Praha - Ústřední výbor KSČ (ÚV KSČ) na svém dubnovém zasedání před 50 lety přijal Akční program KSČ, který znamenal výraznou změnu dosavadní politiky a obsahoval reformní koncepci socialismu. Pokus o "socialismus s lidskou tváří" však v srpnu 1968 zastavila invaze a začalo dlouhé normalizační období.
Dubnové zasedání ÚV KSČ bylo pokračováním zasedání z 28. března, které přijalo rezignaci prezidenta Antonína Novotného. Již v lednu komunistické vedení oddělilo nejvyšší stranické a státní funkce, tedy funkce prvního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky, které zastával Novotný, aby zabránilo soustřeďování moci v rukou jednoho člověka. Prvním tajemníkem ÚV KSČ, tedy šéfem komunistů, zvolilo Alexandra Dubčeka. Prezidentem republiky byl 30. března zvolen generál Ludvík Svoboda.
Akční program KSČ, který ÚV schválil 5. dubna, byl koncipovaný z pozic reformního komunismu. Reflektoval společenský vývoj v 60. letech, reagoval na krizi ekonomiky, kritiku stalinismu i na celkové mezinárodní uvolnění. Program kritizoval chyby a direktivně administrativní metody tehdejších vedoucích orgánů, potlačování demokratických práv a svobod, porušování zákonnosti a zneužívání moci. Požadoval překonání společenských antagonismů, intenzivní ekonomický rozvoj, vytvoření prostoru pro společenskou aktivitu a řešení vztahů Čechů a Slováků ve formě federativního uspořádání státu.
Zasedání také zvolilo nové předsednictvo ÚV a následující den prezident Svoboda přijal demisi vlády Jozefa Lenárta a pověřil sestavením nové vlády proreformního komunistu Oldřicha Černíka (vládu jmenoval 8. dubna). Reformní komunisté se prosadili i do čela Národního shromáždění (Josef Smrkovský) a Národní fronty (František Kriegel).
Změny v Československu však narazily na odpor tehdejšího Sovětského svazu. Moskva zaktivizovala i představitele komunistických stran v dalších svých evropských satelitech (Polsko, NDR, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko). Ti se v červenci sešli ve Varšavě (bez účasti čs. zástupců) a v tzv. varšavském dopisu vyjádřili znepokojení nad růstem údajné kontrarevoluční aktivity v Československu. Dopis obsahoval i ultimativní požadavky a tvrzení, že "to už není jen vaše věc". Od postoje těchto zemí se distancoval rumunský vůdce Nicolae Ceaušescu.
Čeští komunisté k dopisu schválili odmítavé stanovisko. Následovala jednání Dubčeka se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem a řada dalších schůzek. Sovětská strana apelovala na vedení KSČ, aby si uvědomilo "internacionální odpovědnost za osud socialismu v zemi a rozhodně čelilo vzrůstajícímu kontrarevolučnímu nebezpečí".
Dubček odmítl Sovětským svazem požadované personální změny ve vedení KSČ a státu. Na schůzce představitelů států Varšavské smlouvy v Bratislavě 3. srpna pak zástupce konzervativních čs. komunistů Vasil Bilak předal Brežněvovi tzv. zvací dopis, který měl zdůvodnit vojenskou intervenci. Na jednání pětice generálních tajemníků stran států Varšavské smlouvy 18. srpna v Moskvě pak Brežněv seznámil účastníky s dopisy z 3. a 17. srpna (ten byl osobním dopisem od Antonína Kapka) a zúčastnění pak podepsali protokol, který znamenal politické rozhodnutí o invazi do Československa.
Brutální vpád vojsk Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy (Polska, NDR, Maďarska a Bulharska) v noci z 20. na 21. srpna pak ukončil veškeré reformní snahy v Československu a k moci vrátil konzervativní, Moskvě zcela poddané, představitele KSČ.
Související

Spartakiády začaly před 70 lety. Komunistům sloužily k propagandě i manipulaci

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy
Komunismus , Alexander Dubček , Srpen 1968 , historie , Leonid Brežněv (sovětský vůdce)
Aktuálně se děje
před 27 minutami

Počasí na měsíc. Nejtepleji má být na přelomu července a srpna
včera

Panika v letadle na Mallorce. Cestující skákali z křídla, šest lidí skončilo v nemocnici
včera

Šimkovičová se nezavděčí. Úřad dal na festival miliony, ministryni vypískali
včera

Britové si připomněli teror v Londýně. Král ocenil, jak se národ vzpamatoval
včera

Trump udělal z USA obchodního vyvrhele. Řešením je vyloučení z WTO
včera

Metrem se na Staroměstskou nedostanete. Stanice je do odvolání uzavřena
včera

Brankář Kovář je blízko odchodu do PSV Eindhoven. Schick bude v Leverkusenu pokračovat
včera

Agresivní včely napadly lidi ve Francii. Důchodci se zastavilo srdce
Aktualizováno včera

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel
včera

Další podezřelá smrt v Rusku. Starovojt zemřel v den, kdy ho Putin odvolal
včera

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron
včera

Policie odvolala pátrání po synovci herce Rychlého. Přihlásil se sám
včera

Až 200 milimetrů. Deštivé počasí udeří v Česku naplno, hrozí velká voda
včera

20 let od útoků v Londýně stále nejsme v bezpečí. DIY útoky jsou hůře zachytitelné, radikalizace probíhá přes internet
včera

Netanjahu míří do Bílého domu. Dohoda o příměří v Gaze je blízko, zásluhy chce převzít Trump
včera

Extrémně deštivé počasí. Meteorologové zmínili scénář pro úterý a středu
včera

Povodně v Texasu mají už 82 obětí. Nebezpečí stále nepominulo, tragická bilance poroste
včera

Trump hrozí cly všem zemím podporujícím BRICS. Problémy by způsobil Američanům
včera

Izraelci znovu zaútočili. Zasáhli cíle v Jemenu, následovala odveta
Aktualizováno včera
Z Muska je troska. Trump nešetří kritikou kvůli vzniku nové politické strany
Americký prezident Donald Trump se ostře vymezil vůči zakladateli Tesly Elonu Muskovi, který v uplynulých dnech oznámil záměr založit novou politickou stranu. Jejich někdejší spojenectví se tak již definitivně rozpadá.
Zdroj: Jakub Jurek