Po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ většina obyvatel Československa rezignovala a myšlenky Pražské jara z roku 1968 se postupně ztrácely pod nastupující normalizací. První výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy však bylo veřejností vnímáno jako jedna z posledních příležitostí vyjádřit svůj nesouhlas a ve dnech kolem 21. srpna 1969 se Československem přelila vlna protestních demonstrací. Reakce vládnoucího režimu byla brutální - během pouličních bojů zahynulo celkem pět osob a mnoho bylo zraněno.
Již na jaře 1969 se začaly objevovat letáky, které vyzývaly občany ke stávkám a demonstracím. Na srpen se ale připravoval i vládnoucí režim. Byly vyčleněny speciální jednotky armády a Lidových milicí, které dostaly náležitou výzbroj - obušky, štíty, vrhače slzných granátů. "Při četbě dokumentů vzniká dojem, že se režim připravoval téměř na občanskou válku," řekl před časem historik Oldřich Tůma.
Sám Husák na poradě hlavního štábu Lidových milicí, které byly v podstatě nezákonnou ozbrojenou složkou podléhající přímo vedení KSČ, v červenci avizoval, že komunisté jsou připraveni k tvrdému zákroku: "Stanovisko vedení je takové, že to, co se odváží aktivního odporu někde na ulici nebo něco podobného, rozbijeme nemilosrdně, ať by to stálo, co stálo."
Protesty k výročí okupace začaly již s předstihem. Na pražské Václavské náměstí se lidé začali scházet každý podvečer od 16. srpna a každý den jich přibývalo.
A 20. srpna přišlo tolik lidí, že srážky v ulicích mezi Václavským a Staroměstským náměstím trvaly až téměř do půlnoci. Proti obuškům, slznému plynu a vodním dělům se část demonstrantů bránila házením kamenů a vyrostly i barikády. Nakonec demonstranty rozehnala až armáda. Ještě předtím však za Prašnou bránou začali milicionáři střílet z nákladního automobilu do davu a v něm zahynuly dva mladí lidé - osmnáctiletý František Kohout (průstřel hlavy) a o rok starší Vladimír Kruba (průstřel krajiny srdeční).
V den výročí okupace pak protesty kulminovaly. V desítkách závodů se konaly manifestační stávky, několik podniků přerušilo práci úplně a Václavské náměstí bylo již v poledne takřka plné. Poté, co pořádkové síly náměstí vyklidily a uzavřely, se střety přenesly opět do okolních ulic a odpoledne se rozšířily do Vysočan, Karlína a na Vinohrady.
Demonstranty rozehnala až v pozdních večerních hodinách opět armáda za pomocí tanků. Opět se to neobešlo bez střelby a krveprolití - výsledkem bylo 15 postřelených a na Tylově náměstí byl zraněn i čtrnáctiletý Bohumil Siřínek, který o tři dny později v nemocnici svým zraněním (průstřel břicha) podlehl.
Protesty se ale neomezily jen na Prahu, demonstrovalo se i v Mladé Boleslavi, Liberci, Ústí nad Labem, Bratislavě a dalších městech. Tragický průběh měly především protesty v Brně. Již od rána se ve středu města shromaždovali lidé, odpoledne byla dokonce povolána armáda a také zde vyrostly barikády. Bylo osm postřelených a dva mrtví - osmnáctiletá Dana Muzikářová a sedmadvacetiletý Stanislav Valehrach. Oba střelili ze zadu patrně milicionáři.
Neklidná atmosféra trvala na území celé republiky ještě další dny, v Brně byl dokonce vyhlášen zákaz nočního vycházení. Proti demonstrantům bylo celkem nasazeno kromě jednotek VB a oddílů ministerstva vnitra i na 20.000 vojáků a 27.000 příslušníků milicí. Celkově bylo zadrženo asi 2400 lidí.
Krvavé zásahy legalizovalo Federální shromáždění již 22. srpna tzv. pendrekovým zákonem, který platil do 31. prosince 1969 a umožnil zadržet zatčené až 21 dní, zvýšit trestní sazby, vyhazovat lidi z práce a studenty ze škol. Represivní opatření podepsali všichni nejvyšší činitelé, i tehdejší předseda parlamentu Alexander Dubček, jehož jméno demonstrující v srpnu paradoxně nejčastěji skandovali.
Související
Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil
GLOSA: Tečka za pokusem soudit elity KSČ? Proces s dožívajícími starci by nebyl zamýšleným symbolem
KSČ , historie , Československo , Gustav Husák
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 1 hodinou
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 1 hodinou
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 3 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.
Zdroj: Libor Novák