V roce 1968 ztělesňoval Alexander Dubček snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit "socialismus s lidskou tváří" však po několika měsících ukončila ruská ozbrojená intervence. Jako hlavní symbol takzvaného Pražského jara musel Dubček následně odejít z veřejného života, do něhož se mohl znovu zapojit až po změnách v Československu nastartovaných událostmi z listopadu 1989. Jeho obnovenou politickou kariéru ale počátkem listopadu 1992 ukončila těžká autonehoda.
Na vrchol mocenské pyramidy vynesl Dubčeka frakční boj ve vedení KSČ. Jeho volba prvním tajemníkem strany v lednu 1968 byla kompromisem mezi táborem reformistů a konzervativním křídlem. Dubčekovi se ale podařilo názorové proudy ve straně spojit a v očích veřejnosti se stal tribunem počínajícího obrodného procesu.
Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy byl Dubček spolu s dalšími členy vedení KSČ internován v Moskvě, kde pod nátlakem podepsal protokol stvrzující okupaci. Právě tato skutečnost se stala základem Dubčekova rozporuplného hodnocení. Zatímco pro jedny zůstal hrdinou boje za svobodu, demokracii a humanismus, jiní mu dodnes vyčítají slabost a nerozhodnost. Loni v lednu vzbudil pozornost i kritiku český prezident Miloš Zeman, který při návštěvě Slovenska, řekl, že by bylo vhodné se zamyslet, proč se po okupaci Československa v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy našel mezi tehdejší politickou elitou pouze jeden statečný člověk, a to František Kriegel, a "proč se všichni ostatní podělali hrůzou".
Alexander Dubček se narodil 27. listopadu 1921 v obci Uhrovec nedaleko Topoľčan. Většinu mládí však prožil v Sovětském svazu, kam odešel spolu se svými rodiči. Na Slovensko se vrátil v roce 1938, a nedlouho poté vstoupil do komunistické strany. Koncem války se zúčastnil Slovenského národního povstání a byl raněn.
V padesátých letech prošel řadou stranických a státních funkcí a také vystudovala pověstnou "vokovickou Sorbonu", tedy Vysokou školu politickou ÚV KSČ v Praze. V roce 1963 byl zvolen členem předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) a prvním tajemníkem téhož orgánu v Komunistické straně Slovenska. Na vrchol mocenské pyramidy vystoupal 5. ledna 1968, kdy ve funkci prvního tajemníka ÚV KSČ nahradil prezidenta Antonína Novotného.
Obrodný proces dostal 21. srpna 1968 dramatickou tečku v podobě vojenské intervence členů Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. V následujícím období normalizace nebylo pro Dubčeka ve veřejném životě místo. V dubnu 1969 byl sesazen z postu prvního tajemníka ÚV KSČ a ze všech stranických funkcí. Na krátký čas se ještě stal předsedou Federálního shromáždění (v této funkci mimo jiné podepsal neblaze proslulý "pendrekový zákon", který uděloval mimořádné pravomoci policejním složkám a byl zneužíván k perzekuci lidí) a poté velvyslancem Československa v Turecku. Byla to ale už jen labutí píseň Dubčekovy politické kariéry.
V roce 1970 byl vyloučen z KSČ a v následujícím období pracoval jako dělník a technický úředník žijící pod dohledem Státní bezpečnosti. Z ústraní vystoupil částečně až po nástupu Michaila Gorbačova k moci.
S pádem komunismu na podzim 1989 začala Dubčekova politická hvězda znovu stoupat. Zejména na rodném Slovensku stále velmi populární politik byl v polovině prosince navržen na funkci prezidenta. O nejvyšší ústavní post se však hodlal ucházet i někdejší disident a hlavní tvář sametové revoluce Václav Havel. Po řadě jednání Dubček, byť nerad, souhlasil s tím, že se místo prezidentského postu ujme křesla předsedy parlamentu. Do Federálního shromáždění ČSSR byl kooptován 28. prosince a ještě týž den v jeho čele nahradil Stanislava Kukrála. Předsedou zákonodárného sboru byl až do léta 1992.
O Dubčekovi, jenž se v březnu 1992 stal předsedou Sociálně demokratické strany Slovenska, se v souvislosti s rozpadem federace uvažovalo také jako o možném prezidentovi samostatné Slovenské republiky. Jejího vzniku se však Dubček nedožil.
Ráno 1. září 1992 nasedl politik do služebního BMW a vydal se na cestu z Bratislavy do Prahy. Na 88. kilometru dálnice D1 dostala jeho limuzína v hustém dešti smyk a ve více než stokilometrové rychlosti vyletěla ze silnice. Zatímco řidič vozu měl jen lehká zranění, nepřipoutaný Dubček vyletěl zadním oknem a utrpěl řadu tříštivých zlomenin. Po prvotním ošetření v nemocnici v nedalekém Humpolci byl vrtulníkem přepraven na ARO v Praze na Homolce. Tam také 7. listopadu večer zemřel.
Držitel řady domácích i mezinárodních ocenění byl v lednu 2003 vyznamenán prezidentem Václavem Havlem Řádem Bílého lva I. třídy in memoriam.
Související
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara
Alexander Dubček , historie , Československo
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
včera
V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly
Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.
Zdroj: Libor Novák