Vědci dokáží určit stáří žraloků s pomocí jaderných výbuchů
Vědci z USA a Austrálie nalezli způsob, jak určit stáří největších žijících žraloků - žraloků obrovských - s pomocí radioaktivního spadu vzniklého při testování atomových bomb v době studené války. Informaci přinesla agentura Reuters.
Jaderná válka vyhladí Zemi? Podle vědců nesmysl, proběhla by úplně jinak
Jadernou válku si nikdo nepřeje, ale v politických turbulencích současného světa se může stát cokoliv. Vědci se otázkou destrukce planety jadernými raketami seriózně zabývají. Planeta totiž zažila již několikrát "konec světa".
Kde hrozí jaderný konflikt s nedozírnými následky? Experti promluvili
Vědci z Coloradské univerzity v Boulderu a Rutgersovy univerzity popsali, že jaderný konflikt by během týdne připravil o život 125 milionů lidí. Byly by to větší ztráty, jako za celých šest let druhé světové války.
Ještě horší než Černobyl a Fukušima. Marshallovy ostrovy jsou mnohem radioaktivnější
Na Marshallových ostrovech, kde americká vláda prováděla jaderné testy, je dodnes větší radiace než v Černobylu a Fukušimě. Zjistili to vědci z Columbia University. Nejhůře zasažený jsou ostrovy z atolu Bikini.
Z tajných českých dokumentů mrazí. SSSR plánoval v Evropě jadernou apokalypsu
Sovětský svaz měl pro potencionální případ útoku NATO připravený plán nukleární apokalypsy. Ukazují to dokumenty odtajněné v České republice a Polsku.
Nacistické megazbraně velké jako Rubikova kostka měly změnit svět. Nikdo neví, kam zmizely
Není tajemstvím, že plány na jadernou bombu se staly nesplněným sněm nacistických vůdců. Nikdo neví, jak by dnes svět vypadal, pokud by se vědcům Adolfa Hitlera podařilo ovládnout jádro, stejně tak ale prakticky nikdo neví, jak daleko ve svém výzkumu vlastně byli. Nejnovější historické objevy ale ukazují, že dál, než si většina lidí myslela.
Před jaderným výbuchem máte 15 sekund na záchranu života. Jak na to?
Ačkoliv už se nevede tak tvrdá studená válka mezi USA a Ruskem a hrozba nukleárního úderu se zdá být menší, stále hrozí nebezpečí, že jednoho dne se probudíme a budeme svědky nukleárního výbuchu. Co v takovém případě dělat? Na to odpovídá list The Washington Post.
Na prahu katastrofy? Lidstvo několikrát stálo jen krůček od jaderného armagedonu
Před čtyřiadvaceti lety mohla být naše planeta zničena. Sovětský svaz již neexistoval a studená válka pominula, přesto reálně hrozilo vypuknutí jaderného konfliktu. Podobně děsivých momentů zažilo lidstvo více.
Jak vypadá atomový arzenál Washingtonu? Jaderná triáda pomalu zastarává
Spojené státy americké jsou jednou z jaderných velmocí. Společně s Ruskem vlastní drtivou většinu všech atomových zbraní na světě. Americká jaderná výzbroj tvoří takzvanou triádu, která sestává ze tří různých způsobů, jak „doručit“ atomovou zbraň na místo určení. Všechny složky, které byly vyvinuty v době studené války, nicméně postupně stárnou, a proto se mluví o nutnosti jejich modernizace. Potřebují však Spojené státy i nadále udržovat takto masivní jaderné síly?
Americká armáda trénovala sebevražedná komanda s jadernými zbraněmi
Americká armáda měla v období studené války jaderné bomby, které se vešly do jediného batohu. V případě konfliktu měli speciálně vycvičení vojáci tyto bomby odpálit při „sebevražedných misích“.
Jakou škodu by napáchal výbuch nejsilnější bomby světa, jaderné zbraně Car, v centru města?
Ruská atomová bomba Car je považována za nejsilnější zbraň, jakou kdy člověk stvořil. O historii jejího vzniku i o zbrani samotné už toho bylo napsáno mnohé, jak velkou škodu ale tato jaderná zbraň mohla napáchat, pokud by byla během války použita nad nepřátelským územím?
Svět po třetí světové válce. Jak by vypadala země semletá jadernými zbraněmi
Nevíme, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté se bude bojovat klacky a kameny. Tuto památnou větu kdysi pronesl kdysi Albert Einstein. Dnes víme, že největší nebezpečí hrozí právě od jaderných zbraní. A po jejich použití nám možná zbudou jen ty klacky a kameny. Co se stane po jaderné válce?
KLDR se jádra nevzdala. Výrobu naopak posílila
Washington/Pchjongjang - Severní Korea v uplynulých měsících zvýšila produkci materiálu pro výrobu jaderných zbraní, informovala s odvoláním na nejmenované činitele amerických zpravodajských služeb televize NBC.
Proč je Hirošima obyvatelná, ale v Černobylu vše živé zemře?
Praha - Obecně se má za to, že jakékoliv místo na Zemi, v němž došlo k jaderné explozi, je zamořené a neobyvatelné. Jak je potom ale možné, že v Hirošimě a Nagasaki, městech, které byly zničeny jadernou explozí, dnes žije 1,5 milionu lidí, zatímco v okolí bývalé jaderné elektrárny Černobyl je mrtvá zóna, kde přežívá jen několik posledních usedlíků?
Česko by zničila i malá válka? Hrozba, která pro nás může být devastační
Praha - Podle některých analytiků se za poslední roky zvýšila hrozba nukleární války nad Evropou či indickým subkontinentem. Jaderná světová válka by zničila svět, to všichni víme. Ale co by se stalo s lidmi a životním prostředím v případě malého konfliktu?
Ohnivý hřib a radiace. Jak se zachovat po jaderném útoku?
Praha - Došlo k nejhoršímu. Na horizontu se bíle zablesklo a za chvíli vidíte jen pověstný atomový hřib. Možná to bylo blíž a vy jste cítili výbuch. Ale pokud stále vidíte, znamená to, že jste jeden ze šťastlivců, který výbuch přežil. Co teď?
Před čtyřiačtyřiceti lety se "usmál Buddha" a Indie začala budit hrůzu
Ve výčtu jaderných velmocí bývá Indie někdy neprávem opomíjena. Zraky komentátorů a analytiků se upírají spíše na obrovské jaderné arzenály, jimiž disponují USA nebo Rusko. I Indové ale již mají za sebou úspěšný jaderný program a jejich země po desítky let patří mezi ty, jež disponují atomovými zbraněmi.
KLDR hrozí katastrofa, mohutná hora je na pokraji zhroucení
Komunisté rádi věřili tomu, že dokáží poručit větru i dešti. Dnes už víme že to sice nezvládli, ale zdá se že umí pohnout horou. Minimálně ti severokorejští určitě. V důsledku jejich jaderných testů totiž hrozí mohutné hoře Mantpasan zhroucení. To by mělo nedozírné ekologické i bezpečnostní dopady na celý region.
Po dlouhých desetiletích je konečně jasno: Jak velké radiaci byli vystaveni obyvatelé Hirošimy?
Ke svržení atomových bomb na Japonsko uplynula desetiletí. vědce tato událost přesto nepřestává fascinovat. Jediná čelistní kost teď ukázala, kolik radiace lidé v Hirošimě absorbovali. Informuje o tom americký deník The Washington Post.
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
Evropská unie a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce oprav ropovodu Družba, což by mohlo ukončit vleklý spor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Brusel a Kyjev doufají, že tento ústřícny krok přiměje Maďarsko odblokovat klíčovou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a schválit 20. balíček sankcí proti Rusku. Rozhodující jednání lídrů EU začínají již tento čtvrtek.
před 1 hodinou
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
Íránem dnes otřásá vlna smutku i hněvu. V Teheránu se koná pohřeb Alího Larídžáního, dlouholetého šéfa národní bezpečnosti a jedné z nejvlivnějších postav islámské republiky, který zahynul při úterním izraelském náletu. Společně s ním je pohřbíván i Gholamrezá Solejmání, velitel paramilitárních jednotek Basídž. Larídžání byl považován za „pravou ruku“ režimu a architekta jeho obranné strategie, přičemž jeho smrt je nejcitelnější ztrátou od únorového zabití nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího.
před 2 hodinami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve středu oznámil, že při nočním náletu v Teheránu byl zlikvidován íránský ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o další zásadní úder proti nejvyšším patrům íránského režimu, který přichází jen den po zabití šéfa národní bezpečnosti Alího Larídžáního.
před 3 hodinami
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.
před 4 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
Nejmodernější a nejdražší letadlová loď světa, USS Gerald R. Ford, opouští bojové pozice v Rudém moři a míří k opravám na Krétu. Plavidlo, které se v posledních týdnech podílelo na úderech proti Íránu, se potýká s následky požáru, technickými poruchami i upadající morálkou posádky. Marathon devítiměsíčního nasazení, během něhož loď operovala i v Karibiku při zásahu proti Nicolási Madurovi, si podle odborníků vybral svou daň.
před 5 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.
před 5 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.
před 6 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.
před 8 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.
Zdroj: Libor Novák