Miloš Jakeš: Symbol agónie komunismu, listopad 1989 považuje za kontrarevoluční převrat

Kariérní politik Miloš Jakeš vystoupal po stranickém žebříčku až na pomyslný vrchol, když byl v prosinci 1987 překvapivě zvolen nástupcem normalizačního šéfa komunistů Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ, tedy nejvlivnější politické funkce tehdejší federace. 

Jakešův překvapivý nástup do čela strany byl podle historiků spíše výsledkem vnitrostranických her a měl zabránit, aby se k moci dostal tehdejší federální předseda vlády Lubomír Štrougal. V čele strany vydržel do listopadových událostí roku 1989, kdy skončil mocenský monopol komunistů a byl donucen svoji funkci opustit. V prosinci 1989 byl pak dokonce z komunistické strany vyloučen.

"Plně odmítám politickou odpovědnost za události 17. listopadu 1989, neboť politické rozhodnutí znělo, aby pořádkové síly proti účastníkům demonstrace nezasahovaly. Jakékoliv jiné tvrzení je nepravdivé a sleduje politické záměry," sdělil ČTK v prosinci 1989.

Loni v listopadu Jakeš řekl, že listopad 1989 považuje i s odstupem 29 let za kontrarevoluční převrat vedoucí k porážce socialismu. Studentské shromáždění podle něj zneužili pro své účely příslušníci Státní bezpečnosti v čele s Alojzem Lorencem ve spolupráci s některými členy tehdejšího ústředního výboru KSČ, kteří si přáli změnit stranické vedení. "Chtěli změnit svým činem vedení strany, a zatím otevírali cestu k likvidaci socialismu," uvedl Jakeš v prohlášení, které předal ČTK.

Jakešovo působení v nejvyšší stranické funkci je spojeno s agónií a následným pádem komunistického zřízení v Československu v listopadu 1989. Do paměti většiny občanů se zapsal především svými tragikomickými řečnickými výkony. Záznam jeho vystoupení před komunistickými funkcionáři v Červeném Hrádku na Plzeňsku z července 1989 koloval mezi lidmi a Jakeš se stal nechtěnou komediální hvězdou.

Místy zmatený a místy až bezelstně upřímný projev, v němž mimo jiné apeloval na to, aby komunisté získali podporu obyvatel a nezůstali sami "jak kůl v plotě", byl pro mnohé Čechy i Slováky signálem, že vládnoucí režim není tak silný, jak se tvářil při rozhánění opozičních demonstrací. "To není jednoduchý proces, ta přestavba. To je proces, bych řekl, v kterým se ne každý dost vyzná", řekl například posluchačům k tehdejší politické situaci.

Jakeš, který se 12. srpna dožil 97 let, se narodil v obci České Chalupy na Českokrumlovsku. Studoval a poté pracoval v národním podniku Svit Zlín. V roce 1945 vstoupil do komunistické strany a v roce 1950 se na dva roky stal předsedou národního výboru v Gottwaldově (jak se jmenoval Zlín po komunistickém převratu).

Začal dělat kariéru v komunistické straně, studoval na Vysoké škole stranické v Moskvě a začal působit na ústředním výboru KSČ. V období Pražského jara v roce 1968 se přiklonil na stranu konzervativních sil v komunistické straně, což mu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy zajistilo pokračování kariéry.