Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?

Válka na Ukrajině se pro ruské muže stala inzerovanou pracovní příležitostí, srovnatelnou s jakoukoli jinou profesí. Náborové nabídky pro službu na frontě se objevují na komunikační platformě Telegram, kde slibují náborové bonusy až do výše padesáti tisíc dolarů (milion korun). To jsou v zemi s průměrnými měsíčními platy pod tisíc dolarů (20 tisíc korun) život měnící částky. K finančním pobídkám se přidávají i přísliby úlev od dluhů, bezplatné péče o děti pro rodiny vojáků a garantované univerzitní vzdělání pro jejich potomky.

Pro mnoho mužů, kteří nemají co ztratit, se fronta stala posledním možným zaměstnavatelem. Dřívější překážky jako záznamy v trestním rejstříku, nemoci či dokonce HIV již nejsou automatickým důvodem k odmítnutí. Za záplavou těchto nabídek stojí koordinovaný náborový systém, který je řízen prostřednictvím více než osmdesáti regionálních vlád Ruské federace. Kreml tlačí na regiony, aby zajistily potřebné lidské zdroje, a tak se z nich staly de facto náborová centra, která spolu navzájem soutěží o smluvní vojáky.

To, co začalo jako dočasné řešení válečné situace, přerostlo v polokomerční náborový průmysl. Ten je poháněn federálními bonusy i místními rozpočty, které umožňují regionálním úřadům najímat personální agentury. Ty následně využívají náboráře na volné noze, kteří inzerují on-line, prověřují uchazeče a provádějí je celým procesem odvodu.

Tento trh práce v obranném sektoru je pečlivě sledován západními zeměmi. Pokračující růst ruské armády – navzdory ztrátám přibližně jednoho milionu vojáků, kteří byli od roku 2022 zabiti nebo těžce zraněni – ohromuje zpravodajské služby a znepokojuje diplomaty. Tento vývoj je považován za klíčový pro pochopení ruského postoje při mírových jednáních a možného budoucího rozšiřování agrese na sousední území.

Bývalý ředitel CIA David Petraeus uvedl, že pokud bude Putin schopen nadále financovat obrovské náborové bonusy a platby pozůstalým, může Rusko udržet nákladnou a zdlouhavou kampaň, která charakterizuje boje na Ukrajině. Schopnost Ruska udržovat početní stavy uprostřed masivních ztrát vysvětluje, proč je Vladimir Putin i po čtyřech letech invaze přesvědčen, že může přinutit Ukrajinu přijmout jeho podmínky. A to buď diplomatickou cestou, nebo vyčerpávající válkou.

Kreml od začátku invaze přetvořil svou mobilizační strategii. Po neúplné mobilizaci v září 2022, která vyvolala emigrační vlnu, se systém změnil. Cílem je méně nátlaku a více finanční motivace, která cílí na nejzranitelnější vrstvy společnosti. Putin v září 2024 nařídil, aby se ozbrojené síly rozrostly na jeden a půl milionu aktivních vojáků. Dnes se nábor zaměřuje na společensky zranitelné muže, jako jsou lidé s dluhy, záznamy v trestním rejstříku nebo ti, kteří jsou lapeni v dravých mikroúvěrech.

Alexander a Olga, kteří dříve v Moskvě zajišťovali civilní pracovníky, přešli na nábor vojáků, protože je to mnohem lukrativnější. Využívají Telegram, kde na kanálech věnovaných náboru jsou denně zveřejňovány desítky inzerátů. Regiony se předhánějí ve výši náborových bonusů, které se nyní pohybují okolo dvaceti šesti tisíc dolarů, včetně federálních plateb. Tato částka může zcela změnit život ruské rodiny, zejména v regionech se slabým trhem práce, čímž se vojenská služba stává jednou z mála cest k sociálnímu vzestupu.

Tento náborový stroj umožňuje přijímat přibližně třicet tisíc dobrovolníků měsíčně, což stačí na dorovnání těžkých ztrát a udržení dlouhodobých operací. Washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia odhaduje, že Rusko ztratilo asi jeden milion zabitých a zraněných vojáků. V kontrastu s tím jsou ukrajinské jednotky oslabené, přičemž na některých částech východní fronty připadá na jednoho ukrajinského vojáka až sedm ruských. Ruská početní převaha je jedním z důvodů, proč ruská armáda každý měsíc zabírá území, jehož rozloha se zhruba rovná americkému městu Atlanta.

Němečtí bezpečnostní představitelé se domnívají, že Putin je na dobré cestě k dosažení cíle armády o velikosti jeden a půl milionu vojáků. Tento rychlý vojenský a průmyslový rozmach znervózňuje evropské politiky, kteří v něm vidí přípravu na vojenské akce i za hranicemi Ukrajiny. Poslanec německého Bundestagu Roderich Kiesewetter se domnívá, že Rusko mobilizuje v takovém rozsahu, který naznačuje možnost většího vojenského střetu s dalšími evropskými státy.

Anton, pětačtyřicetiletý otec tří dětí z moskevské oblasti, narukoval k armádě, když čelil finančnímu kolapsu, nezaměstnanosti a dluhům, a hrozilo mu vězení kvůli podvodu. Slibovaný měsíční plat, plus náborový bonus, pro něj představoval více než desetinásobek jeho předchozích nelegálních příjmů. Slouží v Doněcké oblasti a stará se o provoz dronů. Popisuje, že mezi vojáky se nemluví o vlastenectví, ale o finanční nutnosti. "Bylo to jediné, jak se vyhnout stíhání – buď zemřít, nebo získat medaili," říká. Pro mnohé je vstup do armády loterií, kde přežití nebo i těžké zranění přináší finanční odměny. 

Související

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost

Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.

před 2 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance naznačil, že bude po Trumpovi zřejmě kandidovat na prezidenta USA

Americký viceprezident J. D. Vance oznámil vydání své nové knihy, která se zaměřuje na jeho osobní duchovní cestu a konverzi ke katolicismu. Novinka s názvem Communion: Finding My Way Back to Faith (Přijímání: Hledání mé cesty zpět k víře) vyjde 16. června unakladatelství HarperCollins. Oznámení přichází v době, kdy sílí spekulace o Vanceově možné prezidentské kandidatuře v roce 2026, ve které by mohl usilovat o nástupnictví po Donaldu Trumpovi.

před 3 hodinami

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

První člověk tmavé pleti, první žena, první neameričan. Kdo dnes odstartuje na historickou cestu k Měsíci?

Posádka mise Artemis II se připravuje na historickou cestu k Měsíci, která se uskuteční po více než padesáti letech od dob programu Apollo. Čtveřice astronautů – tři Američané a jeden Kanaďan – bude pod drobnohledem celého světa, zatímco budou testovat trasu pro budoucí generace. Kromě špičkového výcviku a odborných znalostí si s sebou tito hrdinové berou i osobní předměty, které jim mají připomínat domov a jejich blízké.

před 4 hodinami

Keir Starmer (labouristi)

Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu

Velká Británie se ujímá role diplomatického lídra v prohlubující se blízkovýchodní krizi. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Londýn bude ve čtvrtek hostit zástupce 35 zemí na krizovém summitu. Hlavním tématem rozhovorů bude hledání cest k znovuotevření Hormuzského průlivu, který je v současné době zablokován íránskými silami v reakci na vojenské údery Spojených států a Izraele.

před 5 hodinami

Armáda Francie

Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem

Francouzská armáda v reakci na probíhající konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě zásadně přehodnocuje svou strategii. Podle generála Dominiqua Tardifa, zástupce náčelníka štábu letectva, se Paříž připravuje na možnou konfrontaci s Ruskem, ke které by mohlo dojít koncem tohoto desetiletí. Zkušenosti z moderních bojišť se promítají do aktualizovaného zákona o vojenském plánování, který má být představen 8. dubna.

před 6 hodinami

Summit NATO

O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio překvapil evropské metropole prohlášením, že Washington bude muset po skončení bojů s Íránem vážně přehodnotit smysl a budoucí podobu Severoatlantické aliance. Tato rétorika odráží hlubokou frustraci administrativy Donalda Trumpa z postupu evropských spojenců, kteří v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu odmítají Spojeným státům poskytnout vojenskou podporu či dokonce přístup na strategické základny.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nových informací vážně zvažuje, že se v nadcházejících prezidentských volbách nebude ucházet o znovuzvolení. Portál Meduza uvádí, že v prezidentské kanceláři se v této souvislosti rýsují nejméně dva scénáře dalšího politického postupu. Tato úvaha se v hlavě úřadujícího prezidenta údajně zrodila již koncem roku 2025.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

před 9 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

před 10 hodinami

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

před 12 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

před 13 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

včera

OBRAZEM: Pavel obdivoval olympijské a paralympijské mediale. Nechyběli Jílek a Maděrová

Zimní olympijské i paralympijské hry jsou sice minulostí, ale jejich atmosféra se dnes na chvíli přenesla z Itálie na Pražský hrad. Prezident Petr Pavel totiž přijal členy obou českých výprav. Dorazili medailisté i další účastníci sportovních klání v Miláně a Cortině d'Ampezzo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy