Válka na Ukrajině se pro ruské muže stala inzerovanou pracovní příležitostí, srovnatelnou s jakoukoli jinou profesí. Náborové nabídky pro službu na frontě se objevují na komunikační platformě Telegram, kde slibují náborové bonusy až do výše padesáti tisíc dolarů (milion korun). To jsou v zemi s průměrnými měsíčními platy pod tisíc dolarů (20 tisíc korun) život měnící částky. K finančním pobídkám se přidávají i přísliby úlev od dluhů, bezplatné péče o děti pro rodiny vojáků a garantované univerzitní vzdělání pro jejich potomky.
Pro mnoho mužů, kteří nemají co ztratit, se fronta stala posledním možným zaměstnavatelem. Dřívější překážky jako záznamy v trestním rejstříku, nemoci či dokonce HIV již nejsou automatickým důvodem k odmítnutí. Za záplavou těchto nabídek stojí koordinovaný náborový systém, který je řízen prostřednictvím více než osmdesáti regionálních vlád Ruské federace. Kreml tlačí na regiony, aby zajistily potřebné lidské zdroje, a tak se z nich staly de facto náborová centra, která spolu navzájem soutěží o smluvní vojáky.
To, co začalo jako dočasné řešení válečné situace, přerostlo v polokomerční náborový průmysl. Ten je poháněn federálními bonusy i místními rozpočty, které umožňují regionálním úřadům najímat personální agentury. Ty následně využívají náboráře na volné noze, kteří inzerují on-line, prověřují uchazeče a provádějí je celým procesem odvodu.
Tento trh práce v obranném sektoru je pečlivě sledován západními zeměmi. Pokračující růst ruské armády – navzdory ztrátám přibližně jednoho milionu vojáků, kteří byli od roku 2022 zabiti nebo těžce zraněni – ohromuje zpravodajské služby a znepokojuje diplomaty. Tento vývoj je považován za klíčový pro pochopení ruského postoje při mírových jednáních a možného budoucího rozšiřování agrese na sousední území.
Bývalý ředitel CIA David Petraeus uvedl, že pokud bude Putin schopen nadále financovat obrovské náborové bonusy a platby pozůstalým, může Rusko udržet nákladnou a zdlouhavou kampaň, která charakterizuje boje na Ukrajině. Schopnost Ruska udržovat početní stavy uprostřed masivních ztrát vysvětluje, proč je Vladimir Putin i po čtyřech letech invaze přesvědčen, že může přinutit Ukrajinu přijmout jeho podmínky. A to buď diplomatickou cestou, nebo vyčerpávající válkou.
Kreml od začátku invaze přetvořil svou mobilizační strategii. Po neúplné mobilizaci v září 2022, která vyvolala emigrační vlnu, se systém změnil. Cílem je méně nátlaku a více finanční motivace, která cílí na nejzranitelnější vrstvy společnosti. Putin v září 2024 nařídil, aby se ozbrojené síly rozrostly na jeden a půl milionu aktivních vojáků. Dnes se nábor zaměřuje na společensky zranitelné muže, jako jsou lidé s dluhy, záznamy v trestním rejstříku nebo ti, kteří jsou lapeni v dravých mikroúvěrech.
Alexander a Olga, kteří dříve v Moskvě zajišťovali civilní pracovníky, přešli na nábor vojáků, protože je to mnohem lukrativnější. Využívají Telegram, kde na kanálech věnovaných náboru jsou denně zveřejňovány desítky inzerátů. Regiony se předhánějí ve výši náborových bonusů, které se nyní pohybují okolo dvaceti šesti tisíc dolarů, včetně federálních plateb. Tato částka může zcela změnit život ruské rodiny, zejména v regionech se slabým trhem práce, čímž se vojenská služba stává jednou z mála cest k sociálnímu vzestupu.
Tento náborový stroj umožňuje přijímat přibližně třicet tisíc dobrovolníků měsíčně, což stačí na dorovnání těžkých ztrát a udržení dlouhodobých operací. Washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia odhaduje, že Rusko ztratilo asi jeden milion zabitých a zraněných vojáků. V kontrastu s tím jsou ukrajinské jednotky oslabené, přičemž na některých částech východní fronty připadá na jednoho ukrajinského vojáka až sedm ruských. Ruská početní převaha je jedním z důvodů, proč ruská armáda každý měsíc zabírá území, jehož rozloha se zhruba rovná americkému městu Atlanta.
Němečtí bezpečnostní představitelé se domnívají, že Putin je na dobré cestě k dosažení cíle armády o velikosti jeden a půl milionu vojáků. Tento rychlý vojenský a průmyslový rozmach znervózňuje evropské politiky, kteří v něm vidí přípravu na vojenské akce i za hranicemi Ukrajiny. Poslanec německého Bundestagu Roderich Kiesewetter se domnívá, že Rusko mobilizuje v takovém rozsahu, který naznačuje možnost většího vojenského střetu s dalšími evropskými státy.
Anton, pětačtyřicetiletý otec tří dětí z moskevské oblasti, narukoval k armádě, když čelil finančnímu kolapsu, nezaměstnanosti a dluhům, a hrozilo mu vězení kvůli podvodu. Slibovaný měsíční plat, plus náborový bonus, pro něj představoval více než desetinásobek jeho předchozích nelegálních příjmů. Slouží v Doněcké oblasti a stará se o provoz dronů. Popisuje, že mezi vojáky se nemluví o vlastenectví, ale o finanční nutnosti. "Bylo to jediné, jak se vyhnout stíhání – buď zemřít, nebo získat medaili," říká. Pro mnohé je vstup do armády loterií, kde přežití nebo i těžké zranění přináší finanční odměny.
Související
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
válka na Ukrajině , Rusko , Ruská armáda
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 21 mrtvých a sto zraněných
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
včera
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
včera
Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček
včera
Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku
včera
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
včera
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
včera
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
včera
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
včera
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
včera
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
17. ledna 2026 21:59
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
17. ledna 2026 21:14
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
17. ledna 2026 19:58
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
17. ledna 2026 18:41
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.
Zdroj: Libor Novák