Pokojné demonstrace v Praze i v dalších městech republiky hrály v listopadu 1989 důležitou roli, lidé dali na ulicích a náměstích jasně najevo, že touží po politických změnách. Nejmasovější protesty se od pondělí 20. listopadu konaly v Praze, nejprve na Václavském náměstí a o víkendu pak na Letenské pláni, kam podle dobových odhadů dorazilo na 800.000, respektive 500.000 lidí. Tyto demonstrace také v přímém přenosu vysílaly televize a rozhlas.
Po surovém potlačení studentské demonstrace na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989 nabraly události v Československu rychlý spád. Už následující den oznámili herci pražských divadel a studenti vysokých škol v Praze vstup do protestní stávky, v neděli 19. listopadu pak v Činoherním klubu vzniklo Občanské fórum (OF). A již v pondělí 20. listopadu dorazilo na pražské Václavské náměstí na první z řady demonstrací protestovat proti režimu přes sto tisíc lidí.
Podle historika Oldřicha Tůmy byla právě demonstrace 20. listopadu revolučním zlomem. "To, že se sešlo tolik lidí, byla razantní změna proti předchozím několikatisícovým demonstracím. Najednou tam byla půlka Prahy," popsal shromáždění, kterého se sám zúčastnil.
Komunisté se už podle Tůmy nesnažili zasahovat, policie jen hlídala mosty, aby se demonstranti nedostali na Hrad. Policejní kordon hlídal také sídlo policejních složek v Bartolomějské ulici a Ústřední výbor KSČ.
Demonstrace se na Václavském náměstí konaly každý den až do pátku 24. listopadu a každý další den přicházelo stále více lidí. Dobové odhady uvádějí až 150.000 demonstrantů 20. listopadu, kolem 200.000 v následujících dvou dnech a dokonce 300.000 lidí ve čtvrtek a pátek. A přestože později byla tato čísla - i s ohledem na plochu náměstí a možnou hustotu davu - zpochybňována jako nadsazená, jednalo se bezpochyby o největší protirežimní vystoupení, jaká Praha zažila.
Listopadové demonstrace v centru Prahy jsou spojené s balkónem Melantrichu, odkud ke shromážděným lidem hovořili zástupci herců a studentů, disident a pozdější prezident Václav Havel nebo jeden z politiků pražského jara 1968 Alexander Dubček. Bouřlivého přivítání se dočkala zakazovaná zpěvačka Marta Kubišová, když nadšenému shromáždění zazpívala hymnu a svůj hit z roku 1968 Modlitba pro Martu, nebo Havel, když lidi seznámil s programem a požadavky Občanského fóra.
Vyvrcholením demonstrací se stala dvě shromáždění na Letenské pláni, která navzdory sychravému až zimnímu počasí zažila rekordní nápor. Na místě povinných komunistických prvních májů tu 25. listopadu až 800.000 lidí z celého Československa bouřilo nadšením z odstoupení šéfa pražských komunistů Miroslava Štěpána. Projev Václava Havla z tribuny stadionu Sparty, v němž vyzval ke generální manifestační stávce, vystoupení Alexandra Dubčeka a dalších přenášela televize.
První přímý přenos, který lidem přes obrazovku zprostředkoval revoluční dění, si tehdy na vedení televize vynutil stávkový výbor Československé televize. Už dopoledne televize odvysílala slavnou mši z katedrály sv. Víta u příležitosti kanonizace Anežky České, kterou papež Jan Pavel II. prohlásil svatou 12. listopadu 1989. Pražský katolický kardinál František Tomášek se přiklonil spolu s církví na stranu národa a vyzval k moudrosti a odmítnutí cesty násilí.
Ani po shromáždění na Letné ale demonstrace na Václavském náměstí nepřestaly, už v pondělí 27. listopadu - v den generální stávky - se zde v poledne konal "červenomodrobílý tábor lidu" a v podvečer sem pak dorazilo (podle dobových údajů) přes čtvrt milionu demonstrantů. V paměti pak zůstává i demonstrace ze 4. prosince 1989, jejíž účastníci protestovali proti nedostatečné rekonstrukci federální vlády a na které společně zazpívali hymnu Karel Gott a z exilu se vrátivší Karel Kryl.
Související
Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?
Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice
30 let od sametové revoluce , 17. listopad 1989 , Václav Havel , Alexander Dubček , Komunismus , historie
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
včera
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
včera
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno včera
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
včera
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
včera
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno včera
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
včera
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
včera
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
včera
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
včera
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
včera
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
včera
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno včera
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
včera
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
včera
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
včera
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
včera
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
včera
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
včera
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou.
Zdroj: Jan Hrabě