Rusko je opět na prášky z Česka. Vadí mu Den památky obětí invaze 1968

"Snaha Prahy znovu se vracet k událostem starým půl století s cílem zapojit je do současného politického kontextu, neochota otočit tuto stránku dějin, která kalí ovzduší rusko-českých vztahů, sotva napomůže úspěšnému průběhu dvoustranné spolupráce," uvedla ruská diplomacie. Na stránce ministerstva je materiál označen jako komentář tiskového oddělení úřadu.

Přijetí zákona komentář označil za "velké rozčarování". Odporuje totiž podle něj dvoustranným úmluvám, zakotveným v česko-ruské smlouvě o přátelských vztazích a spolupráci ze srpna 1993, ve které obě strany vyjádřily přání udělat tlustou čáru za totalitní minulostí, spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a dalším neoprávněným pobytem sovětských vojsk na československém území, dodalo ruské ministerstvo.

TASS připomněl, že podle českých historiků během pobytu sovětských vojsk v Československu od srpna 1968 do poloviny roku 1991 zahynulo 406 čs. občanů, ruští historici hovoří o smrti 12 sovětských vojáků jen během prvního měsíce po vstupu vojsk Varšavské smlouvy.

To, že Česko si bude 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, schválil Senát 4. prosince v rámci novely o státních svátcích. Novelu, kterou předložilo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, prezident Miloš Zeman podepsal, jak 13. prosince oznámil prezidentův mluvčí. Česko tak nově bude mít v kalendáři 15 významných dnů.

Sněmovní projednávání poznamenal výrok komunistického poslance Stanislava Grospiče, podle něhož obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a že lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Grospičova slova vyvolala vlnu kritiky a odsouzení, poslanec se za ně veřejně omluvil až po několika dnech.

Česko-ruské vztahy letos negativně ovlivnilo několik událostí. V červnu vyvolal v Česku pobouření návrh ruských poslanců, aby účastníci vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 získali status válečných veteránů. V září vyvolal spory návrh Prahy 6 na odstranění pomníku sovětského maršála Ivana Koněva, ruský ministr kultury Vladimir Medinskij kvůli tomu přirovnal starostu městské části Ondřeje Koláře (TOP 09) k nacistickým pohlavárům. Starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný (ODS) se zase dostal do sporu s ruskou ambasádou kvůli záměru zřídit v městské části pomník vlasovcům, kteří v květnu 1945 padli při osvobozování Prahy v květnu 1945 a předtím stáli na straně nacistického Německ. Rusko minulý měsíc také zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací.