Zeman chce referendum o EU, přirovnal ji k Brežněvově doktríně. Podle politiků blouzní z horka

Prezident Miloš Zeman při příležitosti konání Žofínského fóra s letošním hlavním tématem národních zájmů řekl, že podpořil případné referendum o vystoupení naší země z Evropské unie (EU). Připustil, že by on sám osobně hlasoval pro setrvání.

Přesto se do Unie obul, když ji v současné podobě přirovnal k doktríně sovětského vůdce Leonida Brežněva o omezené suverenitě. EU prý operuje s pojmem sdílené suverenity. Implementace opatření v EU by měla být podle prezidenta konsenzuální, a nikoli silová. Porušování takového principu vidí u migračních kvót a požadavku vyššího zastoupení obnovitelných zdrojů.

Zeman také kritizoval pozvání migrantů do Německa. Označil ho za tragickou chybu německé kancléřky Angely Merkelové, na kterou doplatila celá Evropa.

Prozradil také, co by udělal, kdyby v boji o Hrad prohrál. Podle svých slov by nadobro odešel z politiky a vrátil by se na Vysočinu na chalupu v Novém Veselí, kde by si četl v křesle knihy.

Reakce na sebe nenechaly čekat

Slovům českého prezidenta odmítá uvěřit europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). "Pokud pan prezident nepozná rozdíl mezi Brežněvovou doktrínou opřenou o tanky a okupaci a Evropskou unií postavenou na demokracii a vyjednávání, neměl by svůj úřad zastávat, protože toho už není schopen," sdělil pro EuroZprávy.cz. 

Na svém twitterovém účtu se krátce na to vyjádřil český europoslanec za hnutí ANO Pavel Telička.

Tak člověk, ktery se označuje za eurofederalistu, vidí jako strategicky zájem CR statni suverenitu a EU srovnává s Breznevem. Chudák!

Dodal ještě, že politický subjekt, který podpoří Zemana na prezidenta, se stane "hrobníkem českých zájmů". Tento týden přitom místopředsedkyně hnutí ANO Jaroslava Pokorná Jermanová  pro Právo uvedla, že hnutí by mělo podpořit v prezidentské volbě právě Zemana. 

"Zemanovi, který současně říká, že je eurofederalista a v referendu by podle svých slov hlasoval pro setrvání  ČR v EU je těžké rozumět," myslí si místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Pro EuroZprávy.cz sdělil, že "paralela s hegemonií SSSR v tzv. sovětském prostoru zní dost blouznivě,". "Snad na hlavu státu nepůsobí současná vedra... Pokud mělo jít o bonmot, tak se moc nepovedl," uzavírá. 

"Zdravotní stav pana prezidenta zjevně není optimální. Jedině tomu bych přisuzoval tento výrok," uvedl v reakci na dotaz serveru EuroZprávy.cz Petr Gazdík (STAN). 

"Dle mého by měl méně jezdit do Číny a Ruska a začít se zajímat o západní země. Jeho názory začínají nápadně připomínat Václava Klause," dodal ještě europoslanec Zdechovský.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zase nesouhlasí se Zemanovými výroky na adresu možného referenda o vystoupení z EU.

S prezidentem Zemanem nesouhlasím. Není žádný sociální, ekonomický, bezpečnostní, strategický ani jiný důvod k referendu o vystoupení z EU.

Naopak Tomio Okamura (SPD) prezidentova slova uvítal. "My v SPD navrhujeme ve sněmovně referendum o vystoupení z EU již dva roky a jsem rád, že se k naší názorové platformě přidal i pan prezident," napsal pro EuroZprávy.cz. "My všichni si přejeme co nejužší vzájemnou evropskou spolupráci, avšak naše partnerství musí být rovnoprávné, nesmí potlačovat národní zájmy a likvidovat suverenitu jednotlivých zemí," domnívá se. 

Brežněvova doktrína omezené suverenity byla součástí sovětské zahraniční politiky od roku 1968 do období tzv. Perestrojky. Brežněv s ní přišel v obavě, že by se některá ze zemí sovětského blogu mohla odchýlit od socialismu blíže ke kapitalismu. Sovětský svaz si tak nárokoval možnost vojenského zásahu kdekoliv, kde by hrozilo toto nebezpečí. Brežněvova doktrína ospravedlňovala vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968.