Sovětský svaz měl pro potencionální případ útoku NATO připravený plán nukleární apokalypsy. Ukazují to dokumenty odtajněné v České republice a Polsku.
Vůdci SSSR očekávali, že západní „imperialisté“ uskuteční první jaderný úder. Ve spolupráci s vojsky Varšavské smlouvy tedy připravily preventivní vojenský plán, který by počítal s rychlou invazí do Západního Německa, Dánska, Nizozemí a Belgie, přičemž na vybrané cíle v těchto zemích by byly shozeny atomové bomby, ukazují odtajněné české dokumenty.
Mapa a další dokumenty nalezené v Polsku ukazuje, na jaká místa by Sověti zaútočili se svými nukleárními zbraněmi. Jednalo by se o města Hamburk a Hannover a přístavy Wilhelmshaven a Bremerhaven v Západním Německu; Haag, Rotterdam, Utrecht a Amsterdam v Nizozemsku; přístavní město Antverpy a Brusel, hlavní velitelství NATO v Belgii. Pět atomových bomb by bylo shozeno též na vybrané cíle v Dánsku, z toho dvě na hlavní město Kodaň.
Kromě toho by SSSR shodil menší „taktické“ atomové zbraně na velitelství, armádní základny, letiště, skladiště vybavení a komunikační a raketová centra. Generálové též počítali s tím, že radioaktivní spad by kontaminoval dodávky zemědělské půdy a vody a ovlivnil by tedy větší plochu než jen tu, ve které vybuchla bomba.
Celkově Sověti chtěli použít 189 nukleárních zbraní: 177 raket a 12 bomb o síle pěti až 500 kilotun. Pro srovnání, atomová bomba shozená na Hirošimu měla sílu 15 kilotun.
Tento plán se týkal pouze severní fronty. Kromě toho SSSR počítal i s útoky na centrální a jižní fronty, které pokrývaly zbytek Německa dolů k Jadranu. Dle dokumentů z maďarského archivu se počítalo se zničením Vídně dvěma 500 kilotunovými jadernými bombami, na Mnichov měla dopadnout jedna.
SSSR zároveň chtěl vyslat sovětská a polská vojska, která byla druhé největší z armád Varšavské smlouvy, aby provedla rychlou invazi s cílem dobýt severní základny NATO v Atlantiku a zabránit USA a Kanadě, aby do Evropy poslaly vojenské posily.
SSSR nicméně preventivnímu úderu nikdy nesáhl. Jeho vedení si zřejmě uvědomovalo, že by tím rozpoutalo jadernou apokalypsu, která by zničila obě strany.
Je též potřeba dodat, že podobný krizový scénář, tzv. SOIP (Single Integrated Operational Plan) měly připravené i USA. Plán počítal s nukleárními údery ve východní Evropě, SSSR a Číně.
Tajná krize
V době vyhrocené studené války nicméně nebývalo nic neobvyklého, že jedna či druhá strana už měla připravené prsty na „červeném tlačítku.“ Např. vedení SSSR vyhodnotilo málo známé válečné hry NATO, cvičení Able Archer (Schopný lučištník), v roce 1983 jako přípravu na nukleární úder proti Sovětskému svazu.
Zpanikaření Sověti proto začali urychleně rozmisťovat v Německu a Polsku letadla schopná nukleárního úderu. USA si toho všimly, Velká Británie je však prostřednictvím přeběhlého agenta KGB, Olega Gordijevskijého, informovala o tom, co se ve skutečnosti děje. Situace se nakonec vysvětlila a SSSR se uklidnilo.
Podle historika Richarda Rhodese byl Able Archer ještě nebezpečnější než proslulá kubánská raketová krize v roce 1962, která bývá často uváděna jako hlavní období, kdy byl svět na pokraji možné nukleární války. Rhodes upozorňuje, že v té době však spolu USA a SSSR alespoň komunikovaly a snažily se věc vyřešit, zatímco v roce 1983 jedna strana vůbec netušila, že druhá je zcela vyděšená.
Rhodesovo stanovisko sdílí i bývalý šéf australské tajné služby Paul Dibb. „Mohly spustit vrcholnou neúmyslnou katastrofu, přičemž jaderné kapacity připravené k okamžitému úderu byly na straně USA i Sovětů řádově vyšší než v roce 1962,“ uvedl.
Související

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Trump byl agentem KGB pod krycím jménem Krasnov, tvrdí bývalý sovětský špion
Sovětský svaz , jaderné zbraně - , Varšavská smlouva , Polsko , NATO
Aktuálně se děje
před 20 minutami

Lucembursko přišlo o vzácně nemocného prince. Frederikovi docházela energie
před 1 hodinou

"Ukončili jsme jeho mizerný život." Trump oznámil likvidaci jednoho z lídrů IS
před 1 hodinou

Vlaky v Česku nabírají zpoždění. Došlo k výpadku klíčového zabezpečovače
před 3 hodinami

Víkendové počasí bude jiné než minule. Sněžit může i poměrně nízko
včera

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení
včera

V Neapoli vyhnalo zemětřesení lidi do ulic. Experti řekli, jak reaguje Vesuv
včera

Italové se přiklání k evropské strategii. Ukrajině posílají nebezpečné zbraně
včera

Známý soudce se našel. Policie ho prověřuje kvůli možné zpronevěře
včera

Zelenskyj naznačil, jak bude Putin sabotovat mírové snahy
včera

Případ brutální vraždy v Jaroměři se poprvé dostal k soudu. Padlo rozhodnutí o vazbě
včera

Kam za zimním počasím? Na hory. Meteorologové nabídli předpověď
včera

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady
Aktualizováno včera

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina
včera

Co bude s Ruskem, až skončí válka na Ukrajině? Šéf NATO nastínil další kroky
včera

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35
včera

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině
včera

Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku. Našla s Maďarskem kompromis
včera

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů
včera

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo
včera
Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze
Postoj Vladimira Putina k mírovému plánu Spojených států pro Ukrajinu vzbuzuje podezření, že se ruský prezident snaží ve vztahu k Donaldu Trumpovi taktizovat. Americký prezident se často chlubí svým „skvělým vztahem“ s Putinem, ale nyní se ukáže, zda má toto spojenectví skutečný význam, píše ve své analýze CNN.
Zdroj: Libor Novák