Akční program KSČ byl impulzem ke změnám, sovětské tanky tomu učinily přítrž

Praha - Ústřední výbor KSČ (ÚV KSČ) na svém dubnovém zasedání před 50 lety přijal Akční program KSČ, který znamenal výraznou změnu dosavadní politiky a obsahoval reformní koncepci socialismu. Pokus o "socialismus s lidskou tváří" však v srpnu 1968 zastavila invaze a začalo dlouhé normalizační období.

Dubnové zasedání ÚV KSČ bylo pokračováním zasedání z 28. března, které přijalo rezignaci prezidenta Antonína Novotného. Již v lednu komunistické vedení oddělilo nejvyšší stranické a státní funkce, tedy funkce prvního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky, které zastával Novotný, aby zabránilo soustřeďování moci v rukou jednoho člověka. Prvním tajemníkem ÚV KSČ, tedy šéfem komunistů, zvolilo Alexandra Dubčeka. Prezidentem republiky byl 30. března zvolen generál Ludvík Svoboda.

Akční program KSČ, který ÚV schválil 5. dubna, byl koncipovaný z pozic reformního komunismu. Reflektoval společenský vývoj v 60. letech, reagoval na krizi ekonomiky, kritiku stalinismu i na celkové mezinárodní uvolnění. Program kritizoval chyby a direktivně administrativní metody tehdejších vedoucích orgánů, potlačování demokratických práv a svobod, porušování zákonnosti a zneužívání moci. Požadoval překonání společenských antagonismů, intenzivní ekonomický rozvoj, vytvoření prostoru pro společenskou aktivitu a řešení vztahů Čechů a Slováků ve formě federativního uspořádání státu.

Zasedání také zvolilo nové předsednictvo ÚV a následující den prezident Svoboda přijal demisi vlády Jozefa Lenárta a pověřil sestavením nové vlády proreformního komunistu Oldřicha Černíka (vládu jmenoval 8. dubna). Reformní komunisté se prosadili i do čela Národního shromáždění (Josef Smrkovský) a Národní fronty (František Kriegel).

Změny v Československu však narazily na odpor tehdejšího Sovětského svazu. Moskva zaktivizovala i představitele komunistických stran v dalších svých evropských satelitech (Polsko, NDR, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko). Ti se v červenci sešli ve Varšavě (bez účasti čs. zástupců) a v tzv. varšavském dopisu vyjádřili znepokojení nad růstem údajné kontrarevoluční aktivity v Československu. Dopis obsahoval i ultimativní požadavky a tvrzení, že "to už není jen vaše věc". Od postoje těchto zemí se distancoval rumunský vůdce Nicolae Ceaušescu.

Čeští komunisté k dopisu schválili odmítavé stanovisko. Následovala jednání Dubčeka se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem a řada dalších schůzek. Sovětská strana apelovala na vedení KSČ, aby si uvědomilo "internacionální odpovědnost za osud socialismu v zemi a rozhodně čelilo vzrůstajícímu kontrarevolučnímu nebezpečí".

Dubček odmítl Sovětským svazem požadované personální změny ve vedení KSČ a státu. Na schůzce představitelů států Varšavské smlouvy v Bratislavě 3. srpna pak zástupce konzervativních čs. komunistů Vasil Bilak předal Brežněvovi tzv. zvací dopis, který měl zdůvodnit vojenskou intervenci. Na jednání pětice generálních tajemníků stran států Varšavské smlouvy 18. srpna v Moskvě pak Brežněv seznámil účastníky s dopisy z 3. a 17. srpna (ten byl osobním dopisem od Antonína Kapka) a zúčastnění pak podepsali protokol, který znamenal politické rozhodnutí o invazi do Československa.

Brutální vpád vojsk Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy (Polska, NDR, Maďarska a Bulharska) v noci z 20. na 21. srpna pak ukončil veškeré reformní snahy v Československu a k moci vrátil konzervativní, Moskvě zcela poddané, představitele KSČ.

Související

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

Více souvisejících

Komunismus Alexander Dubček Srpen 1968 historie Leonid Brežněv (sovětský vůdce)

Aktuálně se děje

před 27 minutami

včera

včera

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Britové si připomněli teror v Londýně. Král ocenil, jak se národ vzpamatoval

Je to 20 let, co se datum 7. července smutně a nesmazatelně zapsalo do britských dějin. Král Karel III. u příležitosti výročí teroristických útoků v Londýně odsoudil tyto nesmyslné akty zla a vyzval lidi, aby se společně postavili těm, kteří se je snaží rozdělovat. Informovala o tom BBC. V hlavním městě království se dnes uskuteční řada vzpomínkových akcí. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump udělal z USA obchodního vyvrhele. Řešením je vyloučení z WTO

Americký prezident Donald Trump vkročil do mezinárodní politiky, zejména v oblasti obchodu, velmi agresivním způsobem a zásadně narušil dosavadní fungování globálního systému. Profesorka Kristen Hopewellová z Univerzity Britské Kolumbie nastínila možné řešení, jak Spojené státy přimět k dodržování mezinárodních pravidel – jejich vyloučení ze Světové obchodní organizace (WTO).

včera

včera

Patrik Schick

Brankář Kovář je blízko odchodu do PSV Eindhoven. Schick bude v Leverkusenu pokračovat

Vypadá to, že až odstartuje nadcházející sezóna německé Bundesligy, z českých legionářů zbyde v Leverkusenu už jen útočník Patrik Schick. Jak totiž informuje německý časopis Kicker, o služby dalšího českého reprezentanta, brankáře Matěje Kováře, projevil zájem nizozemský PSV Eindhoven. Přestože oficiálně ještě není nic potvrzené, v zákulisí se už mluví o tom, že se na přestupu již obě strany dohodly. Nyní pětadvacetiletý gólman absolvuje zdravotní prohlídku, aby pak mohl podepsat smlouvu.

včera

Aktualizováno včera

Do Prahy přijel končící polský prezident Andrzej Duda. (7.7.2025) Prohlédněte si galerii

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel

Končící polský prezident Andrzej Duda přijel v pondělí na návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho přijal český protějšek Petr Pavel. Duda za několik týdnů skončí ve funkci, nahradí ho vítěz nedávných prezidentských voleb Karol Nawrocki. 

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

20 let od útoků v Londýně stále nejsme v bezpečí. DIY útoky jsou hůře zachytitelné, radikalizace probíhá přes internet

Přesně před dvaceti lety zasáhla Londýn série teroristických útoků, které si vyžádaly 52 mrtvých a stovky zraněných. Islamisté odpálili nálože v metru i autobusu a způsobili nejhorší útok v Británii od války. Tragédie vedla k zásadní reformě bezpečnostních opatření i posílení pravomocí rozvědky. Navzdory pokroku však podle expertů riziko DIY útoků osamělých útočníků přetrvává a nulové nebezpečí terorismu je i nadále nedosažitelné.

včera

včera

Zvláštní zachycení deště

Extrémně deštivé počasí. Meteorologové zmínili scénář pro úterý a středu

Počasí v Česku prochází po uplynulém víkendu patrnou změnou. Ochladilo se, ale to nebude všechno. V úterý a ve středu očekávají meteorologové na severu či východě Moravy a hlavně ve Slezsku potenciálně zajímavou dešťovou situací. Nedělní výstupy modelu Aladin naznačují lokálně i velmi extrémní úhrny, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Texas zasáhly ničivé povodně. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu mají už 82 obětí. Nebezpečí stále nepominulo, tragická bilance poroste

Nejméně 82 lidí zahynulo při katastrofálních povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe ve středním Texasu. Hladina stoupla až o šest metrů a během několika hodin napršelo tolik, co za celé léto. Nejvíce obětí hlásí okres Kerr, kde voda smetla i dětský tábor. Úřady varují, že bilance poroste. Do pátracích a záchranných operací se zapojila Národní garda i federální složky. V oblasti nadále panuje hrozba silných dešťů a záplav.

včera

Prezident Trump

Trump hrozí cly všem zemím podporujícím BRICS. Problémy by způsobil Američanům

Americký prezident Donald Trump oznámil plán zavést nová cla na všechny státy podporující skupinu BRICS, kterou Spojené státy vnímají jako rostoucí hrozbu pro své zájmy. Dodatečná cla mají bez výjimek zasáhnout desítky zemí a mohou výrazně zdražit dovoz zboží do USA. Trump varoval, že pokud nedojde k dohodám, opatření vstoupí v platnost 1. srpna. 

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Izraelci znovu zaútočili. Zasáhli cíle v Jemenu, následovala odveta

Izrael podnikl v regionu další vojenský úder. Konkrétně zaútočil na tři přístavy a elektrárnu v té části Jemenu, kterou ovládají Húsiové. Informovala o tom BBC. Útok potvrdil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle jeho slov byla jedním z cílů komerční loď Galaxy Leader, které se rebelové zmocnili před dvěma lety. 

Aktualizováno včera

Z Muska je troska. Trump nešetří kritikou kvůli vzniku nové politické strany

Americký prezident Donald Trump se ostře vymezil vůči zakladateli Tesly Elonu Muskovi, který v uplynulých dnech oznámil záměr založit novou politickou stranu. Jejich někdejší spojenectví se tak již definitivně rozpadá. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy