Izrael označil útok za rozhodující moment v dějinách: Jaderné zbraně Íránu ohrožují naši existenci

Blízký východ se ocitá na pokraji hlubšího konfliktu. Po masivních izraelských leteckých útocích na Írán a vypuštění 100 dronů směrem k Izraeli je podle analytiků téměř jisté, že Teherán podnikne odvetné kroky – otázkou zůstává kdy a v jaké podobě.

Shashank Joshi, obranný redaktor magazínu The Economist, v rozhovoru pro britský rozhlas BBC uvedl, že izraelské tvrzení o údajně zrychlené snaze Íránu vyvíjet jaderné zbraně „vyžaduje velmi důkladné prověření“. Podle něj se mnoha Íráncům může noční úder jevit spíše jako pokus o destabilizaci režimu než přesná a cílená akce na vojenské a jaderné cíle.

„Jsme teprve na začátku. Tohle bude více než jednodenní operace – čekají nás týdny vážných otřesů,“ uvedl Joshi a dodal, že izraelská kampaň i íránská reakce budou mít dlouhodobé důsledky.

Podle vojenských expertů byl útok nejen mimořádně rozsáhlý, ale nesl znaky strategie, kterou Izrael použil při loňské ofenzivě proti Hizballáhu v Libanonu. Cílem není jen zničit raketová sila a omezit schopnost nepřítele k protiútoku, ale především eliminovat klíčové představitele režimu.

Záběry z Teheránu připomínají cílené údery na konkrétní budovy, podobně jako loni v jižním Bejrútu, kde byl při izraelském náletu zabit vůdce Hizballáhu Hassan Nasralláh. Ačkoli v Íránu zatím nezemřel nikdo s obdobným postavením jako Nasralláh, ztráty jsou i tak ohromné – během prvních hodin operace přišli o život generálmajor Mohammad Bágherí, náčelník generálního štábu, generál Hossein Salami, velitel Revolučních gard (IRGC) a šest špičkových jaderných vědců, včetně bývalého šéfa Íránské organizace pro atomovou energii Fereydouna Abbasiho.

Zásah do nejvyšších pater íránské armády a vědecké komunity bude podle expertů znamenat vážné narušení velitelské a strategické infrastruktury. Analytici ale zároveň upozorňují, že právě rozsah škod zvyšuje tlak na íránské vedení, aby zareagovalo tvrději než při předchozích incidentech.

Otázkou je, zda má Írán po těchto ztrátách kapacitu k razantnímu protiútoku, nebo zda jeho odpověď bude omezenější.

Krátce před začátkem izraelských náletů vystoupil ministr obrany Joav Galant na fóru vojenských představitelů se slovy: „Toto je rozhodující moment v dějinách Státu Izrael i v historii židovského národa.“

Ministr zopakoval, že zastavení íránského jaderného programu je jeho hlavní prioritou a obvinil Teherán z plánů na zničení Izraele. „Pokud tento okamžik propásneme, nebude již cesta, jak Íránu zabránit získat zbraně, které ohrožují naši existenci.“

Galant zároveň symbolicky označil dosavadní boje s íránskými spojenci v regionu (Hamas, Hizballáh) za boj s chapadly, zatímco nyní „útočíme přímo na hlavu hada.“

Izrael už předem vyhlásil stav nouze, uzavřel školy a zakázal veřejná shromáždění. Zároveň mobilizuje desítky tisíc záložníků. Vláda vyzývá občany k obezřetnosti a doporučuje omezit pohyb na minimum.

Na druhé straně Írán naznačuje, že přímá odveta je jen otázkou času. Po vypuštění 100 dronů směrem k Izraeli je jasné, že se konflikt může velmi rychle rozšířit – nejen v Izraeli a Íránu, ale napříč celým Blízkým východem. 

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nařídil armádě zahájit bombardování Bejrútu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě zahájit bombardování jižních předměstí Bejrútu, což představuje nejvážnější vyostření konfliktu v Libanonu od vyhlášení příměří ze 17. dubna. Netanjahu společně s ministrem obrany Israelem Kacem uvedli, že cílem leteckých úderů jsou teroristické objekty, a krok zdůvodnili opakovaným a trvalým porušováním klidu zbraní ze strany Hizballáhu.
OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

Více souvisejících

Izrael Írán Joav Galant

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 9 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 10 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 11 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 14 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 15 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy