KOMENTÁŘ | Bolševické zlo vítězí. Vraždy na železné oponě justici netrápí, lidský život má cenu hodinek

KOMENTÁŘ - Spravedlnost pláče, do duší pozůstalých se zavrtal zmar a bezmoc. Naopak bolševické, odporné zlo se směje. Rozhodnutí dozorujícího státního zástupce Tomáše Jarolímka, jenž zastavil trestní stíhání komunistického expremiéra Lubomíra Štrougala a bývalého ministra vnitra Vratislava Vajnara, kteří svou nečinností měli podporovat nelidská zvěrstva na železné oponě týkající se střelby, je dalším důkazem, že česká společnost není schopná vyrovnat se s komunistickým zločinným režimem. Byť verdikt není pravomocný, je z něj možné cítit pachuť, zoufalství a prohra lidí vyznávajících svobodu. Jak je možné, že justice není ochotna potrestat pachatele sprostých vražd?

Na tváři demokracie ulpěl bolševický plivanec. Pozůstalí po příbuzných, jejichž život vyhasnul na zadrátovaných hranicích se Západem, se nedočkají žádné morální satisfakce, kterou by pro ně představovalo odsouzení bolševických bossů, jakým byl expremiér Lubomír Štrougal, bývalý ministr vnitra Vratislav Vajnar. Verdiktu se už nedožil ani bývalý tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš, který zemřel letos v červenci, a nemohl tedy tak už žádný trest vyslechnout.

Rodiny pozůstalých prožívají bezmoc a zoufalství

Trojice komunistických mocipánů Jakeš, Štrougal a Vajnar měla na lavici obžalovaných stanout kvůli trestnému činu zneužití pravomoci veřejného činitele i nečinnosti v období od března 1976 do roku 1989, kdy bylo na železné oponě československé hranice zavražděno devět lidí prahnoucích po svobodě. Buď byli roztrháni psy či je uvědomělí pohraničníci zastřelili. Nejméně dalších sedm bylo zraněno. Počátek trestné činnosti policie ČR stanovila na rok 1976, kdy tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.

Přál bych panu dozorujícímu státnímu zástupci Tomáši Jarolímkovi, aby musel obejít všechny rodiny, jimž komunistický zločinný režim ve zmíněném období zavraždil jejich milované i blízké a říci jim do očí, proč trestní stíhání zastavil. Provinili se jen tím, že chtěli žít svobodně a nechtěli poslouchat rudou šikanu. Co by panu Jarolímkovi například řekla rodina Františka Faktora, jejichž syn a bratr byl zastřelen pohraničníky už na rakouském území, kam prchl z Českých Velenic? Bez pomoci vykrvácel ve velkých bolestech 30. října 1984. Vlídného přivítání by se mu nedostalo ani od maminky a sestry tehdy osmnáctiletého občana NDR Harmuta Tautze, jehož 8. srpna 1986 roztrhali v kukuřičném poli za Bratislavou-Petržalkou psi a úplně jej skalpovali. V úvodních hodinách následujcího dne šikovný muzikant na následky drastického útoku od SUPI, samostatně útočících psů, zemřel. Rodiny pozůstalých tak jistě prožívají bezmoc a zoufalství. Jako by nestačilo, jakou tragédií si museli projít, když se dozvěděli, jak jejich blízcí skončili.

Kdyby justice někdy zohlednila lidské utrpení a nebrala případy jen jako anonymní spisovou značku, nikdy by Štrougal, Vajnar ani Jakeš, když ještě žil, nemohli spravedlnosti vyklouznout. Pod každým číslem jednacím se skrývá lidský osud, není to žádná statistika. Tady prostě nemá rutina v justici ani píď místa. I maminka zmíněného Harmuta Tautze v minulosti řekla, že odpustila psovodům Ivanu Hirnerovi a Oldřichu Kovářovi, kteří jejího syna pronásledovali. Utrápená žena prohlásila, že odpovědnost za smrt jejího potomka nesou nejvyšší komunističtí představitelé Československa i vysocí generálové pohraniční stráže.

Žalobce své rozhodnutí, které zatím není pravomocné, zdůvodnil tím, že zbývající obvinění Štrougal s Vajnarem trpí duševní chorobou. I kdyby to byla pravda, nabízí se otázka, brali bolševici někdy ohled na své odpůrce? Například Tautz i po brutálním útoků psů žil. Chrčel, sípal, ale pohraničníky Hirnera s Kovářem nejdříve zajímalo, zda potrhaný neměl komplice, který by se ukrýval v kukuřičném poli, jak vyplývá ze spisu. Komunisté neměli s nikým slitování. Ano, nikdo nevyzývá, aby komunisty někdo lynčoval, působil jim fyzické útrapy, v nichž oni byli mistry, ale měli by poznat, jak vypadá justiční spravedlnost. Bohužel i téměř 31 let po revoluci je na ně krátká a veškeré zločiny jim prošli.

Opravdu, za zvěrstva na železné oponě nepykal nikdo z velkých šarží. Jedním z mála, kdo si vyslechl trest za smrt člověka prchajícího za svobodou, byl pohraničník Václav Smejkal, který za zastřelení kolegy Milana Čepka už na německém území, si vyslechl v roce 1998 rozsudek ve výši osmnácti měsíců odnětí svobody, včetně odebrání vojenské hodnosti.

Středeční verdikt znamená, že lidský život nemá žádnou hodnotu. Vyslal jasný signál, že na železné oponě, na níž od roku 1948 až do sametové revoluce zamřelo 450 lidí, se nic protiprávního nedělo. Je šílené, že lidský život má i nadále cenu hodinek značky Prim a pár dní opušťáku, přesně těmito bonusy byli totiž soudruzi pohraničníci odměňováni, když zavraždili narušitele, jak odporně titulovali člověka, který prchal před rudou mašinérií.

Absolutní chybou je, že společnost nezačala zvěrstva na hranicích řešit hned po Listopadu 1989. Ale vzpomeňme si, jaká byla atmosféra hned po ní. Skandovali jsme, že nejsme jako oni, a pak jsme si vytyčili za cíl, že musíme mít stejně vysoké platy jako v Německu a většina se vrhla na podnikání. Na skutečnosti mít vlastní firmu není nic zlého, naopak, ale při budování kapitalismu jsme prostě zapomněli na lidi, kteří byli komunistickou mocí zavražděni, a ti, co běsnění samopalů přežili, byli vězněni a perzekuováni.

Soudci, kteří byli v KSČ, měli být dávno vysvlečeni z talárů

Za současnou situaci nese jednoznačnou odpovědnost justice. Ještě dodnes je v ní několik desítek soudců či státních zástupců, kteří za totality kolaborovali se zločineckým režimem, a to tím, že vstoupili do KSČ. Soudili a rozhodovali podle toho, jak jim nakázala strana, ta strana, která zavraždila paní doktorku Miladu Horákovou a další hrdiny, kteří se vzepřeli bolševické zvůli a fanatické ideologii. Je na čase říci, že demokratická veřejnost utrpěla debakl, když nechala tyto lidi v taláru i po Listopadu 1989. Mnozí z nich už za svobody nechtěli jít proti bývalým nadřízeným, dělali maximum pro to, aby komunistické zločiny vyšuměly, aby se na ně zapomnělo. Vždyť případní obžalovaní by soudce i prokurátory, kteří byli v KSČ, mohli rovněž smést, neboť ani oni nebyli bez viny.

Pokud někdo z nich nesmyslně tvrdí, že KSČM je demokratickou, parlamentní stranou, pak je dobré jim připomenout, že oni za totality nebyli členy KSČM, ale sloužili KSČ. V zákoně (č. 198/1993 Sb.) se mimo jiné praví, že komunistický režim panující v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byl zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný (§ 2, odst. 1) a že KSČ byla (stejně jako podobné organizace založené na její ideologii) organizací zločinnou a zavrženíhodnou (§ 2, odst. 2).

Vážení soudci a prokurátoři, kteří jste si kariéru vylepšili nošením rudé knížky, už si přiznejte, že jste sloužili zločincům a to nepopřete. Nemáte tedy morální právo oblékat talár a je ostudou dnešních padesátníků, že dopustili, abyste v justici setrvali. Je naším debaklem, že i v roce 2020 pracujete v soudnictví. I drobný zlodějíček, který ukradne čtyři housky v obchodě, i když je to samozřejmě zavrženíhodné, má větší morální kredit, než vy, kteří jste pomáhali utahovat rudé šrouby, vytvářeli jste zákony, které pomáhaly šikanovat a perzekuovat obyčejné lidi. Tato atmosféra dopomohla i tomu, že Jakeš, Štrougal, Vajnar a další unikli trestu a nebyli odsouzeni.

Hrát si nyní na hrdinu je směšné. Nikdo neví, zda by nepodlehl tlaku strany, protože její metody dostali do kolen většinu, ale mělo by být automatické, že pokud jsem morálně selhal, nemám právo být součástí justice. Nemohu kázat o morálce, když ji sám nemám čistou. Pokud by soudci a prokurátoři, kteří se zapletli s KSČ, odešli do soukromého sektoru, pak by nikdo nic nenamítal.

Dnes je smutný den. Zlo zvítězilo a spravedlnost byla vyhnána, potlačena, zadupána. Máme ale na tom vinu všichni, kteří se vymezujeme proti jakékoliv totalitě. Upřednostnili jsme své osobní zájmy, preferovali jsme v devadesátých letech ekonomický blahobyt a nedošlo nám, že tím napomáháme křivdě. Nic jsme proti tomu neudělali. Možná jsme se nad nespravedlností rozčílili v hospodě, když jsme si objednali několik orosených, ale se zaplacením útraty, z nás bojovnost vyprchala. Proto se nám nyní Štrougal, Vajnar a jiní smějí a libují si, jak na systém vyzráli. Odčinit naši chybu je možné jedině tím, že zvěrstva, která se na železné oponě udála, budeme neustále připomínat, budou zařazeny do školních osnov jako memento. Jedině pak se budeme moci pozůstalým, jejichž blízcí byli rozstříleni několik metrů od svobody, podívat do očí. Zatím to nejde, bohužel.

Související

Ivo Lukačovič Komentář

Je to oficiální. Mizernou kvalitu ratingu NFNŽ potvrdil i sám Seznam.cz

Mediální rating Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) je roky předmětem kontroverzí a sporů. V poslední době ale stále častěji přešlapuje v kupě hnoje, a když už se proti němu vymezil i zakladatel internetového giganta Seznam.cz Ivo Lukačovič, je nezpochybnitelné, že je něco hodně špatně.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Komentář

Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 

Více souvisejících

komentář Milouš Jakeš Lubomír Štrougal Vratislav Vajnar (exministr) soudy komunisté

Aktuálně se děje

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Co bude s Ukrajinou, kdy vyhraje Trump? Zelenskyj se toho nebojí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí prohlásil, že se neobává možného vítězství bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách, i když existují náznaky, že Trumpova administrativa by mohla být více nakloněna Kremlu. Uvedl to server Kyiv Independent.

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Experti pro EZ: Atentát na Trumpa může změnit volební dynamiku, Biden zeslábl

Politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci a Rachel Tausendfreundová z German Marshall Fund pro EuroZprávy.cz exkluzivně zhodnotili dopady neúspěšného atentátu na Donalda Trumpa. Lysek zdůrazňuje, že Trumpova pozvednutá pěst může mobilizovat jeho příznivce, ale ne zaručit volební vítězství. Tausendfreundová varuje před radikalizací americké společnosti a připomíná útok na Kapitol z roku 2021. 

včera

Ivo Lukačovič

Je to oficiální. Mizernou kvalitu ratingu NFNŽ potvrdil i sám Seznam.cz

Mediální rating Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) je roky předmětem kontroverzí a sporů. V poslední době ale stále častěji přešlapuje v kupě hnoje, a když už se proti němu vymezil i zakladatel internetového giganta Seznam.cz Ivo Lukačovič, je nezpochybnitelné, že je něco hodně špatně.

včera

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Zelenskyj tlačí na vznik mírového plánu. Prozradil, do kdy ho chce mít

Ukrajina pracuje na dalším mírovém summitu. Prezident země Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že chce, aby do listopadu byly připraveny všechny prvky mírového plánu pro druhý mírový summit. Toho už by se mohli zúčastnit i zástupci Ruska, které sousední zemi před více než dvěma lety napadlo. 

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Buď Trump a republikáni, anebo Biden a demokrati. Amerika je rozdělená

Spojené státy nyní prožívají fenomén, který je tradiční při jakékoli větší politické události. Do nelítostných komentářů se pouštějí velká média v čele s New York Times, CNN, Wall Street Journal a Politico. Nenechávají ani nitku suchou na prezidentu Joeovi Bidenovi ani exprezidentovi Donaldu Trumpovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Válka v Izraeli

Všichni doufali, že omdlí dřív než později, řekla lékařka z Gazy. Jsou na pokraji sil, děti jim umírají pod rukama

Izraelská armáda je už od října loňského roku v otevřené válce s militantním hnutím Hamás. Podle řady organizací a některých institucí OSN jsou konfliktem nejvíce ohrožené děti. Těch se dle dostupných informací pohřešuje až 20 tisíc. Lékaři navíc prožívají extrémní nápor a nedostatek základních potřeb pro svou práci. Občas to dojde tak daleko, že musí amputovat končetiny bez anestezie. 

včera

Letní počasí.

Aktuální počasí: Tropy zasáhnou větší část Česka, uvedli meteorologové

Tropické teploty si nakonec užije větší část Česka, než se původně předpokládalo. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí upravil územní platnost výstrahy na vysoké teploty pro dnešní den, když ji rozšířil o část Středočeského a jih Olomouckého kraje. Zároveň zrušil varování před povodňovými jevy.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Estonská premiérka Kallasová podala demisi

Estonská premiérka Kaja Kallasová, která byla nominována na post šéfky diplomacie Evropské unie, v pondělí předala svou demisi estonskému prezidentovi Alaru Karisovi. Uvedl to server Washington Post.

včera

včera

včera

Thomas Matthew Crooks

Thomas Matthew Crooks. Co víme o útočníkovi, který střílel na Trumpa?

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v neděli oznámil, že útočník Thomas Matthew Crooks, který v sobotu střílel na předvolebním mítinku exprezidenta Donalda Trumpa, jednal sám. Střelbu vyšetřují jako atentát, ale také možný čin vnitrostátního terorismu. Uvedl to server Washington Post.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Euro 2024: Mistry Evropy ve fotbale se stali Španělé. Proti Anglii rozhodl v závěru Oyarzabal

Podruhé v řadě se ve finále fotbalového mistrovství Evropy představili Angličané, kteří opět doufali, že se jim podaří dokráčet k prvnímu titulu mistrů Evropy, ale stejně jako před třemi lety v Londýně i nyní v Berlíně zůstali těsně pod vrcholem. V souboji království proti Španělsku se sice snažili o obrat nepříznivého skóre, když jako první skóroval na úvod druhé půle Williams a poté na 1:1 vyrovnal Palmer, jenže v 86. minutě o všem rozhodl po rychlé protiakci střídající Oyarzabal, jenž si ji sám i založil. Pro Španělsko je to tak rekordní čtvrtý titul mistrů Evropy.

včera

EU zničí kávový byznys, tvrdí slavný výrobce. Cenu kávy zvedne nové nařízení i změny počasí

Připravované nařízení Evropské unie (EU) o odlesňování povede podle Giuseppe Lavazzy, předsedy představenstva stejnojmenné společnosti vyrábějící kávu, k růstu cen kávy v Evropě a zničí byznys tisícům zemědělců. Lavazza to řekl v rozhovoru pro britský deník The Telegraph.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy