Nedokázal jsem prohlédnout zločinnou podstatu komunismu, přiznal Pavel

"Sám jsem patřil k lidem, kteří v poslední fázi komunistického režimu 80. let nedokázali prohlédnout jeho zločinnou podstatu. Vzhledem k tomu, v jakém prostředí jsem byl vychováván a do jakých škol jsem chodil, jsem si tehdy nedokázal představit jinou alternativu politické moci. Systémová selhání režimu jsem považoval za chyby jednotlivců. Akceptoval jsem je jako danou věc a jako něco, s čím se dá žít," řekl Pavel.

Dodal, že s koncem totalitního režimu a příchodem svobody může tohoto období své nevědomosti pouze litovat. "Zároveň se to ale nebojím přiznat. To jediné, co jsem s tím mohl udělat, je poučit se z toho. Jsem rád, že jsem tehdy dostal druhou šanci. Díky ní jsem se mohl podílet na vytváření demokratických institucí naší země, a téměř 30 let v uniformě hájit ideu demokracie, svobody jednotlivce, dodržování lidských práv a právního státu. O to víc si vážím všech těch, kteří z různých důvodů dokázali mít k totalitnímu režimu jasný postoj, a navíc měli odvahu se mu aktivně postavit," uvedl.

Podotkl, že po roce 1989 naše společnost prošla bouřlivou transformací. "O to pozorněji se musíme věnovat naší historii, a to i té, na kterou nejsme úplně hrdí, reflektovat vlastní minulost a uzdravovat se z historických traumat. Zločiny komunismu zůstanou navždy temným obdobím našich dějin. Toto období nám ale také ukázalo, co nechceme – žít ve strachu, útlaku a nesvobodě, nemít možnost svobodně volit, rozhodovat se a jednat podle vlastní vůle, být ovládáni politickou mocí, která nerespektuje jednotlivce a v atmosféře nátlaku a strachu ovládá celou společnost," řekl Pavel.

Díky reflexi vlastní minulosti si podle svých slov uvědomuje, jak snadné je pro člověka podcenit absenci svobody, zvlášť když je její ztráta maskována lákavými hodnotami jistoty a stability. "V posledních letech se v mnoha zemích k těmto lákadlům relativizujícím význam svobody a liberální demokracie přidávají také přísliby ekonomické prosperity a trvalého růstu. Tyto tendence se dnes neobjevují jen v některých asijských zemích, ale inspirují se jimi i někteří evropští populisté. Nenechme se znejistit, žádná z těchto hodnot nesmí být alternativou ke svobodě. Ztratit svobodu v očekávání nebo s příslibem jiných hodnot je velmi snadné. Z naší nedávné minulosti ale víme, a měli bychom si to trvale připomínat, jak obtížně se svoboda získává zpět," upozornil.

"Byl bych rád, abychom na celospolečenské reflexi naší minulosti intenzivně pracovali, a aby její součástí bylo právě i uvědomění, že boj za prosazování svobody nikdy nekončí, že demokracie tak, jak to říká výrok často připisovaný Winstonu Churchillovi, je tím nejhorším možným způsobem vládnutí, tedy kromě všech těch, které jsme si vyzkoušeli předtím. Je dobré si také připomínat, že dokud nebude žádná lepší alternativa, pak bychom měli být šťastni za to, že žijeme v demokracii, která objektivně každému z nás dává největší prostor pro osobní rozvoj a také pro svobodné uplatňování našich názorů. A pokud vnímáme jakékoli nedostatky v naší zemi, tak bychom si měli být vědomi toho, že právě demokracie nám nabízí nástroje, jak tyto nedostatky měnit a zlepšovat," dodal závěrem.