Spojené státy podle webu The Guardian požadují převzetí kontroly nad strategickým ukrajinským plynovodem, kterým proudí ruský plyn do Evropy. Podle informací agentury Reuters se jedná o součást širšího tlaku Trumpovy administrativy na uzavření kontroverzní dohody o nerostném bohatství výměnou za dřívější vojenskou pomoc.
Plynovod vede z ruského města Sudža přes Ukrajinu až do Užhorodu na hranici se Slovenskem. Jde o klíčovou infrastrukturu z dob Sovětského svazu, která dříve přinášela značné příjmy z tranzitních poplatků. Letos 1. ledna však Ukrajina dodávky plynu zastavila poté, co vypršela pětiletá smlouva s ruským Gazpromem.
Podle zdrojů blízkých jednáním se Spojené státy snaží získat kontrolu nad tímto plynovodem prostřednictvím své státní agentury pro zahraniční investice (International Development Finance Corporation). Tento požadavek je součástí nejnovější verze amerického návrhu, který je údajně ještě ambicióznější než ten z února – ten požadoval suroviny v hodnotě 500 miliard dolarů.
Ekonom Volodymyr Landa z kyjevského think-tanku Centre for Economic Strategy označil postup USA za „koloniální typ vydírání“ a odhadl, že takový návrh má jen malou šanci na přijetí. „Američané chtějí získat vše, co mohou,“ dodal.
Ještě na podzim prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl dohodu, v rámci které by Ukrajina výměnou za zbraně nabídla Spojeným státům přístup k dosud nerozvinutým ložiskům nerostných surovin. Trump ale údajně odmítá jakékoliv bezpečnostní záruky či další vojenskou pomoc a požaduje suroviny i bez vzájemné investiční spolupráce.
Minulý týden Trump kritizoval Zelenského za to, že prý „couvá z dohody“, a pohrozil mu „velkými problémy“, pokud ji nepodepíše. Zelenskyj ve čtvrtek reagoval prohlášením, že je otevřený modernizaci země, ale jen za rovnoprávných podmínek: „Musí to být výhodné pro Ukrajinu i Spojené státy. To je spravedlivé.“
Mezitím americký zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg odmítl, že by navrhoval rozdělení země. Jeho slova o „berlínském scénáři“ prý byla špatně pochopena – podle něj šlo o návrh na poválečné zajištění bezpečnosti s přítomností spojeneckých vojsk v různých částech Ukrajiny. Podle plánu by Rusko zůstalo na okupovaných územích, zatímco například Britové a Francouzi by byli přítomni v Kyjevě.
Trumpův druhý vyslanec Steve Witkoff zároveň jednal s Vladimirem Putinem v Petrohradě. Podle dostupných informací navrhl přenechání čtyř ukrajinských oblastí Rusku – včetně území, která Ukrajina aktuálně kontroluje a kde žije asi milion lidí.
Přestože se na pátečním zasedání skupiny pro obranu Ukrajiny spojenci Kyjeva dohodli na rekordní vojenské pomoci ve výši 21 miliard eur, ruské útoky pokračují. V sobotu ráno Moskva opět útočila na civilní cíle – v Kyjevě byly zničeny tři sklady a zraněni byli dva lidé. Od 11. března, kdy USA navrhly příměří, podnikla ruská armáda podle Ukrajiny 70 raketových a přes 2 200 dronových útoků.
Prezident Zelenskyj také vzdal hold pilotovi Pavlu Ivanovovi, který zahynul při misi s letounem F-16. Ukrajinské letectvo podle něj „hrdinně“ brání zemi a podporuje pozemní operace.
Související
Lhůta vypršela. Trump a spol. nevidí důvod žádat Kongres o povolení ohledně Íránu
Na akci Bílého domu se poblíž Trumpa střílelo. Prezidenta evakuovali
Bílý dům USA , Ukrajina , Zemní plyn
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 2 hodinami
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 3 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 4 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 6 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 8 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 10 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák