Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla rozmístěna sovětská vojska. To se změnilo po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Jednotky z Maďarska, Bulharska a Polska sice postupně československé území opustily, sovětská vojska však zůstala téměř 23 let.
Okupaci ukončila až dohoda mezi vládou ČSSR a SSSR o odsunu sovětských vojsk z území Československa, která byla podepsána 26. února 1990.
Armády pěti států východního bloku překročily československé hranice těsně před půlnocí 20. srpna 1968 a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území státu.
V prvním sledu vstoupilo na území ČSSR zhruba 100.000 vojáků, 2300 tanků a 700 letadel. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750.000 vojáků. Invaze armád Varšavské smlouvy tak v podstatě ukončila tzv. pražské jaro - pokus československých komunistů o nastolení "socialismu s lidskou tváří". V Československu poté začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až listopad 1989.
Pobyt sovětských vojsk v Československu byl legalizován smlouvou z 16. října 1968. O dva dny později dokument schválilo Národní shromáždění, když pro smlouvu hlasovalo 228 poslanců, deset se zdrželo hlasování a čtyři hlasovali proti - František Kriegel, František Vodsloň, Gertruda Sekaninová-Čakrtová a Božena Fuková.
Podle smlouvy "část sovětských vojsk zůstává dočasně na československém území za účelem zajištění bezpečnosti zemí socialistického společenství před sílícími revanšistickými snahami západoněmeckých militaristických sil".
Sovětští vojáci byli koncem 80. let rozmístěni v 67 posádkách v českých zemích a 16 posádkách na Slovensku. Počet lokalit s odloučenými jednotkami byl ještě vyšší. K oblastem, které měla sovětská armáda plně k dispozici, patřily i vojenské výcvikové prostory Mimoň - Ralsko, Libavá, Boletice a Kežmarok. Velitelství měla tzv. Střední skupina vojsk ve vojenském prostoru Milovice - Mladá nedaleko Prahy.
Po listopadu 1989 a pádu komunistického režimu byl jedním z prvních požadavků veřejnosti právě odchod všech sovětských vojsk. První sovětské jednotky sice Československo opustily již v květnu 1989, ovšem tehdy šlo pouze o plánované snížení počtu ozbrojených sil SSSR. Sovětská strana nejdříve chtěla řešit otázku stažení svých vojsk v rámci evropského procesu, což československá vláda premiéra Mariána Čalfy odmítla. Již 26. února 1990 pak ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze v Moskvě podepsali dohodu o odchodu vojsk.
Koncem února 1990, kdy začal odsun, se v Československu nacházelo 73.500 vojáků a téměř 40.000 rodinných příslušníků. Bojový arzenál tvořilo mimo jiné 1220 tanků, 2505 bojových vozidel a obrněných transportérů, 1218 děl a minometů, 76 bojových letadel a 146 bojových vrtulníků.
Poslední transport se sovětskými vojáky a technikou opustil území republiky 21. června 1991 a o šest dní později republiku opustil i poslední sovětský voják - tehdejší velitel generál Eduard Vorobjov.
V souvislosti s pobytem sovětských vojsk na území Československa bylo 296 lidí usmrceno a 577 těžce zraněno. Celkové československé pohledávky a požadavky v souvislosti se vstupem, pobytem a odchodem sovětských vojsk projednané československou federální vládou byly vyčísleny na téměř 14,8 miliardy korun. Do likvidace ekologických škod na území, které využívala sovětská vojska, stát od roku 1991 vložil několik miliard korun a stále nejsou dokončeny. K nejzatíženějším lokalitám po sovětské armádě patří letiště Hradčany na Českolipsku, bývalý vojenský prostor Milovice a Jánská na Děčínsku.
Související

80 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Co to dnes pro nás znamená?

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře
Sovětská armáda , historie , Československo , okupace 1968
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Víkendové počasí bude jiné než minule. Sněžit může i poměrně nízko
včera

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení
včera

V Neapoli vyhnalo zemětřesení lidi do ulic. Experti řekli, jak reaguje Vesuv
včera

Italové se přiklání k evropské strategii. Ukrajině posílají nebezpečné zbraně
včera

Známý soudce se našel. Policie ho prověřuje kvůli možné zpronevěře
včera

Zelenskyj naznačil, jak bude Putin sabotovat mírové snahy
včera

Případ brutální vraždy v Jaroměři se poprvé dostal k soudu. Padlo rozhodnutí o vazbě
včera

Kam za zimním počasím? Na hory. Meteorologové nabídli předpověď
včera

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady
Aktualizováno včera

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina
včera

Co bude s Ruskem, až skončí válka na Ukrajině? Šéf NATO nastínil další kroky
včera

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35
včera

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině
včera

Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku. Našla s Maďarskem kompromis
včera

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů
včera

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo
včera

Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze
včera

Musk začíná couvat? Vaše obchodní válka nám škodí, vzkázala Tesla Trumpovi
včera

Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo
včera
Číňanům může pomoct, Kanaďané prokázali hrdost. Ekonomové Navrátil a Dedek o Trumpově agresivní politice
Ekonomové Boris Navrátil a Jakub Dedek, kteří spolupracují v rámci Evropské výzkumné univerzity v Ostravě, poskytli exkluzivní rozhovor pro EuroZprávy.cz. Věnovali se v něm agresivní obchodní politice nové administrativy Bílého domu pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Zdroj: Jakub Jurek