Komu poděkovat za extrémní počasí? Experti odhalili největší znečišťovatelé ovzduší

Nejnovější analýza odhalila, že polovina celosvětových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv produkovaných pouhými 36 společnostmi. Výzkumníci tvrdí, že tato data posilují argumenty pro to, aby byly firmy odpovědné za svůj podíl na klimatické krizi.

Zpráva, která analyzuje údaje za rok 2023, pode serveru The Guardian ukázala, že hlavní producenti fosilních paliv, včetně společností Saudi Aramco, Coal India, ExxonMobil a Shell, vyprodukovali uhlí, ropu a plyn odpovědné za více než 20 miliard tun emisí CO2.

To znamená, že například pokud by byla společnost Saudi Aramco samostatnou zemí, stala by se čtvrtým největším znečišťovatelem na světě – hned po Číně, USA a Indii. ExxonMobil pak vypouští do ovzduší přibližně stejné množství emisí jako Německo, devátý největší znečišťovatel planety.

Podle vědců je nutné do roku 2030 snížit globální emise o 45 %, pokud má svět šanci udržet nárůst teploty pod 1,5 stupně Celsia, což je mezinárodně dohodnutý cíl. Přesto se emise stále zvyšují a přispívají k extrémnímu počasí, které po celém světě ničí životy i živobytí.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) již dříve uvedla, že jakékoli nové projekty na těžbu fosilních paliv spuštěné po roce 2021 nejsou slučitelné s dosažením nulových emisí do roku 2050. Přesto většina ze 169 firem zahrnutých do databáze Carbon Majors své emise v roce 2023 navýšila. Tento rok byl zároveň nejteplejším rokem v historii měření.

„Tyto společnosti udržují svět závislý na fosilních palivech a neplánují zpomalit produkci,“ uvedla Christiana Figueresová, bývalá šéfka klimatické sekce OSN, která stála u zrodu Pařížské dohody v roce 2015. „Věda je jasná: nemůžeme se vracet k většímu využívání fosilních paliv. Místo toho musíme směřovat k dekarbonizované ekonomice, která bude fungovat pro lidi i planetu.“

Podle think-tanku InfluenceMap, který analýzu zveřejnil, velcí producenti fosilních paliv nadále významně zvyšují svou produkci i emise navzdory globálním klimatickým závazkům. „Tento výzkum zdůrazňuje obrovský vliv těchto společností na klimatickou krizi a podporuje snahy o vymáhání jejich odpovědnosti,“ uvedl Emmett Connaire z InfluenceMap.

Žádná ze společností Saudi Aramco, Coal India, ExxonMobil, Chevron, Shell, TotalEnergies či BP na žádost o komentář nereagovala.

Údaje z databáze Carbon Majors už dříve posloužily jako podklad pro zákony ve státech New York a Vermont, které požadují od fosilních firem odškodnění za klimatické škody. Byly také využity právními skupinami k argumentaci pro možné trestní stíhání vedoucích představitelů těchto společností nebo v rámci regulačních opatření, například při stížnosti organizace ClientEarth na společnost BlackRock kvůli klamání investorů.

Zpráva analyzuje emise pocházející ze spalování uhlí, ropy a zemního plynu, které v roce 2023 vyprodukovalo 169 hlavních firem. Databáze zahrnuje i emise z výroby cementu, jehož produkce v roce 2023 vzrostla o 6,5 %.

Z 36 firem odpovědných za polovinu globálních emisí pochází 25 z nich ze státního sektoru. Největší podíl na emisích mají čínské společnosti, kterých je mezi nimi deset. Uhlí bylo zdrojem 41 % zaznamenaných emisí v roce 2023, ropa 32 %, plyn 23 % a cement 4 %.

Historická data obsažená v databázi Carbon Majors ukazují, že od průmyslové revoluce pochází dvě třetiny emisí uhlíku z fosilních paliv od pouhých 180 společností, z nichž 11 již dnes neexistuje.

„Žijeme v kritickém okamžiku lidské historie,“ prohlásil Kumi Naidoo, prezident iniciativy Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty. „Je nezbytné, aby vlády využily svou pravomoc a zastavily hlavní příčinu této krize – expanzi fosilních paliv.“ 

Související

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

Více souvisejících

Klimatické změny firmy emise globální oteplování Znečištění

Aktuálně se děje

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

28. června 2026 21:55

28. června 2026 21:01

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

Zdroj: David Holub

Další zprávy