Sovětský svaz měl pro potencionální případ útoku NATO připravený plán nukleární apokalypsy. Ukazují to dokumenty odtajněné v České republice a Polsku.
Vůdci SSSR očekávali, že západní „imperialisté“ uskuteční první jaderný úder. Ve spolupráci s vojsky Varšavské smlouvy tedy připravily preventivní vojenský plán, který by počítal s rychlou invazí do Západního Německa, Dánska, Nizozemí a Belgie, přičemž na vybrané cíle v těchto zemích by byly shozeny atomové bomby, ukazují odtajněné české dokumenty.
Mapa a další dokumenty nalezené v Polsku ukazuje, na jaká místa by Sověti zaútočili se svými nukleárními zbraněmi. Jednalo by se o města Hamburk a Hannover a přístavy Wilhelmshaven a Bremerhaven v Západním Německu; Haag, Rotterdam, Utrecht a Amsterdam v Nizozemsku; přístavní město Antverpy a Brusel, hlavní velitelství NATO v Belgii. Pět atomových bomb by bylo shozeno též na vybrané cíle v Dánsku, z toho dvě na hlavní město Kodaň.
Kromě toho by SSSR shodil menší „taktické“ atomové zbraně na velitelství, armádní základny, letiště, skladiště vybavení a komunikační a raketová centra. Generálové též počítali s tím, že radioaktivní spad by kontaminoval dodávky zemědělské půdy a vody a ovlivnil by tedy větší plochu než jen tu, ve které vybuchla bomba.
Celkově Sověti chtěli použít 189 nukleárních zbraní: 177 raket a 12 bomb o síle pěti až 500 kilotun. Pro srovnání, atomová bomba shozená na Hirošimu měla sílu 15 kilotun.
Tento plán se týkal pouze severní fronty. Kromě toho SSSR počítal i s útoky na centrální a jižní fronty, které pokrývaly zbytek Německa dolů k Jadranu. Dle dokumentů z maďarského archivu se počítalo se zničením Vídně dvěma 500 kilotunovými jadernými bombami, na Mnichov měla dopadnout jedna.
SSSR zároveň chtěl vyslat sovětská a polská vojska, která byla druhé největší z armád Varšavské smlouvy, aby provedla rychlou invazi s cílem dobýt severní základny NATO v Atlantiku a zabránit USA a Kanadě, aby do Evropy poslaly vojenské posily.
SSSR nicméně preventivnímu úderu nikdy nesáhl. Jeho vedení si zřejmě uvědomovalo, že by tím rozpoutalo jadernou apokalypsu, která by zničila obě strany.
Je též potřeba dodat, že podobný krizový scénář, tzv. SOIP (Single Integrated Operational Plan) měly připravené i USA. Plán počítal s nukleárními údery ve východní Evropě, SSSR a Číně.
Tajná krize
V době vyhrocené studené války nicméně nebývalo nic neobvyklého, že jedna či druhá strana už měla připravené prsty na „červeném tlačítku.“ Např. vedení SSSR vyhodnotilo málo známé válečné hry NATO, cvičení Able Archer (Schopný lučištník), v roce 1983 jako přípravu na nukleární úder proti Sovětskému svazu.
Zpanikaření Sověti proto začali urychleně rozmisťovat v Německu a Polsku letadla schopná nukleárního úderu. USA si toho všimly, Velká Británie je však prostřednictvím přeběhlého agenta KGB, Olega Gordijevskijého, informovala o tom, co se ve skutečnosti děje. Situace se nakonec vysvětlila a SSSR se uklidnilo.
Podle historika Richarda Rhodese byl Able Archer ještě nebezpečnější než proslulá kubánská raketová krize v roce 1962, která bývá často uváděna jako hlavní období, kdy byl svět na pokraji možné nukleární války. Rhodes upozorňuje, že v té době však spolu USA a SSSR alespoň komunikovaly a snažily se věc vyřešit, zatímco v roce 1983 jedna strana vůbec netušila, že druhá je zcela vyděšená.
Rhodesovo stanovisko sdílí i bývalý šéf australské tajné služby Paul Dibb. „Mohly spustit vrcholnou neúmyslnou katastrofu, přičemž jaderné kapacity připravené k okamžitému úderu byly na straně USA i Sovětů řádově vyšší než v roce 1962,“ uvedl.
Související
Vrchol gerontokracie i projev hluboké sovětské krize: Před 40 lety nastoupil do čela SSSR Černěnko
Co patřilo carovi, náleží Rusku. Putin chce pátrat po majetku v zahraničí
Sovětský svaz , jaderné zbraně - , Varšavská smlouva , Polsko , NATO
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák