Neviditelná, ale o to zákeřnější. Evropa čelí novému druhu války s Ruskem

Zástupce velitele finské pobřežní stráže Ilja Iljin, který dříve zachraňoval trosečníky, dnes pátrá po sabotérech. Spolu s flotilou lodí, vrtulníků a radarových systémů hlídkuje v oblasti Baltského moře, která svou rozlohou odpovídá Belgii. Jenže i přes veškerou snahu byly za posledních 18 měsíců v oblasti Finského zálivu zaznamenány dva sabotáže, celkem v Baltském moři od roku 2022 došlo ke šesti podobným incidentům a bylo poškozeno 11 podmořských kabelů.

Zatímco útoky nevedly k rozsáhlým výpadkům, vyvolávají podle webu Politico otázky: Co když příště půjde o koordinovanou a ničivější operaci? Co když Rusko testuje možnosti, jak ochromit Evropu bez přímé vojenské konfrontace?

Ministr energetiky Litvy Žygimantas Vaičiūnas popsal situaci jako "novou realitu", která může otřást energetickými trhy, podniky i spotřebiteli. Přestože neexistuje jednoznačný důkaz, že za incidenty stojí Moskva, podezření je silné. Pro Rusko je přínosné už jen vyvolávat nejistotu — možnost útoku je totiž někdy stejně účinná jako útok samotný.

Podmořské kabely, ať už datové nebo elektrické, jsou snadno zranitelné. V Baltském moři, kde je průměrná hloubka pouhých 52 metrů, stačí k jejich přerušení spustit kotvu. Tak tomu bylo například v prosinci, kdy loď Eagle S poškodila několik kabelů u finského pobřeží.

Opravy jsou náročné – trvají týdny až měsíce a jejich cena může dosáhnout až 150 milionů eur. Celosvětově existuje jen asi 80 plavidel schopných podobné opravy provést.

Od výbuchu plynovodu Nord Stream v roce 2022 (který je stále předmětem vyšetřování) došlo k dalším útokům na infrastrukturu mezi Švédskem, Finskem, Německem, Lotyšskem a Estonskem. Nedávno byl znovu poškozen kabel spojující Berlín a Helsinky.

Experti varují, že Evropa není schopná všechny potenciální pachatele odhalit. Některé incidenty mohou být náhodné, jiné však jasně vzbuzují podezření — například zapojení čínské tankeru Yi Peng 3 v přerušení dvou kabelů loni v listopadu.

NATO a EU zvyšují ostražitost. Aliance spustila program Baltic Sentry s nasazením fregat, hlídkových letadel a námořních dronů. EU plánuje investovat přes 500 milionů eur do nové infrastruktury a opravných plavidel. Země jako Estonsko a Litva uvažují o zákonech, které by jim umožnily zasahovat i mimo své teritoriální vody.

Finsko považuje ochranu infrastruktury za součást obranného plánování a připravuje se i na nejhorší scénáře. „Musíme být připraveni vždy,“ řekla ministryně životního prostředí Sari Multala.

Přesto však naráží na právní překážky. Mezinárodní právo omezuje pravomoci států za hranicí 12 námořních mil. Například Čína odmítla plnou kontrolu lodi Yi Peng 3, ačkoliv kotvila mezi Švédskem a Dánskem.

Zatímco se Evropa připravuje, Rusko může dál využívat tzv. šedou zónu — úroveň aktivity těsně pod prahem války. Tyto útoky — obtížně prokazatelné a levné — zvyšují pocit zranitelnosti.

„Vidíme jasnou eskalaci,“ varuje odborník Christian Bueger. „Je to strategický pokus podkopat stabilitu a zvýšit pocit nejistoty ve společnosti.“ Přidá-li se k tomu ztráta důvěry v americké bezpečnostní garance pod prezidentem Trumpem, situace se může ještě zhoršit.

Evropa čelí novému druhu války – neviditelné, tiché, ale o to zákeřnější. A čas, jak se zdá, hraje proti ní.