Ruská média si dnes připomněla 50. výročí neúspěšného atentátu na někdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva, k němuž došlo při cestě vládní kolony do Kremlu na setkání se sovětskými kosmonauty. Útok z ledna 1969, jehož strůjcem byl leningradský voják Viktor Iljin, se minul účinkem, protože auto s komunistickým předákem buď změnilo trasu nebo cestovalo na chvostu kolony. Iljin byl označen za nepříčetného a odsouzen na 20 let, z vězení vyšel v roce 1990.
Dnes jednasedmdesátiletý důchodce žije zapomenut v jednopokojovém bytě v Petrohradě. Svůj útok dvěma pistolemi podle médií provedl z politického přesvědčení, ale jeho jedinou obětí se stal řidič doprovodného vozidla Ilja Žarkov. Policista na motocyklu a kosmonauti Georgij Beregovoj a Andrijan Nikolajev byli zraněni.
Atentát připravoval půl roku, řekl Iljin v rozhovoru pro web listu Komsomolskaja pravda. Od příbuzného si vypůjčil uniformu policejního seržanta, která mu usnadnila pohyb ve střeženém prostoru. Iljin střílel na druhý a třetí vůz v koloně, kde, jak předpokládal, měl sedět Brežněv. Vystřílel 11 nábojů, pět jich zůstalo v zásobníku.
Svého činu ani dnes nelituje, přestože zánik Sovětského svazu ho mrzí, řekl ruskému listu. V zemi v komunistické éře postrádal pluralitní systém, svobodné volby a soukromé podnikání. Dodnes je nicméně obdivovatelem revolucionářů Che Guevary a Fidela Castra. Sympatie prý cítí i vůči bývalému prezidentovi USA Johnu Kennedymu, který se stal obětí atentátu.
Místo Brežněva chtěl ve vedení státu vidět Michaila Suslova, tehdy hlavního ideologa režimu. Za relativně mírný trest prý vděčí tehdejšímu šéfovi obávané tajné policie KGB Juriji Andropovovi, který podle Iljina chápal, že hrdelní proces s atentátníkem na šéfa strany nelze připustit.
Cestu kolony do Kremlu přímým přenosem přenášela televize, která musela vysílání po střelbě spěšně ukončit. V médiích byl incident popisován jako útok na kosmonauty, nikdo ale podle ruských médií tehdy nepochyboval o tom, že terčem měl být Brežněv.
Související
Ideologie, nebo velmocenská identita? Nad zdroji zahraniční politiky Moskvy
Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety
Leonid Brežněv (sovětský vůdce) , Rusko , Sovětský svaz , historie
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 46 minutami
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
V neděli startuje nový jízdní řád. České dráhy nabídnou ještě více komfortních vlaků
před 2 hodinami
Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu
před 3 hodinami
Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka
před 4 hodinami
Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0
před 4 hodinami
Přes deset událostí. Na západě Čech se zase otřásá země
před 5 hodinami
Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé
před 6 hodinami
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
před 7 hodinami
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
před 8 hodinami
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 9 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 10 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 11 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 11 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 12 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 13 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 14 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.
Zdroj: Libor Novák