Alexander Dubček

Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones

Komentář

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara

Před 55 lety, 5. ledna 1968, se funkce prvního tajemníka ÚV KSČ ujal Alexander Dubček. Výměna nejvyššího představitele strany, která v té době držela již téměř dvě desetiletí mocenský monopol v zemi, umožnila zahájení pokusu o reformu československé státně-socialistické diktatury, jež se do historie zapsal jako pražské jaro. Dubček se pro mnohé stal jeho hlavní tváří, přestože ve skutečnosti nebyl hlavním iniciátorem liberalizačních změn.

Komentář

Před sto lety se narodil Dubček, symbol pražského jara. Tragicky se mýlil v přesvědčení o reformovatelnosti komunismu

Byl symbolem pražského jara, které po krutých padesátých letech náhle představovalo záblesk svobody uprostřed čtyřicetileté komunistické totality. Alexander Dubček, od jehož narození právě dnes uplynulo sto let, působil na konci šedesátých let pro svou lidskost jako zjevení a v zemi se stal nesmírně populární. Jeho socialismus s lidskou tváří však v srpnu 1968 rozdrtily tanky Varšavské smlouvy. Rodák z Uhrovce se tak tragicky mýlil ve svém přesvědčení, že komunismus je možné reformovat. Do historie se bývalý první tajemník ÚV KSČ zapsal jako velmi slabý a naivní politik. Velkým zklamáním pro jeho příznivce bylo zjištění, že při ročním výročí okupace podepsal takzvaný pendrekový zákon umožnující ještě větší perzekuci zadržených demonstrantů. Po nuceném odchodu do ústraní nepodporoval disent a po Listopadové revoluci byli i někteří Slováci proti tomu, aby se stal prezidentem.

Rozhovor

Nikdy nezapomenu na komunistická příkoří, Havel nám vybojoval svobodu, říká pro EZ Kubišová

ROZHOVOR – Když začala na balkoně Melantrichu zpívat Modlitbu pro Martu, lidem tekly po tvářích slzy dojetí a v mrazu hlasitě pěli píseň symbolizující odpor sovětské okupace. Všichni cítili, že 21. listopadu 1989 přichází do Československa svoboda. Zaplněné Václavské náměstí obdivně vzhlíželo k Martě Kubišové, které komunisté zakázali dvacet let vystupovat. Rudý teror ji však nedokázal ze srdcí jejích příznivců vymazat. „Nevěřila jsem, že změna režimu může nastat. Byla jsem překvapená,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marta Kubišová.

Rozhovor

Dubček byl slaboch, Kriegel ukázal, že se dalo Sovětům vzepřít, říká badatel Schovánek o invazi

ROZHOVOR – Z potemnělého nebe nad Prahou se pozdě večer ozývá burácení letadel. Lomoz strojů, který neslábne, ale naopak sílí, je předzvěstí blížící se tragédie, která způsobí v československých dějinách obrovskou jizvu, jež se dodnes nezacelila. Právě udeřila půlnoc, píše se 21. srpna roku 1968 a první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček před malou chvílí zjistil, že zemi okupuje pět armád Varšavské smlouvy v čele se Sověty. „Když se Dubček zprávu o okupaci dozvěděl, tak brečel, místo toho, aby něco dělal. Jednalo se o tragickou postavu naší historie. Svoji roli nezvládl ani v srpnu 1969, kdy demonstranti vyvolávali jeho jméno, ale on o den později podepsal pendrekový zákon, který umožnil větší perzekuci protestujících. Byl to slaboch,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz antikomunista a badatel Radek Schovánek o událostech starých 51, respektive 52 let.

Pellegrini vyzdvihl Havla a Dubčeka: Díky nim nebyl pád komunismu krvavý

Slovenský premiér Peter Pellegrini ve svém dnešním projevu v Národním muzeu při příležitosti 30. výročí pádu komunismu připomněl Václava Havla a Alexandra Dubčeka jako klíčové osobnosti přerodu z komunistického do demokratického režimu. Československo podle něj je inspirativním příkladem něžného převzetí moci.

Gustáv Husák: Tušil konec socialismu? Nesnášel Dubčeka, prosazoval Havla

Třikrát byl vyloučen ze stejné strany, přes devět let strávil ve vězení a 14 let byl prezidentem. Poslední komunistický prezident Československa z let 1975-1989 Gustáv Husák byl rozporuplnou osobností s osudem plným zvratů.

Pád komunismu v ČSSR: Revolučním zlomem byla demonstrace 20. listopadu 1989

Pokojné demonstrace v Praze i v dalších městech republiky hrály v listopadu 1989 důležitou roli, lidé dali na ulicích a náměstích jasně najevo, že touží po politických změnách. Nejmasovější protesty se od pondělí 20. listopadu konaly v Praze, nejprve na Václavském náměstí a o víkendu pak na Letenské pláni, kam podle dobových odhadů dorazilo na 800.000, respektive 500.000 lidí. Tyto demonstrace také v přímém přenosu vysílaly televize a rozhlas.

Chystá se nový film o Dubčekovi, Depardieu si vystřihne roli Brežněva

Slovenský scenárista Karol Hlávka a chorvatský režisér Lordan Zafranović připravují celovečerní film o hlavní osobnosti pražského jara 1968 Alexandru Dubčekovi s názvem Lidská tvář. Zatím není jasné, kdo bude hrát hlavní roli.

Milovaný i nenáviděný? Dubček podepsal okupaci Československa, zabil se v autě

V roce 1968 ztělesňoval Alexander Dubček snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit "socialismus s lidskou tváří" však po několika měsících ukončila ruská ozbrojená intervence. Jako hlavní symbol takzvaného Pražského jara musel Dubček následně odejít z veřejného života, do něhož se mohl znovu zapojit až po změnách v Československu nastartovaných událostmi z listopadu 1989. Jeho obnovenou politickou kariéru ale počátkem listopadu 1992 ukončila těžká autonehoda.

Největší Slovák? Ve finále ankety jsou Dubček či Husák, objevily se i sporné osobnosti

Jeden ze zakladatelů Československa Milan Rastislav Štefánik, bývalý československý prezident Gustáv Husák či hlavní tvář pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček se dostali do finálové desítky v anketě o největšího Slováka, kterou uspořádala veřejnoprávní společnost Rozhlas a televize Slovenska (RTVS). Do první stovky se dostal třeba i český premiér Andrej Babiš. O konečném pořadí ve finálové desítce budou hlasovat opět diváci. Výsledky budou známy 1. května.

Zvěrstva Čechů na komunistech? Pražské jaro bylo prvním "barevným převratem", prská ruský politolog

Moskva - Podle článku v ruském listu Izvestija bylo pražské jako první z "barevných převratů" zosnovaných USA. Vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 podle politologa jen reagoval na lynčování komunistů a odehrál se na žádost Alexandra Dubčeka.

Slováci hodnotí srpen 1968 méně kriticky než Češi. Socioložka vysvětluje proč

Bratislava - Slováci hodnotí vojenskou invazi do Československa vojsky v srpnu 1968 negativně, jejich postoj k této události je ale méně kritický než u obyvatel Česka. Češi si totiž podle socioložky Zory Bútorové více pamatují i stinné stránky historie.

Dubček nebyl zbabělcem, ale hrdinou, míní německá historička

Berlín - Podle německé historičky Susanne Schattenbergové nebyl Alexander Dubček zbabělcem, ale hrdinou. Jeho rozhodnutí podepsat v srpnu 1968 po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy moskevský protokol bylo vedeno snahou zabránit rozsáhlému krveprolití.

Buď válka, nebo dohoda. Moskevský protokol byl kapitulací před vpádem vojsk do Československa, jeden politik odolal

Praha - Nejvyšší představitelé SSSR i dalších komunistických zemí několikrát varovali československé politiky před "nebezpečím kontrarevolučního vývoje". Vpád armád států Varšavské smlouvy před půlnocí 20. srpna 1968 byl jen jednou částí plánu na potlačení tzv. pražského jara.

KSČ na koberečku v Čierné nad Tisou: Zhasla poslední naděje na odvrácení invaze

Praha - V obci Čierna nad Tisou na slovensko-ukrajinském pomezí se od 29. července 1968 konalo jednání s nejvyššími představiteli SSSR, na němž se československé vedení snažilo obhájit proces reforem ve své zemi, známý jako pražské jaro. Tato schůzka je pokládána za zlomový moment před srpnovou okupací.

Akční program KSČ byl impulzem ke změnám, sovětské tanky tomu učinily přítrž

Praha - Ústřední výbor KSČ (ÚV KSČ) na svém dubnovém zasedání před 50 lety přijal Akční program KSČ, který znamenal výraznou změnu dosavadní politiky a obsahoval reformní koncepci socialismu. Pokus o "socialismus s lidskou tváří" však v srpnu 1968 zastavila invaze a začalo dlouhé normalizační období.

Zeman má obsesivní potřebu používat vulgarismy, tvrdí politolog

Praha - Politolog a komentátor Jiří Pehe nesouhlasí s výroky prezidenta Miloše Zemana, které pronesl v úterý při slavnostním ceremoniálu, jenž odstartoval oslavy stého výročí založení Československa.

Dubčekova smrt a vrah Jiří z Poděbrad? I Česko má své konspirační teorie

11. září zinscenovala americká vláda, aby mohla rozpoutat válku. Vyvinula i vir HIV, aby zredukovala počet lidí. Usáma bin Ládin stále žije a přistání na měsíci Američané nafingovali v Holywoodu. To jsou zřejmě nejznámější světové konspirační teorie. Věděli jste ale, že i Česko má své? A některé jsou starší, než se zdá.

Dubček podělaný hrůzou? Slovenský ministr se ohradil proti Zemanovým výrokům

Bratislava/Praha - Český prezident Miloš Zema se včera značně kriticky vyjádřil na adresu někdejšího prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa Alexandera Dubčeka. Slovenský ministr kultury Marek Maďarič si to nenechal líbit a dnes poslal do Prahy vzkaz.