Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?

Válka na Ukrajině se pro ruské muže stala inzerovanou pracovní příležitostí, srovnatelnou s jakoukoli jinou profesí. Náborové nabídky pro službu na frontě se objevují na komunikační platformě Telegram, kde slibují náborové bonusy až do výše padesáti tisíc dolarů (milion korun). To jsou v zemi s průměrnými měsíčními platy pod tisíc dolarů (20 tisíc korun) život měnící částky. K finančním pobídkám se přidávají i přísliby úlev od dluhů, bezplatné péče o děti pro rodiny vojáků a garantované univerzitní vzdělání pro jejich potomky.

Pro mnoho mužů, kteří nemají co ztratit, se fronta stala posledním možným zaměstnavatelem. Dřívější překážky jako záznamy v trestním rejstříku, nemoci či dokonce HIV již nejsou automatickým důvodem k odmítnutí. Za záplavou těchto nabídek stojí koordinovaný náborový systém, který je řízen prostřednictvím více než osmdesáti regionálních vlád Ruské federace. Kreml tlačí na regiony, aby zajistily potřebné lidské zdroje, a tak se z nich staly de facto náborová centra, která spolu navzájem soutěží o smluvní vojáky.

To, co začalo jako dočasné řešení válečné situace, přerostlo v polokomerční náborový průmysl. Ten je poháněn federálními bonusy i místními rozpočty, které umožňují regionálním úřadům najímat personální agentury. Ty následně využívají náboráře na volné noze, kteří inzerují on-line, prověřují uchazeče a provádějí je celým procesem odvodu.

Tento trh práce v obranném sektoru je pečlivě sledován západními zeměmi. Pokračující růst ruské armády – navzdory ztrátám přibližně jednoho milionu vojáků, kteří byli od roku 2022 zabiti nebo těžce zraněni – ohromuje zpravodajské služby a znepokojuje diplomaty. Tento vývoj je považován za klíčový pro pochopení ruského postoje při mírových jednáních a možného budoucího rozšiřování agrese na sousední území.

Bývalý ředitel CIA David Petraeus uvedl, že pokud bude Putin schopen nadále financovat obrovské náborové bonusy a platby pozůstalým, může Rusko udržet nákladnou a zdlouhavou kampaň, která charakterizuje boje na Ukrajině. Schopnost Ruska udržovat početní stavy uprostřed masivních ztrát vysvětluje, proč je Vladimir Putin i po čtyřech letech invaze přesvědčen, že může přinutit Ukrajinu přijmout jeho podmínky. A to buď diplomatickou cestou, nebo vyčerpávající válkou.

Kreml od začátku invaze přetvořil svou mobilizační strategii. Po neúplné mobilizaci v září 2022, která vyvolala emigrační vlnu, se systém změnil. Cílem je méně nátlaku a více finanční motivace, která cílí na nejzranitelnější vrstvy společnosti. Putin v září 2024 nařídil, aby se ozbrojené síly rozrostly na jeden a půl milionu aktivních vojáků. Dnes se nábor zaměřuje na společensky zranitelné muže, jako jsou lidé s dluhy, záznamy v trestním rejstříku nebo ti, kteří jsou lapeni v dravých mikroúvěrech.

Alexander a Olga, kteří dříve v Moskvě zajišťovali civilní pracovníky, přešli na nábor vojáků, protože je to mnohem lukrativnější. Využívají Telegram, kde na kanálech věnovaných náboru jsou denně zveřejňovány desítky inzerátů. Regiony se předhánějí ve výši náborových bonusů, které se nyní pohybují okolo dvaceti šesti tisíc dolarů, včetně federálních plateb. Tato částka může zcela změnit život ruské rodiny, zejména v regionech se slabým trhem práce, čímž se vojenská služba stává jednou z mála cest k sociálnímu vzestupu.

Tento náborový stroj umožňuje přijímat přibližně třicet tisíc dobrovolníků měsíčně, což stačí na dorovnání těžkých ztrát a udržení dlouhodobých operací. Washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia odhaduje, že Rusko ztratilo asi jeden milion zabitých a zraněných vojáků. V kontrastu s tím jsou ukrajinské jednotky oslabené, přičemž na některých částech východní fronty připadá na jednoho ukrajinského vojáka až sedm ruských. Ruská početní převaha je jedním z důvodů, proč ruská armáda každý měsíc zabírá území, jehož rozloha se zhruba rovná americkému městu Atlanta.

Němečtí bezpečnostní představitelé se domnívají, že Putin je na dobré cestě k dosažení cíle armády o velikosti jeden a půl milionu vojáků. Tento rychlý vojenský a průmyslový rozmach znervózňuje evropské politiky, kteří v něm vidí přípravu na vojenské akce i za hranicemi Ukrajiny. Poslanec německého Bundestagu Roderich Kiesewetter se domnívá, že Rusko mobilizuje v takovém rozsahu, který naznačuje možnost většího vojenského střetu s dalšími evropskými státy.

Anton, pětačtyřicetiletý otec tří dětí z moskevské oblasti, narukoval k armádě, když čelil finančnímu kolapsu, nezaměstnanosti a dluhům, a hrozilo mu vězení kvůli podvodu. Slibovaný měsíční plat, plus náborový bonus, pro něj představoval více než desetinásobek jeho předchozích nelegálních příjmů. Slouží v Doněcké oblasti a stará se o provoz dronů. Popisuje, že mezi vojáky se nemluví o vlastenectví, ale o finanční nutnosti. "Bylo to jediné, jak se vyhnout stíhání – buď zemřít, nebo získat medaili," říká. Pro mnohé je vstup do armády loterií, kde přežití nebo i těžké zranění přináší finanční odměny. 

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy