Bratislava - Slováci hodnotí vojenskou invazi do Československa vojsky v srpnu 1968 negativně, jejich postoj k této události je ale méně kritický než u obyvatel Česka. Češi si totiž podle socioložky Zory Bútorové více pamatují i stinné stránky historie.
"Nepochybně (Slováci) vnímají, že to byl násilný brutální zásah zvenčí do vývoje jedné relativně samostatné země. Tanky se zapsaly velmi negativně. Na druhé straně si (obyvatelé Slovenska) ne celkem uvědomují celkový kontext a co bylo potlačeno," uvedla socioložka a analytička bratislavského Institutu pro veřejné otázky.
"Český pohled je vyhraněnější. To znamená, že odmítání okupace je ostřejší. Naopak, hodnocení pražského jara je pozitivnější. Na Slovensku jakoby ani nebylo jasné, o co v pražském jaru šlo, navzdory tomu, že postava Alexandera Dubčeka je hodnocena pozitivněji než v České republice," míní Bútorová, která se podílela na dřívějším česko-slovenském průzkumu veřejného mínění ohledně významných událostí ve společné historii obou států.
Dubček patří na Slovensku spolu se spoluzakladatelem Československa Milanem Rastislavem Štefánikem k nejlépe hodnoceným osobnostem novodobých dějin země. "Samotný pokus dát režimu lidštější tvář hodnotí lidé příznivě, patrně jako generační šanci, kterou bylo potřeba využít, ačkoliv se to ukázalo jako nerealistické. Zároveň je (Dubček) jednou z mála slovenských osobností a politiků, kteří jsou uznáváni v zahraničí," řekla socioložka.
Češi si podle Bútorové více pamatují i stinné stránky historie. "Je to výsledek rovněž toho, že se to i kulturou, dokumenty a větší mediální přítomností těchto témat neustále zdůrazňuje. Slovensko má po roce 1989 dvě období totality, se kterými se musí vyrovnat - období Slovenského státu a období komunismu. Byť se již mnoho udělalo, stále nás čeká kritické vyrovnání s tím obdobím (komunismu)," uvedla Bútorová.
Socioložka upozornila, že postoje slovenské veřejnosti k historickým událostem jsou důležité i pro současnost. "Pokud si lidé nemohou vzpomenout, jakým způsobem fungovalo ohrožení zvenčí, pokud neumějí nahlížet na dnešní Rusko i očima toho, co jsme zažili před 50 lety, tak jsou náchylní ke konspiračním teoriím. To potvrzují i dnešní výzkumy, že Slovensko patří mezi země, ve kterých se poměrně dobře daří vlivům zvenčí," řekla Bútorová.
Související
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Slovensko , Srpen 1968 , Alexander Dubček
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák