Komu poděkovat za extrémní počasí? Experti odhalili největší znečišťovatelé ovzduší

Nejnovější analýza odhalila, že polovina celosvětových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv produkovaných pouhými 36 společnostmi. Výzkumníci tvrdí, že tato data posilují argumenty pro to, aby byly firmy odpovědné za svůj podíl na klimatické krizi.

Zpráva, která analyzuje údaje za rok 2023, pode serveru The Guardian ukázala, že hlavní producenti fosilních paliv, včetně společností Saudi Aramco, Coal India, ExxonMobil a Shell, vyprodukovali uhlí, ropu a plyn odpovědné za více než 20 miliard tun emisí CO2.

To znamená, že například pokud by byla společnost Saudi Aramco samostatnou zemí, stala by se čtvrtým největším znečišťovatelem na světě – hned po Číně, USA a Indii. ExxonMobil pak vypouští do ovzduší přibližně stejné množství emisí jako Německo, devátý největší znečišťovatel planety.

Podle vědců je nutné do roku 2030 snížit globální emise o 45 %, pokud má svět šanci udržet nárůst teploty pod 1,5 stupně Celsia, což je mezinárodně dohodnutý cíl. Přesto se emise stále zvyšují a přispívají k extrémnímu počasí, které po celém světě ničí životy i živobytí.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) již dříve uvedla, že jakékoli nové projekty na těžbu fosilních paliv spuštěné po roce 2021 nejsou slučitelné s dosažením nulových emisí do roku 2050. Přesto většina ze 169 firem zahrnutých do databáze Carbon Majors své emise v roce 2023 navýšila. Tento rok byl zároveň nejteplejším rokem v historii měření.

„Tyto společnosti udržují svět závislý na fosilních palivech a neplánují zpomalit produkci,“ uvedla Christiana Figueresová, bývalá šéfka klimatické sekce OSN, která stála u zrodu Pařížské dohody v roce 2015. „Věda je jasná: nemůžeme se vracet k většímu využívání fosilních paliv. Místo toho musíme směřovat k dekarbonizované ekonomice, která bude fungovat pro lidi i planetu.“

Podle think-tanku InfluenceMap, který analýzu zveřejnil, velcí producenti fosilních paliv nadále významně zvyšují svou produkci i emise navzdory globálním klimatickým závazkům. „Tento výzkum zdůrazňuje obrovský vliv těchto společností na klimatickou krizi a podporuje snahy o vymáhání jejich odpovědnosti,“ uvedl Emmett Connaire z InfluenceMap.

Žádná ze společností Saudi Aramco, Coal India, ExxonMobil, Chevron, Shell, TotalEnergies či BP na žádost o komentář nereagovala.

Údaje z databáze Carbon Majors už dříve posloužily jako podklad pro zákony ve státech New York a Vermont, které požadují od fosilních firem odškodnění za klimatické škody. Byly také využity právními skupinami k argumentaci pro možné trestní stíhání vedoucích představitelů těchto společností nebo v rámci regulačních opatření, například při stížnosti organizace ClientEarth na společnost BlackRock kvůli klamání investorů.

Zpráva analyzuje emise pocházející ze spalování uhlí, ropy a zemního plynu, které v roce 2023 vyprodukovalo 169 hlavních firem. Databáze zahrnuje i emise z výroby cementu, jehož produkce v roce 2023 vzrostla o 6,5 %.

Z 36 firem odpovědných za polovinu globálních emisí pochází 25 z nich ze státního sektoru. Největší podíl na emisích mají čínské společnosti, kterých je mezi nimi deset. Uhlí bylo zdrojem 41 % zaznamenaných emisí v roce 2023, ropa 32 %, plyn 23 % a cement 4 %.

Historická data obsažená v databázi Carbon Majors ukazují, že od průmyslové revoluce pochází dvě třetiny emisí uhlíku z fosilních paliv od pouhých 180 společností, z nichž 11 již dnes neexistuje.

„Žijeme v kritickém okamžiku lidské historie,“ prohlásil Kumi Naidoo, prezident iniciativy Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty. „Je nezbytné, aby vlády využily svou pravomoc a zastavily hlavní příčinu této krize – expanzi fosilních paliv.“ 

Související

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.
COP30

Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování

Letošní klimatické rozhovory OSN, konané v brazilském Belému (COP30), skončily bez výrazného průlomu. Konečná dohoda sice nezahrnovala závazek k odklonu od fosilních paliv, odložila klíčové finanční otázky a rozhodnutí „mutirão“ neobsahovalo plán na zastavení a zvrácení odlesňování. Nicméně multilaterální systém na COP30 se udržel pohromadě v době, kdy se jeho kolaps zdál být blízko. Toto by mělo sloužit jako varování, že příští konference stran musí dosáhnout lepší dohody mezi bohatými a chudými zeměmi.

Více souvisejících

Klimatické změny firmy emise globální oteplování Znečištění

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 2 hodinami

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 6 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 9 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy