Už je to 30 let, co jsme dali komunistům pá pá, a přesto pořád sedí v parlamentu, ba se dokonce nepřímo podílejí na vládě. Jak je to možné? Proč s nimi polistopadový režim nezametl stejně jako s NSDAP? Otázkou legitimity nástupnické KSČM a jejího postavení v současném stranickém systému se zabývá český politolog Daniel Kunštát ve svém bestselleru Za rudou oponou.
Abychom správně pochopili roli nově etablované KSČM v polistopadovém režimu, nesmíme se omezit pouze na charakter jeho předchůdce, nýbrž i na způsob, jakým se zhroutil. Všechno se totiž seběhlo velmi rychle. Zatímco masy Východních Němců okupovaly Velvyslanectví SRN v Praze a v Polsku a Maďarsku už se to pomalu a jistě bralo za své, Československo takříkajíc podřimovalo. Z letargie vytrhl spící lid až brutální zásah policejních složek proti poklidným studentským protestům na Národní třídě.
Že byla československá revoluce sametová, nemusí být vždy nutně vnímáno pozitivně, spíš naopak. Její rychlý a vesměs poklidný průběh by se dal prezentovat jako snaha o zastínění lhostejnosti československého lidu vůči okolí. Jediný pokus o uvolnění v 60. letech ztroskotal a od té doby jsme měli čistě normalizační vládu stalinisticky ortodoxní KSČ plně loajální Moskvě. Poláci a Maďaři si to uměli takříkajíc víc vydupat, zatímco nám stačilo jenom, že jsme mohli sedět na gauči s pivem a sledovat televizní estrády.
Každopádně čistý bolševismus KSČ a rychlost událostí listopadu 1989 měly za následek pouze jedno, a to totální vnitrostranický chaos. Komunisté si tak trochu prošli novou Říjnovou revolucí. Jednotliví členové začali masově odcházet a vedení strany nebylo schopné s novou situací nic dělat. Dalo by se říci, že československé komunisty dostihl jejich konzervatismus a neschopnost adaptovat se na novou situaci, která ve Východním bloku panovala po celá 80. léta. Zkrátka podtrženo sečteno nevěděli kudy kam.
Odstoupení Miloše Jakeše a instalace Karla Urbánka, který je také posledním generálním tajemníkem ÚV KSČ dočasně spravující Československo až do konání prvních demokratických voleb v roce 1990, jasně potvrdily nereformovatelnost komunistů. Z tohoto důvodu se okamžitě rozvířily diskuze o jejich zákazu. Vyvstává tedy otázka, co vedlo k tomu, že se odpůrci minulého režimu, včetně disidentů, rozhodli svým dřívějším trýznitelům neschopným adaptovat se na nové podmínky umožnit další fungování.
Nejsme jako oni? Evoluční změny?Nyní se opět vracíme k otázce sametovosti neboli klidného průběhu "revoluce". Přestože události 17. listopadu 1989 skutečně vedly k pádu komunistického režimu, poměry se měnily velmi pomalu a pozvolna. Opozice po KSČ okamžitě přezvala nedemokratickou kooptaci, tedy začala doplňovat poslanecké lavice nikým nevolenými disidenty. Zděděná byla i v podstatě nepozměněná komunistická ústava. Dalo by se tedy polemizovat, zda vůbec můžeme mluvit o revolučních změnách.
Samotný přechod z totality do demokracie se odehrál spíše v konzervativním duchu, tedy poklidného a pozvolného skoncování s minulým a přijímáním evolučních nikoli revolučních změn. Sice se v Občanském fóru už v roce 1990 diskutovalo o případném zákazu Komunistické strany. Ty ale zastínila snaha jednak o dialog a kompromis nesoucí se v duchu morální otázka svědomí "nejsme jako oni" a druhak zmiňovaná spolupráce mezi stoupenci starého a nového politického establišmentu.
"Milion sedm set tisíc komunistů netvoří nějaký jiný biologický nebo morální druh, než jsme my ostatní. Většina z nich musela dvacet let mlčet jako my všichni a mnozí z nich dělali - byť s obtížemi - mnoho dobrých věcí," řekl prezident Václav Havel v jednom ze svých projevů. Čili ve zkratce. KSČ se stala vyčpělým a nereformovatelným skanzenem, který se ale chtě nechtě podílel na kosmetických změnách předchozího režimu, k nimž byl sám přizván.
Politologové, disidenti a zástupci Občanského fóra navíc očekávali, že KSČ a její nástupkyně KSČM, která oficiálně překročila stín své minulosti, pomalu a jistě přijde o elektorát. Měli ale možná předvídat, že se vzhledem ke své provázanosti s všeobecně nenáviděným a opovrhovaným totalitním režimem dříve nebo později stane antisystémovou stranou, jíž nebudou volit pouze skalní příznivci, nýbrž i nespokojení odpůrci nových pořádků. Prostě lidé napříč všemi sociálními skupinami, kteří jsou frustrováni svojí životní situací - nízké dosažené vzdělání, špatná životní úroveň apod.
Ti svůj hlas nehází komunistům pro souznění s jejich ideologií, nýbrž na protest. V KSČM se rovněž objevily snahy o reformaci představované poslancem Jiřím Dolejšem a dnes už zesnulým europoslancem Miloslavem Ransdorfem. Ti například podporovali vstup ČR do EU v roce 2004. Tomuto křídlu se nepodařilo získat v KSČM výrazný vliv. A Dolejš zůstává v podstatě jediným reformním komunistou, který je zároveň ve vedení.
Související
Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?
Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice
30 let od sametové revoluce , KSČ , KSČM , demokracie , Komunismus
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 33 minutami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 49 minutami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 1 hodinou
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 1 hodinou
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 2 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 2 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 2 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 3 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 3 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 3 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 3 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 3 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 4 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
před 4 hodinami
Chemické zbraně na Ukrajině? Naprosto nepodložené tvrzení, reaguje Kreml
před 5 hodinami
Pohonné hmoty mají zlevnit. Navzdory začátku motoristické sezóny
před 6 hodinami
Mrazivé počasí zdecimovalo úrodu. Česko může zažít nejhorší sklizeň ovoce v historii
před 6 hodinami
Tragický konec pátrání. Policie našla pohřešovanou dívku bez známek života
před 6 hodinami
Google měl výpadek. Důvod není jasný, potíže hlásili lidé po celém světě
před 6 hodinami
Kyjev představil novou tvář. Za ministerstvo bude mluvit umělá inteligence
Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny představilo ve středu svou novou mluvčí, která byla vytvořena pomocí umělé inteligence (AI). Mluvčí s jménem Viktoria ŠI má za úkol zprostředkovávat informace o konzulárních službách jménem resortu diplomacie.
Zdroj: Libor Novák