Milovaný i nenáviděný? Dubček podepsal okupaci Československa, zabil se v autě

V roce 1968 ztělesňoval Alexander Dubček snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit "socialismus s lidskou tváří" však po několika měsících ukončila ruská ozbrojená intervence. Jako hlavní symbol takzvaného Pražského jara musel Dubček následně odejít z veřejného života, do něhož se mohl znovu zapojit až po změnách v Československu nastartovaných událostmi z listopadu 1989. Jeho obnovenou politickou kariéru ale počátkem listopadu 1992 ukončila těžká autonehoda.

Na vrchol mocenské pyramidy vynesl Dubčeka frakční boj ve vedení KSČ. Jeho volba prvním tajemníkem strany v lednu 1968 byla kompromisem mezi táborem reformistů a konzervativním křídlem. Dubčekovi se ale podařilo názorové proudy ve straně spojit a v očích veřejnosti se stal tribunem počínajícího obrodného procesu.

Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy byl Dubček spolu s dalšími členy vedení KSČ internován v Moskvě, kde pod nátlakem podepsal protokol stvrzující okupaci. Právě tato skutečnost se stala základem Dubčekova rozporuplného hodnocení. Zatímco pro jedny zůstal hrdinou boje za svobodu, demokracii a humanismus, jiní mu dodnes vyčítají slabost a nerozhodnost. Loni v lednu vzbudil pozornost i kritiku český prezident Miloš Zeman, který při návštěvě Slovenska, řekl, že by bylo vhodné se zamyslet, proč se po okupaci Československa v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy našel mezi tehdejší politickou elitou pouze jeden statečný člověk, a to František Kriegel, a "proč se všichni ostatní podělali hrůzou".

Alexander Dubček se narodil 27. listopadu 1921 v obci Uhrovec nedaleko Topoľčan. Většinu mládí však prožil v Sovětském svazu, kam odešel spolu se svými rodiči. Na Slovensko se vrátil v roce 1938, a nedlouho poté vstoupil do komunistické strany. Koncem války se zúčastnil Slovenského národního povstání a byl raněn.

V padesátých letech prošel řadou stranických a státních funkcí a také vystudovala pověstnou "vokovickou Sorbonu", tedy Vysokou školu politickou ÚV KSČ v Praze. V roce 1963 byl zvolen členem předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) a prvním tajemníkem téhož orgánu v Komunistické straně Slovenska. Na vrchol mocenské pyramidy vystoupal 5. ledna 1968, kdy ve funkci prvního tajemníka ÚV KSČ nahradil prezidenta Antonína Novotného.

Obrodný proces dostal 21. srpna 1968 dramatickou tečku v podobě vojenské intervence členů Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. V následujícím období normalizace nebylo pro Dubčeka ve veřejném životě místo. V dubnu 1969 byl sesazen z postu prvního tajemníka ÚV KSČ a ze všech stranických funkcí. Na krátký čas se ještě stal předsedou Federálního shromáždění (v této funkci mimo jiné podepsal neblaze proslulý "pendrekový zákon", který uděloval mimořádné pravomoci policejním složkám a byl zneužíván k perzekuci lidí) a poté velvyslancem Československa v Turecku. Byla to ale už jen labutí píseň Dubčekovy politické kariéry.

V roce 1970 byl vyloučen z KSČ a v následujícím období pracoval jako dělník a technický úředník žijící pod dohledem Státní bezpečnosti. Z ústraní vystoupil částečně až po nástupu Michaila Gorbačova k moci.

S pádem komunismu na podzim 1989 začala Dubčekova politická hvězda znovu stoupat. Zejména na rodném Slovensku stále velmi populární politik byl v polovině prosince navržen na funkci prezidenta. O nejvyšší ústavní post se však hodlal ucházet i někdejší disident a hlavní tvář sametové revoluce Václav Havel. Po řadě jednání Dubček, byť nerad, souhlasil s tím, že se místo prezidentského postu ujme křesla předsedy parlamentu. Do Federálního shromáždění ČSSR byl kooptován 28. prosince a ještě týž den v jeho čele nahradil Stanislava Kukrála. Předsedou zákonodárného sboru byl až do léta 1992.

O Dubčekovi, jenž se v březnu 1992 stal předsedou Sociálně demokratické strany Slovenska, se v souvislosti s rozpadem federace uvažovalo také jako o možném prezidentovi samostatné Slovenské republiky. Jejího vzniku se však Dubček nedožil.

Ráno 1. září 1992 nasedl politik do služebního BMW a vydal se na cestu z Bratislavy do Prahy. Na 88. kilometru dálnice D1 dostala jeho limuzína v hustém dešti smyk a ve více než stokilometrové rychlosti vyletěla ze silnice. Zatímco řidič vozu měl jen lehká zranění, nepřipoutaný Dubček vyletěl zadním oknem a utrpěl řadu tříštivých zlomenin. Po prvotním ošetření v nemocnici v nedalekém Humpolci byl vrtulníkem přepraven na ARO v Praze na Homolce. Tam také 7. listopadu večer zemřel.

Držitel řady domácích i mezinárodních ocenění byl v lednu 2003 vyznamenán prezidentem Václavem Havlem Řádem Bílého lva I. třídy in memoriam.

Související

Alexander Dubček hovoří k lidem během sametové revoluce. Komentář

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara

Před 55 lety, 5. ledna 1968, se funkce prvního tajemníka ÚV KSČ ujal Alexander Dubček. Výměna nejvyššího představitele strany, která v té době držela již téměř dvě desetiletí mocenský monopol v zemi, umožnila zahájení pokusu o reformu československé státně-socialistické diktatury, jež se do historie zapsal jako pražské jaro. Dubček se pro mnohé stal jeho hlavní tváří, přestože ve skutečnosti nebyl hlavním iniciátorem liberalizačních změn.

Více souvisejících

Alexander Dubček historie Československo

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy