Z tajných českých dokumentů mrazí. SSSR plánoval v Evropě jadernou apokalypsu

Sovětský svaz měl pro potencionální případ útoku NATO připravený plán nukleární apokalypsy. Ukazují to dokumenty odtajněné v České republice a Polsku.

Vůdci SSSR očekávali, že západní „imperialisté“ uskuteční první jaderný úder. Ve spolupráci s vojsky Varšavské smlouvy tedy připravily preventivní vojenský plán, který by počítal s rychlou invazí do Západního Německa, Dánska, Nizozemí a Belgie, přičemž na vybrané cíle v těchto zemích by byly shozeny atomové bomby, ukazují odtajněné české dokumenty.

Mapa a další dokumenty nalezené v Polsku ukazuje, na jaká místa by Sověti zaútočili se svými nukleárními zbraněmi. Jednalo by se o města Hamburk a Hannover a přístavy Wilhelmshaven a Bremerhaven v Západním Německu; Haag, Rotterdam, Utrecht a Amsterdam v Nizozemsku; přístavní město Antverpy a Brusel, hlavní velitelství NATO v Belgii. Pět atomových bomb by bylo shozeno též na vybrané cíle v Dánsku, z toho dvě na hlavní město Kodaň.

Kromě toho by SSSR shodil menší „taktické“ atomové zbraně na velitelství, armádní základny, letiště, skladiště vybavení a komunikační a raketová centra. Generálové též počítali s tím, že radioaktivní spad by kontaminoval dodávky zemědělské půdy a vody a ovlivnil by tedy větší plochu než jen tu, ve které vybuchla bomba.

Celkově Sověti chtěli použít 189 nukleárních zbraní: 177 raket a 12 bomb o síle pěti až 500 kilotun. Pro srovnání, atomová bomba shozená na Hirošimu měla sílu 15 kilotun.

Tento plán se týkal pouze severní fronty. Kromě toho SSSR počítal i s útoky na centrální a jižní fronty, které pokrývaly zbytek Německa dolů k Jadranu. Dle dokumentů z maďarského archivu se počítalo se zničením Vídně dvěma 500 kilotunovými jadernými bombami, na Mnichov měla dopadnout jedna.

SSSR zároveň chtěl vyslat sovětská a polská vojska, která byla druhé největší z armád Varšavské smlouvy, aby provedla rychlou invazi s cílem dobýt severní základny NATO v Atlantiku a zabránit USA a Kanadě, aby do Evropy poslaly vojenské posily.

SSSR nicméně preventivnímu úderu nikdy nesáhl. Jeho vedení si zřejmě uvědomovalo, že by tím rozpoutalo jadernou apokalypsu, která by zničila obě strany.

Je též potřeba dodat, že podobný krizový scénář, tzv. SOIP (Single Integrated Operational Plan) měly připravené i USA. Plán počítal s nukleárními údery ve východní Evropě, SSSR a Číně.

Tajná krize

V době vyhrocené studené války nicméně nebývalo nic neobvyklého, že jedna či druhá strana už měla připravené prsty na „červeném tlačítku.“ Např. vedení SSSR vyhodnotilo málo známé válečné hry NATO, cvičení Able Archer (Schopný lučištník), v roce 1983 jako přípravu na nukleární úder proti Sovětskému svazu.

Zpanikaření Sověti proto začali urychleně rozmisťovat v Německu a Polsku letadla schopná nukleárního úderu. USA si toho všimly, Velká Británie je však prostřednictvím přeběhlého agenta KGB, Olega Gordijevskijého, informovala o tom, co se ve skutečnosti děje. Situace se nakonec vysvětlila a SSSR se uklidnilo.

Podle historika Richarda Rhodese byl Able Archer ještě nebezpečnější než proslulá kubánská raketová krize v roce 1962, která bývá často uváděna jako hlavní období, kdy byl svět na pokraji možné nukleární války. Rhodes upozorňuje, že v té době však spolu USA a SSSR alespoň komunikovaly a snažily se věc vyřešit, zatímco v roce 1983 jedna strana vůbec netušila, že druhá je zcela vyděšená.

Rhodesovo stanovisko sdílí i bývalý šéf australské tajné služby Paul Dibb. „Mohly spustit vrcholnou neúmyslnou katastrofu, přičemž jaderné kapacity připravené k okamžitému úderu byly na straně USA i Sovětů řádově vyšší než v roce 1962,“ uvedl.

Související

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své Komentář

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

Více souvisejících

Sovětský svaz jaderné zbraně - Varšavská smlouva Polsko NATO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

NOAA

Sbalte se, máte 90 minut. Trump vyházel meteorology z NOAA

Heather Welch, která se specializovala na mapování pohybu mořských živočichů a pomáhala předcházet srážkám lodí s velrybami, obdržela e-mail s oznámením o svém okamžitém propuštění. Měla pouhých 90 minut na sbalení věcí a odchod. Welch pracovala téměř deset let jako ekolog v Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), který se stará o monitorování oceánů a klimatu.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Ustupování Rusku nikdy nefungovalo. A historie to dokazuje

Od svého návratu do Bílého domu americký prezident Donald Trump výrazně přetvořil americkou politiku vůči Rusku a zvolil mnohem smířlivější přístup k Vladimiru Putinovi a válce na Ukrajině. Tento postoj zahrnuje omezení vojenské pomoci Ukrajině a tlak na Kyjev, aby přistoupil na nevýhodné podmínky ukončení bojů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

Trump utnul financování Hlasu Ameriky. Čína slaví, Česko se snaží zachránit Svobodnou Evropu

Čínská státní média oslavují rozhodnutí Donalda Trumpa snížit veřejné financování mediálních organizací Hlas Ameriky - Voice of America (VOA) a Radio Free Asia (RFA), které se dlouhodobě zaměřují na zpravodajství z autoritářských režimů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy