Leonid Brežněv (sovětský vůdce)

Rusko, Kreml Původní zpráva

Ideologie, nebo velmocenská identita? Nad zdroji zahraniční politiky Moskvy

Minulý týden navštívil Prahu britský historik sovětského původu Sergej Radčenko. Tuzemským odborníkům i zájemcům z řad veřejnosti mimo jiné představil svou poslední knihu „To Run the World“ (Vládnout světu), která přináší nový pohled na motivaci sovětské zahraniční politiky během studené války. Radčenkova zjištění jsou přitom důležitá i pro pochopení zdrojů jednání současného Ruska. Nedávají však mnoho důvodů k optimismu.
Afghanistán, ilustrační foto Komentář

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 
Leonid Iljič Brežněv, byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR. Komentář

Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin. 
Leonid Iljič Brežněv byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR. Komentář

Brežněv zemřel před 40 lety. Češi si ho pojí se srpnem 1968, jeho éru si rozhodně nelze idealizovat

Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, se završil životní příběh Leonida Brežněva, sovětského komunistického politika, jehož jméno si drtivá většina české populace pojí především s rozhodnutím vojensky intervenovat proti reformnímu procesu v Československu v srpnu 1968. Brežněvova vláda byla ovšem o poznání mnohovrstevnatější a plná rozporů. To je ostatně jeden z důvodů, proč z průzkumu v Rusku provedeného v roce 2013 nezávislým Levadovým centrem vyšel Brežněv jako nejoblíbenější sovětský, potažmo ruský vládce minulého století.
Vladimír Putin

Nepřeceňujme Putinovy údajné úspěchy, apeluje profesor. Odkazuje na Brežněva

NÁZOR - I ti, kteří s Vladimirem Putinem obecně nesouhlasí, považují jeho zahraniční politiku za poměrně úspěšnou, upozorňuje politolog Mark N. Katz v komentáři pro server National Interest. Profesor z George Mason University ale Putinovo období komparuje s vládou sovětského vůdce Leonida Brežněva, která je naopak nazývána érou stagnace.
Leonid Iljič Brežněv, byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR.

Před 40 lety vpadla vojska SSSR do Afghánistánu, následky války pociťuje svět dodnes

Před 40 lety, 27. prosince 1979, vpadla do Afghánistánu sovětská armáda, aby sesadila samozvaného revolucionáře Háfizulláha Amína a nastolila Moskvě poplatnější komunistický režim. Středoasijská země se tak stala dalším kolbištěm studené války, kde na straně jedné bojovaly sovětské okupační jednotky spolu s afghánským vládním vojskem proti mudžáhidům, tajně podporovanými zejména Pákistánem, USA a Íránem. Klid zbraní po stažení sovětských vojsk v roce 1989 nenastal. Konflikt, který si vyžádal milion obětí, přerostl ve válku občanskou.
Leonid Iljič Brežněv, byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR.

50 let od pokusu o atentát na Brežněva: Sovětského vůdce chtěl zabít mladý voják

Ruská média si dnes připomněla 50. výročí neúspěšného atentátu na někdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva, k němuž došlo při cestě vládní kolony do Kremlu na setkání se sovětskými kosmonauty. Útok z ledna 1969, jehož strůjcem byl leningradský voják Viktor Iljin, se minul účinkem, protože auto s komunistickým předákem buď změnilo trasu nebo cestovalo na chvostu kolony. Iljin byl označen za nepříčetného a odsouzen na 20 let, z vězení vyšel v roce 1990.
Leonid Iljič Brežněv, byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR.

Jak bohatý byl ve skutečnosti Brežněv? Tomuhle se nechce ani uvěřit

Sovětští vůdci se běžným občanům zdáli všemocní a žijící v luxusu. Nejpověstnější byl v tomto směru Leonid Brežněv. Nikdo ale nevěděl, kde končí fámy a kde začíná pravda, napsal ruský internetový list Gazeta.ru. O Brežněvově libůstce kolovaly anekdoty. "Jaké jsou příznaky přecpávání se kaviárem? Srostlé obočí a nesrozumitelná řeč," pravil jeden z populárních vtipů v éře, která trvala 18 let. Jízlivý vtip odrážel podráždění nad životem sovětské elity, tak odlišným od běžného života.
okupace 1968

Hrátky s rokem 1968? Filipova interpretace čpí účelovostí, ale...

NÁZOR - Předseda komunistů Vojtěch Filip se vyjádřil v pro britský list The Guardian o roku 1968. Podle něj nemohlo za celou událost Rusko, ale bylo to rozhodnutí Sovětského svazu, v jehož čele stál Ukrajinec Leonid Brežněv a hlavní podíl na okupaci měly jednotky složené z Ukrajinců. Do okupace Sověty dohnaly především ostatní země sovětského bloku.
Československo během vpádu vojsk Varšavské smlouvy v čele s armádou SSSR (21. srpna 1968).

Zrada Československa. Soudruh Biľak před 50 lety předal SSSR zvací dopis

Praha - 3. srpna 1968 se v Bratislavě konala porada představitelů států Varšavské smlouvy (Bulharska, Maďarska, Polska, NDR, SSSR a Československa), na které byla přijata takzvaná Bratislavská deklarace. Vedení SSSR tehdy také dostalo od Vasila Biľaka takzvaný zvací dopis, kterým část československých komunistů žádala Sovětský svaz o pomoc s "kontrarevolucí".
Okupace 1968

Sovětská okupace Česka? Brežněv byl proti, pak se ale něco změnilo

Jméno bývalého sovětského vůdce Leonida Brežněva, který se narodil 19. prosince 1906, je nejvíce spojováno s obdobím stagnace SSSR. Za jeho vlády ale zároveň došlo k nárůstu síly na mezinárodní scéně a k aktivaci Brežněvovské doktríny omezené svrchovanosti socialistických zemí.
Alexander Dubček

Alexander Dubček, zakladatel "socialismu s lidskou tváří". Chorvatská média vzpomněla na kulaté výročí začátku Pražského jara

Záhřeb - Sdělovací prostředky v Chorvatsku ani po dlouhé době nezapomínají na někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka. Agentura Hina připomněla, že zanedlouho uplyne 50 let od chvíle, kdy vymyslel ideologii "socialismu s lidskou tváří". Jak píše chorvatská agentura, ten uvedou již brzy nemilosrdně v zapomnění ruské tanky.
Leonid Iljič Brežněv, byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR.

Před 35 lety zemřel Brežněv: Rád soudruhy líbal. Na ČSSR "trpěl", poslal do něj vojska

Moskva - Před 35 lety, 10. listopadu 1982, zemřel na srdeční zástavu Leonid Brežněv. Málokterý státník se stal terčem posměchu jako on. Hruď pokrytá vyznamenáními, polibky se spřízněnými soudruhy a husté obočí, tak se také vzpomíná na tohoto muže. Část Rusů ale na jeho éru vzpomíná s nostalgií. Pro Čechy a Slováky je tento politik navždy spojen s invazí vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka

Českou delegaci na červencovém summitu NATO, jejímž složením se musí zabývat i Ústavní soud, povede premiér Andrej Babiš (ANO). Tvrdí to ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který tak zjevně nesouhlasí s pohledem prezidenta Petra Pavla. 

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Tropické počasí ukončí bouřky. První udeří už dnes, varoval ČHMÚ

Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry. 

včera

včera

včera

Přelomový krok britského krále. Karel III. jako první odhalil daňové přiznání

Britský král Karel III. splnil, co slíbil. Ve čtvrtek jako první panovník Spojeného království v historii zveřejnil daňové přiznání. Poddaní se tak dozvěděli, že monarcha odvádí do rozpočtu miliony liber. Informovala o tom BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy