Po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ většina obyvatel Československa rezignovala a myšlenky Pražské jara z roku 1968 se postupně ztrácely pod nastupující normalizací. První výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy však bylo veřejností vnímáno jako jedna z posledních příležitostí vyjádřit svůj nesouhlas a ve dnech kolem 21. srpna 1969 se Československem přelila vlna protestních demonstrací. Reakce vládnoucího režimu byla brutální - během pouličních bojů zahynulo celkem pět osob a mnoho bylo zraněno.
Již na jaře 1969 se začaly objevovat letáky, které vyzývaly občany ke stávkám a demonstracím. Na srpen se ale připravoval i vládnoucí režim. Byly vyčleněny speciální jednotky armády a Lidových milicí, které dostaly náležitou výzbroj - obušky, štíty, vrhače slzných granátů. "Při četbě dokumentů vzniká dojem, že se režim připravoval téměř na občanskou válku," řekl před časem historik Oldřich Tůma.
Sám Husák na poradě hlavního štábu Lidových milicí, které byly v podstatě nezákonnou ozbrojenou složkou podléhající přímo vedení KSČ, v červenci avizoval, že komunisté jsou připraveni k tvrdému zákroku: "Stanovisko vedení je takové, že to, co se odváží aktivního odporu někde na ulici nebo něco podobného, rozbijeme nemilosrdně, ať by to stálo, co stálo."
Protesty k výročí okupace začaly již s předstihem. Na pražské Václavské náměstí se lidé začali scházet každý podvečer od 16. srpna a každý den jich přibývalo.
A 20. srpna přišlo tolik lidí, že srážky v ulicích mezi Václavským a Staroměstským náměstím trvaly až téměř do půlnoci. Proti obuškům, slznému plynu a vodním dělům se část demonstrantů bránila házením kamenů a vyrostly i barikády. Nakonec demonstranty rozehnala až armáda. Ještě předtím však za Prašnou bránou začali milicionáři střílet z nákladního automobilu do davu a v něm zahynuly dva mladí lidé - osmnáctiletý František Kohout (průstřel hlavy) a o rok starší Vladimír Kruba (průstřel krajiny srdeční).
V den výročí okupace pak protesty kulminovaly. V desítkách závodů se konaly manifestační stávky, několik podniků přerušilo práci úplně a Václavské náměstí bylo již v poledne takřka plné. Poté, co pořádkové síly náměstí vyklidily a uzavřely, se střety přenesly opět do okolních ulic a odpoledne se rozšířily do Vysočan, Karlína a na Vinohrady.
Demonstranty rozehnala až v pozdních večerních hodinách opět armáda za pomocí tanků. Opět se to neobešlo bez střelby a krveprolití - výsledkem bylo 15 postřelených a na Tylově náměstí byl zraněn i čtrnáctiletý Bohumil Siřínek, který o tři dny později v nemocnici svým zraněním (průstřel břicha) podlehl.
Protesty se ale neomezily jen na Prahu, demonstrovalo se i v Mladé Boleslavi, Liberci, Ústí nad Labem, Bratislavě a dalších městech. Tragický průběh měly především protesty v Brně. Již od rána se ve středu města shromaždovali lidé, odpoledne byla dokonce povolána armáda a také zde vyrostly barikády. Bylo osm postřelených a dva mrtví - osmnáctiletá Dana Muzikářová a sedmadvacetiletý Stanislav Valehrach. Oba střelili ze zadu patrně milicionáři.
Neklidná atmosféra trvala na území celé republiky ještě další dny, v Brně byl dokonce vyhlášen zákaz nočního vycházení. Proti demonstrantům bylo celkem nasazeno kromě jednotek VB a oddílů ministerstva vnitra i na 20.000 vojáků a 27.000 příslušníků milicí. Celkově bylo zadrženo asi 2400 lidí.
Krvavé zásahy legalizovalo Federální shromáždění již 22. srpna tzv. pendrekovým zákonem, který platil do 31. prosince 1969 a umožnil zadržet zatčené až 21 dní, zvýšit trestní sazby, vyhazovat lidi z práce a studenty ze škol. Represivní opatření podepsali všichni nejvyšší činitelé, i tehdejší předseda parlamentu Alexander Dubček, jehož jméno demonstrující v srpnu paradoxně nejčastěji skandovali.
Související
Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil
GLOSA: Tečka za pokusem soudit elity KSČ? Proces s dožívajícími starci by nebyl zamýšleným symbolem
KSČ , historie , Československo , Gustav Husák
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Podvodníci lákají na 240 tisíc korun. Vydávají se za nás, upozornila ČSSZ
před 2 hodinami
Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání
před 3 hodinami
Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste
před 4 hodinami
Desítky mrtvých a zraněných. Na dosud nejsilnější útok na Kyjev odpovíme, vzkázal Zelenskyj
před 5 hodinami
Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě
před 6 hodinami
EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev
před 7 hodinami
Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy
před 7 hodinami
Írán varoval Trumpa před tvrdou odvetou, pokud zaútočí během pohřbu Chameneího
před 8 hodinami
Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování
před 8 hodinami
Forex v roce 2026: Jak se orientovat na trhu, kde pravidla píší centrální banky a geopolitika
před 9 hodinami
Babiš zkritizoval Pavla: Nejmenoval Turka, teď si vykládá ústavu podle svého
před 10 hodinami
Další bizár ruské propagandy: Putina díky "vysoké míře milosrdenství" označují za Ježíše Krista
před 10 hodinami
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru
před 11 hodinami
Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?
před 12 hodinami
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Nejméně 10 mrtvých
před 13 hodinami
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
před 14 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné
včera
Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast
včera
Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení
včera
Ministerstvo naznačilo, kolik budou stát dálniční známky pro příští rok
Vláda podpořila návrh ministerstva dopravy na novelu zákona o pozemních komunikacích, který počítá se zrušením automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání v Poslanecké sněmovně. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna 2027.
Zdroj: Jan Hrabě