Jak probíhala srpnová invaze? Neuvěřitelně hladce, o sovětské armádě neměl nikdo tušení

Po padesáti letech je invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa ze srpna 1968 poslední vojenskou operací, která proběhla na našem území. Vzhledem k tomu že hranice překročila půl milionová armáda, tak k přílišnému běsnění nedošlo. Obsazení státu stálo několik stovek lidských životů a samozřejmě daleko větší počet lidí bylo zraněno fyzicky, o psychické újmě obyvatel Československa ani nemluvně. Ovšem z pohledu vojenské teorie proběhla operace neobvykle hladce.

Přestože tzv. Pražské jaro byl reformní proces, který nebyl tak docela schválen moskevským vedením východního bloku, jen těžko můžeme říci, že by komunistické Československo na konci šedesátých let bylo nezávislé na Moskvě. Opravdu jen stěží mohli vojáci střežící hranice něco dělat s postupující armádou. Bylo by to jako kdyby dobře vycvičený pes sežral vlastního pána. Ovšem o preciznosti provedení celé akce sověty nemůže být pochyb.

Jedno velké překvapení

Intenzita reformního dění v Československu byla v Moskvě velmi dobře známa. Jelikož komunistické vedení již zažilo vlnu odporu v poddanských státech, jako třeba v Maďarsku, na preventivní úder se v SSSR velmi dobře připravovali. Operace Dunaj, jak zněl krycí název celé akce, se začala připravovat již začátkem dubna, čili čtyři měsíce před náhlým vstupem vojsk Varšavské smlouvy. Překvapen byl tak pouze cíl útoku a také nepřátelský západní blok. Zatímco SSSR vše pečlivě připravovalo, nikdo nepovolaný neměl tušení. Jak se to ruským komunistům podařilo?

Již 30. května vstoupily první sovětské jednotky do Československa kvůli vojenskému cvičení pod názvem Šumava. Cvičilo se nejen na našem území ale i za hranicemi. Invazní armáda tak měla skvěle zmapovaný terén a nemohlo ji nic zásadně překvapit. Ovšem série cvičení umožnila ještě jeden vychytralý manévr. Dokonale zmátla pozorovatele Severoatlantické aliance. Západ následná invaze z 20. na 21. srpna zcela zaskočila a nemohl nijak strategicky využít slabosti v konkurenčním bloku. Cvičení považovali generálové NATO za přirozený proces v sousedních armádách o to více, že probíhala blízko Železné opony.

Ruští agenti byli o krok napřed

Ještě účinnější byla samotná realizace sovětského plánu. Postupu pozemního vojska totiž předcházela infiltrace v nitru Československa sovětskými tajnými službami. Zasáhli tak nejdříve v srdci nepřítele, tudíž dopředu nemohl vyvinout žádný odpor. 20. srpna večer se zkušený voják prezident Ludvík Svoboda dotazoval ministra obrany Martina Dzúra, jestli něco neví o pohybech vojáků na hranici s Polskem a NDR. Dostalo se mu vyhýbavé odpovědi, jelikož ministerstvo obrany se soustředilo jen na západní hranici. O dění na inkriminovaných místech měl vědět ministr vnitra Viliam Šalgovič. Jenže ten již byl dávno „zpracován“ sovětskými agenty a jakoukoliv obranou aktivitu československým vojákům zakázal. Stát byl ochromen ve svém vlastním centru a postupu armády nic nebránilo.

Kde udělali soudruzi z NDR chybu?

Jediným drobným zádrhelem v hladce probíhající akci bylo nedorozumění u severočeských hranic. První jednotkou, která ve skutečnosti překročila hranice, byli němečtí průzkumníci. Kde udělali soudruzi z NDR chybu? Popletli si čas. Termín invaze byl naplánován na jednu hodinu po půlnoci moskevského času, což je jedenáct hodin času středoevropského. Výpočet východoněmečtí vojáci neprovedli správně. Střelhbitě se vrátili za hranici, jinak se armáda NDR na rozkaz sovětského ministra obrany Andreje Grečka neúčastnila, aby Němci nevyvolávali vzpomínky na nacistickou okupaci necelých třicet let před srpnem 1968. Tento detail však jako jeden z mála ruským komunistům nevyšel. Vzpomínky na německou okupaci byly stále živé a invaze byla okamžitě srovnávána s německou, stejně tak vztah k „ruskému spojenci“ byl nenávratně poškozen.

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

Více souvisejících

historie Varšavská smlouva Srpen 1968 Sovětská armáda okupace 1968

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno před 7 hodinami

před 7 hodinami

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 10 hodinami

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 14 hodinami

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí naprostému přetížení a zoufalému nedostatku lékařského vybavení a zásob, uvedl ředitel největší nemocnice v oblasti. Podle Muhammada Abú Salmíji z nemocnice Al-Šifá v Gaze jsou všechna oddělení přeplněná a mnoho zraněných umírá bez možnosti ošetření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy