Praha - 3. srpna 1968 se v Bratislavě konala porada představitelů států Varšavské smlouvy (Bulharska, Maďarska, Polska, NDR, SSSR a Československa), na které byla přijata takzvaná Bratislavská deklarace. Vedení SSSR tehdy také dostalo od Vasila Biľaka takzvaný zvací dopis, kterým část československých komunistů žádala Sovětský svaz o pomoc s "kontrarevolucí".
Třístránkový text Bratislavské deklarace je plný frází o nutnosti bratrské spolupráce, o významu Varšavské smlouvy a boje proti imperialismus a o ohrožení světového míru a zmiňoval také například nutnost podpory "vietnamského lidu" nebo důsledky "agresivní politiky vládnoucích kruhů Izraele".
Za Československo se schůzky zúčastnili představitelé obrodného procesu Alexandr Dubček, Oldřich Černík a Josef Smrkovský, ale také zástupci konzervativních sil Jozef Lenárt a například Vasil Biľak, který v Bratislavě předal sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi takzvaný zvací dopis.
Na jednání pětice generálních tajemníků stran států Varšavské smlouvy 18. srpna v Moskvě pak Brežněv seznámil účastníky s dopisy z 3. a 17. srpna (ten byl osobním dopisem od Antonína Kapka) a zúčastnění pak podepsali protokol, který znamenal politické rozhodnutí o invazi do Československa.
Vpád vojsk SSSR, Polska, NDR, Maďarska a Bulharska do Československa v noci z 20. na 21. srpna ukončil pražské jaro a pokusy o reformy. K moci se vrátili Moskvě zcela poddaní představitele KSČ. Československo čekalo dalších dvacet let komunistické diktatury a tzv. normalizace.
Související
První "normalizační" opatření bylo ÚV KSČ přijato před 50 lety
KSČ na koberečku v Čierné nad Tisou: Zhasla poslední naděje na odvrácení invaze
Vasil Biľak , Srpen 1968 , historie , Sovětský svaz , Leonid Brežněv (sovětský vůdce)
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 1 hodinou
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 2 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 3 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 4 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 5 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 6 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 6 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 7 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 8 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 9 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 10 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 10 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 11 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 12 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 12 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 13 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák