Trumpova masivní cla jsou jen začátek. Co ještě může přijít z Bílého domu?

Trumpova ekonomická strategie, postavená na sporných výpočtech a agresivní obchodní rétorice, vyvolala sérii odvetných opatření, prohloubila obchodní války a zvýšila riziko recese. Kromě bezprostředních dopadů nyní čelí svět i dlouhodobým hrozbám – od růstu nákladů přes ztráty investic až po narušení důvěry v americký dolar.

Některé klíčové suroviny, jako je měď, polovodiče, dřevo, léky a kritické nerosty, byly zatím z cel vyjmuty, ale podle administrativy mohou být brzy rovněž zasaženy. Kanada a Mexiko, dlouhodobí terče Trumpových tarifních výpadů, se navíc zatím těší výjimce – není ale jasné, jak dlouho.

Ekonomové varují, že nová vlna cel by mohla vyvolat silnou inflační vlnu. Již zavedené tarify zahrnují 10% daň na veškerý dovoz do USA a dodatečné „reciproční“ tarify na několik desítek zemí. Tyto daně, v některých případech přesahující 45 %, byly spočítány na základě obchodních deficitů – což mnozí odborníci označují za hluboce mylné pojetí mezinárodního obchodu.

Ekonom Marcus Noland z Petersonova institutu označil výpočty Bílého domu za „naprosto chybnou ekonomii“, která nerespektuje přirozené výkyvy obchodních bilancí mezi státy. Think tank American Enterprise Institute navíc upozornil na chyby ve výpočtech, které celkovou výši cel nadhodnocují o čtvrtinu.

V důsledku těchto opatření už nyní roste inflace i cena domácí produkce. Šéf JPMorgan Jamie Dimon varoval, že rostoucí náklady na vstupy a zvýšená poptávka po amerických výrobcích mohou zvednout ceny nejen dovozu, ale i domácích výrobků. A i když se zatím o recesi mluví jen jako o možnosti, zpomalení růstu je téměř jisté.

Jamie Dimon ve svém výročním dopise investorům zdůraznil i další rizika – pokles investic, narušení peněžních toků a ztrátu důvěry ve stabilitu dolaru. RSM ekonom Joe Brusuelas dokonce připustil, že Spojené státy mohou čelit krizi důvěry v postavení dolaru jako světové rezervní měny.

Ekonom Sung Won Sohn upozornil, že i nejlepší možný scénář znamená pokles HDP o 0,2 procentního bodu a mírný nárůst inflace. Nejhorší scénář zahrnuje propad ekonomické aktivity o 1,3 bodu, ztrátu 1,3 milionu pracovních míst a růst inflace o více než procento.

Trumpovy tarify se navíc mohou brzy rozšířit na jednotlivé sektory. To může znamenat další otřesy například v oblasti mědi a kritických nerostů, dřeva, farmacie a polovodičů. Každý z těchto sektorů čelí specifickým hrozbám.

Například měď, důležitá pro obranný průmysl a energetiku, je v USA z poloviny dovážena. Ekonom Dan Ikenson varoval, že nové doly a rafinerie nelze otevřít přes noc – jejich výstavba trvá i 20 let. V době rostoucí poptávky po elektřině, AI a digitální infrastruktuře je omezení dovozu vysoce riskantní.

U dřeva, které tvoří 30 % importu do USA, varují stavebníci, že cla mohou dále zhoršit krizi cen dostupného bydlení. Trump nedávno oznámil otevření poloviny národních lesů pro těžbu, což vzbudilo ostrou kritiku environmentalistů.

V oblasti farmacie naráží cla na vlastní proklamace prezidenta – tedy snahu snížit ceny léků. Nové výrobní kapacity se staví roky a cla mohou naopak zvýšit cenu léčiv, zejména generik. ING varuje, že například 24týdenní léčba rakoviny může kvůli clům podražit až o 10 000 dolarů.

A pak jsou tu polovodiče – „ropa 21. století“. I přes zákon CHIPS, který měl podpořit domácí výrobu čipů, chybí USA kapacity na jejich montáž. Vyrobené čipy se tak musejí posílat do Asie, kde se montují – a zpětný dovoz těchto zařízení opět podléhá clům.

Inflační vlna by tak mohla být ještě silnější. Podle hlavní ekonomky Nationwide Kathy Bostjancic by spotřebitelská inflace mohla ke konci roku dosáhnout až 4,5 %, což by bylo nejvíce za poslední dva roky.

Suma sumárum: Trumpova cla už nyní mění podobu globální ekonomiky, a to nejen v číslech, ale i v důvěře investorů. Nejistota roste. A to největší riziko může teprve přijít.