Pád komunismu v ČSSR: Revolučním zlomem byla demonstrace 20. listopadu 1989

Pokojné demonstrace v Praze i v dalších městech republiky hrály v listopadu 1989 důležitou roli, lidé dali na ulicích a náměstích jasně najevo, že touží po politických změnách. Nejmasovější protesty se od pondělí 20. listopadu konaly v Praze, nejprve na Václavském náměstí a o víkendu pak na Letenské pláni, kam podle dobových odhadů dorazilo na 800.000, respektive 500.000 lidí. Tyto demonstrace také v přímém přenosu vysílaly televize a rozhlas.

Po surovém potlačení studentské demonstrace na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989 nabraly události v Československu rychlý spád. Už následující den oznámili herci pražských divadel a studenti vysokých škol v Praze vstup do protestní stávky, v neděli 19. listopadu pak v Činoherním klubu vzniklo Občanské fórum (OF). A již v pondělí 20. listopadu dorazilo na pražské Václavské náměstí na první z řady demonstrací protestovat proti režimu přes sto tisíc lidí.

Podle historika Oldřicha Tůmy byla právě demonstrace 20. listopadu revolučním zlomem. "To, že se sešlo tolik lidí, byla razantní změna proti předchozím několikatisícovým demonstracím. Najednou tam byla půlka Prahy," popsal shromáždění, kterého se sám zúčastnil.

Komunisté se už podle Tůmy nesnažili zasahovat, policie jen hlídala mosty, aby se demonstranti nedostali na Hrad. Policejní kordon hlídal také sídlo policejních složek v Bartolomějské ulici a Ústřední výbor KSČ.

Demonstrace se na Václavském náměstí konaly každý den až do pátku 24. listopadu a každý další den přicházelo stále více lidí. Dobové odhady uvádějí až 150.000 demonstrantů 20. listopadu, kolem 200.000 v následujících dvou dnech a dokonce 300.000 lidí ve čtvrtek a pátek. A přestože později byla tato čísla - i s ohledem na plochu náměstí a možnou hustotu davu - zpochybňována jako nadsazená, jednalo se bezpochyby o největší protirežimní vystoupení, jaká Praha zažila.

Listopadové demonstrace v centru Prahy jsou spojené s balkónem Melantrichu, odkud ke shromážděným lidem hovořili zástupci herců a studentů, disident a pozdější prezident Václav Havel nebo jeden z politiků pražského jara 1968 Alexander Dubček. Bouřlivého přivítání se dočkala zakazovaná zpěvačka Marta Kubišová, když nadšenému shromáždění zazpívala hymnu a svůj hit z roku 1968 Modlitba pro Martu, nebo Havel, když lidi seznámil s programem a požadavky Občanského fóra.

Vyvrcholením demonstrací se stala dvě shromáždění na Letenské pláni, která navzdory sychravému až zimnímu počasí zažila rekordní nápor. Na místě povinných komunistických prvních májů tu 25. listopadu až 800.000 lidí z celého Československa bouřilo nadšením z odstoupení šéfa pražských komunistů Miroslava Štěpána. Projev Václava Havla z tribuny stadionu Sparty, v němž vyzval ke generální manifestační stávce, vystoupení Alexandra Dubčeka a dalších přenášela televize.

První přímý přenos, který lidem přes obrazovku zprostředkoval revoluční dění, si tehdy na vedení televize vynutil stávkový výbor Československé televize. Už dopoledne televize odvysílala slavnou mši z katedrály sv. Víta u příležitosti kanonizace Anežky České, kterou papež Jan Pavel II. prohlásil svatou 12. listopadu 1989. Pražský katolický kardinál František Tomášek se přiklonil spolu s církví na stranu národa a vyzval k moudrosti a odmítnutí cesty násilí.

Ani po shromáždění na Letné ale demonstrace na Václavském náměstí nepřestaly, už v pondělí 27. listopadu - v den generální stávky - se zde v poledne konal "červenomodrobílý tábor lidu" a v podvečer sem pak dorazilo (podle dobových údajů) přes čtvrt milionu demonstrantů. V paměti pak zůstává i demonstrace ze 4. prosince 1989, jejíž účastníci protestovali proti nedostatečné rekonstrukci federální vlády a na které společně zazpívali hymnu Karel Gott a z exilu se vrátivší Karel Kryl.

Související

Nákupy, ilustrační fotografie

Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?

Český jídelníček se v průběhu třiceti let proměnil. Češi si oblíbili zeleninu, ovoce, obiloviny a luštěniny. Méně začali konzumovat maso, mléko, cukr a brambory. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kilogramu méně než v roce 1989.
Mödlareuth

Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice

Celý svět si nedávno připomínal 30. výročí pádu Berlínské zdi, která ze dne na den rozdělila nejen německou metropoli, nýbrž i rodiny a přátele. Bariéry však za Studené války neprocházely pouze městy, nýbrž i vesnicemi. Příkladem je Mödlareuth, malá obec ležící na pomezí Bavorska a Durynska. O té informovala britská rozhlasová stanice BBC.

Více souvisejících

30 let od sametové revoluce 17. listopad 1989 Václav Havel Alexander Dubček Komunismus historie

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 47 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua označila rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o vydání zatykače za „absurdní a falešné lži“ a za „antisemitské“. UVedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy