Před 40 lety, 27. prosince 1979, vpadla do Afghánistánu sovětská armáda, aby sesadila samozvaného revolucionáře Háfizulláha Amína a nastolila Moskvě poplatnější komunistický režim. Středoasijská země se tak stala dalším kolbištěm studené války, kde na straně jedné bojovaly sovětské okupační jednotky spolu s afghánským vládním vojskem proti mudžáhidům, tajně podporovanými zejména Pákistánem, USA a Íránem. Klid zbraní po stažení sovětských vojsk v roce 1989 nenastal. Konflikt, který si vyžádal milion obětí, přerostl ve válku občanskou.
Důvodů, které přiměly sovětské vedení Leonida Brežněva k vojenskému zásahu, bylo několik. Moskva se obávala přesahu íránské islámské revoluce do Afghánistánu. Domnívala se také, že Američané se chystají vybudovat v zemi vojenskou základnu. Sovětská vojska do země vpadla po sérii převratů, v nichž se u moci střídaly jednotlivé frakce prosovětsky orientované Lidové demokratické strany Afghánistánu (LDSA). Jeden z posledních vedl Háfizulláh Amín, který svrhl a nechal zavraždit sovětského spojence Núra Muhammada Tarakího.
Tvrdému jádru afghánských komunistů a také sovětskému vedení v čele s Leonidem Brežněvem se nelíbily diktátorské praktiky Amína, a sovětské politbyro se proto rozhodlo pro vojenský zásah.
Jednotky zvláštního nasazení sovětské armády a elitního bojového útvaru Alfa zahájily útok na prezidentský palác v Kábulu 27. prosince 1979. Amín byl popraven a ještě týž den byla Moskva nově dosazenou vládou (Revoluční radou) požádána o vyslání ozbrojené pomoci a do Afghánistánu neprodleně vjely sovětské jednotky připravené na hranicích.
Na Západě se zvedla proti sovětské invazi vlna protestů. Vpád ukončil desetiletí politického uvolňování v období studené války, zmražena byla také dohoda o odzbrojení SALT II. Několik desítek zemí v čele s USA a většinou dalších západních mocností se také na protest proti válce v Afghánistánu odmítlo účastnit olympijských her v Moskvě v roce 1980.
Příchod okupačních "bezvěreckých" vojsk vnímali s velkým rozhořčením i samotní Afghánci, z nichž většina nedůvěřovala ani vládě sovětského spojence Babraka Karmala, který býval velvyslancem v Československu. Odpor obyvatel prohlubovalo i chování sovětských jednotek.
Proti vládě v Kábulu a sovětské armádě zahájily boj muslimské gerily ze základen v Pákistánu. Po dvou letech se mudžáhidům podařilo uchytit na afghánském území. Jejich bojeschopnost byla umožněna materiální pomocí přicházející přes Pákistán z USA (americké protiletadlové střely Stinger byly klíčové v neutralizaci sovětských vzdušných sil), Íránu, Číny a Saúdské Arábie. Od roku 1986 let se Sověti, vyčerpaní gerilovým bojem, dostali do defenzívy a o rok později sovětské vedení přiznalo zvýšené ztráty a připustilo, že povstalci získali "dočasnou převahu".
Stažení sovětských jednotek z Afghánistánu nařídil Michail Gorbačov po svém nástupu k moci v roce 1985, kdy dal svým generálům jeden rok na vítězství. Gorbačovovo stahování z konfliktu, který nazval "naší krvácející ránou", trvalo čtyři roky (poslední sovětský voják opustil hornatou zemi 15. prosince 1989) a stálo životy dalších 7000 sovětských vojáků. Celkem v Afghánistánu zahynulo 14.454 sovětských vojáků, dalších přes 35.000 jich bylo zraněno a zmrzačeno. Do války bylo celkem nasazeno 545.000 sovětských vojáků.
Na afghánské straně si válka vyžádal kolem milionu obětí, přes pět milionů lidí uprchlo do Íránu a Pákistánu. Další ztráty na životech si po stažení sovětských vojsk vybral pokračující občanský konflikt, v němž sunnitské i šíitské frakce mudžáhidů bojovaly společně za sesazení prosovětského prezidenta Muhammada Nadžíbulláha. Po jeho odstranění v roce 1992 však obě skupiny začaly vést krvavou válku proti sobě. Z bojů nakonec vítězně vzešlo fundamentalistické hnutí Tálibán podporované Pákistánem, které v roce 1996 vyhlásilo na území Afghánistánu "plně islámský stát" sunnitského směru.
Vládu Tálibánu svrhla v listopadu 2001 mezinárodní koalice vedená Američany, kteří tak reagovali na teroristické útoky v USA z 11. září téhož roku, jejichž strůjci z teroristické sítě Al-Káida měli podporu afghánského režimu. Od té doby ovšem pozice Tálibánu sílí a nyní povstalci ovládají zhruba polovinu Afghánistánu. Loňský rok byl navíc podle OSN nejtragičtější, pokud jde o počet civilních obětí v Afghánistánu - o život přišlo 3804 civilistů včetně 900 dětí. Tálibán začal jednat o podmínkách ukončení občanské války s USA, rozhovory ale americký prezident Donald Trump kvůli zářijovému útoku v Kábulu zrušil.
Při nedávné návštěvě Afghánistánu ale Trump řekl, že Tálibán usiluje o dohodu a že věří, že chce i příměří. Během neohlášené návštěvy bez upřesnění oznámil výrazné snížení počtu amerických vojáků v zemi. V Afghánistánu v současnosti působí přibližně 20.000 zahraničních vojáků, z toho 14.000 jsou Američané. V zemi je i český kontingent. Afghánistánem prošlo od roku 2002 skoro 10.000 Čechů, 14 z nich zahynulo.
Související
Ideologie, nebo velmocenská identita? Nad zdroji zahraniční politiky Moskvy
Maďarské povstání 1956. Diktatura nebyla vůlí lidu, importovali ji Sověti, říká Bílý
Sovětský svaz , Afghanistán , Leonid Brežněv (sovětský vůdce) , historie , Tálibán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 44 minutami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 1 hodinou
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
včera
Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje
Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.
Zdroj: Libor Novák