Publicista a scénárista Miroslav Anton z Plzně, který spolumoderoval demonstrace na náměstí v listopadu 1989 a byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra v Plzni, považuje za jednu z největších chyb po listopadu to, že hned v začátcích nebyla zakázaná komunistická strana.
Za největší zradu na občanech-voličích považuje opoziční smlouvu mezi ODS a ČSSD z roku 1998, díky níž jsou dnes na scéně někteří vrcholní politici, kteří tam být nemají. Je naopak rád, že je Česko v EU a NATO. Šedesátiletý Miroslav Anton to řekl ČTK. Už před 30 lety tvrdil, že bude trvat hodně dlouho, než se Češi ze 40letého marasmu dostanou.
"Do generální stávky 27. listopadu byly demonstrace každý den, pak se až do zvolení Václava Havla prezidentem svolávaly operativně minimálně jednou týdně," řekl Anton, který je moderoval s herci Martinou Samkovou a Přemkem Kubištou od 21. listopadu. Byl jedním z 15 zakladatelů Občanského fóra v Plzni, které vzniklo 22. listopadu 1989 v Pivovarském muzeu.
Anton podporuje spolek Milion chvilek pro demokracii a zúčastňuje se demonstrací v Plzni zejména proti Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi, kteří podle něj nemají na svých místech co dělat. Mezi akcemi v roce 1989 a letošními manifestacemi je ale podle něj zásadní rozdíl. "Tenkrát tady byla totalita, vláda jedné strany, dnes žijeme v demokracii. Ta podobnost je v tom, že tenkrát šlo o to demokracii vybojovat a dnes je to o tom, že je potřeba se postavit proti těm, kteří demokracii oslabují a to je v první řadě Zeman, Babiš, ale i další - Okamura a pochopitelně komunisté, kteří ovlivňují vládu," uvedl. Podle něj změny ve společnosti nedělají masy, ale jednotlivci a menší skupiny, které jsou dlouhodobě vysmívané. "Až najednou přijde krizová situace, kdy ostatní prohlédnou, a pak může občas v dějinách dojít k nenadálému zvratu, jako byla sametová revoluce, ale to je jednou za desítky let," řekl.
Anton neměl v listopadu 1989 moc ideálů a tvrdil, že bude trvat hodně dlouho, než se Češi z marasmu totality dostanou. "Zklamáním jsou jmenovaní politici. Ale to se vleče od časů opoziční smlouvy. Takže k Babišovi, který je jejím produktem, i Zemanovi řadím i Václava Klause. Pro mě jsou 'vrchními zemskými škůdci'," uvedl. Opoziční smlouva, kdy měly ODS i ČSSD kolem 30 procent, byl největší politický zločin a největší zrada na občanech a voličích, řekl. Je zklamaný také z toho, jak takovým politikům stále velká část občanů "skáče na lep".
Jednou z největších polistopadových chyb podle Antona je, že nebyla zakázaná komunistická strana. "Problém je také v tom, že se tu za 30 let nevytvořil systémový výklad našich moderních dějin, že to zlo, které reprezentovala totalita a komunisté, nebylo nikdy pojmenováno, natož potrestáno," uvedl. Anton přičítá dnešní lhostejnost a to, jaké politiky lidé preferují, také tomu, že se lidé nedokázali vypořádat s minulostí. "Dnešní mladí, ale už i ti před 20 lety, měli mít daleko víc jasno v tom, co byla totalita a skutečné zlo. A s tím jsme se nevyrovnali a neumíme to," uvedl. "Výklad dějin od února 1948 je na všech stupních škol mizerný. Zdrojů a pramenů je dost, ale problém je v tom, jak to mladým zpřístupnit, aby dokázali rozlišovat zásadní věci a aby je to nenudilo," dodal. Podle Antona se netýká jen mladých, ale i spousty starších, kteří mají na listopad 1989 scestné názory.
Anton uznává, že Češi se mají po ekonomické stránce nejlépe, jak se kdy měli. "To, že dnes asi většina lidí upřednostňuje plnou peněženku a plný nákupní košík, není ten hlavní argument," uvedl. Růst HDP pro něj znamená vyšší spotřebu, která s sebou vždy nese vyšší riziko, například v životním prostředí - typickým tématem je sucho. Bohužel hodně lidí nedokáže uvažovat v širších souvislostech, řekl.
Anton si myslí, že procento mladých, kteří se dokážou orientovat, je pořád plus minus stejné. Část, která cestovala po světě, dokáže srovnávat. "Knihy vycházejí, dobré filmy se točí. Sociální sítě, které jsou jen jiným prostředkem k informovanosti, někomu pomáhají, jinému ne. To už je věc vzdělání, zkušenosti, rozhledu a intelektu," dodal.
Související
Slováci se rozcházejí s odkazem sametové revoluce, kladně ji hodnotí méně než polovina národa
K účastníkům Koncertu pro budoucnost promluvil hologram Václava Havla
17. listopad 1989 , KSČ , Miroslav Anton , Komunismus
Aktuálně se děje
před 25 minutami
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 1 hodinou
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 1 hodinou
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 1 hodinou
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 2 hodinami
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 2 hodinami
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 2 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 2 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 2 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 3 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 4 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 4 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 4 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 4 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 5 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 5 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 5 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 5 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 6 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
Zdroj: Libor Novák