiadevadesáti letech tedy nemůže stanout před soudem a čelit obvinění z podílu na zabíjení osob, které se během předlistopadové diktatury pokoušely uprchnout přes silně střeženou hranici z Československa na Západ. Zdá se, že jde o definitivní tečku za pokusy soudně identifikovat a potrestat strůjce některých represivních opatření z řad předlistopadové politické elity.

Komentář

Před 70 lety byl zatčen Slánský. Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se stal jeho obětí, skončil na popravišti

Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se později stal sám jeho obětí. Bývalý generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský byl přesně před 70 lety, 23. listopadu 1951, zatčen v pozdních hodinách, když se vracel z večírku, který tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký pořádal pro sovětské poradce. Sovětský vůdce Josif Stalin se nesmířil se skutečností, že Izrael změnil svoji politiku, nešel levicovou cestou a místo toho se přeorientoval na Západ. Slánský, který byl židovského původu, se jako člen KSČ stal dokonalou obětí. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 skončil na popravišti. Jeho příběh inspiroval i zahraniční filmaře.

KOMENTÁŘ: Konec prezidenta. V minulosti intrikovala Moskva, dnes rozhodnou občané

Předseda senátu Miloš Vystrčil s odvoláním na stanovisko Ústřední vojenské nemocnic veřejnosti sdělil, že prezident republiky Miloš Zeman není vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu schopen vykonávat úřad. Otevřela se diskuze o možné aktivace ústavního článku 66 a zbavení Zemana pravomocí. V poválečných českých dějinách nalezneme jedinou, šestačtyřicet let starou paralelu. I tehdy byla situace spletitá a nepřehledná. Odehrávala se ostatně za zavřenými dveřmi nejvyšších pater komunistické diktatury.

Pithart promluvil o možném zákazu komunistů v roce 1989. Proč k němu nedošlo?

Bývalý předseda vlády a aktivní reprezentant porevolučního Občanského fóra Petr Pithart upozornil, že minulosti chtě nechtě nelze utéct, ba se s ní dokonce ani vyrovnat.

Jednotlivci bych odpustila, komunistům nikoliv, má jasno dcera Horákové

Odkaz oběti justiční vraždy během politických procesů 50. let Milady Horákové stále žije. Její dcera Jana Kánská promluvila a konstatovala, že ačkoliv by se chybám jednotlivců dalo odpustit, komunistickému režimu za to, co provedl s národem a státem, nikoliv.

Bojovník za svobodu Jan Wiener byl "odměněn" komunistickým lágrem

Válečný veterán Jan Wiener sloužil během druhé světové války v řadách 311. československé bombardovací perutě RAF jako navigátor a střelec. Po válce ho stihl osud mnoha jeho navrátivších se druhů - komunistický pracovní tábor. Po propuštění odešel do USA, vrátil se až po pádu komunistického režimu. V USA i v Praze mimo jiné vyučoval historii a o holokaustu. Od jeho narození uplyne 26. května 100 let.

Antikomunismus versus kompromis: Proč jsme nepustili komunisty k vodě?

Už je to 30 let, co jsme dali komunistům pá pá, a přesto pořád sedí v parlamentu, ba se dokonce nepřímo podílejí na vládě. Jak je to možné? Proč s nimi polistopadový režim nezametl stejně jako s NSDAP? Otázkou legitimity nástupnické KSČM a jejího postavení v současném stranickém systému se zabývá český politolog Daniel Kunštát ve svém bestselleru Za rudou oponou.

Lidé nechtěli svobodu? Pamětnice prozradila, proč Čechoslováci vstupovali do KSČ

Česko si už za několik dní připomene 30. výročí od sametové revoluce. Slovenská diplomatka, politička a herečka Magda Vášáryová ale tvrdí, že ve skutečnosti není moc co slavit.

Plzeň 17. listopadu zbaví někdejší sídlo KSČ rudé hvězdy

Plzeň symbolicky 17. listopadu v 17:30 definitivně odstraní velkou rudou pěticípou hvězdu z budovy bývalého sídla Komunistické strany Československa (KSČ) na Americké třídě. Akce bude součástí celodenního programu Cesta svobody, jímž si Plzeň připomene 30 let od sametové revoluce. Skoro pětimetrová rudá hvězda se koncem 80. let tyčila na budově tehdejšího krajského výboru KSČ a po sametové revoluci zůstala ležet na střeše objektu, řekl dnes ČTK primátor Martin Baxa (ODS).

Karel Gott urážel Sověty, jejich tanky mu vadily, prozradily archivy StB

Na roli Karla Gotta v dobách komunistického režimu se dá nahlížet z mnoha úhlů, teď už dokonce i pohledem tehdejších bezpečnostních složek. Jaká tajemství Mistra odhalili lidé, kteří nahlédli do archivů StB?

Miloš Jakeš: Symbol agónie komunismu, listopad 1989 považuje za kontrarevoluční převrat

Komunistický politik Miloš Jakeš (97) je jedním ze symbolů konce komunistické diktatury v někdejším Československu, ale také jedním z kolaborantských politiků událostí kolem okupace v roce 1968.

40 let vlády KSČ: Teror, morální devastace národa a rozvrat ekonomiky

KSČ vznikla v roce 1921 oddělením levicové frakce z tehdejší sociální demokracie. Na její činnost navazuje současná Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM).

Moderátor demonstrací 1989 v Plzni: KSČ se měla hned zakázat

Publicista a scénárista Miroslav Anton z Plzně, který spolumoderoval demonstrace na náměstí v listopadu 1989 a byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra v Plzni, považuje za jednu z největších chyb po listopadu to, že hned v začátcích nebyla zakázaná komunistická strana.

Srpen 1969: Před 50 lety komunisté brutálně potlačili demonstrace

Po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ většina obyvatel Československa rezignovala a myšlenky Pražské jara z roku 1968 se postupně ztrácely pod nastupující normalizací. První výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy však bylo veřejností vnímáno jako jedna z posledních příležitostí vyjádřit svůj nesouhlas a ve dnech kolem 21. srpna 1969 se Československem přelila vlna protestních demonstrací. Reakce vládnoucího režimu byla brutální - během pouličních bojů zahynulo celkem pět osob a mnoho bylo zraněno.

Schwarzenberg o roce 1948: Nepoučili jsme se. Je divné, že se dnes nebráníme hlasitěji

Únorový převrat dostal k moci Komunistickou stranu Československa (KSČ) v čele s Klementem Gottwaldem. Země sena více než 40 let dostala do područí Sovětského svazu. Zlomovým dnem byl 25. únor 1948. Na tento den i následný vývoj zavzpomínal jeden ze zakladatelů TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Rozhovor

Češi střílející Čechy a komunistický puč? KSČM je jen firma, tvrdí historik

ROZHOVOR - Česká republika si připomněla sedmdesáté výročí od okamžiku, kdy komunisté převzali moc nad tehdejším Československem. Historik Michal Stehlík z Univerzity Karlovy v rozhovoru pro EuroZprávy.cz podotkl, že šlo jednoznačně o puč. Současná komunistická strana je prý jenom firma, která zajišťuje dobrý život několika funkcionářům. Dále také prozradil, co si myslí o výuce dějepisu na školách a o kauze, který vypukla v Českém rozhlasu.

Studenti neví, co je Vítězný únor? Jejich odpovědi vás zaskočí

Praha - V neděli 25. února uplynulo sedmdesát let od tzv. Vítězného února, kdy v Československu proběhl komunistický puč. O tomto dni však dnešní mladá generace takřka vůbec netuší, jak ukázaly odpovědi studentů.

Ostrý vzkaz Babiše ČT a spol: Nelžete! Budu se soudit celý život

Praha - Premiér České republiky v demisi Andrej Babiš vyzývá média, aby nelhala o jeho spolupráci s komunistickou tajnou policií StB. Tvrdí, že pravda je na jeho straně. Nikdy nic nepodepsal a agentem nebyl. Prohlásil, že se bude soudit celý život.

StB žije. Babiš je důkazem. Novinář Kmenta se obul do předsedy hnutí ANO

Praha - Investigativní novinář a spisovatel Jaroslav Kmenta připomíná základní fakta o spolupráci Andreje Babiše s tajnou komunistickou policií StB, která během svého pátrání nashromáždil.