Z tajných českých dokumentů mrazí. SSSR plánoval v Evropě jadernou apokalypsu

Sovětský svaz měl pro potencionální případ útoku NATO připravený plán nukleární apokalypsy. Ukazují to dokumenty odtajněné v České republice a Polsku.

Vůdci SSSR očekávali, že západní „imperialisté“ uskuteční první jaderný úder. Ve spolupráci s vojsky Varšavské smlouvy tedy připravily preventivní vojenský plán, který by počítal s rychlou invazí do Západního Německa, Dánska, Nizozemí a Belgie, přičemž na vybrané cíle v těchto zemích by byly shozeny atomové bomby, ukazují odtajněné české dokumenty.

Mapa a další dokumenty nalezené v Polsku ukazuje, na jaká místa by Sověti zaútočili se svými nukleárními zbraněmi. Jednalo by se o města Hamburk a Hannover a přístavy Wilhelmshaven a Bremerhaven v Západním Německu; Haag, Rotterdam, Utrecht a Amsterdam v Nizozemsku; přístavní město Antverpy a Brusel, hlavní velitelství NATO v Belgii. Pět atomových bomb by bylo shozeno též na vybrané cíle v Dánsku, z toho dvě na hlavní město Kodaň.

Kromě toho by SSSR shodil menší „taktické“ atomové zbraně na velitelství, armádní základny, letiště, skladiště vybavení a komunikační a raketová centra. Generálové též počítali s tím, že radioaktivní spad by kontaminoval dodávky zemědělské půdy a vody a ovlivnil by tedy větší plochu než jen tu, ve které vybuchla bomba.

Celkově Sověti chtěli použít 189 nukleárních zbraní: 177 raket a 12 bomb o síle pěti až 500 kilotun. Pro srovnání, atomová bomba shozená na Hirošimu měla sílu 15 kilotun.

Tento plán se týkal pouze severní fronty. Kromě toho SSSR počítal i s útoky na centrální a jižní fronty, které pokrývaly zbytek Německa dolů k Jadranu. Dle dokumentů z maďarského archivu se počítalo se zničením Vídně dvěma 500 kilotunovými jadernými bombami, na Mnichov měla dopadnout jedna.

SSSR zároveň chtěl vyslat sovětská a polská vojska, která byla druhé největší z armád Varšavské smlouvy, aby provedla rychlou invazi s cílem dobýt severní základny NATO v Atlantiku a zabránit USA a Kanadě, aby do Evropy poslaly vojenské posily.

SSSR nicméně preventivnímu úderu nikdy nesáhl. Jeho vedení si zřejmě uvědomovalo, že by tím rozpoutalo jadernou apokalypsu, která by zničila obě strany.

Je též potřeba dodat, že podobný krizový scénář, tzv. SOIP (Single Integrated Operational Plan) měly připravené i USA. Plán počítal s nukleárními údery ve východní Evropě, SSSR a Číně.

Tajná krize

V době vyhrocené studené války nicméně nebývalo nic neobvyklého, že jedna či druhá strana už měla připravené prsty na „červeném tlačítku.“ Např. vedení SSSR vyhodnotilo málo známé válečné hry NATO, cvičení Able Archer (Schopný lučištník), v roce 1983 jako přípravu na nukleární úder proti Sovětskému svazu.

Zpanikaření Sověti proto začali urychleně rozmisťovat v Německu a Polsku letadla schopná nukleárního úderu. USA si toho všimly, Velká Británie je však prostřednictvím přeběhlého agenta KGB, Olega Gordijevskijého, informovala o tom, co se ve skutečnosti děje. Situace se nakonec vysvětlila a SSSR se uklidnilo.

Podle historika Richarda Rhodese byl Able Archer ještě nebezpečnější než proslulá kubánská raketová krize v roce 1962, která bývá často uváděna jako hlavní období, kdy byl svět na pokraji možné nukleární války. Rhodes upozorňuje, že v té době však spolu USA a SSSR alespoň komunikovaly a snažily se věc vyřešit, zatímco v roce 1983 jedna strana vůbec netušila, že druhá je zcela vyděšená.

Rhodesovo stanovisko sdílí i bývalý šéf australské tajné služby Paul Dibb. „Mohly spustit vrcholnou neúmyslnou katastrofu, přičemž jaderné kapacity připravené k okamžitému úderu byly na straně USA i Sovětů řádově vyšší než v roce 1962,“ uvedl.

Související

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své Komentář

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

Více souvisejících

Sovětský svaz jaderné zbraně - Varšavská smlouva Polsko NATO

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Policie pátrá po soudci Romanu Kafkovi.

Známý soudce se našel. Policie ho prověřuje kvůli možné zpronevěře

Policie ukončila pátrání po pohřešovaném soudci Romanu Kafkovi. Podle dostupných informací je naživu a čelí podezření ze zpronevěry peněz, které mu svěřili jeho známí. Strážci zákona se k okolnostem případu nevyjadřují, věcí se má zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). 

včera

Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj naznačil, jak bude Putin sabotovat mírové snahy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin o příměří na Ukrajině nestojí a bude sabotovat veškeré mírové snahy. Američané ale podle Zelenského disponují silou, aby Moskvu přinutili k souhlasu s mírem.

včera

včera

včera

Mark Carney

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady. Po slavnostním složení přísahy podepsal potřebné dokumenty, čímž završil proces svého jmenování. Aktu byla přítomna i generální guvernérka Kanady Mary Simon, která dokumenty rovněž podepsala. Ceremoniál doprovázela hlasitá podpora přihlížejících.

Aktualizováno včera

Donald Trump

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina

Americký prezident Donald Trump označil jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“ a zároveň varoval, že tisíce ukrajinských vojáků jsou zcela obklíčeny ruskou armádou. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že tito vojáci jsou v „velmi špatné a zranitelné pozici“ a že požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Podle Trumpa by se v opačném případě jednalo o „hrozný masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války.

včera

včera

F-35 Joint Strike Fighter

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35

Portugalská vláda se rozhodla nepořídit americké stíhačky F-35, přestože tamní letectvo jejich nákup doporučilo. Důvodem je nejistota spojená s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně signalizoval změny v postavení Spojených států v rámci NATO.

včera

Hans Petter Midttun

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině

Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna mají Spojené státy tři možné reakce na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj zvýšený tlak na Kyjev. Další variantou by mohl být ústup Donalda Trumpa od snahy o mírové řešení konfliktu. Nejmenší šanci na realizaci pak expert přisuzuje zvýšenému tlaku na Moskvu.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů

Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, poté co se lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dohodl se Zelenými na obřích investicích v hodnotě až jednoho bilionu eur. Tato dohoda znamená zásadní odklon od tradiční fiskální zdrženlivosti Berlína a má za cíl nejen posílit obranu země, ale také podpořit hospodářský růst. 

včera

Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo

Návrh na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, který tento týden předložily Spojené státy a který Kyjev přijal, má podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia vést k „ukončení tohoto konfliktu způsobem, který bude trvalý a udržitelný.“ Historie však ukazuje, že podobná dohoda již jednou selhala a místo trvalého míru přinesla pouze zhoršení situace.

včera

Vladimir Putin

Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze

Postoj Vladimira Putina k mírovému plánu Spojených států pro Ukrajinu vzbuzuje podezření, že se ruský prezident snaží ve vztahu k Donaldu Trumpovi taktizovat. Americký prezident se často chlubí svým „skvělým vztahem“ s Putinem, ale nyní se ukáže, zda má toto spojenectví skutečný význam, píše ve své analýze CNN.

včera

včera

Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo

Spojené státy mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy