Praha - V obci Čierna nad Tisou na slovensko-ukrajinském pomezí se od 29. července 1968 konalo jednání s nejvyššími představiteli SSSR, na němž se československé vedení snažilo obhájit proces reforem ve své zemi, známý jako pražské jaro. Tato schůzka je pokládána za zlomový moment před srpnovou okupací.
"Jsme s vámi, buďte s námi," vzkazovaly před 50 lety tisíce československých občanů delegaci ústředního výboru Komunistické strany Československa (KSČ) do Čierné nad Tisou.
Předmětem čtyřdenních rozhovorů, které se odehrávaly v klubu železničářů na vlakové stanici, byl objemný balík "hříchů" československého vedení. Sovětští představitelé na schůzce mimo jiné prohlásili, že Sovětský svaz ztratil za druhé světové války při osvobozování Československa 20 milionů životů, tudíž zemi nevydá ani NATO, ani československým pravicovým silám.
Českoslovenští zástupci, v čele s prvním tajemníkem ústředního výboru KSČ Alexanderem Dubčekem, reformy ve své zemi opět hájili s tím, že demokratizační proces neznamená ústup ze socialistické cesty. Podle některých zdrojů delegace KSČ v Čierné nad Tisou podlehla nátlaku a slíbila mimo jiné, že doma znovu zavede cenzuru, zakáže Klub angažovaných nestraníků i sdružení bývalých politických vězňů K231 a odvolá některé funkcionáře, včetně odbojného člena předsednictva Františka Kriegla.
Po návratu z Čierné hovořil Dubček v projevu k národu o potěšitelných výsledcích rokování, ovšem po letech v pamětech přiznal, že jediným výstupem ze schůzky byla dohoda o následném setkání šesti států Varšavské smlouvy: "Žádná jiná dohoda se v Čierné nedosáhla, ani nepodepsala."
Šest zemí Varšavské smlouvy (Bulharsko, Maďarsko, Polsko, NDR, Československo a Sovětský svaz) se sešlo již 3. srpna v Bratislavě, kde bylo na závěr podepsáno společné prohlášení, jež obsahovalo i dvě klíčové věty. První z nich, později využívaná Moskvou jako ospravedlnění srpnové invaze, označovala "ochranu a upevnění socialistických vymožeností" za "společnou povinnost všech socialistických zemí". Československé zástupce uklidnila formulace, že spolupráce se bude odehrávat na principech "suverenity a národní nezávislosti a územní nedotknutelnosti".
Teprve v roce 1992 vydaly ruské archivy další dokument, který má spojitost s bratislavskou schůzkou. Takzvaný zvací dopis, v němž představitelé konzervativního křídla KSČ žádali o pomoc "všemi prostředky" proti nebezpečí kontrarevoluce, podle svědků předal v Bratislavě nejvyššímu sovětskému představiteli Leonidu Brežněvovi Vasil Biľak, šéf slovenských komunistů a člen předsednictva ÚV KSČ (po pádu komunistického režimu Biľak svůj podpis popřel, znalci dokázali jeho pravost). Později se také ukázalo, že obdobný dopis, ale sám za sebe, odeslal Brežněvovi také Antonín Kapek, tehdejší kandidát předsednictva ÚV KSČ.
K oběma jednáním (v Čierné nad Tisou a v Bratislavě) upíraly zraky miliony lidí v celém Československu a s obavami očekávaly výsledek. Nikoli však s rukama založenýma v klíně. Vedení KSČ v té době lidé adresovali tisíce dopisů a telegramů vyjadřujících podporu. Ve stejné době se v Československu zrodila i živelná masová akce "Fond republiky", do něhož na obnovu hospodářství přispívaly podniky i jednotlivci. Jen za dva týdny se ve fondu shromáždilo na 160 milionů korun a přes 40 kilogramů zlata.
Vedení KSČ a reformnímu procesu vyjadřovaly otevřeně podporu i některé socialistické země, konkrétně Rumunsko a Jugoslávie. Ze západních komunistických stran odsuzovaly v červenci 1968 vývoj v Československu jen západoněmecká a řecká. Francouzská komunistická strana dokonce navrhla svolat mezinárodní poradu komunistických stran a zprostředkovat tak řešení sporů mezi Prahou a Moskvou. To ale obě znesvářené strany odmítly.
Související
Jan Palach zemřel před 55 lety. Kdo byl student, který se upálil na protest proti okupaci?
55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře
Srpen 1968 , Alexander Dubček , historie , Československo , Sovětský svaz , Vasil Biľak
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 26 minutami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 52 minutami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 1 hodinou
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 2 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 2 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 3 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 3 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 4 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 5 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 6 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 6 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 6 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 7 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 7 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 7 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 8 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 8 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 8 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 8 hodinami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 9 hodinami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.
Zdroj: Libor Novák