KOMENTÁŘ | Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin. 

Průzkumy veřejného mínění provedené v post-sovětském prostoru v posledním čtvrtstoletí konstantně ukazují značnou nostalgii po brežněvismu. V roce 1999 jej označilo suverénně nejvíce ruských respondentů (51 %) za období, kdy se v Rusku ve dvacátém století "žilo běžným lidem nejlépe". O sedm let později ještě o 10 % více respondentů v Rusku považovalo tuto éru za přínosnou pro jejich zemi. Průzkum v roce následujícím odhalil, že největší část ruské populace by chtěla ve dvacátém století žít právě v této etapě. 

Oblibě se netěší pouze doba samotná, ale i její čelní představitel. Z průzkumu popularity sovětských a post-sovětských lídrů v roce 2013 vyšel Brežněv s 56 % jako vítěz. Průzkum z roku 2018 naznačil, že Brežněv se těší nezanedbatelným sympatiím nejen v Rusku, ale také na své rodné Ukrajině. Přestože se jako Ukrajinec neidentifikoval a jeho identita byla rusko-sovětská, pozitivně jej vnímalo 47 % ukrajinských respondentů, což byl nejlepší výsledek z historických osobností. 

V čem hledat příčinu, že období, které je v odborné literatuře i západním veřejném prostoru spojováno se stagnací, nehybností a v neposlední řadě také vojenskými zásahy Moskvy v Československu a Afghánistánu, vnímá obyvatelstvo post-sovětských zemí jako nejzářnější léta nedávné minulosti? Odpověď může paradoxně spočívat právě ve zdánlivé nehybnosti brežněvismu, která v kontextu moderních ruských dějin neznamenala jen tolik vyzdvihovanou stagnaci, ale především vzácnou stabilitu. 

Brežněv se sice k moci dostal díky převratu, který ale neměl výraznou krvavou stopu. Svržený Chruščov byl pod argumentem vysokého věku a podlomeného zdraví odstaven z veřejného života, nové vedení země fungovalo víceméně až do Brežněvovy smrti na kolektivní bázi. Na rozdíl od boje o nástupnictví po Stalinovi nyní nenásledoval žádný z vrcholných činitelů osud Lavrentije Beriji, který byl v roce 1953 popraven a jeho okolí vystaveno represím.  

Od svých předchůdců v čele komunistické strany se Brežněv odlišoval mimo jiné snahou nastolovat konsensus mezi jednotlivými mocenskými klikami sovětského systému. Jako zkušený aparátčík zpravidla neprosazoval opatření, proti kterým existovala ve vládnoucí skupině významná opozice. Ačkoliv počátkem 70. let posílil natolik, že určoval linii sovětské politiky, dokázal naslouchat radám svého okolí. Na rozdíl od Stalina – ale i Chruščova – umožňoval spolupracovníků, aby mu oponovali a projevovali odlišný názor. Brežněvův osobní kult sice v postupem času dosáhl mimořádných rozměrů, neměl však despotický charakter. 

Neznamená to, že by brežněvismus nevyužíval represe. Eliminoval ostatně část liberalizačních trendů Chruščovovy vlády. Nedošlo sice k restaurování stalinismu, nicméně mocenský a ideologický monopol komunistické strany zesílil. Například chruščovovský modelu cenzury vystřídala přímá perzekuce kritických autorů a umělců. Pod tlak se dostal i disent, který se v Sovětském svazu začal formovat koncem 50. let. 

Na rozdíl od minulosti, kterou nezanedbatelná část obyvatel Sovětského svazu stále pamatovala, nemělo násilí během Brežněvovy vlády bezohledný a plošný ráz. Užívalo se cíleně, proti kritikům a odpůrcům statutu quo. Existovala snaha, aby nebylo přítomné ve veřejném životě. Svéráznou (a pochopitelně velmi krutou) taktikou se stalo zavírání nepohodlných osob do psychiatrických léčeben. Sovětské disidentské hnutí navíc bylo v této době v poměru k celkové populaci malé, roztříštěné a tvořili jej zpravidla intelektuálové, kteří byli specifickým segmentem sovětské společnosti. 

Běžný sovětský občan tak represe nepociťoval přímo, vnímal především snahu brežněvovského vedení o stabilitu, která kontrastovala s otřesy předchozího období. Chruščovovu impulzivní vládu charakterizoval sled radikálních a rychle, ne-li chaoticky se střídajících vnitropolitických kampaní. Brežněvova politika – obzvlášť po roce 1968, kdy i na základě zkušenosti s pražským jarem bylo tabuizováno jakékoliv hlubší reformní úsilí – usilovala o kontinuitu. V první polovině 70. let pak sovětské hospodářství kladlo do té doby nevídaný důraz na spotřební průmysl a zvyšování životní úrovně se stalo jedním z klíčových bodů Brežněvovy domácí politiky. 

Jistě, brežněvovská snaha o údržbu měla za následek mimo jiné skutečnost, že Sovětský svaz začal ještě více ztrácet ekonomický a technologický krok se Západem. Z dlouhodobé krize se nedařilo vyvézt ani zemědělství. Stát, který se prezentoval jako světová supervelmoc, si tak nedokázal zajistit potravinovou soběstačnost. Obrovské výdaje nadále proudily do vojenské oblasti a na mamutí, problematicky realizovatelné projekty. Růst produkce zaostával za zvyšováním mezd, což vytvářelo poptávku po zboží, které chybělo. Důsledkem byl rozmach korupce a černého trhu, do něhož se zapojili i Brežněvovi blízcí příbuzní. Absence inovací a efektivnějších technologií byla suplována extenzivním růstem, který vedl mimo jiné ke značným ekologickým škodám. 

I tak šlo ve srovnání s tím, co zažívalo sovětské obyvatelstvo v minulosti – a následně v posledních, řekněme, třinácti letech 20. století – o dobu prosperity, byť nikterak vysoké. Byla rovněž vzácným obdobím míru v sovětských dějinách. Prvních patnáct let Brežněvovy vlády Moskva nevadla žádnou válku (nepočítáme-li rychlou intervenci v Československu v roce 1968 a omezené pohraniční střet s Čínou v roce následujícím). Brežněvovská diplomacie také na dlouhou podstatně zmírnila studenoválečné napětí. Velké krize, během kterých hrozil i v důsledku Chruščovova avanturismu globální jaderný konflikt, se zdály záležitostí minulosti, aniž by Sovětský svaz přišel o všeobecně respektovaný status supervelmoci. 

V uvedeném světle není těžké identifikovat zdroje nostalgie po brežněvismu v post-sovětském prostoru. Jsou v banální: v kontextu bouřlivých a pochmurných dějin dvacátého století nabídl tamnímu obyvatelstvu o něco lepší životní podmínky, stabilitu a jistoty okořeněné pocitem příslušnosti k velké a silné zemi. Na druhou stranu, následný postupný propad do materiální nouze, chaosu a s ním spojený úpadek světového vlivu však měl své kořeny i v tolik zmiňované stagnaci, kterou byl tento dočasný "komfort" vykoupen. Tato souvislost obdivovatelům Leonida Brežněva a jeho doby zpravidla uniká. Brežněvova popularita paradoxně odráží i deziluzi z pozdějších problémů, ke kterým svou politikou nezanedbatelně přispěl. 

Související

Donald Trump Komentář

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.
Sociální sítě, ilustrační fotografie. Komentář

Opusťme americké korporátní sociální sítě. Variant je dost v Evropě i USA

Běžní lidé po celém světě se vydali do obchodního boje s administrativou Donalda Trumpa v USA. Zatímco Kanaďané masově blokují americké produkty v obchodech, Evropané k tomu mohou přistoupit jinak – opustit americké korporátní sociální sítě a podpořit buď ty evropské, nebo nekontrolované mediálními magnáty.

Více souvisejících

komentář Leonid Brežněv (sovětský vůdce)

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Donald Trump

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

před 56 minutami

Jun Sok-jol

Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump si může dovolit všechno, chová se jako král. Proč ho nikdo nezastaví, ptají se Američané

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zavést plošná cla ve výši 10 procent na většinu dováženého zboží a ještě přísnější sazby na některé vybrané země vyvolalo silnou reakci jak v zahraničí, tak i mezi obyčejnými Američany. Zatímco administrativa prezentuje nové opatření jako cestu k „ekonomickému osvobození“, mnozí občané Spojených států mají z nových tarifních politik obavy. Redakce BBC oslovila Američany, aby zjistila, jak vnímají dopady Trumpových cel na jejich každodenní životy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volkswagen

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.

včera

včera

Volkswagen

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl

Ve čtvrtek vstoupilo v platnost nové 25% clo na dovážené automobily, které je součástí širší obchodní ofenzivy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho cílem je oživit domácí výrobu a posílit pozici amerických továren na úkor zahraniční konkurence. Jenže trh s automobily jeho kroky bolí už teď. Zasažen bude také český průmysl, jak pro EuroZprávy.cz potvrdil výkonný ředitel Svazu automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

včera

Ilustrační fotografie

Ne America First, ale America Alone. Obchodní asociace ostře kritizují Trumpa, propadá se i Adidas nebo Amazon

Prezidentka německého Sdružení automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müller uvedla, že tato politika znamená zásadní odklon Spojených států od pravidel světového obchodu. „Tohle není ‘America First’, to je ‘America Alone’,“ prohlásila Müller. Nová cla zavádějí 25% sazbu na dovoz evropských automobilů do USA a 20% clo na veškerý další vývoz z EU.

včera

včera

včera

Marek Výborný

Česko zavádí opatření kvůli slintavce a kulhavce. Omezí dopravu a povolá vojenské veterináře

Česká vláda dnes schválila mimořádná opatření zaměřená na prevenci zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Do kontrol na hranicích se zapojí až dvacet vojenských veterinářů s potřebnou technikou, kteří budou pomáhat Státní veterinární správě (SVS) při monitorování přepravovaných zvířat a zemědělských produktů. Opatření by mělo vstoupit v platnost již tento týden.

včera

včera

včera

Proč tolik lží? Trumpova tabulka nedává smysl z žádného úhlu pohledu

Středeční projev amerického prezidenta Donalda Trumpa byl opět směsicí nepřesností a zavádějících tvrzení – v některých případech dokonce přímo lží. Zaměřili jsme se na několik z nich, včetně tabulky s údajnými „recipročními celními opatřeními“, kterou během projevu prezentoval. Při pohledu na uvedená čísla to působí, jako by při jejím sestavování využil generátor náhodných čísel.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy